Dřeviny od A do Ž

Dovolené a prázdniny jsou ideálním časem pro poznávání tuzemských i cizokrajných dřevin. I proto se dnes 21. STOLETÍ zaměřilo právě na ně.

Vytrvalé rostliny se zdřevnatělými stonky dělí odborníci na STROMY (arbor), KEŘE (frutex – stonky větvené hned od země, avšak dřevnaté) a POLOKEŘE (suffrutex – stonky se větví stejně, v dolní části zdřevnatělé, ale v horní části bylinné a odumírající).

Arbor (strom) – dřevina s různě vysokým kmenem a korunou (viz corona), tvořenou olistěnými větvemi, resp. kmen obklopený velkými listy v určité vzdálenosti od země. V praxi není definování stromu jednoduché – například banánovník je vysoká bylinná rostlina, vzhledem připomínající strom.

Geobotanika považuje za stromy rostliny, které mají v urostlém stavu minimální výšku čtyři metry a vytvářejí zde vegetativní vrcholy, případně regenerační pupeny. Stromy náležejí mezi fanerofyty – dobře viditelné rostliny.

Biom – souhrn ekosystémů určité zeměpisné zóny s charakteristickou vegetací a faunou, přičemž hlavní roli hraje podnebí. Nejdůležitější biomy: tropický deštný prales, jehličnatý a opadavý listnatý les, tundra, step, savana, tvrdolisté dřeviny, polopouště a pouště.

Corona (koruna) – vrchní rozvětvená část stromu. Tvoří důležitou část dřeviny, protože podle ní se většinou klasifikuje celkový vzhled dřevin (habitus). Základní typy koruny: kuželkovitá (smrk), válcovitá (jedle bílá), kulatá (jabloň planá), vejcovitá (časté u listnáčů), vřetenovitá (topol černý), elipsovitá (olše lepkavá).

Existují i zvláštní typy korun, např. u smuteční vrby.

Dřevo (xylém) – dřevní část svazku cévního, skládající se z cév a sklerenchymatické pochvy. Slouží hlavně k vedení vody a minerálních látek z kořene (viz radix) do stonku a k jejich rozvádění po celé dřevině.

Endemit – rostlina (ale i živočich) vyskytující se výhradně v určité oblasti.

Fructus (plod) – rostlinný orgán, který obaluje a chrání semena před nepříznivými vlivy až do zralosti a přispívá k jejich rozšiřování. Vzniká přeměnou pestíku i jiných květových (případně ke květu přidružených) orgánů.

Plody: nepukavé suché (např. oříšek), nepukavé dužinaté (hruška), pukavé (akát bílý) a rozpadavé (javory).

Charakter lesa – vedle již uvedených druhů (viz biom) jsou i další skupiny: smíšený, prales (s původním lesním společenstvem), lužní (vlhký porost na okraji řek a jezer), subtropický smíšený, monzunový (tropický opadavý nížinný les), podhorský, tajga (jehličnaté lesy a rašeliniště) aj.

Existuje i sucholes a mlžný les (ve vysokých polohách, blízko mraků) a jeden jeho typ se nazývá mechový (stromy a půdu pokrývají četné mechy).

Gemma (pupen) – v podstatě základ výhonku, ve kterém jsou už na různém stupni odlišeny základní orgány, tj. řapík (stonek), listy, květy. Tak jsou budoucí rostlinné orgány chráněny před vnějšími nepříznivými vlivy.

Ochrannou funkci plní obalové (pupenové) šupiny, které mohou vzniknout přeměnou listů apod.

Hybridizace (křížení) – spojení vlastností dvou různých jedinců v potomstvu generativní cestou (opylením blizny pylem s následním oplozením).

Introdukce – zavedení dřevin do oblastí, kde se nevyskytují přirozeně.

Jehličnany – nahosemenné rostliny (viz), většinou stále zelené, jen výjimečně opadavé (modřín), které mají listy nejčastěji úzké, jehlicovité nebo šupinovité (cypřiš). Opakem jsou listnaté stromy, kde jsou čepele listů relativně široké.

Kůra – svrchní vrstva kryjící zdřevnatělé kořeny, stonky a větve. V obecném pojetí je chápána jako celý soubor pletiv oddělitelný od dřeva. Vzniká činností druhotného dělivého pletiva produkujícího korek.

List (folium) – postranní orgán vyrůstající v charakteristickém postavení na stonku. Je zpravidla zelený, plochý. Posláním listu je fotosyntéza, dýchání a vylučování vody v podobě vodní páry (transpirace).

Převažující složení: pochva, řapík a čepel.

Mangrovy – skupiny dřevin na pobřeží tropických moří nebo sladkovodních toků v zaplavované zóně. Mají opěrné chůdovité nebo dýchací kořeny.

Nahosemenné dřeviny (Gymnospermae) – zpravidla stálezelené, s malými vajíčky přímo přístupnými pylovým zrnkům (semena bývají ukryta v šiškách).

Odrůda kulturní (kultivar) – odchylka od běžné podoby, která vzniká domestikací či umělým křížením.

Phylum (kmen) – dřevnatý a nevětvený stonek stromů nesoucí korunu. Je součástí hlavní osy, kterou tvoří základní větve a jejich další rozvětvení. Spojuje listový aparát s kořeny. Stromy se od většiny jiných rostlin liší nejen výškou, ale i zdřevnatělým kmenem, který (stejně jako větve) v průběhu času dorůstá v průměru (objemu).

Růst do tloušťky způsobuje vrstva neustále se dělících buněk pod kůrou kmene (kambium). Přírůstek dřevní části za vegetační období je vidět na průřezu kmene v tzv. letokruzích.

Radix (kořen) – obvykle podzemní orgán vyšších rostlin, který oproti stonku není článkovaný, nemá listy ani pupeny, nepravidelně se větví a na vrcholu má kořenovou čepičku. Rostlinu upevňuje v zemi a čerpá z půdy výživné látky.

Hlavní kořen (radix primaria), ze kterého vyrůstají boční kořeny a z nich kořenová vlákna (fibrillae radicis), je pokračováním stonku v zemi.

Řapík (petiolus)– stopkovitě zúžená část listu, u základny se někdy pochvovitě rozšiřuje. Obvykle odpadne spolu s listovou čepelí, někdy na rostlině zůstává (čepel opadává samostatně) a odpadne až později.

Složení květu (flos) – květní stopka, květní obaly, tyčinky a pestík. Toto vše má tzv. úplný květ – soubor přeměněných listů, seskupených na zkráceném stonku a přizpůsobených spojování pohlavních buněk.

Rostliny opylovávané hmyzem ho vábí vylučováním nektaru – sekretu obsahujícího cukry, někdy i aminokyseliny.

Trn (spina) – tvrdé špičaté útvary, vzniklé přeměnou větviček, listů, palistů nebo chlupů. Mohou být jednoduché či rozvětvené (dvoudílné, trojdílné). Jestliže vzniknou jako útvar pokožkovitých pletiv, nazývají se ostny (např.

růže či ostružiny). Ty se, narozdíl od trnů, dají dost snadno oddělit od základu.

Uzlina (nodus) – místo na stonku, kde vyrůstá jeden nebo více listů či větvičky.

Výchovná dřevina – zajišťuje ochranu, stín a vlhko pro semenáče jiného druhu, rostoucího v její blízkosti. Tím mu dává šanci na přežití.

Xylém – část dřevní, tj. mrtvé trubkovité buňky se zdřevnatělým, vyztuženými stěnami (tracheje a tracheidy), které dopravují vodu a v ní rozpuštěné anorganické živiny (minerální soli aj.) od kořene do kmene.

Yungas – subtropické horské opadavé i stále zelené lesy v centrálních Andách (Peru). Jsou to nejbohatší horské lesní ekosystémy.

Zachování druhu – rozeznáváme dva typy rozmnožování. 1. Pohlavní: spojení embryonálních buněk dvou jedinců téhož druhu, které lze označit jako otce a matku, v buňku nového jedince. U semenných rostlin jsou sídlem pohlavních orgánů květy.

Pylové zrnko usazené na blizně má schopnost vyklíčit.2. Nepohlavní: u něj nedochází k žádným novým kombinacím genů. Buněčným dělením vzniká pouhý klon původního jedince (např. u ostružiníku.).

Živiny – zeleným rostlinám stačí k vytvoření potřebných látek jen oxid uhličitý, voda a minerální látky, anorganické látky rozpuštěné ve vodě. Nejdůležitější je světlo. Při procesu fotosyntézy vzniká kyslík, který odchází do vzduchu.

Pro tvorbu životně důležitých molekul (aminokyseliny, proteiny) a kyselin RNA a DNA potřebují rostliny další prvky – dusík, fosfor, síru, hořčík, železo… Tyto látky přijímají v podobě minerálních solí rozpuštěných ve vodě.

Do všech částí dřevin rozvádějí anorganické látky a organické živiny vodivé svazky. Skládají se mj. z vysoce specializovaných buněk xylému (viz) , což lze přirovnat ke krevnímu oběhu člověka.

Více se dozvíte:Rostliny, Euromedia Group k. s. – Knižní klub 2006Václav Větvička: Stromy, Aventinum, 2000J.Pagan, D. Randuška: Atlas drevín, Obzor Bratislava 1997

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...
Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Doma si povídá s rostlinami. Fascinuje ho, že každý den někdo někde ve světě objeví...
Pavel Kindlmann : Lidstvo je další kometa, likvidátor života

Pavel Kindlmann : Lidstvo je další...

Spolu se 144 autory z celého světa se profesor Pavel Kindlmann podílel na...
Jak jsou na tom vzácné rostliny v evropských lesích?

Jak jsou na tom vzácné rostliny...

Zatímco před zhruba čtyřiceti lety mohl člověk narazit v evropských lesích...
Vědci z Olomouce prozkoumali Borneo

Vědci z Olomouce prozkoumali Borneo

Týmu odborníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v...
Vyhynutí hrozí až třetině druhů afrických rostlin

Vyhynutí hrozí až třetině druhů...

Podle odborníků je nezvratitelným faktem, že přibližně 7 tisícům druhů...
Postřik proti jmelí je z Brna

Postřik proti jmelí je z Brna

Jmelí bílé (Viscum album) je obzvláště ve vánočním čase velice oblíbené,...
Zachrání lnička Česko?

Zachrání lnička Česko?

Vědcům z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo prozkoumat genom...
Vystresované rostliny vydávají zvuky. My je však neslyšíme…

Vystresované rostliny vydávají...

Na serveru bioRxiv se před několika dny objevila zajímavá vědecká studie, která tvrdí, že...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jaké celebrity převyšují ostatní svým intelektem?

Jaké celebrity převyšují ostatní...

O hollywoodských celebritách většinou slyšíme v souvislosti s nějakým...
Zlatý poklad nacistů: Hledá se bezmála 830 miliard korun!

Zlatý poklad nacistů: Hledá se...

V nejluxusnějším apartmá hotelu Ritz sedí na sofá Hermann Göring...
Utekl k nám praotec Čech kvůli mstiteli vraždy?

Utekl k nám praotec Čech kvůli...

Země oplývající mlékem a strdím? Praotec Čech se rozhlédne z oblého kopce....
Místa, kam nesmíte vkročit

Místa, kam nesmíte vkročit

Vaše nohy tam nikdy nevkročí a je to většinou v zájmu...
Rituál, nebo chladnokrevný záměr? Chůva dítě doslova utopí mlékem!

Rituál, nebo chladnokrevný záměr?...

O tom, že malá miminka potřebují mléko, nemusíme vést debaty. Nic se ale nesmí...
Hitlerův synovec sloužil u amerického námořnictva. Strýce nesnášel

Hitlerův synovec sloužil u amerického...

Alois Hitler mladší (1882–1956), nevlastní bratr Adolfa...
Anna Fingerhutová zvládne vést pivovar i výrobnu lihovin

Anna Fingerhutová zvládne vést...

„Je houževnatá, vytrvalá a přísná,“ tak hodnotí povahu Anny Fingehutové její...
Pacientům s těžkou plicní nemocí už nikdo léčbu nevysadí

Pacientům s těžkou plicní nemocí už...

Desítky pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) se dočkaly...
Čeští panovníci až do 13. století většinou neuměli číst ani psát

Čeští panovníci až do 13. století...

Vzdělání ve středověku zdaleka nepatří k samozřejmostem. Negramotnost nebyla vůbec...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.