Jak by vypadala Země bez lidí za 1 rok, 10, 100 a 1000 let?

Jak dlouho by naší planetě trvalo, než by na lidstvo zcela zapomněla? Vrátila by se příroda zpět ke svým počátkům?Jak dlouho by naší planetě trvalo, než by na lidstvo zcela zapomněla? Vrátila by se příroda zpět ke svým počátkům?

Lidé jsou bez jakýchkoli diskusí nejdominantnějším druhem, jaký se kdy na Zemi objevil. Během pouhých několik staletí jsme více než třetinu veškeré souše na planetě přeměnili k obrazu svému. Kde dříve rostly husté lesy, se dnes vznášejí oblaka dýmu nad přelidněnými městy, v místech kdysi neprostupných bažin se prohánějí traktory připravující životní prostředí pro hospodářské plodiny.

Podle některých odhadů má člověk ve svých rukou kolem 40 % celkové produktivity Země. A na naší planetě je to znát. Všude, kam vstoupíme, zanecháváme nesmazatelné, mnohdy velmi „špinavé“, stopy. Rozorané prérie, vykácené lesy, vysušené bažiny, nukleární pouště, chemické znečištění, invazivní druhy, masové vymírání i poslední módní hit, klimatické změny.

To všechno je naším hrdým dílem.

Kdybychom odešli…Co by se ale stalo, kdyby zítra všech 6,5 miliardy lidí opustilo Zemi a našlo si jinou panenskou planetu? O nějakém dramatickém konci, jako například smrtící pandemii, raději nebudeme uvažovat, jen by nám to zkomplikovalo situaci.

Příroda by si pomalu začala brát zpět to, co jsme ji za posledních pár století vzali, prostředí by se začalo zbavovat znečištění a četnost populací většiny organismů by se dramaticky změnila. Některé druhy by se do jisté míry vrátily do stavu podobnému tomu, v jakém existovaly před naší invazí, pro jiné by naše náhlé zmizení paradoxně znamenalo konec.

Pochopitelně by se tu objevily i druhy, které by konec lidské nadvlády natolik nadchl, že by u nich nastala prudká populační exploze a dosáhli by rozvoje, o jakém se jim v předlidské éře ani nesnilo.

Co po nás zůstane?Přestože by pro náhlý konec našeho pořádku znamenal pro mnohé druhy i značné nepříjemnosti, smutnou skutečností je, že globální ekosystém by bez lidí prosperoval mnohem lépe než s nimi.

A ještě smutnější možná je, že v měřítku věku planety by na nás velice rychle zapomněl. Kromě několika fosilních zbytků a geologických vrstev se složením odlišným od běžné situace by po lidstvu za pár desítek tisíciletí nezbyla ani stopa.

Návštěvníky naší planety by za 100 000 let po našem odchodu upozornilo na dávnou rozvinutou civilizaci i několik dalších znaků. Fosilní nálezy by například ukázaly masivní vymírání zejména velkých druhů savců v Severní Americe, časované do velmi krátkého období současnosti.

Pochopitelně by na lidskou přítomnost upozornilo i značné množství koster dvounohých primátů, které někdo pečlivě pohřbil a ještě předtím vybavil zlatými zuby či několika šperky.Za určitých okolností se mohou dochovat i věci, které považujeme za velmi krátkověké.

Například některé plasty, sklo či dokonce papír z dobře zavezených skládek by se mohl dočkat i potenciálních archeologů, kteří by tu za 100 000 let kopali.

Využití půdy Před příchodem člověka: lesy mírného pásma: 15 %stepi 15 %pouště 15 %severské lesy 12 %tropické deštné lesy 18 %savany 10 %tundra a ledovce 9 %buš (porost suchomilných keřů a nízkých stromů) 6 %

V současnosti:zemědělská půda a zástavba 35 %lesy mírného pásma: 10 %stepi 6 %pouště 11 %severské lesy 12 %tropické deštné lesy 10 %savany 5 %tundra a ledovce 8 %buš 2 %

Neblahý vliv člověka v číslech15 589 druhů ohrožených vyhubením789 druhů, které byly vyhubeny od roku 1500 našeho letopočtu388 druhů zařazených do databáze invazivních organismů18,7 % zemského povrchu postihuje světelné znečištění

Planeta Země bez lidí

Do jednoho rokuProstředíV teplejších a vlhkých oblastech začínají pomalu zarůstat venkovská stavení a komunikace, naopak dříve osídlené oblasti v dosahu pouští mohou být pohlcena pískem a prachem. Vinou absence údržby zavlažovacích či naopak vysoušecích zařízení mizí rýžoviště a poldery (vysušené půdy).

Přesto do jednoho roku není vliv navracení k přírodě, zejména u větších měst, příliš patrný.

OvzdušíPrakticky okamžitě po odchodu lidí by mizí světelné znečištění. V současnosti je 85 % noční oblohy nad Evropskou unií postiženo světelným znečištěním, Spojené státy mají v noci světlo nad 62 % svého území a třeba takové Japonsko si svítí na 98,5 %.

Celosvětově světelné znečištění činí 18 %. Vzhledem k nedostatku energie (i někoho, kdo by otočil vypínačem), tento problém mizel do 48 hodin. Malá část osvětlení, která energii čerpá z obnovitelných zdrojů (větrných či slunečních elektráren) může sice svítit delší dobu, nicméně, vzhledem k absenci jakékoli údržby, nevydrží ve funkčním stavu déle než měsíc.

Snížení znečištění se odvíjí od povahy plynů – oxidy dusíku a síry spolu s přízemním ozonem mizí z ovzduší do několika týdnů.

VodaBěhem prvního roku se začíná snižovat znečištění vodních toků, ale v porovnání s ovzduším o poznání pomalejším tempem. Na druhou stranu, na některých místech začínají do spodních vod i řek unikat nebezpečné látky z nezabezpečených průmyslových provozů.

Ty mohou, podle svého charakteru, ovlivnit ekosystém nádrží nebo řek i na desítky let.

Suchozemské živočišné druhyVe velmi krátkém čase se náš odchod nejvíce projevuje na populacích organismů s krátkým generačním intervalem. Na některých porostech se mohou lokálně přemnožit škůdci, kteří však ze své výhody čerpají pouze do konce vegetačního období.

Příroda se musí vypořádat se statisíci až miliony uprchlíků z řad hospodářských zvířat a domácích mazlíčků. Jen kopytníků je dnes po celém světě chováno kolem 3,5 miliardy kusů. Přestože většina z nich nedokázala ze svého zajetí uniknout, nebo krátce po ochutnání svobody nepřežila tvrdé přírodního podmínky.

Část domácích zvířat, hlavně potravní konkurencí, v několika týdnech do značné míry ovlivňuje fungování místních ekosystémů.

Vodní organismyVíce než obsah chemických látek zasahuje během prvního roku po našem odchodu do ekosystémů oceánů ukončení zvukového znečištění, které přestálo ztěžovat život zejména velkým kytovcům. Ponorkové sonary dnes někteří oceánologové dokonce viní z podivného dezorientace velryb, jež na některých místech pravidelně v celých hejnech končí uvízlé na mělčině (např.

u jihozápadního pobřeží Austrálie).

Do deseti letProstředíV teplejších oblastech menší osady zcela zarůstají vegetací a neudržované budovy se začínají pomalu rozpadat. Jelikož zubu času podléhají i průmyslové objekty, ropné plošiny či opuštěná vozidla, do prostředí se uvolňují nebezpečné látky, které lokálně mohou způsobit značné poškození ekosystémů.

Geneticky modifikované rostliny zcela vyklidily pole, protože jsou ve valné většině upraveny tak, aby dávaly větší výnos, což je energeticky náročnější než běžný „provoz“ zaměřený na přežití.

OvzdušíAbsence provozů způsobujících znečištěních se projevuje i u stabilnějších plynů, jako jsou chlorofluorokarbony (freony), dioxiny nebo pesticid DDT. Odstranění jejich větší části z atmosféry netrvalo déle než 10 let.

Přesto zde jejich stopová množství zůstanou ještě několik dalších desítek tisíc let, na chod pozemského ekosystému však nebudou mít prakticky žádný vliv.

VodaVodní toky se do deseti let zbavují většiny současného chemického znečištění, lokálně mohou přetrvávat problémy s toxickými látkami unikajícími z opuštěných průmyslových provozů či zemědělských skladů pesticidů.

Ve spodních vodách však památky na naši civilizaci i nadále přetrvávají.

Suchozemské živočišné druhyV místech bývalého osídlení se krátkodobě přemnožují drobní hlodavci, hmyzožravci a vačnatci, které přestalo omezovat lidské snažení udržet si tyto hladové strávníky co nejdále od zásob potravin.

Díky nárůstu jejich populací se zvyšuje i počet zástupců z vyšších stupňů potravního řetězce, tedy větších všežravců a šelem. Naopak ubylo typicky městských druhů, které profitovaly se soužití s člověkem.

Dobrým modelem situace v opuštěném městě je dnes ukrajinský Černobyl, který byl evakuován po havárii jaderné elektrárny před 20 lety. V současnosti je tu 10-15krát více divokých prasat a několikanásobně více vlků než je běžné v okolních oblastech.

Vodní organismyV pobřežních vodách se diky absenci jakéhokoli lovu zvýšil obsah živin a díky tomu se začíná dařit řasám i všem přisedlým organismům, jak jsou například korály. Ty navíc těží z toho, že přestalo narušování mořského dna rybářskými sítěmi a v průběhu několika let se rychlost jejich růstu vrací do hodnot před intenzivním lovem.

Ve sladkých vodách pravděpodobně nastane problém s přebytkem fosfátů a nitrátů, které způsobují populační explozi řas a zamezují zvyšování počtu vyšších živočichů.

Do 100 letProstředíV oblastech s přirozeným lesním porostem, kde zástavbu představovaly zejména cesty a menší sídla, se les původní vegetace (podle výsledků ekologických modelů) vrací na 85 % plochy – po 200 letech zůstanou v těchto oblastech stopy po lidské činnosti jen na 5 %.

Naopak tam, kde lidé vytvářeli trvalé umělé porosty (průmyslové lesní monokultury, chmelnice, vinice…) je obnova mnohem delší a bude trvat několik generací (stovky let), než lidmi pěstované rostliny zcela vymizí.

OvzdušíNěkolik desetiletí pravděpodobně bude stačit k tomu, aby z ovzduší země zmizela naprostá většina plynů, která se do něj dostala vlivem činnosti člověka. Přesto se atmosféra nemusí z našeho pobytu zcela vzpamatovat ještě delší dobu.

Za 100 let je pravděpodobně absorbována i většina oxidu uhličitého, který se v průběhu několika let po našem odchodu uvolnil vlivem požárů a havárií objektů, jež tu lidé zanechali bez dozoru a jakékoli údržby.

Jeho obsah je po 100 letech na 300 ppm (300 částí CO2 v milionu částí vzduchu), přičemž jeho obsah v předprůmyslové době činil 280 ppm.

VodaZ povrchových vod se nitráty a fosfáty, které dokáží jezero přeměnit v hustou řasovou polévku, vytratily do několika desetiletí. Zároveň s návratem obsahu organických látek se do vodních nádrží navracejí ostatní formy života.

Pomalu se voda zbavuje znečištění, způsobeného haváriemi po našem odchodu z planety.

Suchozemské živočišné druhyDo 100 let už se začíná na dříve ohrožených druzích projevovat vliv náhlé změny podmínek po našem odchodu. Zvířata, která na pokraj vyhynutí dohnal ubývající životní prostor (85 % všech ohrožených druhů) a intenzivní lov, ve většině lépe prosperují, neplatí to však pro všechny druhy.

Zejména ty, které patřily v době lidí mezi nejohroženější, pravděpodobně již překročily hranici, kdy jejich genetický fond nestačí na další rozmnožení populace (například gepardi nebo kalifornští kondoři).

Jiné druhy vymírají vlivem invaze jejich predátorů nebo potravních konkurentů. V některých takových případech v současnosti přežívají jen díky činnosti člověka, který se snaží invazní druhy alespoň trochu držet na uzdě (např.

lesňáček Kirtlandův s pomocí člověka čelí invazi parazitických špačků).

Vodní organismyPopulace mořských ryb v důsledku ukončení veškerého rybolovu budou narůstat rychlým tempem. Když naposledy poklesl rybolov na minimum, v průběhu druhé světové války, kdy většina lodí nemohla vyjet na moře, zvýšil se počet ryb během několika let téměř neuvěřitelně.

Hejna tresek čítala desetinásobně více kusů než před válkou. V současnosti je jejich populace bohužel ještě nižší než ve 30. letech minulého století. Oceánologové odhadují, že návrat do početnosti populace do stavů před příchodem člověka potrvá mnohem déle než tomu bylo za druhé světové války, může to trvat i několik desetiletí.

Problém je v přemnožení drobných druhů, které vinou lovu větších dravých ryb nemají žádné přirozené nepřátele. Drobné druhy pak páchají obrovské škody na jikrách a mladých jedincích větších dravých druhů, a proto bude trvat delší dobu, než se jejich populace dokáže ze současné situace vzpamatovat.

Do 1000 letProstředíPůvodní vegetace převládá již na většině planety, 1000 let znamenalo dostatek času pro likvidaci rozsáhlých osevů obilninami i kulturních lesních porostů. Některé kultury ovšem ze svých stanovišť již nevymizí nikdy.

Vzhledem ke svým vlastnostem totiž zamezují návratu původní vegetace. Například dovezené traviny na Havaji jsou natolik invazivní, že zcela potlačují původní druhy. I bez přispění člověka tedy dokáží zdatně konkurovat okolní vegetaci a naše zmizení ze scény tedy nebude mít v těchto případech žádný vliv.

Většina moderních staveb je v současnosti projektována tak, aby vydržela 50-250 let. Do 1000 let tady po nás zůstanou jen hromady trosek zarostlé vegetací nebo pohlcené pouštním pískem.

OvzdušíNěkteré náznaky v současnosti klimatology vedou k úvahám, že jsme produkcí skleníkových plynů odstartovali uvolňování dalších látek, kterou již nelze zastavit ani tím, že ze dne na den přestaneme jakýmkoli způsobem ovlivňovat složení vzduchu.

Vlivem oteplení rozmrzne věčný led na Sibiři a z rašelinišť se začne uvolňovat metan, který bude dál zvyšovat skleníkový efekt. Země se tedy i bez naší činnosti bude nadále oteplovat, čímž se urychlí další uvolňování skleníkových plynů.

Vyčerpání zásob metanu z věčně zmrzlé půdy (permafrostů) může trvat i několik staletí.

VodaV podzemních vodách zůstanou chemické památky na lidské osídlení v podobě nitrátů a fosfátů několik staletí. Důvodem je skutečnost, že hluboko pod zemí nejsou ve vodě obsaženy bakterie, který by dokázaly tyto látky rozkládat a uvolňovat do ovzduší.

Podzemní voda tak funguje jako dlouhodobá paměť celého ekosystému.

Suchozemská zvířataJak ukázalo osidlování Ameriky a Austrálie, některá domácí zvířata se dokáží dobře adaptovat i v divočině. Příkladem mohou být stáda divokých koní, přemnožení králíci nebo psi dingo.

Na druhou stranu je téměř jisté, že stáda čivav, anglických plnokrevníků či belgického modrého skotu se po planetě 1000 let po zmizení člověka opravdu prohánět nebudou. Ti, kteří přežijí, se svými vlastnostmi do značné míry přiblíží formě divokých předků, ze kterých jsme je kdysi vyšlechtili.

Vodní organismyDo 1000 let se na normální stav mohou vrátit i populace velkých kytovců, které vlivem intenzivního lovu člověk přivedl na pokraj vyhubení. Jejich dlouhý generační interval může být i stonásobně delší než u drobnějších dravých ryb, proto si ustálení jejich populace vyžádá mnohem delší dobu.

Některé druhy jsou však již natolik málo početné, že jim jejich genofond nedovolí přežít déle než několik desetiletí (např. sviňucha kalifornská nebo delfínovec čínský).

Autor: Petra Soukupová
Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Co prozradily zkamenělé výkaly?

Evropští vědci v nedávné době provedli analýzu vzorků lidských exkrementů...

Objevená mumie vypovídá o...

Na základě nálezu pozůstatků egyptského šlechtice Khuwy jsou si badatelé...

Filmový unikát z ISS je dotočen: Ruský...

Ruský snímek Výzva režiséra Klima Šipenka je konečně dotočen. Unikátní projekt, jehož...

Muž, či žena?

Archeologický tým objevil ve Statenicích u Prahy hrob s lidskými pozůstatky z...

Kanaďanka se probudila vedle...

„Nikdy v životě jsem se tak nebála,“ řekla Ruth Hamiltonová poté, co se v její...

Když si kráva odskočí: Vyměšováním...

Cesta od telete k mléku a steaku je velmi dlouhá a nákladná – a zatěžující...

Osteoporóza přichází nenápadně

Denzitometrie neboli měření hustoty minerálů v kostech je jedním z...

Využití virtuální reality pro...

Unikátní systém, kombinující využití virtuální reality a výcvikové haly o...

Když tetřívci „pšoukají“

Akustická individualita může hrát v období páření u mnoha ptáků velkou roli....

Elektrický mozkový implantát...

Jako ohromující neurovědecký pokrok označují výzkumníci novou metodu léčby...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ostudná vláda Vladivoje: Připoutal Čechy ke Svaté říši římské opilec?

Ostudná vláda Vladivoje: Připoutal...

„Uděluji ti české země v léno,“ skloní se milostivě římský král Jindřich II....
Nádorová onemocnění jsou stále největší hrozbou českých žen

Nádorová onemocnění jsou stále...

Říjen je měsícem rakoviny prsu, a je proto důležité věnovat této...
Deset největších kráterů na světě

Deset největších kráterů na světě

Nejedná se o pouhé díry v krajině, většina kráterů má za sebou...
Apollo 13: Nejšťastnější neúspěch v dějinách kosmounatiky

Apollo 13: Nejšťastnější neúspěch...

Když 11. dubna 1970 startoval do vesmíru let Apollo 13, byla to už...
Záhada Býčí skály: Sloužila jako svatyně a skrývala ostatky několika generací elity

Záhada Býčí skály: Sloužila jako...

Bílá skála s puklinou a otvory se tyčí do výšky a ukrývá v sobě...
Kam kráčí česká telemedicína?

Kam kráčí česká telemedicína?

Technologie mění lékařskou praxi po celá desetiletí. Dalším významným...
Časovaná bomba ukrytá pod Aleutskými ostrovy

Časovaná bomba ukrytá pod...

Před 74 tisíci let explodoval na Sumatře supervulkán Lake Toba, tehdy...
Počátky pěstování révy: Víno se na Sicílii pilo už před 6000 lety

Počátky pěstování révy: Víno se na...

Výzkumy, kdy se poprvé začalo pít víno na území dnešní Itálie,...
Štěstí? Muška jenom zlatá: 17 způsobů, jak jej vyjádřit

Štěstí? Muška jenom zlatá: 17...

Při slově štěstí se někomu může vybavit slavná hláška básníka Adolfa Heyduka...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.