Domů     Vesmír
Velmi jasný meteor
21.stoleti 5.2.2007

Moravskou noc prozářil úlomek kosmického tělesa.Moravskou noc prozářil úlomek kosmického tělesa.

V noci z neděle 4. února na pondělí 5. února 2007 přibližně v 0 hodin 3 minuty přelétl nad jižní a střední Moravou velmi jasný meteor. Úkaz trval jenom několik sekund, doprovázel jej však výbuch a zajímavé světelné efekty (náhodní pozorovatelé hovoří o oranžovém a světle-zeleném odstínu). Nejvíc zaujala jasnost této „padající“ hvězdy – meteor přezářil ulici osvětlenou pouličními lampami a nejrůznější předměty nakrátko vrhaly stíny. Světlo to
bylo natolik intenzivní, že si jej všimli i lidé tou dobou pobývající doma – jak dokládá jeden svědek, který měl „již zatažené závěsy a se zavřenýma očima navíc pod peřinou usínal.“ Přibližně po dvou minutách se dokonce ozval akustický doprovod celé události – klokotavé hřmění.
Meteory, lidově řečeno „padající hvězdy“ mají na svědomí drobná tělíska, která se trefí do naší planety. Při průletu zemskou atmosférou se však rychle ohřejí a většinou i vypaří. My potom sledujeme světelný doprovod takového zániku: sloupce plazmatu, ionizované a excitované atomy rozprášeného vetřelce. V drtivé většině případů jde o drobné kamínky, které se nazdařbůh toulají sluneční soustavou. Tyto tzv. meteoroidy většinou proniknou do výšky zhruba sedmdesáti kilometrů, větší – centimetrové až metrové ještě níže a zbytky z těch největších mohou dopadnout až na zemský povrch. V poslední době se přitom zcela vzácně můžeme setkat i s umělými meteory – vysloužilými družicemi či nosnými raketami. Meteoroidy jsou přitom různorodou směsí pozůstatků z dob, kdy vznikala sluneční soustava, zbytků po kolizích planetek a také po průletech kometárních jader kolem horkého Slunce.
Velmi jasné meteory – jako byl z pondělí 5. února 2007 – jsou každopádně velkou vzácností, v průměru je pozorovatelných asi pět desítek takových událostí ročně. Není přitom vyloučeno, že část z kosmického tělesa, které tuto událost způsobilo, dopadla na zemský povrch. V analýze získaných dat se však stále pokračuje – novinky zveřejníme na www stránkách Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně http://www.hvezdarna.cz

Související články
Vesmír 9.5.2026
Pomocí Webbova teleskopu astronomové pořídili dosud nejdetailnější snímky planety mimo naši Sluneční soustavu. Exoplaneta LHS 3844 b obíhá kolem červeného trpaslíka asi 49 světelných let od Země a čerstvá pozorování naznačují, že těleso zřejmě postrádá atmosféru, přičemž jeho povrch připomíná rozpálenou kamennou pustinu podobnou Merkuru. LHS 3844 b patří mezi takzvané superzemě. Je asi o […]
Vesmír 7.5.2026
Major Aleš Svoboda, záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) a bojový pilot Armády ČR, úspěšně dokončil třetí a závěrečnou fázi základního astronautského výcviku v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Česká republika zároveň jedná o dalších krocích směřujících k realizaci národní mise v roce 2027. Základní astronautský výcvik, který Aleš Svoboda absolvoval mezi podzimem […]
Vesmír 6.5.2026
Měla by být tma jako v ranci. To by ale nesměla oblohu zalít polární záře! Ta rozsvítila celou planetu jako vánoční stromeček! Ne všichni ale mají čas kochat se tímto úkazem. Místo toho musejí hasit propukající požáry. Zemi právě za sáhla extrémně silná geomagnetická bouře. Sluneční bouře si nelze představovat jako ty klasické, kdy nebe […]
Představa vesmírných plachetnic, brázdících meziplanetární prostor, poháněných slunečním větrem je součástí sci-fi literatury již řadu desetiletí. Reálné provedení ale naráželo na řadu fyzikálních omezení a zejména nutnou velikost plachet počítajících se na kilometry. Až doteď! Vědci z A&M univerzity v Texasu zdokonalují technickou realizaci vesmírné plachetnice a nyní publikovali článek ve vědeckém žurnálu Newton. Sluneční […]
Vesmír 20.4.2026
Tohle vesmírné těleso nevypadá jako místo ideální pro život. Pokrývá ho masivní ledová krusta, ovšem pod ní se nachází oceán, kde není nouze o organické sloučeniny. Záhadný ledový měsíc přitom skrývá více tajemství, která experti z celého světa touží odhalit. Mohl by být jen jedním z měsíců planety Saturnu. Ovšem Enceladus, jehož název pochází z […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz