Lidstvo zažilo dobu kamennou, dobu železnou, dobu bronzovou. V jaké epoše žijeme dnes? Leckoho by možná napadlo, že v době nákupní.
Zatímco dříve měla nákupní sezóna několik vrcholů (doba před dovolenými či Vánoce), nyní, nejspíš vinou vydatných reklamních masáží, nákupní horečka vlastně neustává. Obchodníci si mnou ruce a vymýšlejí další triky, jak své zisky ještě zvýšit.
Co nejdál od vchodu
Jak tedy vlastně dnes funguje psychologie prodeje? Nejde zdaleka jen o to, aby se prodávající na zákazníka usmíval, byl k němu milý a dal mu najevo jeho nadřazenost. Prostředky, jak vylákat z peněženky zákazníka co nejvíc bankovek, jsou mnohem rafinovanější a propracovanější.
Snad už nikoho nepřekvapí a ani to nikdo nebere jako cosi nečestného, že základní potraviny, pro něž do obchodu chodíme nejčastěji, jsou ve velkých nákupních centrech umístěny co nejdál od vchodu. Člověk tak musí, chtě nechtě, projít nekonečnou řadu regálů, ze kterých na něho útočí výkřiky „nejlevnější“ , „akční cena“ nebo „sleva“… Při této túře hypermarketem se mu pak může snadno stát, že v jeho nákupním vozíku skončí spousta věcí, pro které vlastně nepřišel a ani po nich netoužil.
Další zbraní je způsob rozmístění zboží v regálech. To, co je nejvíce na očích, jde také nejlépe na odbyt. Stačí však někdy sklonit hlavu, a v dolních patrech lze najít výrobek kvalitou srovnatelný a přitom levnější.
Regál na hlavní třídě
Supermarkety a hypermarkety úspěšně nabourávají zákazníkův stereotyp tím, že neustále mění jednotlivá oddělení. Případové studie prokázaly, že se vždy po provedené reorganizaci zvýší odbyt. To je způsobeno tím, že zákazníci při hledání zboží v prodejně, narážejí i na produkty, které neměli v úmyslu kupovat.
Dalším trikem provozovatelů supermarketů je to, že se vyprodaný sortiment stále doplňuje, což má u zákazníka navodit pocit čerstvosti.
Zboží, jehož cena není příliš vysoká, je často umístěno v uličkách, aby se zde zákazník příliš dlouho nezdržoval. Na „dálnicích“, kde jsou regály od sebe velmi daleko, je naopak umístěno zboží luxusní a pochopitelně i nejdražší. Nakupující se zde zastaví s mnohem větší pravděpodobností a v jeho vozíku pak snadněji skončí drahý produkt.
Specifickým místem v supermarketech jsou pak křižovatky. Člověk s vozíkem zde musí přibrzdit a tím se zvyšuje možnost, že jeho zrak zaměří zboží v regálech. Proto asi nepřekvapí, že i zde bývá umisťováno drahé zboží, ale někdy naopak i to, jež v danou chvíli nejde na odbyt.
To musím mít také!
Reklama má jasný úkol. Vnutit lidem myšlenku, že nabízený výrobek vlastně vždy chtěli a ve svém životě se bez něj neobejdou. Stejně tak postupují i samotní prodejci. Člověk je tvor stádní a zachovat si svou nezávislou identitu bývá pro leckoho neřešitelný problém. Na řadu nakupujících tak působí zvláštní psychologický tlak, „když si ten výrobek pořídilo hodně lidí, měl bych ho mít také“. Obchodníci s tím kalkulují a vymýšlejí nové technologie, které by tento efekt ještě umocnily.
Americký informatik Zeeshan Usmani z Floridského technologického ústavu vymyslel systém, který zákazníkovi jasně sdělí, kolikrát bylo konkrétní zboží nakoupeno. Vyšel přitom právě z myšlenky, že čím víc se nějaký výrobek prodává, tím více nakupující zatouží jej vlastnit.
Podle Usmaniho technologie každý nákupní vozík dokáže identifikovat to, co do něj zákazník vložil. Získané informace jsou poté odeslány do centrálního počítače. Ten je vyhodnotí a zpět do prodejny vyšle signál, že daný výrobek (prací prášek, hračka nebo cokoliv jiného), byl znovu koupen. V regálech mají být zabudovány desítky obrazovek, které u každého výrobku ukáží, kolikrát byl již vložen do vozíku.
Testy už probíhají
Celý systém už není jen pouhou ideou. Probíhá již jeho testování a zájem o něj projevily i některé obchodní řetězce, například americký Wall-Mart nebo u nás dobře známý Tesco. Ne každý si však myslí, že tato technologie bude stoprocentně úspěšná: „Můžeme být zvědavi, jak to dopadne, ale moc šancí bych tomu nedala. Naše spotřebitele převážně zajímá cena. Ten, u koho cena tolik nerozhoduje a je ochoten připlatit, volí kvalitu, a to buď vyzkoušenou nebo doporučenou od známých. Otázkou je, zda bude mít počet prodaných výrobků podobný doporučující význam,“ říká marketingová specialistka Petra Vinterová z event marketingové společnosti Profimark.
Pokud budou testy úspěšné, systém se jistě velmi rychle rozšíří do většiny nákupních středisek. Obchodníci určitě nebudou váhat, aby využili další pomůcku, která jim přinese kýžený zisk. Spokojeni budou i zákazníci, kteří získají pocit, že si nakoupili populární zboží.
Jak umíme nakupovat?
V říjnu loňského roku byl proveden zajímavý průzkum, který v devíti evropských zemích testoval inteligenci nakupujících. Šetření bylo zaměřeno na šetrnost spotřebitelů, jejich schopnost se při nákupu ovládat, ochotu zkoušet nové produkty, porovnávat ceny na internetu i v obchodech nebo získávat informace o zboží ještě před nákupem. A jak dopadli čeští spotřebitelé? Skvěle, patří nám bronzová příčka.
1. Polsko
2. Francie
3. Česká republika
4. Německo
5. Švédsko
6. Maďarsko
7. Španělsko
8. Itálie
9. Velká Británie
Zdroj: The Future Foundation, Visa
Kde Češi nakupují?
Podle průzkumu, který v loňském roce provedly agentury Incoma Research a GfK Praha, nakupují české domácnosti potraviny v následujících obchodech:
Hypermarkety 39 %
Diskontní prodejny 22 %
Supermarkety 16 %
Menší prodejny 20 %
Jiné 3 %
