Newyorská čtvrť Manhattan má teď problém. Není naštěstí ani zdaleka tak tragický, jako když se v roce 2001 tato část New Yorku stala cílem teroristického útoku. Ovšem, některým lidem přesto znepříjemňuje život. V některých částech Manhattanu se totiž přemnožily mšice.
Mšice doslova okupují několik obytných komplexů v centru Manhattanu. A rostliny, které rostou například v krytých atriích těchto domů jsou vystaveny jejich útokům. Mšice mohou proniknout vlastně kamkoliv, kde roste něco zeleného. A tak 25 000 lidí (což je stejně obyvatel, kolik jich žije třeba v Břeclavi), kteří v těchto komplexech bydlí, hledalo způsob, jak se nepříjemného hmyzu zbavit.
Berušky jdou do boje
S mšicemi jde v zásadě bojovat dvěma způsoby. Buď se použije chemický postřik nebo se nasadí armáda, která je tvořena přirozenými nepřáteli mšic. Manhattan zvolil druhou možnost, a tak proti mšicím vyrukovalo několik divizí berušek. A nebude jich málo, pokud vyjdeme z faktu, že vojenskou divizi tvoří 20 000 vojáků, tak těch „beruščích“ divizí bude hned pětatřicet. Do boje s mšicemi se totiž vydá 700 000 berušek.
„Většinou se v takovém případě použije nádoba s pesticidem a tím se zlikviduje nejen ten „špatný hmyz“, ale i „ten dobrý“,“ říká Eric Vinje ze společnosti Planet Natural, která armádu berušek „vycvičila“. Tento výcvik spočíval v nachytání berušek v Kalifornii, v Oregonu a v Montaně, v jejich následné hibernaci a převozu přes celé území Spojených států až do New Yorku.
Tajná zbraň mšic
Berušky jsou docela žravé. Každý den jedna beruška, která je v dostatečné formě, dokáže zlikvidovat až 50 mšic. Ale obyvatelé Manhattanu možná nevědí, že ani mšice nejsou proti slunéčkům zcela bezbranné. To, že mšice „najímají“ mravence jako ochranku, je známá věc. Ale mšice se dokáží bránit i jinak a žádné bodyguardy k tomu nepotřebují.
Pokud je mšice bezprostředně beruškou napadena, nemá žádnou šanci. Kanadští vědci však zjistili, že než se nešťastná mšice stane kořistí, stačí predátora postříkat zapáchající látkou. Tím stačí do budoucnosti varovat i své soukmenovce. Protože pokud se takto označený dravec přiblíží k dalším mšicím, ty jej ucítí a mají dostatek času schovat se do bezpečí. Aby tedy Manhattanští za pár měsíců neřešili, co s nejen přemnoženými mšicemi, ale i co se stovkami tisíc berušek, které svůj úkol nezvládly.Mšice – černá můra zahrádkářů
Mšice jsou rostlinní paraziti, kteří se živí sáním rostlinných šťáv. Tak poškozují rostlinná pletiva a jsou také původci a šiřiteli rostlinných viróz. I proto s nimi věčnou válku vedou zemědělci a zahrádkáři. Mšice vysaje z rostliny více cukru, než její organismus potřebuje. Nevyužitá cukerná složka potravy je vylučována ve formě medovice, kterou se živí například mravenci. Mravenci si své mšice ochraňují a jejich vajíčka dokonce nechávají přezimovat ve svých mraveništích.
