Červí díra je v současné době zatím ryze hypotetický objekt, který umožňuje využít v časoprostoru jakési zkratky, která může urychlit mezihvězdné cestování doslova na zlomky sekund. Zatím je červí díra oblíbenou pomůckou spisovatelů scifi, kteří s její pomocí hravě zvládají skoky od planety k planetě. Jedním z největších trháků poslední doby je zejména kanadský televizní seriál Stargate, využívající k cestování vesmírem fenoménu červích děr v podobě hvězdných bran.
Je vůbec možné překonávat čas a prostor pomocí červích děr? Co se vlastně stane s lidským tělem a samozřejmě se všemi předměty, které projdou červí dírou? 21. STOLETÍ vám přináší pohled do budoucnosti, ve které budou kosmické lodě přežitkem.
Kudy do díry a kudy ven?
Fenomén červích děr popsali společně už v roce 1935 Albert Einstein a Nathan Rosen. Název červí díra je pak odvozen od pohybu, jímž si prokousává červ cestu jablkem z jednoho konce na druhý. Nepoužívá cestu po povrchu, ale zkrátí si ji rovnou středem. Červí díra by tak měla spojovat jakýmsi můstkem dva body v časoprostoru. Pokud by se podařilo vytvořit červí díru uměle, nebylo by nic jednoduššího, než cestovat jednoduše mezi hvězdami, protože tato záhadná potvůrka umožňuje vstoupit do ní například na Zemi a prakticky v témže okamžiku vystoupit na Marsu, nebo i na samém konci naší galaxie. Tady je namístě otázka, zda se pohybujeme nadsvětelnou rychlostí, tedy rychleji než 1 079 252 848,8 km/h? Paradox spočívá v tom, že ne. Naše rychlost je při pohybu červí dírou stále podsvětelná, jen jsem trochu obelstili časoprostor a použili zkratku. Navíc v červí díře zcela chybí tzv. horizont událostí, což je určitá hraniční oblast prostoru, za kterou už není návratu. Chybí-li tento horizont událostí, nic nebrání tomu, aby se předmět, nebo chcete-li člověk vhozený do červí díry znovu vynořil a to úplně jinde
Kde hledat červí díry?
Že by se v naší galaxii někde vyskytovala jakási potulná červí díra, považují vědci za značně nepravděpodobné. Nepředpokládá to ani známý britský matematik a teoretický fyzik Stephen Hawking. Ten se přiklání k názoru, že „černé a červí díry mohly existovat v ranném vesmíru, nejspíše však ve chvíli tzv. velkého třesku, kdy se celý vesmír zrodil“. Na jaře příštího roku má být konečně spuštěn v Ženevském výzkumném středisku CERN obří urychlovač částic LHC. Vědci z celého světa už pro něj mají naplánovanou celou řadu úkolů a jedním z nich je i možnost vytvořit umělou černou či dokonce červí díru. Potíž je pouze v tom, že zatím vůbec nevědí, zda to bude právě díra černá, nebo červí. Pokud by měl Hawking ve svých teoriích pravdu, měla by se vzniklá černá díra ihned vypařit. Pokud se tak nestane, mohou nastat potíže a to pořádně, protože černá díra, jak je známo, pohltí vše, co je v jejím dosahu. Prvním pamlskem by pro ni byla pochopitelně naše planeta. Černá díra se ale také nemusí vypařit proto, že to bude vlastně díra červí. To bychom pak byli na koni a teoretičtí fyzici by udělali první krok k vytvoření dostatečně velkých červích děr, abychom skrz ně mohli volně cestovat vesmírem.
Kolik je vlastně vesmírů?
Zde začíná být bádání astrofyziků poněkud složité. Proti sobě stojí dvě stejně silné skupiny, které spolu soupeří o pravdu. Stoupenci každé z nich mají jednu nespornou výhodu. Je skutečně minimální pravděpodobnost, že ještě za jejich života někdo potvrdí v praxi jejich teorie. První skupina tvrdě stojí za tím, že vesmír je jen jeden. Druhá skupina razí teorii, že alternativních vesmírů může být pěkná řádka a někteří tvrdí, že nekonečně mnoho. I mezi těmito vesmíry by se pak prý dalo cestovat pomocí „vypěstovaných“ červích děr.
Kdy budeme mít hvězdnou bránu?
Ve zmíněném slavném seriálu Stargate, který běží i u nás a fanoušci se těší na další série, se lidé i stroje běžně pohybují červími děrami v podobě hvězdných bran sem a tam. V pohodě cestují hyperprostorem, do kterého se dostávají pomocí nesmírně silného energetického pole, ohýbajícího nám známý prostor. Při vstupu do hvězdné brány, neboli červí díry, se rozloží na atomy a při výstupu z červí díry někde v hlubokém vesmíru, se zase pěkně složí dohromady. Potíž je v tom, že vědci jsou přesvědčeni, že červí díry jsou značně nestabilní. Cokoliv prý do nich vstoupí, způsobí jejich zhroucení a konec. Udržet stabilitu červí díry, to je zatím úkol nad lidské možnosti, zejména po stránce potřeby energie. Tolik jí zatím nedokáže naše planeta vyprodukovat. Američtí teoretičtí fyzikové Michael Morris a Kip Stephen Thorne už mají dokonce vymyšlenou technologii na stabilizaci červích děr. Tvrdí, že „stačí kolem červích děr vytvořit pomocí paralelních deskových kondenzátorů oblast silné záporné energie“. Hned však dodávají, že „vyrobit takové množství energie, to už je však úkolem zcela jiné, vyspělejší civilizace, která se snad někdy na naší planetě vyvine.“ Pokud se tedy nevynoří z vesmíru nějaký hodný strýček a potřebnou technologii nám nedaruje, naše a několik příštích generací se hned tak hvězdnou bránou neprojdou.
Hvězda seriálu STARGATE exkluzivně pro 21. STOLETÍ
Při nedávné návštěvě České republiky, jsme měli možnost vyzpovídat člověka, pro kterého je procházení hvězdnou bránou, neboli červí dírou zcela běžnou záležitostí. Je jím jeden z hlavních představitelů seriálu Stargate Atlantis, David Nykl (41). Kanadský herec českého původu, kterého můžeme vidět v seriálu jako představitele postavy českého vědce Radka Zelenky. 21. STOLETÍ zajímalo, jaký je to pocit, procházet hvězdnou bránou. „Co se týká pocitů filmových, je to nepopsatelné. Jako by vás cosi jemně rozcupovalo na kousky a zase složilo na druhé straně. Zářivá světla, míhající se barevné efekty. To vidí divák na obrazovce. Jako herci však procházíme bránou zcela v poklidu, jako když vstupujeme do jiné místnosti. Veškeré efekty jsou jen filmovou iluzí.“ Věříš Davide na existenci hvězdných bran, potažmo červích děr? „Myslím si, že na scifi je úžasné to, že se pomalu, ale jistě naplňuje řada vizí jejich autorů. Už existují neviditelné pláště, vědci dokázali prakticky uskutečnit teleportaci. Stačí se podívat na takový fenomén, jakým je nový mobil iPhone. Není to jen prostý komunikátor, ale pustíš si na něm film, hudbu, rádio, televizi a navíc se díky GPS neztratíš. A přitom podobný přístroj se vyskytoval před dvaceti lety pouze ve scifi filmech. Takže stejné to bude i s hvězdnou bránou. Jednou ji lidstvo vytvoří.“
