Zmizí obří piraně úplně ze světa?

Vtipy o rybářích obvykle provází široké rozpažení. Kapitální úlovky ale nejsou jen rybářskou latinou. Nejen moře, ale i řeky a jezera mají své obry. Ti jsou však čím dál vzácnější. Některé obří druhy ryb balancují na pokraji vyhubení, jiné už zřejmě zmizely z povrchu naší planety.Vtipy o rybářích obvykle provází široké rozpažení. Kapitální úlovky ale nejsou jen rybářskou latinou. Nejen moře, ale i řeky a jezera mají své obry. Ti jsou však čím dál vzácnější. Některé obří druhy ryb balancují na pokraji vyhubení, jiné už zřejmě zmizely z povrchu naší planety.

Velcí neznámí
Sladká voda představuje jen 0,01% celkových světových zásob této životadárné tekutiny. Žije v ní ale zhruba 10 000 druhů ryb, což představuje asi 40% celkového bohatství rybích druhů. Zoologové se shodují v tom, že nejméně dvě desítky sladkovodních druhů ryb mohou přesáhnout hmotnost 100 kilogramů a dorůst délky přes 2 metry. Tyto ryby byly často hojně loveny a jejich přirozené životní prostředí doznává v posledních desetiletích drastických změn. Není divu, že mnohé z nich patří k nejohroženějším organismům planety.
Vymírání se zdaleka netýká jen obrů. Vědci hovoří o „sladkovodní krizi“. Kapitální kusy však patří k nejohroženějším. A nejen proto, že představují lákavý úlovek. Tyto ryby žijí dlouhá desetiletí. Než dospějí a mohou se rozmnožovat, čeká na ně bezpočet nástrah a úskalí.
Často činí velké ryby zranitelnými jejich zvláštnosti.

Třímetrový kolos z Amazonie
Jihoamerická arapajma obrovská dorůstající délky tří metrů a vážící až 200 kilogramů musí každých 15 minut vyplout na hladinu a polykat vzduch, kterým si plní plynový měchýř. Pro indiány bylo snadné si arapajmu na jejích výpravách k vodní hladině vyčíhat a ulovit ji harpunou. Dnes už je takový úlovek velmi vzácný, protože arapajm drasticky ubylo.
Je až s podivem, jak málo toho o těchto impozantních tvorech víme. Arapajma obrovská obývávala poměrně rozsáhlá území a vyskytovala se v řadě poddruhů a variant. Mnohé z nich zřejmě zmizely ještě dřív, než je vědci stačili vůbec zaznamenat, natož pak prozkoumat. První a poslední solidní práce o druhové pestrosti jihoamerických arapajm pochází z roku 1847.

Kam se poděl Pangas?
Ještě ohroženější a záhadnější je sumcovitá ryba pangas druhu Pangasius sanitwongsei. Kdysi žila  celkem hojně v povodí Mekongu, ale dnes balancuje na pokraji vymření. Při hmotnosti kolem tří metráků může dorůstat délky tří metrů. Jenže už koncem druhé světové války byly opravdu velké exempláře pangasů velmi vzácné. Dnes pamatují kapitální pangase jen starci. Zoologové tuto rybu prakticky neznají.  S jistotou o ní vědí snad jen to, že patřila mezi dravce. V jihovýchodní Asii se jí přezdívalo „sumec požírající psy“, protože ji rybáři úspěšně lovili na návnadu z psího masa.

Těžký život  s člověkem
Velké mořské ryby mají pro sebe nekonečné dálavy oceánů. Rybí obři ze sladkých vod často žijí v těsném sousedství velkých lidských sídel. Náš sumec velký není v tomto směru výjimkou. Výlučné postavení mezi velkými sladkovodními rybami mu zajišťuje snad jen fakt,  že mu vyhubení bezprostředně nehrozí. Velké ryby jihoamerických řek či řek v jihovýchodní Asii jsou na tom mnohem hůře. A místní lidé je nešetří. Pro vidinu vydatného úlovku hravě zapomenou na všechny zákazy rybolovu v rezervacích.

Půltunový veslonos má namále
Sítě nebo udice ale nejsou jedinou nástrahou, kterou člověk velkým rybám přichystal. Jasně to dokládá osud rekordmana mezi sladkovodními rybami jeseterům příbuzného veslonose Psephurus gladius. Ten dorůstá délky až sedmi metrů a hmotnosti 500 kilogramů. Jeho domovinou je řeka Jang c´tiang, kterou člověk drasticky změnil výstavbou přehrad, silným znečištěním a čilou lodní dopravou. To všechno obřímu veslonosovi nesvědčí. V řekách povodí Jang c´tiang  je sice stále ještě možné zahlédnout jednotlivé veslonosy, ale jako druh je tato ryba zřejmě odsouzena k zániku. V roce 2003 projeli čínští vědci samotnou řeku Jang c´tiang a nenarazili ani na jednoho velkého veslonosa.

Přehrady přinášejí zkázu
Mnoho velkých sladkovodních ryb migruje na velké vzdálenosti, a tak pro ně představují smrtelné nebezpečí přehrady. Jedna z posledních bašt velkých sladkovodních ryb Mekong může padnout za oběť právě stavbě velkých vodních děl. Laoská vláda plánuje výstavbu první hydroelektrárny na Mekongu poblíž hranic s Kambodžou. Ta by se postavila táhnoucím rybám do cesty jako nepřekonatelná překážka a mohla by přivést mnohé rybí druhy na pokraj zániku. Se stejným znepokojením sledují zoologové a ochránci přírody i plány na úpravy toku Mekongu, které si kladou za cíl splavnit pro větší lodě horní tok řeky.

Obři, kteří měli štěstí
Jen pár velkých ryb má to štěstí, že jim vyhubení nehrozí. Vedle našeho sumce velkého k nim patří i okoun Lates angustifrons ze středoafrického jezera Tanganika, který dorůstá délky dvou metrů a dosahuje hmotnosti kolem dvou metráků. Jezero je velké a hluboké a skýtá okounovi dostatek místa i úkrytů. Místní rybáři se jej pokoušejí lovit poměrně primitivními prostředky, a tak jim ryba odolává. V hlubinách jezera by tento okoun zřejmě přežil i v případě, že by se stal předmětem intenzivnějšího lovu.
Další velkou sladkovodní rybou, o jejíž osud už se vědci tolik nestrachují, je severoamerický jeseter Acipenser fulvescens žijící ve Velkých jezerech na kanadsko-americkém pomezí a v řece Sv. Vavřince. Ryba s hmotností až 125 kilogramů a dorůstající délky až 275 centimetrů byla pro americké a kanadské rybáře vítaným úlovkem. Ve 20. století její stavy povážlivě klesly. Důsledná ochrana ale přinesla ovoce. Dnes je populace těchto jeseterů považována za stabilní.

Patnáct dolarů za kilo celoživotního štěstí
V mnoha částech světa je ale důsledná ochrana přírody a velkých sladkovodních ryb zvláště prakticky neznámým pojmem. Příkladem ryby, která balancuje na pokraji zkázy, je obří sumec druhu Pangasionodon gigas z řeky Mekong. V Thajsku jej smějí lovit jen muži z vesnice Chiang Kong. Jejich kořist jasně vypovídá o závažnosti situace. Poslední velký úlovek se chiangkongským rybářům podařil v roce 1999, kdy chytili 20 sumců. V letech  2001 až 2003 neulovili ani jednoho. V roce 2004 a 2005 se mohlo zdát, že se stav věcí vrací k normálu. Mezi několika  chycenými sumci se objevil i kapitální kus o délce 270 centimetrů s hmotností 293 kilogramů. V roce 2006 už ale uvízl v sítích jen jediný kus.
Maso sumce Pangasionodon gigas je v jihovýchodní Asii považováno za delikatesu a domorodci věří, že kdo ho sní, má do konce života zajištěné štěstí. Cena za kilogram sumčího masa proto dosahuje ekvivalentu patnácti amerických dolarů. Naštěstí už úlovky těchto sumců nekončí v hrncích vesničanů. Některé ryby jsou transportovány do Kambodže do míst, kde by se mohla nacházet jejich trdliště.  Další obří sumci jsou označeni vysílačkou a sledováni na své pouti řekou v naději, že se tak vědcům podaří odhalit přesnou lokalitu trdlišť, kde se tyto impozantní ryby třou. To vše je možné jen díky tomu, že rybáři z Chiang Kongu dostávají od vědců za každého živého sumce stejnou částku, za jakou by prodali jeho maso na trhu. Až peníze dojdou, vesničané už zřejmě sumce šetřit nebudou.
Ještě hůř je na tom obří sladkovodní rejnok Himantura chaophraya, jenž je rovněž domovem v povodí Mekongu. Mezi rybáři kolují divoké historky o rejnocích, kteří dokázali potopit i velké říční lodě. Vědci předpokládají, že tato ryba může dorůst délky až pěti metrů a hmotnosti 600 kilogramů. Rybáři ale tvrdí, že ulovili kusy dlouhé až osm metrů. Dnes jsou  tito rejnoci k vidění jen vzácně a pozorované kusy se velikostí rybám z rybářských příběhů ani zdaleka neblíží. Nedosahují ani maximálních rozměrů, jež považují vědci za hodnověrné.

Cesta k záchraně
Ochrana ryb, a těch velkých a snadno zranitelných zvláště, představuje obtížný úkol. Ale první vlaštovky už se objevily například v amazonské džungli, kde indiáni dodržují pravidla lovu napomáhající k záchraně arapajmy  obrovské. Spolu s arapajmou svědčí indiánské regule  i další velké ohrožené ryby Colossoma macropomum z příbuzenstva piraní. Indiáni rozlišují tři typy jezer. První z nich jsou „posvátná“ a je v nich zakázán rybolov bez výjimky všem. Druhým typem jezer jsou „domorodé“ přirozené vodní nádrže, kde smějí lovit místní indiáni a nikdo jiný.  Třetí typ jezer má „veřejný“ statut a může v nich rybařit kdokoli. V „posvátných“ jezerech populace arapajm vzkvétá. Ryby jsou tu větší než kdekoli jinde a také jich tu žije o poznání více. Ve spolupráci s ochránci životního prostředí se indiáni snaží, aby byla posvátná jezera vyhlášena za přírodní rezervace.
Pro další obdobné projekty je zapotřebí provést nejprve důkladný výzkum života ohrožených ryb. To se týká například největší lososovité ryby hlavatky tajmena (Hucho taimen), která váží až 100 kilogramů a dorůstá délky kolem dvou metrů. V Mongolsku je tajmen chráněn v době, kdy táhne na trdliště ke tření. Lov je povolen, až když ryby zplodí příští generaci potomstva. Bohužel, termín sezóny hájení byl stanoven úředníky od zeleného stolu a zřejmě nebere ohled na to, kdy se mongolští tajmeni skutečně třou. Vědci proto zkoumají průběh tření a snaží se, aby vyhlášky na ochranu tajmenů zohlednily nově získané informace.

Ohrožený Mekong
Za jednu z největších nadějí pro záchranu ohrožených ryb považují vědci stávající situaci v povodí Mekongu. I když jsou tamější problémy skutečně závažné, zdaleka se nevyrovnají tragickému stavu na čínských řekách. Prozatím nebyla na této řece zbudována velká vodní díla a to ponechává většinu jejího toku ve více méně přirozeném stavu. Kolem řeky sice žijí miliony lidí, ale ti jsou s Mekongem po generace těsně spjati a mají k řece silný vztah. Právě na místní kulturu a tradice se dá při záchranných programech poměrně snadno navázat. Každý úspěch bude mít na Mekongu cenu zlata i proto, že tato řeka patří k jedněm z největších pokladnic nepřeberného bohatství rybích druhů. Zlepšení podmínek na Mekongu pomůže mnoha rybám – ať už velkým nebo malým. 

Kapitální ryby světa

Jméno    Velikost   Výskyt

čínský veslonos   700 cm, 500 kg  povodí Jang c´tiang
Psephurus gladius

sladkovodní rejnok   500 cm, 600 kg  povodí Mekongu
Himantura chaophraya 

sumec velký   500 cm, 300 kg  Evropa a  Asie
Silurus glanis

arapajma obrovská  450 cm, 200 kg  povodí Amazonky
Arapaima gigas

anténovec    360 cm, 200 kg  povodí Amazonky
Brachyplastystoma filamentosum

sumec    300 cm, 300 kg  povodí Mekongu
Pangasianodon gigas

Kaprovitá ryba  300 cm, 300 kg  povodí Mekongu
Catlocarpio siamensis

Kostlín    300 cm, 140 kg   povodí Mississippi
Atractosteus spatula

Sumec z líhně bloudí
*Asijský příbuzný našich sumců Pangasianodon gigas z povodí řeky Mekong patří ke kriticky ohroženým druhům. V Thajsku se jej pokoušejí zachránit chovem v sádkách. Zatím s nevelkými úspěchy.
*Ryby chované v nádržích nedorůstají takových rozměrů jako ryby žijící ve volné přírodě. Není jasné, proč nerostou, i když mají dostatek potravy. Snad jim chybí možnost pohybu, snad jejich jídelníček postrádá nějakou důležitou položku. 
*Ani ryby, které se podaří odchovat a vypustit zpátky do přírody, nemají vyhráno. Vědci je opatřili vysílačkou, aby mohli sledovat jejich pohyb. Stejně tak vybavili pro dálkové sledování i několik sumců odchycených ve volné přírodě.
*Sledování vrcholilo ve chvíli, kdy divocí sumci táhnou proti proudu řek ke tření na horních tocích. Sumci odchovaní v sádkách ale nemíří proti proudu.  Nechávají se unášet řekou a putují přesně opačným směrem. Šance, že by mohli přispět ke genetickému zpestření divoké populace jsou proto mizivé.

Náš obr –  sumec velký (Silurus glanis)
Žije v jezerech a hlubokých pomalu tekoucích řekách. Vyskytuje se na rozsáhlém území od Pyrenejského poloostrova až po oblast Kaspického moře. Běžně se můžeme potkat s kusy dlouhými kolem 1,5 metru s hmotností do 20 kg. Sumec však dorůstá délky až 3 metrů a v extrémních případech se udává délka sumců až 5 metrů. Za chutné je považováno maso sumců, kteří neváží více než 15 kilogramů. Rybáři loví sumce na nejrůznější typy návnad, například na pijavice nebo klubko žížal. Rybářská tradice říká, že sumec neodolá, když je mu jako návnada nabídnut úhoř. Tato ryba pevně uchycená k háčku vydává pod vodou zvuky, které sumce neodolatelně lákají.

Zneuznaný rekordman  – vyza velká (Huso huso)
Žije v oblasti Černého a Kaspického moře a vzácněji se vyskytuje i oblasti Jadranu. Podle nedoložených zpráv může tento druh jesetera dorůst až hmotnosti 2 700 kilogramů a délky 8,6 metrů. Pokud by se tyto zprávy potvrdily, aspirovala by vyza na primát ve velikosti mezi sladkovodními rybami.  Prokázány jsou však úlovky vyzy velké o délce „pouhých“ šesti metrů.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Sají krev už desítky miliónů let

Sají krev už desítky miliónů let

Mezinárodní tým vědců z přírodopisného muzea v Oxfordu, při výzkumu...
Záhadný výbuch na Sibiři změnil strukturu stromů

Záhadný výbuch na Sibiři změnil...

V oblasti centrální Sibiře dnešním Krasnojarském kraji došlo 30. června 1908 ke...
Paleontologové objevili fosílii prehistorického tučňáka

Paleontologové objevili fosílii...

Na Novém Zélandu našli odborníci fosílii prehistorického tučňáka, který zde žil...
Čeští vědci objevili nové viry uvnitř hub

Čeští vědci objevili nové viry...

Českobudějovičtí vědci z Akademie ČR mají na kontě významný úspěch v podobě...
Neobvyklý nález z dob vlády dinosaurů

Neobvyklý nález z dob vlády...

Kachna, krokodýl, labuť či tučňák. Každý z těchto živočichů vypadá...
Jak utočí sokol?

Jak utočí sokol?

Mezioborový tým specialistů z Oxfordu dokázal popsat, jakým způsobem řídi...
Dvorská Zoo podnikla kroky proti vyhynutí nosorožce Cottonova

Dvorská Zoo podnikla kroky proti...

V Keni i v Evropě se začalo s přípravami na zákrok, který by mohl...
Ministerstvo na zemědělský výzkum poskytne téměř půl miliardy korun.

Ministerstvo na zemědělský výzkum...

Ministerstvo zemědělství vybralo v programu aplikovaného výzkumu Země celkem 33...
Stále plýtváme potravinami

Stále plýtváme potravinami

Ročně skončí v České republice v odpadcích celkem 829 851 tun potravin. Jen pro...
V ZOO Praha se uskutečnil křest tygřat

V ZOO Praha se uskutečnil křest...

Dnes v odpoledních hodinách proběhl v pavilonu kočkovitých šelem v ZOO Praha...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Kyborgové se znamením šelmy: Implantáty čipů jako budoucnost, nebo zkáza lidstva?

Kyborgové se znamením šelmy:...

K čemu kouzelný proutek? Stačí mávnout rukou a auta se sama odemykají, dveře...
Záhadná dvojčata June a Jennifer: Aby jedna mohla žít, druhá musí zemřít!

Záhadná dvojčata June a Jennifer: Aby...

Na první pohled dvě milé dívenky, které se podobají jako vejce vejci. Před...
Múza Jindřicha Štyrského: Věrná Toyen vyprovodila malíře až do náruče smrti!

Múza Jindřicha Štyrského: Věrná Toyen...

Nevšední žena oblečená v černém zaujme při procházce na pobřeží ostrova malíře...
Video: Duch Pepka námořníka se usadil na Maltě!

Video: Duch Pepka námořníka se...

Do roku 1980 nemá Malta s Pepkem námořníkem nic společného. Jenže pak se sem...
Budoucnost přežití? Vypustit krev, zchladit tělo na 10 stupňů!

Budoucnost přežití? Vypustit krev,...

Každá živá buňka potřebuje kyslík. Když ho nemá, umírá, pokud se...
Proč skáčou psi z mostu? Překvapivé vysvětlení!

Proč skáčou psi...

Thomas pustí z vodítka svoji fenku retrívra. Nemá strach, že by začala vyvádět....
Stal se za první republiky benzín pro československé letectvo předmětem nekalých obchodů?

Stal se za první republiky benzín pro...

Československá armáda potřebuje začátkem 20. let benzín pro svoje auta a...
Sekta s názvem Fiat Lux: Členové nosí bílé šaty na znamení čistoty!

Sekta s názvem Fiat Lux: Členové nosí...

Žena v bílých šatech a černé paruce se evidentně nachází v transu a mluví...
Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se stalo, že tento křesťanský svátek dodržujeme do dnešních časů? Jaké...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.