Domů     Příroda
Kácením lesů k ochlazení planety
21.stoleti 12.4.2007

Jeden z nejkomplexnějších doposud sestrojených klimatických modelů ukazuje, že masivní odlesnění zdaleka nemusí znamenat přikládání pod kotel.Jeden z nejkomplexnějších doposud sestrojených klimatických modelů ukazuje, že masivní odlesnění zdaleka nemusí znamenat přikládání pod kotel.Ve vyšších zeměpisných šířkách by podle klimatologů odlesnění přineslo výrazné ochlazení, jelikož tmavší lesní porost by byl nahrazen bílým sněhem, který pohltí mnohem méně světla. Naopak v jižnějších částech zeměkoule by ztráta vegetace přinesla nižší odpar vody do atmosféry, tím i méně srážek a oteplení atmosféry. Podle článku v americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences však přesto výsledný efekt odlesňovaní bude v roce 2010 v globálním měřítku znamenat snížení teploty o 0,3 stupně Celsia. Na vině je především fakt, že ke kácení porostů dochází v největší míře v severních oblastech boreálních lesů. Mnozí klimatologové však s podobnými závěry nesouhlasí a poukazují především na to, že model nijak nebere v úvahu způsob vyzařování energie zpět do vesmíru. Do vědecké debaty se začala údajně vkrádat i anonymní obvinění autorů studie ze spolupráce s dřevařskými firmami.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz