Zkušení odborníci nyní užasli, když v litru slané vody z moře našli pomocí nejmodernějších zařízení přes 20 000 různých druhů bakterií. To postavilo na hlavu odhady, které hovořily maximálně o dvou tisících reprezentantů nejmenších soběstačných živých organismů.
„Mikrobiální různorodost přírody je tedy mnohem větší než jsme se domnívali,“ přiznal badatel Mitchell Sogin z Marine Biological Laboratory‘s (MBL) ve Woods Hole (Massachusetts, USA). Nečekaný objev se zrodil díky mezinárodnímu projektu Census of Marine Life (CoML), který se věnuje poznávání života v mořích a oceánech. Při něm byla použita nejnovější technika jak rychle identifikovat různé organismy zkoumáním pouze malinkých částeček jejich kyseliny deoxyribonukleové (DNA), která je nositelkou genetických informací.
Nevadí jim mráz ani žár
Mikroorganismy byly „uloveny“ na osmi místech vodního světa v Atlantském a Tichém (Pacifickém) oceánu, v hloubce 500 – 4 100 metrů. Prostředí byla rozmanitá – chladná v severním Atlantiku, slaná i žhavá jako např. u hydrotermálních otvorů u podvodního Pacifického vulkánu poblíž pobřeží Oregonu. Archebakterii Pyrolobus fumarii nevadí ani teplota113° C. Její příbuzný Picrophilus oshimae se pohodově rozmnožuje v pramenech koncentrované kyseliny sírové.
Pouhým zrakem bakterii ve vodě nikdy neuvidíme. Kdybychom ji umístili na špičku jehly, která by byla zvětšena na velikost kosmické lodi, bude bakterie stále stěží vidět pouhýma očima.
Připomínají hvězdné nebe či zoo
„Dívat se v laboratoři mikroskopem do kapky slané vody, je jako pozorovat hvězdy za jasné noci!“ konstatoval Victor Gallardo z vedení CoML. Záplava zjištěných nevyzpytatelných mikroorganismů ukazuje na obrovský rozsah nové genetické různorodosti v oceánu. Odborníci se těší, že objevené unikátní organismy poslouží jako společný fond genetické inovace, ke zlepšení ekologické situace na naší planetě. Mikroskopické organismy mohou mít i velký kladný vliv pokud jde o klimatické změny na planetě.
Gejzíry optimistických plánů se však snaží tlumit jiní badatelé tvrzením,že „mikroskopické obyvatele oceánů zatím neumíme pěstovat v laboratorních podmínkách, a nemáme tudíž možnost je detailněji poznat“. Tady se čeká velká pomoc od genetiky. Díky ní začínají mít vědci v „moři mikrobů“ jasněji a už plánují, jak takové obrovské bohatství využít. Vždyť v litru vody nabrané z moře žije asi miliarda exemplářů z uvedených 20 000 druhů. Obrazně jde tedy o velkou zoologickou zahradu.
Ostatně, něčím podobným je každý z nás. Naše tělo hostí více než 100 000 miliard bakterií – na kůži, v nose, krku, trávicím ústrojí i jinde. Naštěstí většina z nich je pro nás prospěšná.
Více se dozvíte:
http://newsvote.bbc.co.uk/mpapps/pagetools/print/news.bbc.co.ik/1/hi/sci/tech/5232928
CoML pátrá
CoML je zkratka unikátního mezinárodního projektu Census of Marine Life, který na 1200 místech zkoumá různé aspekty života souvisejícího s moři a oceány. Do sčítání mořské fauny se od roku 2000 zapojilo 1700 expertů ze 73 zemí. Vědci očekávají, že do ukončení projektu v roce 2010 se dočkají dalších objevů.
Voda šokuje
Letos v červenci vědci oznámili překvapivé závěry mezinárodního výzkumu, do kterého se zapojili i čeští chemici: Voda nepředstavuje tak jednoduchou sloučeninu, jak se dosud tvrdilo. Na povrchu není neutrální, ale kyselá! Tak se čistá voda někdy chová jako naředěná, ale přesto agresivní kyselina. S tím souvisí i převratný pohled na různé chemické reakce.
Když se bezstarostně myjeme či pijeme dobrou vodu, asi si neuvědomujeme, že to je snem pro čtvrtinu obyvatel země -1,5 miliardy mužů, žen a dětí. V roce 2025 to mají být až dvě třetiny! Pětina počtu obyvatel planety je vůbec ráda, když má k dispozici závadnou pitnou vodu. Ta působí různé zdravotní problémy, kterými trpí polovina (!) lidí v rozvojových zemích.
