Dokážeme už vychovávat roboty?

Současní roboti zvládají spoustu domácích prací, dokáží se pohybovat v členitém terénu a reagovat na všemožné podněty. Jedno jim však stále chybí, cit pro lidské nálady. I to by se však mělo začít měnit!Současní roboti zvládají spoustu domácích prací, dokáží se pohybovat v členitém terénu a reagovat na všemožné podněty. Jedno jim však stále chybí, cit pro lidské nálady. I to by se však mělo začít měnit!

Představme si, že jsme šťastnými majiteli šikovného a pracovitého domácího robota. Naše podlaha se leskne jako zrcadlo, skleněných dveří si na poslední chvíli všimneme jen díky vhodně umístěné klice a tchýně si při hledání alespoň nějakého smítka prachu na polici v knihovně může prsty ušoupat a stejně jí to není nic platné.

Bohužel nic není tak růžové, jak by se na první pohled zdálo. Našemu plechovému pomocníkovi některé věci prostě nevysvětlíme. Třeba to, že nás bolí hlava, takže by to rámusení s vysavačem mohlo klidně počkat do zítřka.

Případně, že když zrovna spíme u televize, tak opravdu neumřeme hlady a nemusí nás proto budit nabízením sušenek k odpolednímu čaji. Aby k takovému faux pas nedocházelo každý den, je zapotřebí roboty naučit rozpoznávat lidské nálady a emoce.

Plechoví neomalenciKaždý z nás se někdy setkal s tím, že nedokázal odhadnout náladu někoho druhého a v důsledku toho zareagoval nepříliš šťastně. Když to občas dělá problémy i lidem, jak by podobné situace mohli zvládat roboti?

Pro programátory představuje podobný úkol noční můru, nicméně nezbývá jim nic jiného, že se do něj pustit. Japonští specialisté na umělou inteligenci říkají, že „roboti potřebují kansei“. Kansei znamená souhrn všech forem emočního vnímání, jako je například porozumění, cit a intuice.

„Bez kansei nebudou robotiční pomocníci, v současnosti vyvíjení po celém světě, nikdy schopni získat sociální dovednosti, které k dobré práci v lidské společnosti bezpodmínečně potřebují,“ říká k tomu Shuji Hashimoto, ředitel centra pro humanoidní robotiku Tokijské univerzity Waseda.

„Dokud vědci nezačnou do robotů zabudovávat emocionální systémy, budeme se ve vlastních obývacích pokojích potýkat s necitlivými neomalenci.“

Inteligence není všechnoHashimoto považuje vývoj emocionálních schopností za logický krok, který by měl po současném boomu hrubé inteligenční síly robotů nevyhnutelně následovat. Nejmodernější pomocníci jsou vybaveni množstvím fyzikálních senzorů, které jim umožňují interakci v mnohdy složitých podmínkách prostředí.

Pokud například automatický vysavač narazí na stěnu pokoje, jeho elektronický mozek přehodí motory a změní směr pohybu. Přestože vyhodnocování lidských nálad představuje mnohem komplikovanější problém, prakticky stejné snímače mohou posloužit i při rozpoznávání lidských emocí.

Naše duševní rozpoložení se totiž mimo jiné projevuje i změnami fyziologických parametrů. Elektronické snímače, monitorující produkci potu za pomoci měření vodivosti kůže, robotovi například prozradí, jestli je jeho pán právě vystaven stresu.

Odhad nálady pak ještě upřesní změřením tepu a na základě toho se pak rozhodne, jestli je právě teď vhodná chvíle nabídnout mu večeři nebo televizní program.

Hromada plechu s lidskou duší?Podobné systémy se mohou zatím zdát jako vize vzdálené budoucnosti, skutečnost je však zcela jiná. Vědci snímače fyziologických parametrů využívají už teď. V kombinaci s výrazy tváře a gesty jim slouží k vyhodnocování emocionálních reakcí lidí na přítomnost robotů.

Vědci z Vancouverské univerzity Britské Kolumbie nasadili skupině dobrovolníků senzory na snímání vodivosti kůže, aktivity svalů tváře a rychlosti srdeční akce a sledují, co se děje, když mezi ně vypustí několik robotů.

Jejich řídící systém je nastaven tak, že data dokáže využívat k rozpoznávaní emocí a reagovat na překvapení, uklidnění, strach nebo zájem uživatelů. Výsledkem bylo zdání, že roboti rozumějí lidským náladám a chovají se téměř stejně jako lidé.

Jenže naše emoce nejsou zrovna jednoduché a ve fyziologických změnách se projevují velmi komplexně. Hlavním problémem tedy není vyvinout správné senzory, ale vyvinout program, který by množství informací a jejich kombinací dokázal vyhodnocovat s minimem chyb.

Nová nebezpečíČím „emocionálnější“ robot je, s tím složitějšími problémy se musí umět vypořádat. A čím složitější software, tím větší pravděpodobnost, že se někde něco nepovede. Nespolehlivost pomocníků, kteří se pohybují v těsné blízkosti lidí, je přitom přesně to, co si vývojáři nemohou dovolit.

Představme si například, že by sekačka na trávu špatně vyhodnotila vůni vašeho nového deodorantu, vlhkost pokožky na nohou a barvu ponožek a spletla si vaše končetiny s přerostlou kostřavou…Vědci se proto namísto nekonečné řady vzorových reakcí na dané situace snaží vyvinout systém, který by se dokázal učit od svého okolí a sám si stanovoval pravidla pro to, jak na ně bude reagovat.

Podle Hashimotových představ by pak roboti ani nepotřebovali bezpečnostní pojistky ve svém softwaru, odpovídající pohledu „otce robotiky“ Isaaca Asimova. Robot nesměl způsobit ani dopustit zranění člověka, musel vždy poslouchat jeho příkazy (kromě případů, kdy by tím zapříčinil něčí zranění) a nesměl způsobit vlastní poškozeni (s výjimkou situace, kdy by tím zabránil zranění člověka).

Podobná omezení by naopak bránila reagovat na většinu situací správně.

Pryč s Asimovem!Hashimoto soudí, že vývoj umělé inteligence by se měl vydat jinou cestou. Namísto dodržování striktních pravidel si robot časem vyvine vlastní osobnost, která dokáže na problémy reagovat pružněji.

„Lidé nemohou zůstat středem dění. Pokud chceme užitečnější roboty, musíme přistoupit na nový druh vztahů mezi mechanickými pomocníky a lidmi,“ říká s trochou nadsázky Hashimoto. “Dokud se budeme držet konceptu naskriptovaných akcí a pojistek, nikdy se stroje nestanou našimi plnohodnotnými společníky a každodenní život nám budou znepříjemňovat svou sociální nedokonalostí.“

Robotí škola emocíJeště předtím, než začneme roboty učit rozpoznávat emoce, musíme si sami uvědomit, jak se rozpoložení lidské mysli odráží ve fyziologii, případně v objektivně vyhodnotitelných gestech.

V současnosti vědci počítají s několika vyhodnocujícími systémy. Gesta – výzkum se původně zaměřil na výrazy tváře, nicméně ukázalo se, že pro roboty jsou pro svou značnou proměnlivost nepoužitelné. Jako částečně úspěšné se ukázalo vyhodnocení směru, kterým se člověk dívá a v jakém úhlu k tělu se nachází jeho hlava.

Snímače fyziologických změn – podle produkce potu, detekované za pomoci měření vodivosti a teploty pokožky, a rychlosti tepu je stres pro roboty velmi snadno a spolehlivě rozpoznatelný. Nevýhodou zatím je, že člověk musí v takovém případě nosit elektronické snímače.

Autor: Petra Soukupová
Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Úspěch českého SPACE týmu společnosti Atos

Úspěch českého SPACE týmu...

Český SPACE tým společnosti Atos se bude podílet na vývoji testovacího zařízení...
Budoucnost Cadillacu: Bude se létat a jezdit bez řidiče

Budoucnost Cadillacu: Bude se...

„Obyčejnému“ luxusu zvoní umíráček. Americká automobilka...
Rok 2021 a připojení 15 nových jaderných bloků

Rok 2021 a připojení 15 nových...

Celkem 15 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes...
Telemedicína je dobrý sluha, ale špatný pán

Telemedicína je dobrý sluha, ale...

Pandemie koronaviru prohnala české zdravotnictví „urychlovačem“ a definitivně...
Češi a jejich kladivo na fake news

Češi a jejich kladivo na fake news

„Známá byla na testech, nevydržela čekat ve frontě, a šla domů, přesto dostala...
Jak se u nás testují Chytré silnice?

Jak se u nás testují Chytré...

O překážce na silnici víte dřív, než ji uvidíte. Krátce před úsekem,...
Projekt Crocodile: O bouračce v Česku ví i Bulhar

Projekt Crocodile: O bouračce v...

Ve světě vládne síla informace. A vůbec nejlepší je taková, která je srozumitelná. Staré...
Autonomní robot jako přehlížený spolubojovník: Důvěru vojáků v technologii má obnovit společný výcvik

Autonomní robot jako přehlížený...

Úzké propojení robotiky s armádou má trhlinu. Stroje, které jsou pověřeny...
Síla myšlenky: Americká armáda chce přístroj pro telepatickou komunikaci

Síla myšlenky: Americká armáda...

Americká armáda chystá další projekt jako vystřižený ze sci-fi filmu. V rámci...
Když si auta povídají a varují před kolizí…

Když si auta povídají a varují před...

Už teď učí Češi auta „povídat“ na vybraných úsecích českých dálnic,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Historie fastfoodů: V Číně měly pouliční stánky s nudlemi otevřeno celou noc

Historie fastfoodů: V Číně měly...

„Plnou misku,“ poručí si Li, když přistoupí k pouličnímu prodavači u...
Tajemství izolepy: Proč funguje jako rentgen?

Tajemství izolepy: Proč funguje...

Pokud vám zrovna nedošla, určitě ji máte doma. Izolepa je přeci...
V-3: Superdělo s hlavní dlouhou 130 metrů!

V-3: Superdělo s hlavní dlouhou...

Země se zachvěje a vzápětí vyplivne kovový špunt, který si to zamíří do...
Bouřlivák O. J. Simpson: Skutečnou pravdu zná jen on a Bůh

Bouřlivák O. J. Simpson: Skutečnou...

Brentwood v Los Angeles je považován za celkem poklidnou čtvrť movitějších...
Církev slavných: Přináší scientologie dobro, nebo zlo?

Církev slavných: Přináší...

Stačí si na internetu zadat do vyhledávače výraz „scientologie“. Co vám...
Desetidenní válka: Jak Slovinci drtí silnějšího nepřítele

Desetidenní válka: Jak Slovinci drtí...

Výsledky slovinského referenda o vystoupení z jugoslávské unie z prosince 1990...
Mrtvé moře: Přírodní klenot, který umírá

Mrtvé moře: Přírodní klenot, který...

Jsou to vlastně lázně pod širým nebem. Lidé z celého světa si sem jezdí...
Trpěl nejpodivuhodnější český panovník Rudolf II. psychickou poruchou?

Trpěl nejpodivuhodnější český...

Rudolf II. bývá často označován jako šílený Habsburk nebo blázen na trůnu. I...
Rok 2021 a připojení 15 nových jaderných bloků

Rok 2021 a připojení 15 nových...

Celkem 15 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.