6 nejzajímavějších objevů v medicíně

Medicína je neobyčejně živý obor, kde se snad každý den děje něco nového a mnohdy převratného. Které objevy posledních let však obohacují medicínu a tím šance na léčení lidí nejvíce?Medicína je neobyčejně živý obor, kde se snad každý den děje něco nového a mnohdy převratného. Které objevy posledních let však obohacují medicínu a tím šance na léčení lidí nejvíce?

Není tajemstvím, že mnohé převratné objevy se zrodily náhodně. Také v tom je jedno z kouzel vědy. Jindy se úspěchy dostaví až po dlouhém zkoumání. Nabízíme šest, podle názoru odborníků i redakce, nejvýznamnějších medicínských poznatků. O spolupráci i názor tentokrát 21. STOLETÍ požádalo dva světově známé odborníky:
prof. MUDr. Evu Sykovou, DrSc., ředitelku Ústavu experimentální medicíny AV ČR, přednostku Ústavu neurověd UK a vedoucí Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad UK v Praze a
prof. MC (Medical Genetics) Jaroslava Červenku, PhD., světoznámého  amerického genetika českého původu, který nám své hodnocení zaslal z domovské Floridy. 
Za redakci hodnotil PhDr. Milan Koukal

1. místo:
Genetické inženýrství

Syková: Genetické inženýrství jistě v budoucnu ještě více pomůže potřebným.
Hodnocení: 4

Červenka: Žijeme v době molekulární biologie a molekulární genetiky aplikované v genetickém inženýrství, které ovlivňuje mnoho oblastí – zemědělství, vývoj nových léků, léčbu zhoubných a chronických onemocnění, ovlivnění stárnutí, vývoj vakcín a imunologii. Soubor genů určitého organismu nazýváme genom. U mnoha organismů (včetně člověka) byl rozluštěn, ale stále existuje mnoho neznámých, zejména v regulaci genové aktivity.
Lze si jen zhruba představit obrovský potenciál manipulace genů, když víme, že všechny druhy rakoviny a leukémie jsou způsobeny produkty mutovaných genů, že většina neinfekčních nemocí je buď genetická nebo z větší části genomem ovlivněna. Lze tedy očekávat, že genové inženýrství podstatně ovlivní medicínu budoucnosti a náš život i v jiných oborech.
Hodnocení: 6

Koukal: Genetické inženýrství je vědeckou disciplínou biotechnologie. V principu jde o přenos jader z buňky jednoho organismu do buňky druhého  s cílem získat jedince nebo více jedinců s alespoň jednou požadovanou vlastností, která je však původnímu organismu cizí.
Hodnocení: 6

Celkem: 16 bodů

2. místo:
Kmenové buňky

Syková: Studiem embryonálních kmenových buněk můžeme získat hlubší porozumění průběhu obnovy buněk lidského těla. Možnost využít tyto znalosti pro léčbu je veliká a sahá od produkce nových neuronů (nervových buněk) pro léčbu pacientů s Parkinsonovou chorobou až po poznání procesů na molekulární úrovni, které řídí vývoj nádorů..
Hodnocení: 5

Červenka: Nejnovější objev amerických vědců z letošního ledna, kteří získávají kmenové buňky z plodové vody, zásadně posunuje výzkum dopředu. Kmenové buňky embryonální, které dosud pocházely jen ze živých embryí, lze tedy snadno získat z amniové tekutiny, a to i později při porodu!
Tento objev také ukončí etické debaty o ničení embryí. Současně umožní získání neomezeného množství embryonálních kmenových buněk pro lékařské účely. Už se ukázala možnost jejich využití u mnoha desítek nemocí.
Hodnocení: 5

Koukal: Laicky řečeno jde zejména o „neutrální“(„naivní“) embryonální (zárodečné) buňky, které se mohou podle potřeby přetvářet v různé buňky specializované. Vedle embryonálních známe i jiné druhy kmenových buněk, jejichž zdrojem může být hlavně kostní dřeň, krev apod. Tyto buňky mají obecnou schopnost přeměňovat se v buňky orgánu, do kterého byly za speciálních podmínek dodány nebo ve kterém byly aktivovány.
Hodnocení: 5

Celkem: 15 bodů

3. místo:
Výzkum ribonukleové kyseliny (RNA)

Syková: Důležitost této oblasti dokazuje i udělení Nobelovy ceny.
Hodnocení: 6

Červenka: Jako genetik tento objev považuji za velice významný.
Hodnocení: 4

Koukal: Nobelovu cenu za medicínu v roce 2006 získali Andrew Fire a Craig Mello z USA. S týmem spolupracovníků objevili zásadní mechanismus pro kontrolu toku genetických informací. Jejich výzkum ribonukleové kyseliny (využili k tomu upravenou RNA) může v budoucnu pomoci při léčbě virových onemocnění, ale i rakoviny. 
Hodnocení: 4

Celkem : 14 bodů

4. místo
Syntetická krev

Syková: Tady jde spíše o nový produkt, podobně jako je nový typ automobilu.
Hodnocení: 3

Červenka: Spojil jsem se s Jed Gorlinem, ředitelem Krevní banky Yale University. Podle něj krev připravovaná v prášku z lidské krve je velmi užitečným prostředkem, ale nenahradí krev skutečnou. Proč? Je připravována ze skladované prošlé krve, které však není dostatek (alespoň v USA).
Největší nadějí v transfúzi je dodávání hemoglobinu, tedy bílkoviny vázající a přepravující do tkání kyslík. Známe tři druhy hemoglobinu:
Dobytčí  – může vyvolávat nepříznivé imunní reakce (je povolen jen v JAR.). Lidský – zatím není schválen k užívání nikde. Způsobuje zvýšení krevního tlaku. Jinak je dobře snášen, ale působí pouze jeden den.
Rekombinantní – plně syntetický, vyráběný genetickým inženýrstvím. Zatím se jeví jako nepraktický kvůli vysokým výrobním nákladům.
Poslední výzkumy ukazují velké možnosti umělé krve, zvlášť při kombinaci s jinými substancemi (albumin aj.), které prodlužují jeho účinnost a snižují krevní tlak.
Hodnocení : 3

Koukal: Krev má formu prášku, který může být léta skladován a těsně před použitím se rozpustí. K přípravě se používá krev „skutečná”, která má však mnohem menší trvanlivost. Imunitní systém krev vítá, rozvod kyslíku je rychlejší než u krve skutečné (výhoda např. při infarktu) a dokonce nezáleží ani na krevní skupině pacienta.
Vývoj začal v 80. letech 20. století, kdy kulminovaly obavy z epidemie choroby AIDS. Vědci uvažovali o tom, zda není lepší vyrobit syntetickou krev, takže by už nebylo zapotřebí krevních transfúzí. Některé umělé náhražky krve se vyrábějí z chemikálií založených na fluóru, které jsou příbuzné teflonu. Jiné jsou geneticky pozměněným lidským či zvířecím hemoglobinem. Dokážou zastoupit funkci krve, tedy přenášet kyslík do srdce a odnášet od něho kysličník uhličitý.
Další výhodou umělé krve je dlouhá životnost (až šest měsíců), kdežto u skutečné krve je to pouhých šest týdnů. Umělá krev nemusí rozlišovat krevní
skupiny, takže je vhodná mj. pro nouzové, rychlé operace, např. při velkých nehodách.
Negativa: Podobné látky nepřenášejí tolik kyslíku jako opravdová krev. Modifikovaný hemoglobin má potenciálně určitou toxicitu. Neví se, jak by na takový hemoglobin reagoval lidský imunitní systém.
Hodnocení: 3

CELKEM: 9 bodů

5. místo
Preventivní působení kyseliny listové

Syková: Toto zjištění známe už 20 let, ale stále zůstává  velice aktuální.
Hodnocení 2

Červenka: Nynější studie se rovněž zabývají vlivem kyseliny listové na snížení rizika demence, srdečních nemoci (díky snížení homocysteinu), ale i rakoviny prsu, střeva a plic. Lidský organismus absorbuje syntetickou kyselinu listovou lépe než z rýže, čočky, špenátu..
Hodnocení: 2

Koukal: Kyselina listová je běžným jednoduchým vitaminem. Žena před početím by měla denně zkonzumovat 0,4 mg kyseliny listové, v těhotenství 0,6 mg. Tak se výrazně snižuje riziko, že porodí potomka s různými deformacemi –mj. rozštěpem páteře, poškozením mozku. Kyselina listová, kterou obsahuje mj. listová zelenina, pomáhá i proti zákeřnému homocysteinu.
Hodnocení: 2

Celkem : 6 bodů

6. místo:
Rehabilitace organismu pomocí endogenního (vnitřního) dýchání

Syková: Rehabilitace pomocí endogenního dýchání je pouze jakousi hypotézou, která zatím nemá dostatečný vědecký podklad.
Hodnocení: 1

Červenka: Způsob dýchání nemá nejmenší vliv na dlouhý věk. Dlouhověkost je totiž výsledkem genetické konstituce. Ovlivňuje ji i způsob stravy, výskyt chronických onemocnění, intenzivní cvičení, fyzická práce a jiné okolnosti.
Hodnocení:1

Koukal: Považuje se za objev ruského vědce a biochemika Vladimíra Frolova. Při rakovině byl léčen cytostatiky a velmi trpěl, operaci však odmítl. Na základě pozorování způsobu dýchání lidí v oblastech, kde se dožívají vysokého věku, jogínů a různých živočichů. sestrojil dýchací trenažér. Díky němu lze dýchat tzv. endogenním (vnitřním) způsobem a překvapivě regenerovat organismus (vyznavači jógy tvrdí, že tento princip jóga uplatňuje už stovky let.)

Hodnocení: 1

Celkem: 3 body

Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Agrese či smutek? Jednotlivé druhy alkoholu vzbuzují rozdílné emoce

Agrese či smutek? Jednotlivé druhy...

Nedávná vědecká studie zveřejněná zdravotnickou organizací Public Health...
První česká neuroprotéza slaví 30 let

První česká neuroprotéza slaví...

Na počátku medicínského objevu, který jen v České republice zachránil sluch...
Pozor! Závažnost mužské “rýmičky” je nyní vědecky potvrzena

Pozor! Závažnost mužské...

V našem okolí pravděpodobně neexistuje nikdo, kdo by neznal vtipy o mužském...
Vědci v Praze vylepšili možnosti superrozlišovací mikroskopie!

Vědci v Praze vylepšili možnosti...

Tým vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze ve...
Dokáže lék pro alkoholiky porazit rakovinu?

Dokáže lék pro alkoholiky...

Mezinárodní vědecký tým včetně několika odborníků z České republiky odhalil v...
Genetika: Kdysi buržoazní pavěda, dnes zásadní pomocník medicíny

Genetika: Kdysi buržoazní pavěda,...

Lékařská genetika a genomika v posledních několika letech překročily řadu...
Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Většina živočišných druhů na naší planetě jsou paraziti. A také každý...
Záškodník ničící nádorové buňky

Záškodník ničící nádorové buňky

Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu...
Američané provedli první pokus o změnu DNA v těle

Američané provedli první pokus o...

Vůbec poprvé byl přímo v lidském těle proveden pokus o úpravu DNA pacienta....
První digitální tableta dohlíží na léčbu

První digitální tableta dohlíží na...

Tableta obsahuje vedle léčivé látky také senzor. Ten po spolknutí tablety...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Záhadná dvojčata June a Jennifer: Aby jedna mohla žít, druhá musí zemřít!

Záhadná dvojčata June a Jennifer: Aby...

Na první pohled dvě milé dívenky, které se podobají jako vejce vejci. Před...
Múza Jindřicha Štyrského: Věrná Toyen vyprovodila malíře až do náruče smrti!

Múza Jindřicha Štyrského: Věrná Toyen...

Nevšední žena oblečená v černém zaujme při procházce na pobřeží ostrova malíře...
Video: Duch Pepka námořníka se usadil na Maltě!

Video: Duch Pepka námořníka se...

Do roku 1980 nemá Malta s Pepkem námořníkem nic společného. Jenže pak se sem...
Budoucnost přežití? Vypustit krev, zchladit tělo na 10 stupňů!

Budoucnost přežití? Vypustit krev,...

Každá živá buňka potřebuje kyslík. Když ho nemá, umírá, pokud se...
Proč skáčou psi z mostu? Překvapivé vysvětlení!

Proč skáčou psi...

Thomas pustí z vodítka svoji fenku retrívra. Nemá strach, že by začala vyvádět....
Stal se za první republiky benzín pro československé letectvo předmětem nekalých obchodů?

Stal se za první republiky benzín pro...

Československá armáda potřebuje začátkem 20. let benzín pro svoje auta a...
Sekta s názvem Fiat Lux: Členové nosí bílé šaty na znamení čistoty!

Sekta s názvem Fiat Lux: Členové nosí...

Žena v bílých šatech a černé paruce se evidentně nachází v transu a mluví...
Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se stalo, že tento křesťanský svátek dodržujeme do dnešních časů? Jaké...
Pohani v Česku: Krvavé pohřební orgie na Býčí skále!

Pohani v Česku: Krvavé pohřební...

Na první pohled vypadá téměř obyčejně. Když se ale přiblížíte k jejímu vchodu, možná se...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.