Ceny ropy neustále rostou a tak světová výzkumná střediska experimentují s novými druhy paliv. V říjnovém čísle jsme vás informovali o možnosti, že v budoucnosti budeme možná naše automobily krmit ovocem nebo odpadky. Nyní vědci z univerzity v americké Minnesotě svůj výzkum zaměřili na biomasu a došli k několika překvapujícím zjištěním.
Jedním z nich je například fakt, že když se miniaturní částice biomasy, jakými jsou třeba obyčejné dřevěné piliny, dostanou při teplotě pohybující se mezi 700 až 800 stupni Celsia do kontaktu s pórovitou slitinou rhodia, automaticky se přemění na vodík a oxid uhelnatý. Přesně takový plyn přitom vzniká v tepelných elektrárnách při spalování uhlí a nazývá se synplyn (syngas).
Alternativní paliva jsou v dnešní době téměř módní záležitostí. Ale ono se není čemu divit, ropa se těží především v oblastech, které nejsou bůhvíjak stabilní, a je jedno, zda jde o Rusko nebo o arabský svět.
Desetkrát rychlejší proces
Synplyn má ohromné možnosti, co se týče jeho využití. Nejen, že se dá spalovat v turbínách tepelných elektráren, a získávat z něj tak elektrickou energii, ale může způsobit i pořádné nepříjemnosti ropným magnátům. Ze synplynu se totiž dá vyrábět i benzín. Že by končil věk zmíněných ropných magnátů a nastala éra magnátů pilinových? Tak jednoduché to asi nebude, ale biomasa v sobě skrývá ohromné množství energetického potenciálu.
Vědce překvapilo i to, jakou rychlostí se piliny spalují. Zplynování biomasy trvá při tomto postupu pouhých sedmdesát milisekund. Klasické postupy jsou přitom na čas podstatně náročnější, bývají totiž až desetkrát pomalejší.
Kde vzít peníze?
Vědci však ještě stojí před několika překážkami. Zřejmě ta největší z nich nesouvisí ani tolik se samotným vědeckým bádáním, ale s financemi. Rhodium patří mezi drahé kovy, takže jeho pořizování ve velkém znamená hluboký zásah do peněženky. Přitom bez rhodia by celá chemická reakce nemohla vůbec fungovat, nebyl by totiž umožněn optimální poměr mezi jednotlivými procesy, které v reakční směsi probíhají. Vysoká cena rhodia zatím vědce brzdí v jejich plánech rozvinout tuto zbrusu novou technologii tak, aby byla využitelná v širším měřítku.
Tajemství rhodia
Rhodium (Rh) je drahý kov stříbřitě bílé barvy. Rhodium je mimořádně chemicky odolné a neochotně se rozpouští pouze v lučavce královské nebo za vysokého tlaku v koncentrované kyselině chlorovodíkové za přítomnosti chloristanu sodného. V chemickém průmyslu je rhodium součástí některých speciálních katalyzátorů v organické syntéze. Ve směsi s platinou a palladiem je součástí značné části světové produkce autokatalyzátorů, které slouží k odstranění nežádoucích látek z výfukových plynů. Jeho cena se pohybuje okolo 220 dolarů (4 600 korun) za jediný gram. Jeho největší naleziště jsou v Jihoafrické republice a v uralské oblasti Ruska.
Synplyn v kostce
Výroba synplynu samotného není žádnou novinkou. Označujeme tak skupinu plynů, používaných na syntetickou výrobu čpavku, metanolu, umělého benzínu a podobně. V podstatě tak označujeme plyny, které obsahují oxid uhelnatý a vodík, nebo vodík a dusík v určité koncentraci a vzájemném poměru. Označení synplyn je tedy jen druhovým ve vztahu k jeho použití (používá se k syntéze). Zahrnuje však i velmi rozdílné plyny jak složením, tak způsobem výroby. Vždy však obsahuje vodík.
