Jelikož se jedná o stejné prostředí, v jakém byly odstartovány počátky evoluce člověka, antropologové se radují, že získali dokonalý model prvních loveckých pokusů našich předků.
Šimpanzi využívají nástroje k získávání potravy vcelku běžně. Asi nejznámější je lov termitů za pomoci klacíků, kterými šťouraví v termitištích. Používání předmětů k zabíjení kořisti je však pro etology, zabývající se studiem chování živočichů, naprostou novinkou v celé zvířecí říši. Šimpanz se tak chová, pokud uvidí v dutině stromu spát kombu ušatou (malý druh primátů). Aby kombu dostal ven, ulomí si nějakou větev, zbaví ji kůry a pak její konec ohryže do špičky. Pak už stačí takovou zbraň jen zabodnout do těla nic netušící oběti.
Jak odklonit kosmická tělesa?
Jaderná zbraň nepomůže!
Vědci, kteří se letos v únoru sešli na výroční konferenci Americké asociace pro vědecký pokrok (AAAS) v San Franciscu, varují lidstvo, aby se lépe připravilo na možnost srážky Země s jiným vesmírným tělesem.
Podle odborníka Edwarda Lu z NASA by k odvrácení katastrofy bohatě stačila i malá kosmická loď. Ta by jen díky své gravitační síle dokázala odklonit asteroid z původní dráhy. Lu zároveň odmítl možnost zničení cizího kosmického tělesa jadernou zbraní. Výbuch by totiž rozlomil asteroid na několik menších těles, jejichž dráha by byla těžko odhadnutelná.
V nejbližších letech naší planetě nejspíš žádná taková srážka nehrozí, ale ve vzdálenější budoucnosti by se tento problém mohl stát aktuálním. Například asteroid Apophis o průměru 300 metrů, který byl objevený v roce 2004, by při mírné změně své trasy mohl Zemi zasáhnout. Podle propočtů by se tak mohlo stát 13. dubna 2036.
Ekologové zvyšují tlak
Změny klimatu jsou nepochybné
Globální organizace zákonodárců pro vyvážené životní prostředí (Globe) požaduje, aby emise omezily i rozvojové státy, které se tomu zatím brání. Chce urychlit práce na novém dokumentu, který by měl omezit vypouštění skleníkových plynů do atmosféry. Dokument by měl být hotov do roku 2009, aby se jeho signatáři mohli na jeho plnění připravit.
V platnost by měl vstoupit po roce 2012, kdy vyprší platnost Kjótského protokolu. Členové organizace to prohlásili po svém zasedání, které se nedávno uskutečnilo ve Washingtonu. Zúčastnili se ho nejen zákonodárci skupiny průmyslově nejvyspělejších států a Ruska (G8), ale i Číny, Brazílie nebo Indie.
Metropole chce konkurovat Dubaji
První budovy věnované umění
To, že ve Spojených arabských emirátech neustále vznikají nové architektonické projekty, není ničím novým. Ač je hlavním městem SAE Abu Dhabi, většina pozoruhodných projektů se soustředila do Dubaje.
Metropole si však řekla dost a oslovila přední světové architekty, včetně Franka Gehryho (americký architekt, autor Tančícího domu v Praze) a Jeana Nouvela (Francie), autora budovy Zlatý Anděl na pražském Smíchově.
V Abu Dhabi by v nejbližší době měly být realizovány jejich projekty čtyř nových muzeí. Ta by se měla stát součástí turistického komplexu, jehož dokončení se plánuje na rok 2018. Jean Nouvel představil maketu „arabského Louvru“, které bude tvořit několik budov zakrytých obrovskou kopulí o průměru 180 metrů (větší než průměr celé pražské Sazka Arény).
Gehry zas navrhl další Guggenheimovo muzeum (již šesté, po New Yorku, Bilbau, Berlíně, Benátkách a Las Vegas). Jeho rozloha by měla činit 30 000 metrů čtverečních, což odpovídá výměře tří fotbalových hřišť. Jedná se o vůbec první stavby, které budou v tomto emirátu věnovány umění.
Japonci vaří pivo z mléka
Kdo ho bude pít?
Asiaté přestávají mít zájem o mléčné výrobky, a tak se v Japonsku ze stále rostoucích zemědělských přebytků začíná připravovat alkohol.
Japoncům každým rokem zůstane 900 tun mléka, s nímž si nevědí rady a pro něž nedokáží najít žádné potravinářské využití. Proto se jej rozhodli nechat vykvasit a svařit na pivo, kterému říkají bilk (z anglického beer=pivo a milk=mléko). A výsledek je údajně velmi chutný se slabě ovocnou příchutí. Sládci sázejí na to, že si jejich novinku budou kupovat hlavně ženy.
Pozor na italské nemocnice!
Orgány od HIV pozitivní dárkyně
Lékaři nemocnice Carregi v italské Florencii nedávno omylem transplantovali ledviny a játra od HIV pozitivní pacientky, která zemřela na krvácení do mozku. K tragické chybě stačila drobnost, zaměněné výsledky testů dvou různých dárců.
V italských nemocnicích se přitom vůbec nejedná o ojedinělé závažné pochybení. Není to například tak dlouho, kdy v důsledku výpadku elektřiny zemřela v Itálii šestnáctiletá dívka při banální operaci střeva. Dýchací přístroj byl totiž zapojen přímo do veřejné sítě a neměl přístup k záložnímu zdroji energie nemocnice. Dívka upadla do kómatu, ze kterého se už neprobrala.
Nedávno proto proběhla rozsáhlá kontrola provozu italských nemocnic, která u šesti z nich odhalila závažné nedostatky v dodržování hygienických a bezpečnostních předpisů.
Naděje pro 25 milionů slepých
Počítačový čip místo sítnice
Podle statistik Jihokalifornské univerzity (USA) je na světě 25 milionů lidí, kteří trpí slepotou v důsledku poškození sítnice. Lékaři ze San Franciska nyní vyvinuli zařízení, které už teď dokáže částečně navracet zrak. Z minikamery umístěné na brýlích se vysílá signál na čip nahrazující nefunkční sítnici, který je napojený přímo na zrakový nerv.
Pacienti zatím dostávají čip, který dokáže vytvořit obraz pouze 16 čtverců, ale i tak už dokáží rozpoznat obrysy větších rozměrů. Další lidé v klinické studii už budou dostávat čipy s rozlišením 64 pixelů. Pokud se vše bude vyvíjet dobře, do čtyř let by se implantát mohl dostat do běžné lékařské praxe. Do té doby bude ukončen i vývoj čipu s rozlišením 256 nebo dokonce1024 pixelů, který uživateli poskytne možnost poměrně detailního vidění.
Čtení myšlenek na obzoru?
Počítače se učí rozumět mozkovým signálům
Mezinárodní tým vědců z Británie, Německa a Japonska přiřazuje různým signálům z mozku, snímaným počítačem, jejich významy. Jakmile pak počítač rozpozná už jednou naučený signál, vyhodnotí jej jako známý podnět a vytvoří patřičný výstup.
Při posledním pokusu vědci dokázali u 70 % dobrovolníků rozpoznat, jestli se zrovna snaží odčítat, nebo sčítat několik číslic. I když ke skutečnému čtení myšlenek má toto zařízení ještě hodně daleko, je už dnes příslibem pro rozvíjení komunikačních schopností pro lidi, kteří nejsou schopni mluvit. O možném využití pro potřeby armády, policie či tajných služeb se zástupci výzkumného programu nezmiňují, ale dá se předpokládat.
Umělé kolenní vazy
Zatím jen králičí ortopedie
Utržení kolenního vazu patří k jednomu z nejčastějších sportovních úrazů. Není pak žádnou výjimkou, že poškození znemožňuje obnovu správné funkce, a tak se musí něčím nahradit.
Lékaři zatím sahají buď k vazu od mrtvého dárce, nebo si jej vyrábějí z podobné tkáně samotného pacienta. Berou jí tam, kde není všechna nezbytně zapotřebí, například z masivního uchycení čéšky. Takto nahrazený vaz však zřídkakdy bývá stejně pevný jako ten původní.
Američtí lékaři přišli nedávno s metodou, která se zatím zdá jako mnohem spolehlivější než klasická transplantace. Z polymeru připraveného z kukuřičného škrobu (tzv. polylaktidu) se utká proužek látky, který se osadí vazivovými buňkami a tkáň se nechá několik dní v laboratoři růst. Vaz se pak přenese do těla pacienta, kde se polylaktid biologickými pochody zcela odbourá a zůstane jen čistá vazivová tkáň.
Pokusy na králících zatím ukazují, že umělé vazy snesou, za mnohem kratší dobu rekonvalescence, dvakrát větší zátěž než vazy nahrazené klasickou cestou.
I ptáci dovedou plánovat!
Sojky znají dobu trvanlivosti
Cambridgeská psycholožka Nicole Claytonová.už delší dobu provádí výzkum chování sojek. Mají výbornou paměť, dokáží si zapamatovat tisíce míst, na která si schovávají potravu, a vědí dokonce i to, kam co ukryly. Zásoby pak vyzvedávají podle doby trvanlivosti. Hmyz likvidují jako první, suchá semena si nechávají nakonec.
Poslední pokusy prokázaly, že sojky dokáží i plánovat. Jejich klec byla při experimentu rozdělena na tři místnosti. V jedné dostávaly večer sypkou potravu, kterou si nemohly nikam nosit. Ve zbylých dvou trávily zbytek dne, přičemž v první z nich měly přístup ke krmivu i ráno, ve druhé ne. Po několika dnech tohoto ubytovacího režimu jednou dostaly namísto sypké stravy k večeři semínka, která si mohly odnést s sebou. Zatímco do místnosti, ve které se pravidelně podávala snídaně, si žádné zásoby nenosily, do druhé (bez polopenze) si odnášely vydatnou svačinu, aby zbytečně netrpěly hlady. Pokus tak prokázal, že i ptáci zvládají plánování, které bylo až dosud připisováno pouze primátům.
Objev z ostrova Flores byl uznán
Je to zcela nový druh
Od objevu kostry drobného, pouze jeden metr vysokého pravěkého člověka na indonéském ostrově Flores uplynuly již téměř čtyři roky, ale teprve teď byl s definitivní platností potvrzen jeho původ.
Analýzy lebečních kostí a na jejich základě vytvořené počítačové modely mozků jasně prokázaly, že se nejednalo o genetickou odchylku Homo sapiens, který žil na ostrově Flores před 12 000 lety, ale zcela jiný druh. Byl tak jednoznačně vyvrácen názor části odborníků, že se jedná o jedince postiženého tzv. mikrocefalií, tedy chorobným zmenšením hlavy a mozku.
Malé velké informace
Přestože důkladné studie neprokázaly žádný rozdíl mezi potravinovými produkty z naklonovaných a „přírodních“ zvířat a americká vláda tedy neměla žádný důvod takové potraviny zakazovat, klony si zřejmě za Atlantikem stejně neškrtnou.
Největší americká mlékárna Dean Foods Co. prohlásila, že nebude nadále odebírat maso a mléko z farem, kde se chovají klony. Důvodem je údajně nedůvěra zákazníkům k takovým produktům. Průzkumy veřejného míněná však ukazují, že veřejnost vyloženě negativní postoj nezastává.
Španělsko a Maroko propojí podmořský tunel pod Gibraltarským průlivem. Jeho délka dosáhne 40 km a cesta by celkem neměla trvat déle než 90 minut. Podle španělských plánů by tunel měl stát do 20 let.
Číňané nedávno provedli test zbraně, kterou dokáží sestřelit družice na oběžné dráze země. Zničili svůj vysloužilý meteorogický satelit a dali tak světu najevo, že v případě potřeby dokáží zatopit například i americkým naváděcím systémům. Jejich pokus však jediným zásahem zvýšil množství „kosmického smetí“ na oběžné dráze o celé jedno procento. Tyto trosky jsou vlivem své vysoké rychlosti nebezpečné pro jakékoli objekty, družicemi počínaje a raketoplánem konče.
Před pěti lety vyšla studie amerických biologů, podle níž měly být některé buňky z kostní dřeně schopné přeměny na jakýkoli druh specializovaných buněk. To by znamenalo, že tkáně potřebné pro transplantaci by se nemusely pěstovat z problematických embryonálních kmenových buněk, ale stačil by odběr krve, který není nijak zatížen etickými hledisky. Teď však autoři své tehdejší výsledky dementovali s tím, že se jednalo o záměnu výsledků dvou různých pokusů.
Šimpanzi si před 4500 tisíci lety vyráběli kamenné louskáčky ořechů. Našli je paleontologové v pralese Pobřeží slonoviny a vylučují, že by se mohlo jednat o lidské nástroje. V té době totiž na místě nálezu chybělo jakékoli lidské osídlení a kameny se o lidských nástrojů liší i velikostí. Stejně tak zbytky ořechu ukazují na druhy, které chutnají výhradně šimpanzům, zatímco lidé si jich nevšímají.
První zařízení se svinovacím displejem (elektronickým papírem) se má na trhu objevit ještě tento rok. Zařízení nazvané Cellular Book bude mít k dispozici displej o úhlopříčce 12,7 cm, schopný zobrazit 16 odstínů šedi. S jeho pomocí lze číst různé dokumenty, stahovat elektronickou poštu, prohlížet mapy a poslouchat hudbu. Jeho úložná kapacita je 4 GB.
Stalo se
Před 501 lety 20. 5. zemřel italský mořeplavec a objevitel Ameriky Kryštof Kolumbus. Přesné datum jeho narození není známo, ale předpokládá se, že na svět přišel kolem roku 1451 v Janově.
Před 488 lety 2. 5. zemřel italský malíř (autor slavného obrazu Mona Lisa) a vynálezce Leonardo da Vinci. Narodil se 15. 4. 1452 v Toskánsku.
Před 151 lety 6. 5. se v moravském Příboru narodil psychiatr Sigmund Freud, který je považován za zakladatele psychoanalýzy. Zemřel v Londýně 23. 9. 1939.
Před 149 lety 24. 4. se narodil německý fyzik Max Karl Ernst Ludwig Planck, který roku 1900 vyslovil Planckův zákon popisující kolik energie je vyzářeno na různých vlnových délkách absolutně černým tělesem. V roce 1918 získal Nobelovu cenu za fyziku.
Před 148 lety 25. 4. společnost Sociéte Universelle pod vedením F. M. de Lessepse zahájila práce na Suezeském průplavu, který dodnes spojuje Středozemní moře s Rudým mořem. Průplav byl dokončen po 10 letech (17. 11. 1869).
Před 103 lety 24. 4. zemřel v Drážďanech německý podnikatel a zakladatel firmy Siemens, Friedrich Siemens. Narodil se 8. 12. 1826.
Před 11 lety 25. 4. dosáhla severního pólu první česká polární expedice ve složení první česká polární expedice Oldřich Bubák, Miroslav Jakeš, Vilém Rudolf a Rus Michail Malachov.
Před 4 lety 18. 4. vyšlo první číslo časopisu 21. století.
