Výzkum ve Velké Británii odhalil, že 70 % lidí by prozradilo své heslo do počítače za tabulku čokolády.
Většina lidí má určitou představu o tom, jakou hodnotu mají údaje o kreditních či platebních kartách (číslo karty, údaje na magnetickém pásku, PIN) a dokážou také odhadnout cenu informací potřebných pro přístup k účtu prostřednictvím on-line bankovnictví. Málokdo však už dokáže ocenit hodnotu hesel, se kterými pracuje každý den.
Pro ilustraci, balík 7000 přihlašovacích jmen, hesel a e-mailových účtů se dá najít a zakoupit přes internet za 250 amerických dolarů. Tedy jedno heslo za necelé čtyři centy. Popis tohoto balíku říká, že jsou ze známé pornostránky. Protože nejde o přístup k této pornostránce, ale o možnost proniknout do jiných webových stránek uživatelů jejichž údaje jsou obsaženy v balíku. Podobných balíků se v temných zákoutích internetu dá nalézt neskutečně mnoho.
Poklad 16 metrů pod císařským palácem
Jeskyně zakladatelů Říma
Při restauračních pracích v římském paláci císaře Augusta na Palatiu italští archeologové objevili 16 metrů pod povrchem jeskyni. Následný průzkum za pomoci sondy s kamerou ukázal, že byla vyzdobena mořskými ulitami a nástěnnou mozaikou s vyobrazením bílého orla. Výzdoba údajně ukazuje na to, že by se mohlo jednat o bájný úkryt zakladatelů Říma Romula a Rema, ve kterém je kojila bájná vlčice.
Proč se mají těhotné myši holit
Lysé matky mají větší potomky
Britští vědci došli k překvapivému zjištění – mláďata oholených myší mají vyšší porodní váhu. Závěry z poněkud nečekaných výsledků směřují k termoregulaci. Fyziologové předpokládají, že zrychlený metabolismus v průběhu březosti uvolňuje více tepla, a proto se chlupaté matky častěji přehřívají. Podle autorů studie jsou tedy oholené myši ve výhodě, mohou si dovolit přijímat více potravy, v důsledku čehož jejich mláďata utěšeně tloustnou. V pokusech toho spořádaly o 12 % více, vyprodukovaly o 15 % mléka více a jejich mláďat po porodu vážila o 15 % více než v případě myší s ponechaným kožichem. Poznatek je údajně zajímavý i z toho hlediska, že podobné experimenty u dalších druhů zvířat mohou napovědět, jak globální oteplování ovlivní jejich reprodukci.
Nejstarší nález mimo Afriku
2 miliony let starý člověk
Nejstarší představitel člověka druhu Homo erectus, který byl nalezen v oblasti, kde se v současnosti nachází přehrada Tři soutěsky, patrně pochází z období před 2 miliony let. Přestože se na datování nálezu shoduje několik odborníků z Velké Británie, Kanady a Číny, připouštějí, že stáří nemusí být přesné. Za nejstaršího nález tohoto druhu byl doposud považován Homo erectus z provincie Juan-mou z 60. let minulého století, který v Číně žil před půl milionem let. Podle paleontologů se jedná o objev, který by mohl vnést nové světlo do vývoje člověka.
Slunce přišlo o své výsadní postavení
Největší objekt Sluneční soustavy
Astronomové z observatoře na Havaji oznámili, že největším gigantem Sluneční soustavy již není Slunce, nýbrž kometa Holmes. Její průměr nyní činí 1,4 milionu kilometrů, kdežto průměr Slunce se pohybuje okolo 1,39 milionu kilometrů. Kometa Holmes dlouhou dobu nebyla ničím výjimečná. 24. října tohoto roku se však náhle rozjasnila a začala přibírat na objemu. Jádro komety totiž začalo ve velkém množství uvolňovat plyn a prach a atmosféra komety nebo-li koma tím odstartovala své rozšiřování. Ovšem, co k tomuto jevu vedlo, to je pro vědce zatím záhadou. Jisté je podle astronomů prý jen to, že kometě se její růst zřejmě zalíbil a hodlá v něm ještě pár měsíců pokračovat. Pevné jádro komety se však bude pomalu vytrácet.
Jak si vypěstovat náhradní tkáně
Kmenové buňky bez embryí
Dva vědecké týmy nezávisle na sobě dokázaly donutit dospělé tělní buňky, aby se vrátily do „školních let“, a nechaly se přeučit na buňky jakékoli tkáně těla. Japonští a američtí vědci u několika různých typů (včetně lehce dostupných kožních) buněk aktivovali určité tzv. transkripční faktory, tedy geny, které mají za úkol spouštět funkci mnoha dalších genů. V důsledku toho se buňky vzdají své specializace a vrátí se do stádia, které se velmi podobá embryonálním kmenovým buňkám. Ty mají jednoduchý úkol – množit se a být připraveny na stimul, který jim přikáže, na jaký typ buňky mají dozrát. Musejí být přitom schopny diferencovat na jakýkoli typ tkáně organismu. Buňky obou týmů tento úkol zvládly a pod vedením přesně dávkovaných chemikálií se mohou měnit například na buňky srdeční svaloviny nebo mozkové tkáně.
Jedná se o zásadní objev, který může nechat zapomenout na etické i „výrobní“ problémy s přípravou pravých lidských embryonálních buněk a přispět k léčbě celé řady chorob.
Pravěký obr s půlmetrovou čelistí
Největší členovec historie
Britští paleontologové našli v Německu čelist obrovského bezobratlého živočicha druhu Jaekelopterus rhenaniae z podkmenu klepítkatců, kam patří například štíři a pavouci. Před 360 miliony let žil na dně oceánů. Z téměř půlmetrové délky čelisti vědci usuzují, že patřila exempláři kolem 2,5 metru dlouhému. Tím o 30 cm překonal dosavadní rekord, který držel příslušník stejného druhu.
Tentokrát to snad není podvod
Klonování primátů na postupu
Americkým genetikům se jako prvním na světě podařilo vytvořit embryonální kmenové buňky primátů (konkrétně makaků) sloučením vajíčka a jádra tělní buňky dospělého jedince.
Po mnoha nezdarech se zdálo, že klonování primátů zůstane vědcům zapovězeno. Opičí vajíčka byla příliš citlivá na „hrubé“ zacházení při odstraňovaní vlastní dědičné informace a vkládání jádra z cizích buněk. Vzniklá embrya trpěla vážnými genetickými poruchami a hynula po několika dnech. Jediným, kdo se na čas mohl pyšnit tím, že se mu povedlo primáty (a to rovnou člověka) naklonovat tímto způsobem, byl korejský vědec Hwang. Z toho se však po pár letech vyklubal podvodník.
Tým z Oregon National Primate Research Center v Portlandu přistoupil k výměně genetické informace ve vajíčku s větší šetrností, oddálil například vývoj zárodku po vpravení jádra. Přestože se mu podařilo dovést embrya až do stádia, kdy z nich lze odebírat kmenové buňky, odchovat z nich mláďata zatím Američané nezvládají. Z desítek zárodků přenesených do děloh potenciálních matek se neuchytil ani jeden.
Rakety s trojnásobnou nosností
Bude mít Čína vlastní vesmírnou stanici?
Současné čínské rakety, které úspěšně pronikají na geostacionární dráhu, mají nosnost do 5,4 tun. Nová generace raket unese až 14 tun a na níže položenou oběžnou dráhu až 25 tun, což se rovná váze pěti dospělých slonů. Okamžitě se vyskytly dohady, že Čína chce na orbitu vynést vlastní kosmickou stanici a sabotovat tak své sliby, že s ostatními vesmírnými velmocemi bude kooperovat. Nové rakety by měly být v provozu již za šest let.
Hodinky jako charita
Guess pro ethiopské děti
Jako součást své celosvětové podpory charitativních projektů uvede švýcarská značka Guess během podzimu 2007 omezenou sérii hodinek s označením „Time to Give“, která bude inspirována africkými motivy. Část výtěžků z prodeje těchto hodinek bude věnována na podporu projektu Safe House Ethiopia. Toto zařízení bude k dispozici pro 300 nejchudších dětí a další stovky bude podporovat formou příspěvků na školné. Děti bude možné virtuálně navštěvovat přes Internet a mít tak nejaktuálnější informace o tom, jakým způsobem ovlivní podpora jejich život v následujících letech.
500 milionů let staré zkameněliny
Medúzy starší, než se myslelo
Zkameněliny živočichů, kteří postrádají jakékoli pevné „trvanlivé“ tkáně, jsou velkou vzácností. Vzhledem k tomu, že jejich těla dokáží mikroorganismy zpracovat za velmi krátký časový úsek, musí být téměř okamžitě po smrti neprodyšně pohřbena jemným bahnem, aby se jejich otisk zachoval na světě déle než pár hodin. V Utahu se takto dochovalo hned 5 zkamenělin, které paleontologům poskytují až neuvěřitelné detaily. Zachovaly si zvonovitý tvar, mají dobře patrné žahavé výběžky, svaly i pohlavní orgány.
Až doposud zoologové předpokládali, že první medúzy se na Zemi objevily před 300 miliony let. Nález však pochází z období před půl miliardou let, a zároveň ukazuje, že už tehdy měli žahavci velmi komplexní stavbu těla (srovnatelnou s dnešními druhy). Museli se tedy vyvinout ve velmi krátkém časovém horizontu, nebo se jejich počátky datují do ještě vzdálenější minulosti.
Genetická úprava čenichu
Nebojácné myši
Američtí vědci vytvořili myš, která nemá žádný respekt z pachu svého úhlavního nepřítele.
Genetici z Harvardské univerzity vyřadili myším z činnosti klíčovou skupinu čichových buněk. Myši sice stále cítí známý pach kočky, před kterým dříve v panice utíkaly, nicméně nevědí, že se mají bát. Podobně tomu je i v případě potřeby konzumovat potravu. Myš cítí pach obilí, ale pokud jí nefungují správné čichové neurony, nepozná, že se jedná o oblíbenou pochoutku. Podle autorů studie jsou výsledky pokusu velkým krokem k vysvětlení, jak přesně probíhá proces zpracování informací o čichových vjemech.
Mozky dětí potřebují matčin tuk
Oblé tvary a chytřejší děti
Americké národní statistické centrum pro otázky zdraví přišlo s překvapivým zjištěním, že „dobře vyvinuté“ ženy mívají chytřejší potomstvo. Podle studie zveřejněné v časopise Evolution and Human Behavior má na rozvoj mozku plodu kladný dopad dostatek užitečných mastných kyselin. Čím bohatší jsou zásoby podkožního tuku v oblasti matčiny boků, tím údajně lépe pro dítě. Neznamená to ovšem, že epidemie obezity ve vyspělých zemích přinese výrazný nárůst intelektu populace. Inteligence potomstva je totiž vázaná na poměr mezi obvodem pasu a boků, nikoli na samotný objem podkožního tuku na bocích.
Kdy budeme komunikovat s kytovci?
Jak mluví velryby
Etologové z Australské Queenslandské univerzity odposlouchávali 61 skupin keporkaků proplouvajících kolem východního pobřeží Austrálie. Nahráli přitom přes 660 zvuků. Podařilo se jim rozeznat 34 různých typů velrybí komunikace a přiřadit jim určitý význam. Podle autorů studie, která vyšla v časopise Journal of Acoustical Society of America, se jedná o nečekaně široký repertoár. Hlasovou komunikaci velryb se sice zdráhají označit za jazyk, přesto se kytovci údajně dorozumívají na stejném základě jako lidé. Hlasově například vyjadřují své nálady, zájem o páření nebo se ujišťují o přítomnosti mláděte.
Čtyřnásobná dávka katastrof
Příroda se zlobí
Podle britské charitativní organizace Oxfam se za posledních dvacet let čtyřnásobně zvýšil výskyt přírodních katastrof. Oxfam ze všeho viní globální oteplování a jeho vliv na změny klimatu. V 80. letech minulého století svět postihlo průměrně 120 katastrof ročně, zatímco v současnosti se jich urodí kolem 500. Zpráva upozorňuje na to, že letos povodně v Mexiku a na různých místech Afriky postihly přes 250 milionů lidí. Podle autorů studie se kromě četnosti událostí stupňuje i jejich síla, nepředvídatelnost a počet obětí, které zasáhnou. Zatímco v 80. letech katastrofy vážně zasáhly do životů 174 milionů lidí, dnes se jedná o 254 milionů lidí ročně. Počet postižených se tedy zvýšil o 70 %. Zajímavé je i spektrum zaznamenaných katastrof. Zatímco počet výbuchů sopek a zemětřesení se údajně příliš nezměnil, dramaticky se zvýšil výskyt záplav a větrných smrští, a to ze 60 případů v 80. letech na 240 případů z loňského roku.
Počátky čokolády
Honduraské kakaové pivo
Američtí archeologové v Hondurasu objevili keramické nádoby se zbytky kakaa pocházející z období kolem roku 1100 před naším letopočtem. Počátky využití kakaových bobů pro potravinářské účely se tak posouvají o 500 let dále do historie, než se doposud předpokládalo. Středoameričtí indiáni čokoládu nekonzumovali jako cukrovinku, ale jako kvašený nápoj podobný dnešnímu pivu využívaný pro obřadní účely.
Malé velké infromace
Japonská sonda Kaguya, která byla vypuštěna v polovině října 2007, získala první fotografie s vysokým rozlišením zachycující Zemi z povrchu Měsíce. Fotografie jsou k nahlédnutí na stránkách japonské vesmírné agentury JAXA.
Indičtí lékaři úspěšně zvládli operaci dvouleté holčičky s osmi končetinami. Orgány nevyvinutého dvojčete, se kterým byla srostlá, odstranili a částečně srovnali lehce deformované vlastní nohy. Podle vyjádření odborníků je velká naděje že děvčátko bude normálně chodit. Čeká je však ještě několik operací.
Americká společnost Ocean Nourishment Corporation chce hnojit dusíkatými látkami oceány a podpořit tak růst rostlinného planktonu. Cílem je zvýšit vázaní vzdušného oxidu uhličitého do organické masy a jeho následné uložení do bezpečí na dně moří. Zvýšený obsah planktonu pak má umožnit i efektivnější chov ryb.
Vědci z Coloradské univerzity v USA vyvíjejí lék proti bolesti, prozatím nazvaný AV411, který údajně nezpůsobuje závislost. Přitom se jedná o opiát, tedy látku příbuznou morfinu, který je silně návykový.
OSN označila oficiální odhady celosvětových počtů lidí nakažených AIDS za nadnesené a zredukovala je o 20 %. V současnosti se tedy na naší planetě nachází 33 milionů lidí nakažených virem HIV.
Američtí genetici přečetli genetickou informaci deseti nových druhých druhů mušek. Díky tomu mohli sledovat přesnou evoluci některých genů. Potvrdila se například teorie, že mezi nejrychleji se vyvíjecí geny patři složky obrany organismu před infekcemi.
Na Sahaře byla objevena kostra dinosaura, který měl širokou čelist podobnou žací liště se zuby, které dorůstaly každý měsíc. Dinosaurus nazvaný Nigersaurus taqueti ji také jako žací lištu využíval. Údajně byl přeborníkem ve spásání travních porostů.
Podle nejnovější genetické studie se Němci germánským původem moc chlubit nemohou. Údajně jich má tyto geny po otci pouze 6 %. Plných 45 % má keltské, třetina slovanské a desetina židovské předky.
Miniaturní roboti „navonění“ švábím pachem vodí šváby za nos. Hmyz je považuje za kolegy a v případě naprogramování správného chování je mohou i následovat. Objev má v budoucnu napomáhat při eliminaci nevítaných populací švába.
Ocenění Česká hlava získal i profesor Antonín Holý, který se podílel na vývoji některých léků zpomalujících AIDS, proti žloutence a některých látek určených pro léčbu rakoviny.
Ruští vědci se vydali do boje proti mozkové mrtvici za pomoci kmenových buněk. Pokusné myši s uměle navozenou mrtvicí se po injekci kmenových buněk rychle zotavovaly. Značené kmenové buňky pak byly nacházeny převážně na poškozených částech mozku.
Američtí vědci se rozhodli, že umělé detektory biologických zbraní nejsou pro jejich potřeby dostatečně přesné, a tak je chtějí nahradit buněčnými kulturami. Mohou totiž buňky naučit syntetizovat upravené bílkoviny, které v přítomnosti hledaného patogenu buď kulturu rozsvítí fluorescenční barvou, nebo ji demonstrativně zabijí.
Nejčastější zdroj potíží s lupy, mikroskopiská houba Malassezia globosa, kterou si ve své kůži nosí 50-90 % lidí, se dočkal kompletního přečtení svého genomu.
Sportovci objevili nový doping – placebo. A nejspíš je to legální. Při tréninku běžně používaný morfin, který umožňuje zvyšovat zátěž za hranici, která by při běžném vnímání bolesti nebyla myslitelná, se nahradí injekcí s neúčinnou látkou. Mozek si však stále myslí, že dostává morfin, a bolest odmítá vnímat.
Prasata pekari, která měla doposud tři známé zástupce, se rozrostla o nový druh. Sice ve svém jídelníčku nemá hlodavce a hmyz a ani se příliš nevrtá v zemi jako jeho příbuzní, zato je z všech 4 druhů tím největším (proto také dostal název obří pekari).
Soutěž autonomních vozidel pořádaná každoročně americkou armádní agenturou DARPA se letos z Mojavské pouště přesunula do města. Robotická vozidla tak namísto náročného terénu poprvé vyzkoušela své schopnosti neztratit se ve spletité zástavbě a neohrožovat přitom ostatní účastníky provozu. Závod v časovém limitu dokončily jen 3 ze 11 automobilů.
Citlivé DNA testy našly své místo už i v archeologii. Archeologové z Massachusetts si několik lámali hlavu s tím, co obsahovaly amfory nalezené v antickém vraku potopeného u řeckého ostrova Chios. Podezíráno bylo víno, ale až DNA testy ukázaly, že nádoby složily pro uchovávání oliv a oregana.
Že stres snižuje obranyschopnost organismu, se tuší už dlouho, nicméně o mechanismu účinku se toho moc nevědělo. Všechno změnila nedávná studie týmu z Kalifornské univerzity, která prokázala, že stresové látky mění metabolismus kůže, která tak ztrácí část svých imunitních funkcí.
Američtí geologové ze sedimentů mořského dna vyšťourali zvýšený obsah radioaktivního izotopu železa 60 ve vrstvě z období před 3 miliardami let. To údajně ukazuje na výbuch supernovy ve vzdálenosti 60-300 světelných let od Země, který naší planetě narušil některé vrstvy atmosféry a vystavil ji tak zvýšenému účinku ultrafialového záření.
Japonští vědci vymysleli, jak zmagnetizovat bakterie. Vytvořili magnetické nanočástice, které mohou potáhnout molekulami, schopnými se vázat na povrchové výběžky bakterií. Některé typy těchto výběžků jsou přísně specifické, takže je možné připravit částice, které si mohou zalézt jen do určitých bakterií. Ke zničení patogenů pak stačí použít magnet.
Stalo se
Před 63 lety 27. 1.1945 – Došlo k osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi Rudou armádou.
Před 122 lety 29. 1. 1886 – Německý automobilový konstruktér Karl Benz si patentoval plynem plně poháněný automobil.
Před 510 lety 30. 1. 1498 – Italský mořeplavec Kryštof Kolumbus se vydal na svou třetí cestu do Ameriky, ze které se vrátil 25. 11. 1500.
Před 194 lety 1. 2. 1814 – Při výbuchu 2500 metrů vysoké filipínské sopky Mayon bylo zničeno město Cagsava a zemřelo více než 1200 lidí.
Před 72 lety 2. 2. 1936 – V kriminalistice byl v Americe poprvé použit detektor lži (polygraf), založený na fyziologických změnách, jako je frekvence tepu a dechu, pocení dlaní, při lhaní.
Před 535 lety 19. 2. 1473 – Narodil se polský astronom a matematik Mikuláš Koperník (zemřel 21. 5. 1543).
