Co by bylo, kdyby…

Historici nemají žádná „kdyby“ rádi. Podle nich je podobné uvažování zbytečné. Ale přesto, leckoho napadá, že by všechno mohlo být jinak, kdyby… Pojďme si zkusit takovou malou hru. U některých historických mezníků přehoďme výhybku a společně se podívejme, kam by dějiny také mohly dokráčet.

Ale nezapomínejme, je to jen a jen hra.Historici nemají žádná „kdyby“ rádi. Podle nich je podobné uvažování zbytečné. Ale přesto, leckoho napadá, že by všechno mohlo být jinak, kdyby… Pojďme si zkusit takovou malou hru. U některých historických mezníků přehoďme výhybku a společně se podívejme, kam by dějiny také mohly dokráčet. Ale nezapomínejme, je to jen a jen hra.

Před 4,5 miliardami let Kdyby Země neměla Měsíc…

V době, kdy naší planetě byl pouhý milion let, byla obalena hustými mračny. Povrch Země byl pokryt mnoha vulkány a mezi nimi se nacházely trhliny, ze kterých vytékalo magma. Po oceánu na Zemi ještě nebyla ani stopa, bylo zde příliš velké vedro a příliš velké sucho.

Veškeré planety se tehdy formovaly ze srážek vesmírných těles, z prachu, plynů a ledu. Tehdy se Země srazila s tělesem, které bylo velké jako Mars. Jeho rychlost se ve chvíli kolize pohybovala v desítkách tisíc kilometrů za hodinu.

Jakmile se obě tělesa dotkla, na obou površích propuklo ohnivé peklo. Skály byly rozžhaveny do tekutého stavu a vymrštěny na orbitu. Tam se ochladily a postupem času se z nich zformoval věrný souputník Země – Měsíc.

To se ale samozřejmě vůbec nemuselo stát. Země neměla za povinnost se s něčím srážet, aby na své pouti vesmírem nebyla sama a nenudila se. Jenže Měsíc má na vývoj Země zásadní vliv. Křehká biologická rovnováha na Zemi je právě z velké části ovlivňována Měsícem.

Bez MěsíceJak by vypadala naše Země, kdyby neměla svou přirozenou družici? V mnoha ohledech jinak. Nejen Země totiž působí svou gravitací na Měsíc, tento jev působí i opačně, příkladem mohou být slapové jevy (nejznámější jsou příliv a odliv).

Měsíc mimo jiné zpomalil i zemskou rotaci. Kdyby ho nebylo, den na Zemi by byl podstatně kratší, trval by asi jen osm hodin. Vzduch by byl pravděpodobně hustší. Srážka, která způsobila vznik Měsíce, měla totiž mimo jiné za následek i velké ztráty plynů, které obepínaly naši planetu.

Vzhledem ke zrychlené rotaci Země, by se více projevovaly západo-východní větry. A to ne ledajaké větry, hurikány by zde byly na denním pořádku. Z vesmíru by Země vypadala podobně jako Jupiter, obepínaly by ji různobarevné pásy vzniklé z proudění vzduchu.

I život na Zemi by vypadal zcela jinak. Vzhledem k silným větrům by evoluce nedopustila vznik nějakého vzrůstem vyššího rostlinstva. Těžko by se tak na Zemi objevily lesy. Listy rostlin by mohly mít cylindrický tvar, tak, aby lépe zachytávaly sluneční světlo.

I později vyvinutí živočichové by se museli držet těsně při povrchu Země. V jejich výbavě by nechyběl silný krunýř. Vypadali by zhruba tak jako želvy nebo pásovci. Jejich metabolismus by byl zrychlený.

Měsíc velmi ovlivňuje i stabilitu rotace Země. Například Mars má problém v tom, že jeho dva měsíce Phobos a Deimos ho z jeho osy vychylují o několik stupňů. Taková odchylka má dramatický vliv na klima.

Kdyby Země neměla Měsíc, její klimatické pásy by rozhodně nebyly tak stabilní, jako je tomu dnes. Vyvinula by se na takové planetě i inteligence? Pokud ano, zcela jistě by vypadala jinak než dnes. Přinejmenším by ve světě plném burácivých větrů byla základním dorozumívacím prostředkem znaková řeč.

Každopádně, moderní lidé by se zcela jistě nikdy nevyvinuli. Je tedy patrné, že kdyby nebylo Měsíce, svět by se vydal úplně jiným směrem.

Před 65 miliony let Kdyby dinosauři přežili…

Zatímco velcí ještěři vládli pevnou rukou Zemi, ať už na souši nebo v oceánech, k modré planetě se nezadržitelně blížil asteroid, který měl jejich panování ukončit. A tak dinosauři zvědavě hleděli na oblohu, co že se to po ní řítí.

Jistě neměli tušení, že asteroid vyhubí až 80% veškerých pozemských druhů a vlastně otevře vítěznou cestu zatím nenápadným tvorům, které později člověk pojmenuje savci.Ve vesmíru je dopravní ruch celkem čilý a žádné větší těleso se kolizi asi nevyhne.

Ovšem, kdyby se před 65 miliony let asteroid Zemi vyhnul, jak by se evoluce vyvíjela dále? Dinosauři nebyli bůhvíjak chytří, jejich mozek byl vzhledem k jejich tělesným proporcím téměř zanedbatelný. Inteligence by se tedy rozvíjela u tvorů, kteří by spíše než na hrubou sílu, spoléhali na mozek.

Ale nikde není psáno, že by se během nepřerušeného vývoje dinosaurů nemohly u některého druhu ještěrů takové schopnosti rozvíjet. Kdyby se dinosaurům podařilo přežít, klidně mohly o pár milionů let později vzniknout první dinosauří kultury.

476 Kdyby Římská říše nepadla…

Musela nutně římská říše padnout? O tom vědci stále vedou spory. Když římské legie za vlády císaře Augusta pronikly až k Rýnu, měly Germány takříkajíc na lopatě. Jenže v roce 9 n.l. se Germánům podařilo legionáře nalákat do hlubokého Teutoburského lesa a tam hned tři legie zdecimovat.

Pro Řím to byla národní katastrofa. Augustus původně plánoval Germánii využít nejen zemědělsky, ale především jako zdroj bojovníků pro svou armádu. Poté se až do svého pádu Řím soustředil spíše jen na obranu.

Kdyby se Římanům podařilo proniknout do nitra Germánie, je téměř jisté, že by postupovali i dále. Řím měl navíc oproti barbarským kmenům značnou technologickou převahu. Měl lepší zbraně, dokázal stavět cesty a mosty.

Řím pak dostal ještě jednu šanci. V prvním století našeho letopočtu zkonstruoval Hérón Alexandrijský „aeolipile“, malou turbínu, která využívala vodní páru k otáčení hřídele, podobně, jako tomu je u rozstřikovačů na zahradních trávnících.

Jenže Hérón měl smůlu, protože tehdy se na podobné záležitosti hledělo spíše jako na hračku a aeolipile se nedočkalo praktického využití.

Může za to parní stroj!Využitím parního stroje by se technologická převaha Římanů ještě znásobila. Řím by se stal téměř neporazitelný, samozřejmě za předpokladu, že by zvládnul i vnitřní rozbroje. V 10.

století by Římané zastavili muslimská vojska a podobně by později naložili i s Mongoly, které by přešla chuť na nájezdy do Evropy. Evropa by se sjednotila. Ve 12. století by Římané dopluli do Ameriky.

Zde by se ovšem nechovali jako Evropané v novověku a nepraktikovali by genocidu původního obyvatelstva. Věrni své tradici by udělali z místních obyvatel Římany. Ve 13. století by na sebe narazily Řím a Čína.

Válka by však přinesla technologickou výměnu mezi oběma stranami, která by je tak posílila. A to by byl začátek bipolárního světa, ve kterém by se Asie dostala pod vliv Číny a zbytek světa pod vliv římského impéria.

Římská říše by sice postupně přijala křesťanství, ale náboženské války ve své jednotnosti by Evropa nezažila. A dnes by čtenáři nedrželi v ruce časopis 21. STOLETÍ, nýbrž XXI. Centium.

1938 Kdyby Československo odmítlo mnichovský diktát…

Hitlerův nátlak na demokratické Československo vyvrcholil v noci z 29. na 30. září 1938. Spojenci mladé republiky Francie a Velká Británie zde souhlasili s odstoupením pohraničních území, které Československo zásadním způsobem zmrzačilo.

Představitelé obou států si ve své krátkozrakosti neuvědomili, že tímto krokem pomohou nacistické Německo dozbrojit.

Sami proti Německu Když československá vláda dostává na stůl text mnichovského dokumentu, nevěří vlastním očím. Ministrům je jasné, že ČSR zůstane ve svém boji osamocena, ale nálada obyvatelstva je přiměje k zoufalému kroku.

Text mnichovské dohody je tedy odmítnut. Adolf Hitler však zklamán není. Konečně může světu předvést sílu své nově vybudované armády. Německá generalita sice chystala Hitlerovo svržení, ale když vidí, že Československo zůstalo samo, zaútočí.

Francie odmítá přes spojeneckou smlouvu jít Československu na pomoc a SSSR se přes první přísliby pomoci tváří, jakoby neexistoval. Čs. Armáda se hrdinně brání, ale rozleptává ji řada nespolehlivých vojáků německé národnosti.

Německá pozemní vojsko se sice neukazuje tak silné, jak si nacistické vedení představovalo, ale výhodou Němců je letectvo. Luftwaffe získává ve vzduchu rychlou převahu, československá letadla nejsou schopna ji vzdorovat.

Praha tak dopadne podobně, jako o rok později Varšava. Němcům se po tvrdých bojích podaří na Moravě přetnout republiku vedví. Svět sice malému státu ve střední Evropě vyjadřuje sympatie, ale to je tak jediné, čeho se Češi, Slováci a další bojující národnosti dočkají.

Na československé území vniká i polská a později i maďarská armáda. Osud země je zpečetěn, ztráty jsou obrovské a území republiky je rozparcelováno. Největší kus si samozřejmě bere nacistické Německo, Polsko obsazuje Těšínsko, Maďaři Slovensko.

Na okupovaných územích je nastolen tvrdý vojenský režim.Ovšem, i kdyby Francie svých smluvních závazků dostála, její „pomoc“ si lze snadno představit. Když o rok později bylo napadeno Polsko, které vlastně doplatilo na svůj postoj vůči ČSR, francouzské vojsko nevystrčilo hlavu ze zákopů za Maginotovou linií.

Československo prostě v roce 1938 nemělo na výběr. 1945Kdyby nacistické Německo zvítězilo ve 2. světové válce…

To, že by nacisté zvítězili ve druhé světové válce, je pro každého soudného člověka skutečně hrůzná představa. Ale i to se klidně mohlo stát. Naštěstí se nacistické vedení ukázalo v lecčems neschopné.

Hitler rád zdůrazňoval, že je veden „prozřetelností“, ale prozřetelný rozhodně nebyl. Například nedůvěřoval jadernému výzkumu a lze si domyslet, že kdyby se Hitlerovi do rukou dostala jaderná bomba, jistě by neváhal s jejím nasazením.

Nacisté propásli i další šance ke svému vítězství. V roce 1940, když z poražené Francie byla evakuována britská expediční vojska, je německé letectvo nepochopitelně nechalo v klidu odplout. Během východního tažení do SSSR se Hitlerovi podařilo „vyrobit“ několik fatálních chyb, mezi ně patří například stažení wehrmachtu směrem na Stalingrad.

Němci ve vesmíruJak by svět vypadal, kdyby však válku skutečně Němci vyhráli? Slovanské národy ve střední Evropě by byly postupně poněmčeny nebo vysídleny na Sibiř. Týká se to i tehdejších loutkových států typu Slovenska, které by už Němci nepotřebovali.

Raketová technologie by byla v Německu na vzestupu a v roce 1952 by byl vypuštěn první satelit. V roce 1955 by odstartoval do vesmíru první německý kosmonaut a o šest let později by byla na Měsíci vztyčena vlajka s hákovým křížem.

1962 Kdyby kubánská krize skončila jinak…

V říjnu 1962 si americký prezident John F. Kennedy v Oválné pracovně Bílého domu prohlížel fotografie. Ovšem, nebyly to snímky do nějakého rodinného alba, nýbrž jasný důkaz, že Sovětský Svaz buduje na Kubě raketové základny.

Na Kubě, která je jen kousek od amerického pobřeží. Balistické střely středního doletu tak mohly zasáhnout New Orleans, Houston, Washington nebo Dallas. Americká administrativa zaujala vůči Sovětům tvrdý postoj.

Svět se dostal na pokraj jaderné války. Naštěstí měly obě strany dost rozumu a Sověti rakety z Kuby stáhli.

Totální destrukceCo kdyby ovšem Nikita Chruščov hrál svou ruskou ruletu i nadále? Američané by vyhlásili námořní blokádu Kuby, ovšem Sovětům by se jí podařilo prolomit. Na Kubě by se tak objevily sovětské jaderné hlavice. 28.

října 1962 by prezident Kennedy dal americkému letectvu pokyn, aby sovětské základny na Kubě zničilo. To by ovšem vyvolalo řetězovou reakci. Sověti by ještě stačili několik raket odpálit a zasáhli by i americké hlavní město.

Odpověď Američanů by byla drtivá. Stovky nukleárních hlavic na raketách dlouhého doletu by se vydaly na svou smrtonosnou cestu, jejíž terčem by byly sovětské strategické cíle. Sověti měli raket s dlouhým doletem podstatně méně, ale i ty by byly vystřeleny a po svém dopadu by ničily důležitá americká centra.

Ani Československo, jako povinný sovětský spojenec, by nebylo jaderné zkázy ušetřeno. Na naše území by udeřila tisíckrát ničivější síla než jaká dopadla na Hirošimu. Severní polokoule by se ocitla v troskách.

Ztráty by byly hrozivé, ale peklo by čekalo ještě ty, kteří by přežili.Distribuce základních potravin a pitné nekontaminované vody by byla téměř nemožná. Leckde by se objevily loupeživé tlupy, které by neštěstí hodlaly využít, to už je bohužel v povaze některých lidí.

V polovině listopadu by obloha potemněla, kouř a popel by zabránil slunečnímu světlu v cestě k zemskému povrchu. Ve zničené Praze by byla zima a tma, z Jeleního příkopu na Hradčanech by se stal hromadný hrob.

K nemoci z ozáření by se přidaly epidemie cholery, tyfu a úplavice. Zbytky státní správy by se snažily převzít vládu nad situací, ale ne všude by se to dařilo. Společnost by samozřejmě zaznamenala dramatické změny.

Ti, kdo by se podíleli na rekonstrukcích, by byli odměňováni sušenou a konzervovanou stravou, která by jinak byla velkou vzácností. Koho by ozbrojené gardy přistihly při plenění, toho by na místě popravily.

V prosinci by pak Čechy zasáhla vlna úmrtí na nemoc z ozáření. Provizorní tábory by nebyly schopny se o umírající postarat.

Zažehnaná krize Kennedy a Chruščov si zřejmě tuto katastrofickou vizi dokázali představit. Proto Sověti stáhli své rakety z Kuby a později i Američané učinili podobný krok v Turecku. Pro lepší komunikaci byla krátce po Kubánské krizi mezi Bílým domem a Kremlem zřízena i horká linka, která měla pomoci podobným krizím v budoucnu zabránit.

I díky ní se už nikdy svět tak blízko nukleární katastrofy neocitl.

Hra je u konce. U historických událostí však stačí málo a dějiny se vydají úplně jiným směrem. Že leccos by dopadlo hůře, než nakonec dopadlo? Inu, zdá se, že dějiny mají svou logiku…

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Agresivní opice ukradly v Indii vzorky krve s koronavirem

Agresivní opice ukradly v Indii...

Zní to jako začátek katastrofického filmu, na jehož konci planetu...
Bezpečnostní rám z VUT automaticky pozná, zda má pracovník správné ochranné vybavení

Bezpečnostní rám z VUT automaticky...

Přilba, rukavice, bezpečnostní postroj a zaměstnanec po schválení systémem...
Připomínka českého hrdinství

Připomínka českého hrdinství

Dnes je tomu přesně 78 let, co byl uskutečněn známý atentát na Reinharda...
Včera, dnes a zítra: Roztroušená skleróza

Včera, dnes a zítra: Roztroušená...

Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění, které zasahuje centrální...
Českobudějovičtí parazitologové otestovali vakcínu proti lymské borelióze

Českobudějovičtí parazitologové...

Na světě již existuje látka, z níž by se mohla vyrábět vakcína proti lymské...
Sex jako těžká dřina

Sex jako těžká dřina

Některé australské či oceánské kmeny dodnes nevěří, že mezi pohlavním stykem a...
Cesta do vesmíru je opět volná

Cesta do vesmíru je opět volná

Od 11. 5. do konce srpna tohoto roku mohou zájemci opět navštívit největší...
Czech Nature Photo 2020 vyhrála série fotografií o ochraně outloňů

Czech Nature Photo 2020 vyhrála...

Koordinátorka veterinární péče a welfare organizace The Kukang Rescue Program,...
Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...
Mamuti v Mexiku

Mamuti v Mexiku

Ke zcela nečekanému objevu došlo při stavbě nového letiště 50 kilometrů...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pozoruhodná encyklopedie začala vznikat před 360 lety

Pozoruhodná encyklopedie začala...

Rozsáhlou zemědělskou encyklopedii Georgica curiosa začal psát její autor v...
Další holčička

Další holčička

Po šesti týdnech, jež uplynuly od narození první letošní sloní...
Náhled do jednoho z nejvyšších mrakodrapů pevninské Číny

Náhled do jednoho z nejvyšších...

Všichni v Šanghaji znají „otvírák“ neboli jednu z nejimpozantnějších...
Chytré české nabíječky elektromobilů samy komunikují se sítí

Chytré české nabíječky...

Žďárský DEL během letošního dubna uvedl na trh novou generaci chytrých nabíjecích...
Změnu městského znaku nařizuje panovnice za trest

Změnu městského znaku nařizuje...

Česká královna vdova Barbora Celská zastavuje roku 1444 město Jaroměř Jiřímu z Poděbrad. Měšťany tak chce...
Čeští herci, co se prosadili v zahraničí

Čeští herci, co se prosadili v...

Českých herců, které znají i za hranicemi, není...
Tábor odjel z Tábora pryč

Tábor odjel z Tábora pryč

Za zdánlivě banální větou v nadpisu se skrývá výrazný úspěch ZOO Tábor,...
Změří každému teplotu

Změří každému teplotu

Dvě termovizní kamery, které se na Energetickém ústavu Fakulty strojního...
Erby královských věnných měst: Přivlastnil si Hradec Králové neprávem jméno krále?

Erby královských věnných měst:...

Stará místní kronika tvrdí, že velké G ve znaku Hradce Králové značí počáteční písmeno jména Girzik, tedy...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.