Bouřlivák John McEnroe vztekle praští raketou o zem a nadává rozhodčímu. Tento obrázek býval na světových tenisových kurtech často k vidění, někteří diváci se na něj i těšívali.
Dnes už by tento impulsivní americký tenista jen těžko dožadoval vyvrácení verdiktu sudího. Technologie „jestřábí oko“ spolehlivě určí, zda byl míček dobrý, či zda skončil v autu. A pozor, brzy se s ní možná setkáme i na fotbalových stadionech.
Moderní technologie zaplavují sport podobně rychle jako hejno hladových kobylek pole s úrodou. Hokejisté si už zvykli, že sporné gólové situace jsou zkoumány pomocí videa. V roce 2004 byl poprvé na tenisových kurtech použit počítačový systém, který sledoval dopady míčků na kurtu. A tato technologie nyní postupně proniká i do nejpopulárnější hry na světě – do fotbalu.
Tenis je konzervativní sport, jehož pravidla jsou více méně stejná jako před sto lety. Mnozí tenisoví funkcionáři se zavedení „jestřábího oka“ bránili, ale nakonec i oni podlehli. Koneckonců, i zmíněný John McEnroe „jestřábí oko“ uvítal. „Je to krok kupředu, udělá tenis zajímavějším,“ prohlásila bývalá světová jednička, která dnes tenisové zápasy komentuje pro televizi. Že jeho slova nejsou planá, dokazuje i fakt, že „jestřábí oko“ proniklo nejen na dynamický U.S. Open, ale i na tradicemi svázaný Wimbledon. Pořadatelé londýnského turnaje si pochvalovali, že ze slovníku tenistů pak téměř vymizely vulgarismy, kterými protestovali proti výrokům rozhodčích.
FIFA má na výběr
Momentálně nejlepší světový tenista Švýcar Roger Federer sice „oku“ příliš nedůvěřuje, ale i tak se tento systém na světových turnajích používá stále častěji. Jeho uplatnění bedlivě sledují i ostatní sportovní federace, zvláště fotbalová (FIFA). Ta si je vědoma, že se nevyhne uplatnění počítačových technologií v praxi, protože sporných gólových momentů neubývá. FIFA zatím váhá mezi uplatněním „jestřábího oka“ a očipovaného míče. Míč s mikročipem, který po překročení brankové čáry vydá signál, se už testoval na některých juniorských turnajích, například na mistrovství světa hráčů do 17 let, které se před dvěma lety pořádalo Peru. Výsledky byly podle FIFA uspokojivé, nicméně do seniorských soutěží tato technologie zatím nepronikla.
Testy přímo na hřišti
Technologii „jestřábí oko“ má na svědomí britský vědec Paul Hawkins. Po jejím úspěšném zavedení do tenisu a kriketu, nyní Hawkins proniká i do kopané. Ve spolupráci s anglickou Premiere League testuje možnosti uplatnění svého vynálezu přímo na hřišti. Pro nezaujatého diváka působí zkoušky systému možná trochu komicky. „Házíme míče okolo tyčí a brankové čáry pod různými úhly a s různými odrazy a sledujeme, zda to systém vždycky zachytí správně. Máme okolo hřiště stovky kamer, které různě zapojujeme. Ale v praxi by každou branku měly sledovat jen čtyři kamery,“ říká Hawkins.
Hawkins chce umlčet ty kritiky, kteří tvrdí, že zavedení „jestřábího oka“ do fotbalu hru značně zpomalí a rozmělní. Diváci zbytečné prostoje nemají rádi. Na tenisových kurtech se totiž dopad míčku zkoumá až poté, co skončí výměna. Na fotbalových stadionech by však vše mělo fungovat trochu jinak. Už dnes jsou rozhodčí vybavení zařízením, který jim umožňuje mezi sebou komunikovat. Systém „jestřábího oka“ se na toto zařízení napojí a hlavní rozhodčí tak bude vědět okamžitě, zda gól padl či nikoliv. „Pokyn rozhodčímu přijde dřív, než rozzlobení hráči začnou pořádně protestovat,“ podotýká Hawkins
Už za dva roky?
A jak celý má Hawkinsův vynález vlastně fungovat? Kamery snímají míč ve sporné situaci a zachycené obrázky počítač převede do 3D modelu. Na něm je trajektorie míče okamžitě odhalena, systém počítá i s nepravidelnými odskoky nebo falšemi. Úspěšnost systému je údajně 99,99 procenta. Šanci shlédnout 3D záznam však televizní diváci mít nebudou. Ten bude přístupný pouze videorozhodčímu.
Fotbaloví „bafuňáři“ byli dlouhá léta k technologickým novinkám skeptičtí. „Fotbal je hra chyb a ty dělá i rozhodčí, lidský faktor do kopané prostě patří“ často zaznívalo z jejich úst. „Nejsme proti technické pomoci, pokud by byl systém rychlý. Nesmí docházet k velkým zpožděním při posuzování, jestli třeba gól nepadl z ofsajdu. Navíc musí být ochráněna čest rozhodčího, protože je to jenom člověk, který má právo chybovat,“ uvedl generální ředitel UEFA Lars-Christer Olsson. Ale když před dvěma lety semifinále ligy mistrů mezi FC Liverpoolem a londýnskou Chelsea rozhodl sporný gól, zájem o „jestřábí oko“ výrazně stoupl. Následovalo několik dalších nejasných momentů v anglické lize a za „jestřábí oko“ se postavili i sami rozhodčí. FIFA poté kývla na testy. A kdy se fotbaloví fanoušci dočkají zavedení nové technologie v praxi? „Před námi je ještě dlouhá cesta. V příští sezóně to ještě určitě nebude, tu další už nevylučuji,“ uzavírá Paul Hawkins.
Jak padl gól století
Píše se rok 1966 a v Anglii právě probíhá světový šampionát ve fotbale. Do finále postoupí domácí tým a jeho věčný rival nejen ve sportu – Spolková republika Německo. Dvanáct minut před koncem se Anglie ujímá vedení 2:1, ale Němci v poslední minutě dokáží srovnat. Dramatické finále vrcholí v prodloužení. Běží 100. minuta utkání, k míči se dostává anglický útočník Geoffrey Hurst a prudkou ranou z 20 metrů orazítkuje břevno německé branky. Míč se poté odrazí do země a německý obránce jej odhlavičkuje do autu. Angličané jásají, Němci se diví. Hlavní rozhodčí si není jist, tak se běží poradit se svým pomezním kolegou, sovětským sudím Bachramovem. Ten kategoricky ukatuje: „Ano, byl to gól.“ Angličané rázem vedou 3:2 a těsně před koncem prodloužení vstřelí Němcům i gól čtvrtý. Kolébka Anglie se poprvé – a zatím naposled – stává mistrem světa ve fotbale. Až o 30 let později počítačové simulace ukázaly, že míč nepřekročil brankovou čáru celý a gól neměl být uznán. Kdoví, kdyby už tehdejší sudí měli k dispozici „jestřábí oko“, Angličané by se vytouženého titulu nikdy nedočkali.
Jestřábí oko v tenisových pravidlech
Podle nových pravidel mohou tenisté dvakrát za set vyzvat rozhodčího k prošetření dopadu míčku. Systém během deseti vteřin promítne vyhodnocení situace na obrazovky hráčům, rozhodčím i divákům. Ve chvíli, kdy se ukáže, že hráč protestoval neoprávněně, jedna možnost ověření se mu odečítá. Pokud se však ukáže, že měl pravdu, zůstává mu původní počet možností k protestu. Na dvorcích londýnského Wimbledonu mají tenisté možnost vznést námitku třikrát, protože na travnatém kurtu se dopad míčku prokazuje obtížněji.
