Nejmedializovanějším vědcem je Einstein

Kdo je nejvíce zmiňovaným vědcem v médiích? Jaké vědecké aktivity jsou předmětem zájmu sdělovacích prostředků?Kdo je nejvíce zmiňovaným vědcem v médiích? Jaké vědecké aktivity jsou předmětem zájmu sdělovacích prostředků?Nejen na tyto otázky se pokusil odpovědět exkluzivní průzkum výstupů v tisku, rádiích a televizích, který v těchto dnech dokončili odborníci z olomoucké Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Mapovaný časový úsek činil tři roky, do výběru se dostalo přesně 2756 novinových, rozhlasových a televizních příspěvků. Ty byly v uvedeném období dostupné čtenářům, posluchačům a divákům v Olomouckém kraji.

Do výzkumu zařadili členové týmu popularizačního projektu Medializace vědy (MedVěd) více než dvacet titulů (celostátní a regionální deníky, celoplošné televizní stanice, celostátní i regionální rádia).

Kromě celostátních tištěných deníků MF DNES, Lidových novin, Práva a Hospodářských novin výzkumníci analyzovali výstupy z celostátních televizních stanic (ČT, Nova a Prima) a celoplošného rozhlasového vysílání (Český rozhlas 1 – Radiožurnál, Frekvence 1 a Impuls).

Pozornost badatelé zaměřili také na regionální tištěné tituly (regionální Deníky s jejich týdenními přílohami a Prostějovský večerník) a rovněž regionální rozhlasovou stanici Český rozhlas Olomouc.„Cílem bylo mimo jiné zjistit, jak média informují o přírodních vědách.

Z výsledků například vyplynulo, že nejčastěji zmiňovaným vědcem je zcela jednoznačně geniální fyzik Albert Einstein. Na druhém místě se umístil známý astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar,“ popsal jeden z autorů průzkumu Dan Topinka.

Einsteinovo prvenství je podle jeho slov do značné míry ovlivněno faktem, že rok 2005 byl vyhlášen Světovým rokem fyziky a sledovaná média v této souvislosti často uváděla fyzikovo jméno. Nejvíce zmiňovanými pracovišti jsou ústavy Akademie věd České republiky (AVČR).

S tím souvisí častý výskyt dalších dvou osobností – bývalé předsedkyně instituce Heleny Illnerové a současného šéfa Václava Pačese. Nejčastěji se pozornost médií podle něj upíná k právě probíhajícímu bádání – téměř každá čtvrtá informace se týká oblasti výzkumu, např.

vesmíru, léků, fauny, apod. Druhým frekventovaným tématem jsou pořádané akce, které se týkají dění v přírodních vědách. Těm se věnuje téměř pětina sdělení (19,5 %). „Nalezneme mezi nimi různé soutěže, výstavy, jarmarky vědy, předávání ocenění, programy ve hvězdárně a dalších vědeckých institucí,“ popsal koordinátor projektu MedVěd Pavel Vysloužil.

Ze všech oborů přírodních věd je největší pozornost věnována chemii (16,5 %). Tato skutečnost podle bývalého předsedy AVČR a významného chemika Rudolfa Zahradníka souvisí s tradicí této disciplíny v našich zemích.

„ Rozmach potravinářského průmyslu ve druhé polovině devatenáctého století vyžadoval velké množství odborníků. Dnes je chemií doslova protkán náš každodenní život, má obrovský význam a vliv; vzpomeňme například farmaceutický průmysl,“ řekl Zahradník. Téměř stejné množství zmínek (15,4 %) náleží astronomii, což opět souvisí s velmi častou prezentací výzkumu vesmíru, astronomických jevů a popularizátora věd Jiřího Grygara. Následují fyzika, biologie a matematika.

Média podle Vysloužila vytvářejí převážně pozitivní obraz přírodních věd. „Bezmála šedesát procent zpráv bylo kladných, více než třetinu tvořily nehodnotící zmínky,“ popsal koordinátor. Jen necelá čtyři procenta zpráv byla negativní.

„Jednalo se například o nedostatečné financování vědy, odliv mozků, podvody a plagiátorství vědců, skandály při předávání cen či malý zájem žáků o přírodovědné obory,“ vysvětlil Vysloužil.Nejvíce prostoru média přírodním vědám poskytla v roce 2004 – jednalo se o více než tři pětiny všech zmínek.

Celkem bylo v tomto roce přírodním vědám věnováno 1 206 příspěvků. Postupně ale zájem médií o přírodní vědy klesá. V roce 2005 média poskytují prostor méně než třetině zpráv (887 příspěvků, 31,2 %) a v roce 2006 klesá prostor až na čtvrtinu (663 příspěvků, 24 %).

Tato skutečnost podle Topinky poukazuje na klesající zájem médií o oblast přírodních věd. „Musíme ale zohlednit i skutečnost, že média prošla v rozpětí tří let řadou proměn. Ukázalo se, že pozornost věnovaná přírodním vědám na počátku námi sledovaného období byla více rozptýlená, a zmínky se vyskytovaly roztroušeně v různých příspěvcích.

Časem se v médiích začaly příspěvky objevovat méně často, zato koncentrovaně, například ve specializovaných přílohách celostátních deníků,“ doplnil Topinka.Podrobnější informace o průzkumu mohou zájemci najít na stránkách www.projektmedved.eu.

Cílem projektu MedVěd je zpopularizovat fyziku, chemii či matematiku nejen mezi školáky, ale i u široké veřejnosti. Naplánované aktivity, mezi něž patří například rozhovory s předními českými vědci či Univerzita dětského věku, by měly do konce roku 2008 ukázat, že přírodovědné obory znamenají dobrou šanci pro uplatnění v praxi, jsou zajímavé a neprávem stojí stranou pozornosti.

Autor: TZ, Martin Janda

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Lepší léčba HAE v Česku a na Slovensku

Lepší léčba HAE v Česku a na...

Vzácnému dědičnému onemocnění jménem hereditární angioedém se dostává v...
Molnupiravir se k lidem může dostat už na podzim

Molnupiravir se k lidem může...

Do závěrečné, třetí fáze testování se dostává slibný lék na koronavirus –...
Hasiči budou mít nové pomocníky

Hasiči budou mít nové pomocníky

V posledních letech se na první příčky popularity na poli technologie dostaly...
V italské jeskyni byly nalezeny pravěké ostatky

V italské jeskyni byly nalezeny...

O životě našich prapředků se neustále dozvídáme něco nového. Nejvíce...
Vztahy v době pandemie

Vztahy v době pandemie

Více než rok trvající pandemie prověřila kvalitu rodinných vztahů. Na rodiny...
Pozor na mozkovou mrtvici

Pozor na mozkovou mrtvici

Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou,...
I plíce mohou mít vysoký tlak

I plíce mohou mít vysoký tlak

Dušnost při fyzické námaze nebo únava, případně bolest na hrudi – to vše může...
Nové technologie pro budoucnost jaderné energetiky

Nové technologie pro budoucnost...

Využívání energie z jádra se stalo přirozenou součástí energetického...
Každý desátý Čech trpí astmatem

Každý desátý Čech trpí astmatem

Astma – chronické zánětlivé onemocnění plic známé u dětí i...
Čeští vědci popsali nový rod žáby z Konga

Čeští vědci popsali nový rod...

Tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Molnupiravir se k lidem může dostat už na podzim

Molnupiravir se k lidem může...

Do závěrečné, třetí fáze testování se dostává slibný lék na koronavirus –...
Původ Chodů: Střežili západní hranici Čech polští zajatci?

Původ Chodů: Střežili západní...

Ve tmě zapraskají větve.  Z houštiny lesa poblíž obchodní stezky vykoukne vysoký...
Když kořist zabíjí útočníka

Když kořist zabíjí útočníka

Nový výzkum publikovaný v časopise Journal of Herpetology ukazuje, že...
Výchova dětí pod drobnohledem

Výchova dětí pod drobnohledem

Dítě dostává ve škole zadání, aby popsalo svou rodinu – sestřičku, brášku,...
Perné chvíle mladého Františka Josefa I.: Zabodnou mu nůž do krku!

Perné chvíle mladého Františka...

Rakouský císař František Josef I. má ve zvyku vydávat se na pravidelné procházky Vídní. Jednu...
Proč má každý svůj svátek?

Proč má každý svůj svátek?

Většina lidí má u nás důvod ke slavení minimálně dvakrát v roce....
S taneční drogou proti PTSS

S taneční drogou proti PTSS

Extáze (MDMA) je uměle připravovaná droga nejčastěji ve formě tabletek či...
Stalo se v květnu: Dobytí Everestu i vynález Rubikovy kostky

Stalo se v květnu: Dobytí...

Které významné události připadají na květen? Zde jsme pro vás udělali jejich...
Bežná gesta, která mají ve světě odlišný význam

Bežná gesta, která mají ve světě...

Gesta společně s mimikou jsou hlavními prostředky neverbální komunikace a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.