Bohužel se to občas stává. I člověka v plné síle může potkat úraz, který zasáhne jeho mozek. Leckdy si medicína už neporadí, ale naštěstí věda otevírá stále více možností, jak takto postiženým lidem pomoci.
Kulturní antropologové tvrdí, že náš druh homo sapiens se od ostatních liší svou kulturou, která mohla vzniknout jen díky vysoce sofistikovanému systému komunikace. Lidská řeč je skutečně v biologickém světě čímsi neopakovatelným. Jistě, komunikují i mnohé jiné druhy, ale k variabilitě a možnostem lidské řeči se zdaleka žádná ani na dohled nepřibližuje.
Procesem učení se řeči prošel každý z nás. Jsou však lidé, kteří jej musí podstoupit znovu, a většinou už v dospělém věku. Na vině je nehoda, která postihne mozek, může to být úraz, automobilová havárie nebo mozková příhoda. Při embolii se může stát, že krevní sraženina ucpe přívodní cévu k mozku. Při úrazu se krev rozlije a může pak třeba zasáhnout i centra řeči. Oboje vede k narušení procesu myšlení a přenosu informací. Návrat schopnosti mluvit a řeči porozumět je pak základním předpokladem, aby člověk mohl ve společnosti plnohodnotně fungovat i nadále.
Psychologie a technika
Na brněnské klinice Logo, která se – jak název napovídá – orientuje na logopedii, se právě takovým případům věnují. K dispozici je zde moderní technika i vyškolený personál, který na rozdíl on mnoha jiných nemocnic, k pacientům nepřistupuje jako k jednomu kusu. Pacient totiž může být po nehodě v depresi, členem terapeutického týmu by tedy měl být i psycholog. „Stávalo se, že člověk, který se po nehodě znovu naučil mluvit, se svěří, jaké hrůzy během terapie zažíval. Nemůže se sám najíst, má problémy s polykáním a to samozřejmě na psychice nepřidá,“ vypráví logopedka doktorka Ilona Kejklíčková.
A propos polykání. Běžná věc, kterou si zdravý člověk ani neuvědomuje a vykonává ji automaticky. Ovšem, i tento nepodmíněný reflex může být nějakým způsobem postižen
Když člověk po úrazu nemůže polykat, ochabuje i polykací svalstvo, které je úzce propojeno s funkcí dorozumívací. Takže se snadno může stát, že ač člověk nemá problém s vnímáním světa, nedokáže se vyjádřit.
Počítač ovládaný myšlenkou
Při takové terapii lékařům i pacientům pomáhá nejmodernější technika. Pomocí počítače se například učí pacient dýchat. „Dech je základní jednotkou, která má vliv na kvalitní vyjadřování a na dobré vyslovování,“ vysvětluje Ilona Kejklíčková. Pacient při práci s tímto počítačem sleduje libovolný obrazec, který reaguje na změny dechového rytmu. Tímto postupem se dosáhne vyrovnání srdečního rytmu i emocionálního napětí. Taková záležitost může pomoci třeba i malým dětem, které ráčkují nebo koktají.
Dech je jedna věc, ovšem řeč je řízena z mozku. Pokud se v řeči vyskytnou problémy, zpravidla bývá postiženo celých 1 300 gramů mozkové hmoty sídlící v hlavě. Aby mozek mohl fungovat, tak jak má, je potřeba jej trénovat. K tomu mimo jiné slouží přístroj EEG Biofeedback. Návštěvník zde nenalezne žádný joystick, žádnou myš, počítač je ovládán mozkovými impulzy. Pacient sleduje hru na obrazovce a vykonává podle ní určité konkrétní úkoly, například posouvá míček na šachovnici.
Podle doktorky Kejklíčkové tento přístroj pomáhá i při Alzheimerově chorobě nebo při stavech po cévní mozkové příhodě. Počítač je ovládán skrze senzory, které má pacient umístěné na hlavě. Poté se musí soustředit na daný úkol, který má před sebou na obrazovce počítače. Pokud se myšlenky roztěkají, na obrazovce se to ihned projeví. „Tento počítač je vhodný nejen pro děti nebo pro léčení poúrazových stavů, ale například i pro epileptiky. Ukázalo se, že takto vytrénovaný pacient pozná, kdy se blíží epileptický záchvat a může si tak rychleji zajistit odbornou pomoc. A nejen to, řadě záchvatů se pak podaří i předcházet.“
Hlasivky na CD
Dalším zajímavým přístrojem je počítač spojený s kamerou, který ukazuje hlasivky. Ten lékaři využívají například po operacích štítné žlázy, po tracheostomiích (což je zákrok, kdy lékař pacientovi udělá díru do krku, kterou poté do plic proudí vzduch) nebo opět po úrazových stavech. Hlasivky jsou totiž velmi jemné a mohou se snadno poškodit. „Pacient neví, co se mu v krku děje, takže jeho projev se může nahrát, vypálit na CD a po terapii si pak pacient může srovnat stav před a po.“
Lidem, kteří zažili nějaký úraz nebo mrtvici se může stát, že si nejsou schopni vybavit, jak se vlastně pojmenovávají věci běžné denní spotřeby. Rozpaky člověka v koupelně, který kouká na kartáček a zubní pastu a přitom si nemůže vybavit, jak se takový předmět vlastně nazývá, jsou pro zdravou ženu či zdravého muže jen těžko představitelné. V takovém případě může pomoci přístroj, který funguje podobně jako čtečka čárových kódů. Název se namluví a čárový kód se pak přilepí na konkrétní předmět. Pak už stačí jen čtečku zaměřit na lednici a přístroj příjemným hlasem řekne: „Lednice.“ Ostatně, už Gabriel García Márquez ve své knize Sto roků samoty popisuje, kterak si lidé postiženi výpadkem paměti lepili na předměty cedulky s jejich názvy. Může se však stát, že po úrazu je ztracena i schopnost číst, proto je taková čtečka pro některé lidi k nezaplacení.
A za jak dlouho může člověk opět začít normálně komunikovat se svým okolím? Když je lékařská péče komplexní, když pacient dobře spolupracuje a nejedná se o obzvlášť závažný problém, do půl roku se člověk může vrátit do normálního života. „Komplexnost péče je důležitá, lékařský tým musí pacienta motivovat, komunikovat s jeho blízkými a mít lidský přístup,“ zdůrazňuje na závěr Ilona Kejklíčková.
Co se stane v mozku?
Pokud se po úrazu u člověka objeví porucha v komunikaci, je zřejmé, že v mozku bylo nějakým způsobem narušeno centrum řeči. To se nachází v levé mozkové hemisféře. Existují vlastně dvě centra, která jsou součástí rozsáhlejšího systému, majícího na starosti právě jazyk, řeč i třeba schopnost psát. Poruchám řeči, které vznikají v mozku a ne v mluvidlech, lékaři říkají afázie. První centrum se nazývá Brocovo. To řídí jemné pohyby mluvidel, pomáhá při tvoření slov a mimo jiné i ovládá pohyby rukou. V případě jeho poškození člověk může klidně pronikat do nejtajnějších koutů filosofie, vymýšlet převratné objevy, ale své myšlenky nedokáže vyjádřit slovy. Druhé centrum se nazývá Wernickovo a to má na starosti porozumění. Pokud tuto oblast zasáhnou škody, takto postižený člověk může sice hovořit, ale nedokáže rozumět smyslu slov.