Domů     Příroda
Vědci hledají „rosettskou desku“ pro historii klimatu
21.stoleti 16.11.2007

Rosettská deska je kamenný obelisk, nalezený v Egyptě v roce 1799, který poskytl vědcům klíč k rozluštění starověkých egyptských hieroglyfů. Cílem projektu ANDRILL, který právě v těchto dnech spouští mezinárodní expedice v Antarktidě, je nalézt obdobu Rosettské desky, která by nám osvětlila nejteplejší období Země ve středním miocénu, tedy v období před 15 miliony lety.Rosettská deska je kamenný obelisk, nalezený v Egyptě v roce 1799, který poskytl vědcům klíč k rozluštění starověkých egyptských hieroglyfů. Cílem projektu ANDRILL, který právě v těchto dnech spouští mezinárodní expedice v Antarktidě, je nalézt obdobu Rosettské desky, která by nám osvětlila nejteplejší období Země ve středním miocénu, tedy v období před 15 miliony lety.

Projekt má přinést celistvý obraz o tom, jak antarktický ledový příkrov reagoval na minulá období globálního oteplování. První část projektu ANDRILL se uskutečnila už vloni, kdy se pomocí speciální vrtné soustavy dostali vědci 1285 metrů hluboko do skalního podloží antarktického kontinentu a vyzvedli vzorky z období před 13 miliony let. Známé jsou i výsledky projektu, kdy se vrt uskutečněný v roce 1990 v Jižní Africe, dostal do období před 17 miliony let. Co však dnes vědce nejvíce zajímá, je ono nezmapované období čtyř milionů let, kdy byla Země nejteplejší.

Zatím chybí důkazy
Podle geologa Davida Harwooda z univerzity v americké Nebrasce je toto období nejdůležitější pro porozumění procesům, které probíhají v zemském klimatu nyní. „Potřebujeme jasné důkazy, jakýsi archiv minulých dob ledových a období globálního oteplení, abychom mohli dát dohromady historii klimatu. Zkrátka srovnat to, co se dozvíme v Antarktidě se záznamy ze zbytku světa a vytvořit pak standardní paleoklimatickou historii klimatu. To bude jakousi Rosettskou deskou pro všechny klimatology,“ uvádí Harwood.
Podle něho je nesmírně důležité právě zkoumání Antarktidy, která ovlivňuje klima na celé planetě. Síla mořského ledu, který kontinent obklopuje, je základním a určujícím činitelem.

Led z Antarktidy mizí
Tvorba mořského ledu vytlačuje z vody sůl a chladné, husté, solí nasycené masy vody vytvářejí hluboko v oceánu silné proudy. Ty pak ovlivňují koloběh vody v oceánech a celosvětovou distribuci tepla. Na programu se podílí na 60 vědců ze Spojených států, Německa, Itálie a Nového Zélandu. Vrt se uskuteční u ostrova McMurdo a vědci mají díky drastickému snížení tloušťky ledu poněkud ulehčenou práci. Zatímco vloni zde byl led silný 85 metrů, letos je to pouhých 8 metrů! To je možná stejně tenká vrstva, jaká se na nejjižnějšímk kontinentu nacházela před oněmi 15 miliony let. „Jestliže se nám podaří identifikovat přesně vrstvy pocházející z období, kdy byl v Antarktidě minimální led a jižní oceán procházel největším obdobím tepla, můžeme pak stanovit poměrně přesný obraz a porovnat jej se změnami, kterými reagoval na toto oteplení zbytek naší planety,“ říká Harwood. V těchto dnech už je na místě vrtná souprava a práce mají být skončeny do poloviny prosince.

Soupravu nesou balony
Týmy vrtařů přivezly do Antarktidy 40 tunovou vrtnou soupravu z Nového Zélandu koncem srpna. V říjnu dorazily skupiny vědců ze všech zúčastněných zemí. Součástí průzkumu bude i měření seizmické aktivity v Anataktidě, kterého se ujali studenti z univerzity v Nebrasce, USA. Vzhledem k obrovské váze soupravy a letošnímu poměrně tenkému ledu, museli odborníci vymyslet zcela novou techniku vrtání. Do Antarktidy dorazil speciální tým potápěčů, který nafoukl obrovské balony. Ty jsou nyní umístěny ve vodě pod vrtnou soupravou a poskytují dostatečný vztlak, aby unesly ledovou desku se soupravou.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz