„Výzkum těchto vln nám umožňuje nahlédnout do procesů, které probíhají na Slunci a mají značný dopad i na naši planetu,“ říká vedoucí týmu Steve Tomczyk. Podle odborníků může objev těchto vln vést k lepšímu poznání bouří, odehrávajících se na naší hvězdě a lépe před jejich účinky chránit například astronauty na oběžné dráze Země.
Nový software ukazuje cestu
Cesta do práce se zkrátí
Američané, dojíždějící za prací, dostávají zbrusu nového pomocníka. Na webové stránce BeatTheTraffic.com mohou sledovat aktuální dopravní situaci přímo v reálu. Systém je napojen na více než 14 000 senzorů, které neustále vyhodnocují dopravní situaci a počítač ihned vyhodnocuje nejvýhodnější trasu. Řidiči mohou být na centrálu napojeni během cesty pomocí GPS navigace, která jim dává pokyny, kudy je zrovna nejvýhodnější jet. Systém už funguje ve 45 amerických městech a motoristé si jej nemohou vynachválit.
Předpověď zimy přichází ze Sibiře
Rozhodující je říjen
Přišli na to meteorolog Judah Cohen a jeho kolegové z ústavu v Lexingtonu, v americkém státě Massachusetts. Ověřili si totiž dokonalou přesnost modelu, který vyhodnotí sněhovou pokrývku na ruské Sibiři v říjnu a podle toho spočítají aktuální teploty v zimě, množství sněhu, které se dá očekávat a dokonce i sněhové bouře, které budou bičovat během zimy severní polokouli. Model, nazvaný sCast prý poskytuje zatím nejpřesnější dlouhodobé předpovědi zimního počasí.
Slovensko-české hybridní baterie
Nahradí současné akumulátory?
Vědci z Technické univerzity v Košicích a týmu Technické univerzity v Liberci vyvíjejí zcela nový, unikátní typ hybridní baterie, tak zvaného ultrakapacitátoru, připomínajícího spíše elektrický kondenzátor. Neobyčejné vlastnosti jej předurčují k tomu, aby nahradil současné akumulátory. Nabíjení nové hybridní baterie trvá pouhé sekundy, oproti nabíjení akumulátorů, které trvá celé hodiny. Ultrakapacitátor totiž uskladňuje energii v čisté formě, kdežto akumulátory využívají k jejímu uskladnění chemické reakce.
Upíři likvidují stáda krav
Hovězí jim chutná více než divočina
Upírští netopýři se jak známo živí krví. Dosud u těchto létajících jihoamerických savců převládala ve stravě krev divokých zvířat. S postupnou likvidací přirozeného prostředí divokých zvířat a rozšiřováním pastvin, ubývá upírům potravy. Proto si začínají stále častěji pochutnávat na krvi hovězího dobytka, kterého na jihoamerických pastvinách přibývá. Zjistili to němečtí a skotští vědci v Kostarice, když provedli rozbory izotopů uhlíku, které jsou obsaženy ve vzduchu, vydechovaném upíry. Pokud upír požije hovězí krev, má izotop uhlíku zcela specifické složení.
Kosmické lodě jsou zaneřáděné bakteriemi
NASA zápasí se sterilitou
Vědci z NASA nedávno zjistili, že i přes všechna opatření a sterilizaci všech předmětů, které přicházejí na palubu kosmických lodí, jsou jejich prostory plné nejrůznějších bakterií. Našly se i takové, které přežívají jen v nejdrsnějších prostředích, s extrémně nízkými, nebo naopak vysokými teplotami, nebo dokonce v prostředí plném chlóru. Vědci nyní vypracovávají seznam nalezených bakterií, aby je mohly porovnat s těmi které se najdou po návratu z vesmírných misí. To pomůže odlišit po návratu bakterie, které již byly na palubě lodi od případných mimozemských forem života, které by mohly pocházet z jiných planet.
Každé pohlaví miluje jinou barvu
Muži mají rádi modrou
Britská výzkumnice Anya Hurlbert si vzala na paškál vztah mužů a žen k barvám a zjistila u obou pohlaví značné odlišnosti. Podle ní muži preferují především modrou barvu a ženy barvu růžovou. I kdybychom neznali závěry jejího výzkumu, stačí se podívat na oblečení našich miminek. Už naše babičky totiž oblékaly holčičky do růžového a chlapečky do modrého oblečení. Selský rozum nám tedy říká, že by záliba v příslušné barvě mohla pocházet právě z doby, kdy jsme byli v kočárku.
Kyselé deště zamořují vodu
Dusík a síra snižují pH oceánů
Kysličník uhličitý (CO2) není jediným atmosférickým znečišťovatelem oceánů. Podle nejnovějšího výzkumu geochemiků ze Stanfordské univerzity v Kalifornii snižují dusík a sirné sloučeniny, vyprodukované lidskou aktivitou pH oceánu mnohem více , než se myslelo. Uvedené sloučeniny se do oceánů dostávají nejen s kyselými dešti, ale i splachováním umělých hnojiv z pobřeží do moře. Zvýšený obsah dusíkatých a sirných látek a následné zvyšování kyselosti oceánů má negativní dopad na tvorbu planktonu a následně i na vývoj populací mořských živočichů.
Děti pod kontrolou
Orwell by měl radost
To, že nás už dnes sledují kamery a družice na každém kroku víme. Co však nevědí naše děti, je to, že se na ně chystá doslova pohroma. Největší mobilní operátor v USA AT&T spouští dozorčí službu, která umožní více než 60 milionům účastníků kontrolovat a dokonce usměrňovat všechny telefonní operace jejich potomka. Pro dospívající mládež je to prý jako noční můra. Prostřednictvím služby mohou rodiče omezit dětem počet odchozích hovorů, zakázat stahování hudby, klipů, zvonění a her, omezit textové zprávy atd. Zkrátka služba má vyjít vstříc především těm rodičům, kterým se ježí vlasy vždy ve chvíli, kdy jim přijde telefonní účet potomka.
Pozor na tlustá batolata!
Chybí jim železo
Zavalitá batolata mají alarmující nedostatek železa, tvrdí nová studie chicagských vědců. Ti zjistili, že celých 20% tlusťoučkých kojenců, ale i předškoláků ze sledovaného vzorku má nízkou hladinu železa. U normálně vyvinutých dětí to bylo pouze 7%. Neostatek železa redukuje množství kyslíku přenášeného krví a může vést k chudokrevnosti. Experti viní především matky, které napájejí děti šťávami, čajem či kravským mlékem z lahve, místo toho, aby je co nejdéle kojily. Další příčinou je nedostatek tuhé stravy, bohaté na železo, jakou je maso, luštěniny, vejce a celozrnný chléb. „Pro rodiče je jednodušší strčit dítěti do ruky láhev s nápojem, chudým na železo, než mu připravit čerstvé jídlo,“ říká doktorka Jane Brotánek z texaské univerzity v Dallasu.
Baterie z papíru
Můžete je i stříhat nůžkami
Vědci z Rensselaerského polytechnického institutu ve státě New York nedávno objevili způsob, jak využít uhlíkové nanotrubičky pro napájení elektronických zařízení.
Nový nanomateriál vznikl spojením srovnaných uhlíkových nanotrubiček s papírovou hmotou, napuštěnou solí. Černé nanotrubičky udělají z bílého listu černý. Ve srovnání se současnými bateriemi snáší tento materiál i extrémní teplotní podmínky od -70 do 150 °C.
Podle vědců jde v podstatě o „běžný list papíru, vyrobený velmi inteligentním způsobem“. Jednotlivé složky jsou vzájemně spojeny molekulární vazbou: uhlíkové nanotrubičky jsou zapuštěné do papíru, který je nasáklý elektrolytem. Výsledek se od běžného papíru prakticky neliší ani vzhledem ani na omak, a váží stejně jako papír.“
Papír je lehký, tenký a ohebný, je možné jej srolovat, kroutit, skládat nebo nastříhat na menší kousky, aniž by se rozpadl, nebo to mělo negativní vliv na účinnost baterie. Listy je možné skládat na sebe a tím navýšit celkovou kapacitu baterie.
Klasická krása perleti
Má neuvěřitelné vlastnosti
Zatímco my běžně obdivujeme jasně zářící perleť a hru barev na perlách i vnitřním povlaku škeblí, vědci obdivují perleť pro její téměř zázračné fyzikální vlastnosti.
Zkoumáním těchto vlastností se v současné době zabývají odborníci z fyzikálního ústavu Wisconsinské univerzity v USA. Ti zjistili, že samotná perleť je 3000x odolnější proti tlaku, než některé zdánlivě pevné minerály. Podle nich můžete klidně přejíždět přes škeble plně naloženým náklaďákem, Jejich skořápka je pochopitelně rozdrcena, ale vnitřní perleťová strana škeblí odolá. Podle vědců dosud neexistuje metoda, jak podobný materiál uměle vyrobit. Proto nyní celý vědecký tým podrobuje perleť řadě odborných expertíz. Stejně jako naše kosti nebo zuby, je i perleť vlastně biominerálem, tedy kombinací organických molekul, vyrobených živými organismy a minerálními příměsmi, které si tyto organismy získávají z okolního prostředí. Při analýze zatím vědci zjistili, že v biominerálu perleti je pouhých 5 procent organických součástí a celých 95 procent tvoří minerální složky, získané z mořské vody. Při podrobném zkoumání perleti pomocí polarizovaného světla pod elektronovým mikroskopem vědci zjistili, že perleť má naprosto odlišnou krystalickou strukturu, než všechny známé materiály.
STALO SE
Před 406 lety
21. 10. 1601 zemřel Tycho Brahe – dánský astronom (* 14. 12. 1546) Roku 1576 začal budovat na ostrově Hven moderní astronomickou observatoř Uraniborg a podle jejího vzoru astronomické centrum v Praze, kde působil na dvoře Rudolfa II.. Brahe spolu s Keplerem vytvořili z Prahy astronomické středisko světového významu.
Před 168 lety
8. 11. 1839 otevřel Jan Evangelista Purkyně první samostatný fyziologický ústav, který se svou ojedinělostí stal vzorem pro ostatní evropské univerzity.
Před 140 lety
7. 11. 1867 se narodila Marie Curie-Skłodowská – francouzská fyzička a chemička polského původu († 4. 7. 1934). S manželem Pierrem Curiem objevili prvky polonium a radium (v roce 1898). V roce 1903 jí byla udělena Nobelova cena za fyziku, v roce 1911 Nobelova cena za chemii.
Před 139 lety
26. 10. 1868 oznámili J. N. Lockyer ředitel observatoře v Londýně spolu s fyzikem E. Franklandem a nezávisle na nich francouzský astronom P. J. Janssen objev hélia.
31. 10. 1790 J. P. Blanchard uskutečnil v Královské oboře první let balónem s lidskou posádkou v Praze. Svůj let zopakoval v Praze při korunovačních oslavách Leopolda II. českým králem v roce 1791.
Před 103 lety
27. 10. 1904 ve 14,30 byla otevřena první linka zcela nového druhu městské dopravy v New Yorku – podzemní dráhy. Nejstarší metro na světě má však Londýn. Jezdí opd roku 1863.
Před 85 lety
4. 11. 1922 objevil anglický archeolog Howard Carter na západním břehu Nilu v Údolí králů téměř nedotčenou hrobku faraóna Tutanchamóna s bohatou pohřební výbavou.
Před 70 lety
19. 10. 1937 zemřel Ernest Rutherford – britský atomový fyzik (* 30. 8. 1871) vytvořil model atomu a poprvé se mu podařilo v laboratorních podmínkách rozštěpit jádro atomu
Před 38 lety
14. 11. 1969 odstartovala loď Apollo 12 s druhou měsíční expedicí (Conrad, Bean, Gordon). Tentokrát vystoupili lidé na povrch Měsíce ve dvou vycházkách o délce 8 hodin až na vzdálenost 1,5 km.
Před 29 lety
24. 10. 1978 byla na svou oběžnou dráhu vynesena spolu s družicí Interkosmos první československá družice, určená pro výzkum magnetosféry a ionosféry Magion.
Před 6 lety
24. 10. 2001 na oběžnou dráhu Marsu se dostala sonda Odyssey 2001. USA sondu vypustily 7. dubna 2001.
MALÉ VELKÉ INFORMACE
Nové výpočty ukazují, kde se vzal asteroid který dopadl před 65 miliony let na Zemi a způsobil vyhynutí dinosaurů. Propočty ukazují, že někdy před 160 miliony let muselo dojít k události, která vytvořila velké množství nových asteroidů, Jeden z nich kroužil vesmírem asi sto milionů let a pak se srazil se Zemí. S teorií přišli astronomové z Jihozápadního výzkumného ústavu v Boulderu v americkém Coloradu a společně s nimi pracovali i dva čeští vědci, David Vokrouhlický z Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze a David Nesvorný, který dnes již působí v Boulderu.
Británie jako první země na světě oficiálně povolila výzkum, při němž budou vznikat zárodky vzniklé z krav a lidí zároveň. Kráva nebo králík poskytnou vajíčko, člověk genetickou informaci. Z toho mají vzniknout kmenové buňky z embrya, jemuž někteří říkají „hybrid“, jiní „cytoplastický hybrid“ a někteří „cybrid“. Embrya by měla žít maximálně 14 dní, než se zužitkují jejich kmenové buňky.
Až půl milionu mrtvých, zničení rozsáhlých území a následky horší než zkáza Pompejí. Takový osud hrozí okolí Vesuvu, pokud úřady nebudou brát riziko masivní erupce vážně. Vyplývá to alespoň ze studie italských a amerických vulkanologů.
Za vzrůstající poptávku po lososech může do jisté míry množství výzkumů. Ty prokázaly, že se v lososím mase hojně vyskytují mastné kyseliny, které pozitivně působí na srdce. Studie například dokládají, že ryby pomáhají lidem s vysokým krevním tlakem. Jiné výzkumy zase poukazují na vliv rybí stravy na činnost očí a mozku, preventivní účinky proti srdečním onemocněním či dokonce Alzheimerově chorobě.
Jihočeští archeologové pracují na unikátním průzkumu. Bez jakéhokoliv většího zásahu prohlížejí hrobky knížecích rodů pod jednotlivými kostely v kraji. Pomocí speciální mikrokamery se podívali například do hrobu kněžny Eleonory ze Schwarzenberka, která zemřela v roce 1741. Metoda je velmi šetrná, do hrobky stačí vyvrtat pouze otvor 2 x 2 centimetry a spustit dovnitř kameru s osvětlením.
Kazachstán z ekologických důvodů zastavil těžbu na největším ropném poli na světě, které bylo za posledních 30 let objeveno. Kazachstán obviňuje italský těžařský koncern Eni,, že může za znečištění vody, kvůli kterému téměř vyhynul tuleň kaspický (Pusa caspica) a drasticky klesají počty ryb na severu Kaspického moře.
Největší světová populace plameňáka malého je v ohrožení kvůli plánované těžbě sody ve východoafrickém jezeře Natron poblíž tanzánsko-keňské hranice. Podle africké kanceláře BirdLife International by případná těžba kalciové sody znamenala, že by se plameňák malý mohl v této oblasti přiblížit na pokraj vymírání.
Na deset až 11 milionů let odhadují vědci stáří fosilizovaných zubů, které zřejmě patří prastarému druhu gorily a jež byly nalezeny v etiopském Afaru. Podle odborníků nález napovídá, že velké opice se od linie člověka oddělily dříve, než se dosud předpokládalo. Jde o první tak staré pozůstatky hominida, které mohou být srovnány s existujícím druhem, upozornil Gen Suwa z tokijské univerzity, jehož tým se na nálezu s etiopskými kolegy podílel. „Pragorila“ dostala zatím vědecké jméno Chororapithecus abyssinicus.
Vědci poprvé v historii objevili gen, který přímo ovlivňuje vzrůst. Zjistili, že výška se liší podle varianty genu HMGA2, kterou člověk má. Gen se v těle objevuje ve dvou kopiích. Kdo má obě kopie „velké“ je až o centimetr vyšší než člověk s dvěma „malými“ kopiemi. Objev učinil tým vedený odborníky z Harvardovy a Oxfordské univerzity
Astronomové z Minnesotské univerzity v USA, objevili ve vesmíru téměř miliardu světelných let velkou oblast zející prázdnotou. Není v ní žádná běžná hmota (tedy hvězdy, galaxie a plyn) a dokonce i temná hmota v ní chybí. Dosavadní pozorování ani počítačové simulace evoluce vesmíru existenci tak velkých prázdných struktur vůbec nepředpokládaly. Astronomové chtějí oblast podrobněji prozkoumat, protože to prý podle nich není normální.
