Rozpoutá se komáří válka?

Moskyti dnes slouží původcům malárie, jako expresní rychlík mezi lidskými stanicemi. Možná to však nebude trvat dlouho a staré vlaky nahradí nové, do který budou mít nebezpeční prvoci vstup zakázán!Moskyti dnes slouží původcům malárie, jako expresní rychlík mezi lidskými stanicemi. Možná to však nebude trvat dlouho a staré vlaky nahradí nové, do který budou mít nebezpeční prvoci vstup zakázán!

Malárie sužuje lidstvo už od pradávna. První dochované záznamy o hromadné nákaze jsou staré více než 4000 let a přesto její původce, plasmodium (prvok, který nemoc způsobuje), unikal lidské pozornosti až do počátku 20. století. Když jej konečně francouzský vojenský lékař Charles Luis Alphonse Laveran objevil, vysloužil si za to roku 1907 Nobelovu cenu za lékařství. Až do dnešních dnů se však nepodařilo vyrobit účinný lék ani vakcínu, které by nás mohly smrtelné choroby zbavit.
Po 2. světové válce se sice zdálo, že postřiky pesticidem DDT s malárií i s moskyty pěkně zatočí, ale ty zatočily také s obyvateli ošetřovaných oblastí, a tak se od jejich používání muselo upustit. Malárie opět zvítězila!
Pak se nějaký čas slibně odvíjelo užívání antimalarických látek, například chlorochinu nebo meflochinu, avšak jen do té doby, než se ukázalo, že plasmodium je vychytralejší než farmaceutické firmy. Vždy bylo díky své přizpůsobivosti před léky o krůček napřed a dokázalo si proti nim vyvinout neprůstřelnou obranu.

Okřídlení přeběhlíci
Lék proti malárii musí být navíc nejen účinný, ale také levný a tudíž dostupný pro plošnou aplikaci i v těch nejchudších afrických státech. Proto se lékaři v poslední době obracejí se žádostí o pomoc přímo na přenašeče nákazy, moskyty. Ve chvíli, kdy by se podařilo získat na svou stranu tohoto mezihostitele, plasmodium by zůstalo zcela bezbranné.
Za několik posledních měsíců se vyrojilo hned několik studií, jak moskyty pro podvedení nebezpečného parazita využít. Vědci například objevili způsob, jak za pomoci ultrafialového záření plasmodium v tělech komárů oslabit a odzbrojeného parazita pak aplikovat jako živou vakcínu pro nastartování lidského imunitního systému.
Jeden z nejnovějších výzkumů zase odhalil, že odolnost vůči malárii zvyšují i kousance od nenakažených komárů. Jejich sliny totiž obsahují látky, které imunitní systém, podobně jako samotná plasmodia, provokují k produkci protilátek.

Svitne konečně naděje?
Zatím nejslibněji se přesto odvíjí výzkum na trochu jiném poli. Nejedná se o ani tak o spiknutí komárů a lidí proti malarickým parazitům, ale proti nakaženým komárům. Je totiž mnohem jednodušší překazit plasmodiu transport, než pak bojovat s rozsáhlou invazí v lidském těle. Američtí genetici si tedy trochu pohráli s dědičnou informací moskytů (přidali vhodný gen), kteří nákazu přenášejí. Výsledkem je komár, který k sobě plasmodium za žádných okolností nepustí!
Později svému výtvoru zkoušeli podstrojovat myši nakažené malárií, ale ať komár sál, jak sál, zákeřného prvoka nesvezl. Na tom by ostatně nebylo nic zvláštního, „vyšlechtit“ moskyta, který nepřenáší malárii, se již v minulosti podařilo několikrát. Problém byl ovšem v tom, že takoví komáři nedokázali konkurovat přírodní (nákazy schopné) populaci.

Jen pár komárů nestačí!
V laboratoři můžeme sice geneticky pozměnit několik málo komárů, ale aby to k něčemu bylo, je třeba k odmítání „černých pasažérů“ vychovat celou populaci komárů. Jinak by sice po afrických lesech létalo o několik zcela neškodných komárů víc, ale plasmodiu by to bylo vcelku jedno. Nebyl by problém stopnout si vhodný „taxík“, který genetické vylepšení neprodělal.
Komáří šlechtitelé pochopitelně o tomto problému věděli, a tak se snažili svým svěřencům do dědičné informace naskládat další geny tak, aby byli životaschopnější než „divoké“ linie. To se jim také vcelku dařilo, ale tihle komáři zase odmítali dodržovat absolutní zákaz distribuce plasmodií. Kombinace obou předností tak na sebe musela nechat čekat až do letošního jara.

Lepší vyhlídky na přežití
Dvoukřídlý výtvor vědců z baltimorské Univerzity Johna Hopkinse (USA) nepřenáší malárii a zároveň se dokáže množit rychleji, než původní populace. Noví komáři totiž kladou více vajíček a dožívají se delšího věku. V krátkodobém horizontu se uměle připravená výhoda sice neukáže, z dlouhodobého hlediska však mají noví komáři mnohem lepší vyhlídky na přežití.
Při pokusném společném odchovu nové a přírodní linie, kdy byli komáři krmeni zdravou krví, se počty obou typů ustálily zhruba na stejném čísle. Poté biologové přistoupili k fázi, kdy začali komáry krmit nakaženou krví. Po devíti generacích upravení komáři vedli nad svými soupeři 70 % ku 30 %. Existuje tak naděje, že by po několika generacích mohli odolní komáři přenašeče z ohrožených území téměř zcela vytlačit.

Nepřítel může překvapit
Slibné výsledky experimentu však v přírodních podmínkách nemusejí mnoho znamenat. Bude záležet na mnoha faktorech, jestli se „noví“ komáři dokáží adaptovat lépe než dosavadní populace. Není také v lidských silách vypustit do přírody tolik modifikovaných komárů, aby jejich stavy přibližně odpovídaly stavům přírodní populace a měli tak stejnou výchozí pozici.
Rovněž existuje nebezpečí, že pokud se záměr vydaří a z přírody zcela vymizí komáří přenašeči, dokáže si plasmodium najít zcela jiný způsob přepravy, tedy najít jiného mezihostitele. Po afrických lesích létají doslova mraky vhodných kandidátů.
Ještě horší scénář může přijít ve chvíli, kdy nepříznivé podmínky donutí plasmodium k vyšší adaptabilitě a tedy větší agresivitě nákazy. Namísto vyhubení nebezpečného prvoka bychom si tak mohli vyšlechtit novou generaci superplasmodií.

Léčivé kousance
Ne vždy musí být hmyzí kousnutí pouze nepříjemné a hrozit přenosem nějaké nakažlivé choroby. V některých případech může naopak působit jako ochrana před infekcí. Hmyzí sliny totiž evidentně obsahují látky, které provokují imunitní systém k produkci protilátek proti nemoci, již sami přenášejí. S jistotou byl tento mechanismus již dříve prokázán u prvoků, kterým se říká leishmanie (příbuzní původců spavé nemoci).
Imunologové, kteří vztah mezi leishmaniózou a slinami z jejích hmyzích přenašečů popsali, se teď vrhli do výzkum dalších chorob a mezi nimi i malárie. Nechali pokusné myši nejprve poštípat od nenakažených moskytů a pak je předložili jako pamlsek komárům ukrývajícím v sobě zásoby plasmodií. Zároveň jinému nakaženému hmyzímu hejnu předložili myši, které předtím žádní zdraví komáři netrápili. Pak výsledky jejich řádění z obou případů porovnali.
Myši připravené na invazi pokousáním od nenakažených moskytů na tom byly výrazně lépe než ty, které se setkaly rovnou s přenašeči malárie. Které z bílkovin ze slin však imunitní systém nutí k produkci protilátek proti malárii, zatím vědci netuší. V případě leishmaniózy jsou už o něco dál, proteiny už odhalily část svého tajemství. V současnosti se vědci s jejich pomocí snaží připravit vhodnou vakcínu.

Živé inkubátory pro vakcínu
Američané nedávno objevili, že pokud moskyty nakažené malárií vystaví dávce radioaktivity, jejich pokousání pak nevede k propuknutí choroby. Přesto ale záření nepobije plasmodia v jejich útrobách úplně, jen je oslabí a zbaví schopnosti vyvolat malárii. Neztratí však ze svých vlastností tolik, aby nevyprovokovaly lidský imunitní systém k přípravám na defenzívu. Začne produkovat stejné protilátky jako v případě „ostré“ nákazy a proti případnému vpádu akceschopných plasmodií je pak předem dobře připraven.
Metoda ozařování komárů se tedy dá využít jako velice levný způsob výroby účinné vakcíny proti malárii. Extrakce účinné látky z ozářených komárů zabere pouze několik vteřin. Takto připravená vakcína by se do klinického testu měla dostat v roce 2008.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Důsledek znečišťování planety: Medúzy narušují chod elektráren

Důsledek znečišťování planety:...

Jakkoliv to může znít zvláštně, staly se narůstající počty medúz skutečným problémem...
Stromy promlouvají…

Stromy promlouvají…

Detektory z laboratoří italských vědců dokážou „odposlouchávat“ stromy a...
Chutná jim i hadí krev!

Chutná jim i hadí krev!

Nezvyklý pohled se naskytl pracovníkům odchytové služby v australském...
Nový Zéland se zabývá případem uhynulých lachtaních mláďat

Nový Zéland se zabývá případem...

Šest mláďat lachtanů Forsterových (Arctocephalus forsteri) uhynulo za...
Jak obézní krysa zhubla?

Jak obézní krysa zhubla?

Za redukcí váhy obézní krysy stojí čip z Wisconsinské univerzity (UWB)....
Grónské ledovce netají, že tají

Grónské ledovce netají, že tají

Výzkum využívající 25 let družicových dat shromážděných v ESA ukazuje, že...
Fotosyntéza na vzestupu

Fotosyntéza na vzestupu

Díky genovému inženýrství se vědcům podařilo vylepšit fotosyntézu....
Za hromadné úhyny kosů v loňském roce je zodpovědný virus Usutu

Za hromadné úhyny kosů v loňském...

V minulém roce veřejnost upozornila na neobvyklé hynutí kosů černých (Turdus merula) na...
Virtuální plot ochrání tasmánské čerty před automobily

Virtuální plot ochrání tasmánské...

Střety automobilů se zvířaty představují problém všude ve světě a bohužel nezřídka...
Evropská pšenice nezvládá klimatické změny

Evropská pšenice nezvládá...

Vzhledek k probíhající změně klimatu dochází nejen k postupnému oteplování, ale...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Vlasatice: Podivné objekty s ohonem!

Vlasatice: Podivné objekty s...

Podivné objekty s ohonem, které mnohdy byly vidět i za denního světla, měly podle...
Proč v přírodě nevidíme běžně modrou barvu?

Proč v přírodě nevidíme běžně...

Je sice pravda, že občas natrefíme na modře zbarveného...
Youtubeři: Dva z nich za svou tvorbu zaplatili životem!

Youtubeři: Dva z nich za svou...

Youtubeři jsou hitem současnosti. Lidé, kteří na webovou stránku youtube...
Záhadný mozek: Nejvýkonnější počítač ve vesmíru ukrývá naše lebka!

Záhadný mozek: Nejvýkonnější počítač...

Lidský mozek patří mezi nejméně probádané orgány našeho těla. Řídí celý náš...
Sydneyská opera: Jaká je celková kapacita hledišť?

Sydneyská opera: Jaká je celková...

Většinu architektonických divů světa nalezneme na severní polokouli. Ale i...
Anne Parillaudová: Hrdinkou proti své vůli

Anne Parillaudová: Hrdinkou proti...

Žádný seznam akčních hrdinek se neobejde bez Nikity....
O 50 let zpátky: Nesouhlas s pasivitou společnosti, který končí v plamenech

O 50 let zpátky: Nesouhlas s...

„V historii jsou okamžiky, kdy je třeba něco udělat. Já jsem se snažil....
Kontroverzní show The Big Donor: Boj o ledvinu se změní ve frašku!

Kontroverzní show The Big Donor:...

Velký šok zdaleka nejen nizozemským divákům připraví televizní stanice BNN,...
Míč: Kulatý nesmysl, se kterým si hraje celá planeta

Míč: Kulatý nesmysl, se kterým si...

Fotbal, tenis, basketbal, baseball, házená, golf a mnoho dalších globálně populárních...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.