Domů     Příroda
Pneumatiky likvidují korálové útesy
21.stoleti 19.10.2007

Poblíž pobřeží Floridy byl v roce 1970 vybudován umělý podmořský útes z netradičního materiálu.Poblíž pobřeží Floridy byl v roce 1970 vybudován umělý podmořský útes z netradičního materiálu.

Padlo na něj na dva miliony pneumatik, které byly uloženy na mořské dno s předpokladem, že se na nich usadí koráli a najdou v nich svá útočiště drobní živočichové. Akce měla ohrožené korálové útesy zachránit, ale stal se pravý opak. Pneumatiky dosavadní korálové útesy téměř zlikvidovaly.

Myšlenka to byla dobrá a ve své době byla považována za téměř zázračnou metodu, vedoucí k záchraně ohrožených korálů.. Pneumatiky se ale vzbouřily a začaly se chovat jako zdivočelá kladiva. Přesto, že byl spojeny ocelovými řetězy, spojovací materiál se vlivem koroze uvolnil a pneumatiky se daly do pohybu.

Došlo k strašlivému omylu
„Stvořili jsme vražedný stroj, zabíjející korály,“ říká William Nuckols, vládní koordinátor projektu, který má za úkol zastavit řádění zběsilých pneumatik. Ty se totiž při vlnobití a zejména při prudkých hurikánech, které jsou v této oblasti stále častější, dávají do pohybu a mohutnými nárazy likvidují podmořské útesy. „Po 30 letech teprve vidíme, jak strašlivého omylu se může člověk dopustit v dobré vůli,“ shodují se dnes vědci, zkoumající způsobené škody.

Do boje nastupuje armáda
Záchranná akce byla zahájena v červnu letošního roku a velkého „úklidu“ se mají zhostit potápěči US Army. Dosud se jim podařilo z hlubin vytáhnout na 11 000 pneumatik a celá akce má trvat tři roky. Z vody mají odstranit na 700 000 pneumatik, ale odborníci jsou skeptičtí. „Je nepravděpodobně, že tento úkol splníme,“ říká Ken Banks z floridské organizace pro ochranu životního prostředí a dodává: „Určitě je neodstraníme všechny. Musíme se soustředit na ty nejnebezpečnější, které bezprostředně ohrožují korálový útes. Některé části umělého gumového útesu se již stabilizovaly a prorostly korály. Ty tam pochopitelně zanecháme.“

Projekt má pokračovat
Vzhledem k tomu, že v oblasti je nyní v plném proudu hurikánová sezóna, musely být práce přerušeny a budou pokračovat v květnu příštího roku. Jejich cílem je pak odstranit denně na 1400 pneumatik. Vědci však nad  projektem zcela nelámou hůl. „Toto selhání by nemělo znamenat konec projektu budování umělých korálových útesů z pneumatik,“ říká oceánolog Antony Jensen z univerzity v Southamptonu. „Problém nastal spíše v důsledku špatných technologií, než v důsledku špatného projektu. Tehdy v 70. letech jsme neměli k dispozici takové materiály, jaké máme dnes. Jedním z nich je například nylon. Pokud bychom namísto řetězů použili pevná nylonová lana a ukotvili pneumatiky řádně ke dnu, můžeme počítat téměř na 100% s tím, že za několik desítek let zde budeme mít nádherné korálové útesy, pod nimiž už nikdo nepozná, že jsou vybudovány na základech z pneumatik,“ říká Jensen. 

Umělé útesy v Thajsku
Tsunami, která na konci roku 2004 zasáhla Thajsko, zničila tisíce korálových útesů. Kolem thajských břehů tak bylo v uplynulých letech rozmístěno více než sto umělých útesů, k jejichž zhotovení byly použity například staré popelářské vozy, vyřazené vagóny či potopené vraky lodí.Umělé útesy byly instalovány kolem oblíbených turistických letovisek. Cílem tohoto projektu je přilákat do těchto míst ryby a s nimi i rybáře.

Přidává se i Evropa
Pod záštitou Evropské komise funguje Evropská agentura pro výzkum umělých útesů, která byla vytvořena v květnu 1995. Programy pro umělé útesy existují v celé řadě evropských zemí. Setkat se s nimi můžete v Itálii stejně jako ve Španělsku či Řecku.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz