O něco později než oststní svět, zažívá i naše republika obrovský boom ve stavbě větrných elektráren. Větrná energie je propagována jako čistý, obnovitelný zdroj energie a dotacemi je podporováno její využití.
Větrné elektrárny jsou v současnosti asi nejkontroverznějším alternativním způsobem získávání energie a vyrábí v ČR pouze zlomek procenta celkové produkce elektřiny.
Vítr ve službách člověka pracuje již od pradávna. Větrná zařízení sloužila před staletími k pohánění mlýnů či pump k odčerpávání vody z holandských polderů. K přeměně na elektrickou energii se větrných elektráren začalo masově využívat až ke konci minulého století. Dnešní větrné elektrárny využívají síly větru k roztočení vrtule (turbíny). K ní je pak připojen elektrický generátor. Získaná energie je přímo úměrná rychlosti proudící vzdušné masy. (Lze vypustit) Odpůrci vytýkají gigantickým větrníkům jejich vzhled, který hyzdí krajinu, produkci hluku, stínu, nebo naopak světelné reflexy, které vrhají lopatky (tzv. diskotékový efekt). Skeptici tvrdí, že zabíjí a odhánějí opeřence a ruší ostatní zvěř. Výrobci se ale z výtek učí. Větrné elektrárny nové generace jsou téměř bezhlučné a v jejich bezprostřední blízkosti se dá zvuk přirovnat k šumění větru mezi stromy a při plném výkonu se pohybuje pod 50db (frekventovaná silnice má kolem 80 db). Odrazy světelných záblesků od vrtule eliminují speciální antireflexní nátěry. Devastace ptactva se odhaduje na 1-2 kusy úhynu na rok a jeden větrník a negativní vliv na okolní faunu není přesvědčivě doložen. Problémem je relativně malý výkon elektráren a jejich vysoká pořizovací cena. Poslední studie ale ukázaly, že energetická návratnost elektrárny (tedy doba , za kterou větrná turbína vyrobí tolik energie, kolik bylo třeba na její výrobu) se pohybuje od tří do šesti měsíců při optimálním výkonu. Polemiky nad větrnými elektrárnami jen tak neutichnou a jejich opodstatnění prověří čas. Na sekvenci snímků je zachycena stavba větrné elektrárny typu ENERCON E-70 E4 v Petrovicích u Ústí nad Labem. Jde o jednu z nejmodernějších současných technologií.
Elektrárna má výkon 2MW ( tisíckrát méně než jaderná elektrárna Temelín) a je vysoká 84m do středu rotoru. Na stavbu jedné 2MW větrné elektrárny je potřeba cca 990 tun betonu (o hmotnosti asi jako 8 letounů Airbus A 330), 270 tun oceli
( souprava vlaku Pendolino má o sto tun více).
