Domů     Příroda
Lepící páska podle rosniček
21.stoleti 18.1.2008

Proč objevovat objevené? Proč hledat něco, co sama příroda už dávno našla? Tyto otázky si pokládali indičtí vědci, když vyvíjeli co možná nejdokonalejší lepící pásku.Proč objevovat objevené? Proč hledat něco, co sama příroda už dávno našla? Tyto otázky si pokládali indičtí vědci, když vyvíjeli co možná nejdokonalejší lepící pásku.

Tým odborníků technologického institutu v indickém Kánpuru pod vedením chemika Animangsu Ghataka představil světu lepící pásku, která své vlastnosti neztrácí ani po několikerém použití. Téměř nekonečně použitelná izolepa přitom vznikla především díky důkladnému výzkumu rosniček.

Stačí jedna trhlinka….
Na první pohled se může zdát, že rosničky a izolepy spolu nijak nesouvisí. Ovšem tento první pohled je poněkud klamný. Rosnička totiž po každém svém skoku dokáže k povrchu přilnout zas a znovu. Tato vlastnost lepícím páskám dosud chyběla, pokud byla izolepa jednou odlepena, mohla skončit už jedině mezi odpadky. Ve vrstvě lepidla odstraněné pásky se totiž objeví trhliny a páska je již v podstatě více nepoužitelná.
Rosničky na to jdou jinak. Taková rosnička má štíhlé končetiny s prsty, zakončenými typickými kruhovitými přísavkami. Žabky samozřejmě nemají své nohy potřené nějakým lepidlem. Na jejich „chodidlech“ se však vytvořila síť nepatrných kanálků, které jako lepidlo fungují.

Funguje to!
Přírodní lepidla nejrůznějších členovců a obratlovců vykazují silnou soudržnost a vynikající znuvupoužitelnost. Zatímco dokonalé struktury na povrchu jejich těl jsou dostatečně prozkoumané, role podpovrchových struktur, takových, jako jsou mikrokanálky na chodidlech  rosniček, nebyla doposud studována.
Indičtí vědci si řekli, že pokud se podobné kanálky použijí při výrobě izolepy, mohou zde mít hned dvě funkce. Zaprvé výrazně zvyšují přilnavost a zadruhé zabraňují šíření prasklin v lepivé vrstvě. A pokud se nevytvoří praskliny, páska může lepit dále.
Teorie je jedna věc, praxe druhá. Kánpurští experti provedli testy, když na pružný podklad, vodou či vzduchem naplněných kanálků, položili vrstvu lepidla. Výsledky byly pozoruhodné. Kouzlo rosniček skutečně fungovalo i u normální izolepy. Lepivost pásky se podle indických vědců zvýšila až třicetinásobně a navíc neztrácela přilnavost ani při opakovaném použití.

Vědci jsou nadšeni
Řada vědců je nadšena. „Tento výsledek je skutečně vzrušující,“ prohlásil profesor Phillip Messersmith z chicagské Northwestern University v USA. Přizvukuje mu i skotský biolog John Barnes z britské Glasgowské univerzity, který dodává: „Tyto a další výzkumy nám pomáhají odhalit tajemství, proč se žáby ale nejen ony, třeba i hmyz, dokáží udržet na povrchu ve chvíli, kdy fyzikální zákony tomu na první pohled odporují.“  Třeba se brzy dočkáme i technologií, které z každého člověka udělají Spidermana. Základ již je položen.
Inspirace přírodou
Vědce z Německa a Švýcarska zajímalo, co pavoukům umožňuje udržet se vzhůru nohama na stropě. Posvítili si elektronovým mikroskopem na pavouky skákavky (Salticidae) a objevili, že tento druh pavouka má na sobě ohromné množství miniaturních chloupků, které by udržely i 173násobek její váhy. Z výsledků tohoto výzkumu se vyvíjejí nové vysoce přilnavé technologie, které už lepidlo dávno nepotřebují.
Nebo jiný příklad. Brouk řádu Cyphochilus, který žije v jihovýchodní Asii, se pyšní nejbělejší bílou barvou na světě. Vědcům dlouho vrtalo hlavou, co tuto bělost způsobuje. Krovky brouka tvoří šupinky nahodilé struktury, jež jsou desetkrát tenčí než lidský vlas, tedy pět milióntin milimetru. Tato nepravidelná vnitřní struktura a prostory mezi jednotlivými částicemi, které tvoří šupiny, způsobují, že se světelné vlny rozptylují do všech směrů. Pokud by se lidem podařilo schopnost brouka napodobit, šlo by třeba vyrábět za nižších nákladů účinnější krycí barvy, jejichž množství by ve srovnání s nynějšími pokrylo dvojnásobnou plochu.

Související články
Výrok Billa Gatese zněl jasně. Výroba mléčných produktů má až příliš vysokou uhlíkovou stopu. Aby tuto skutečnost zvrátil, rozhodl se podpořit kalifornský start-up, jež hodlá klasické máslo nahradit umělým. Společnost Savor ze San Jose využívá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a zároveň energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že […]
Pro řadu lidí je symbolem roztomilosti. Ale i to předoucí klubíčko pořád zůstává šelmou. A to takovou, že dokáže rozvrátit celé ekosystémy. Kočka domácí, domestikovaná forma kočky plavé, člověka doprovází už nějakých 8 000 let. Dnes jsou kočky společně se psy nejoblíbenějšími domácími mazly. Mezinárodní společnost pro ochranu zvířat (ISPA) odhaduje, že na světě žije […]
Globální oceán již více než rok každý den překonává své teplotní rekordy. Rok 2024 zatím pokračuje v trendu z roku 2023. Právě tehdy se vlna rekordů nastartovala a od té doby nezpomaluje. Podle údajů Copernicus Climate Change Service dosáhla v březnu letošního roku průměrná globální teplota povrchu moře nového měsíčního maxima 21,07 stupně Celsia. „Březen […]
Málokteří živočichové vyvolávají tak silný obdiv a zároveň odpor jako pavouci. Arachnofobií neboli abnormálním strachem z pavouků trpí až 6 % světové populace, častěji ženy než muži. Nutno však říci, že většina nejděsivějších věcí, které se o těchto osminohých členovcích tradují, jsou jen fámy! Řada lidí se domnívá, že je pavouci chtějí pokousat, a to […]
Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti, na jehož vývoji pracuje Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Většinou blesky vznikají v bouřkovém oblaku, který se nazývá cumulonimbus. Známe ho […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz