Neurochirurgie bez chirurgie!

Každých 20 vteřin postihne některého z obyvatel vyspělých zemí mozková příhoda, zapříčiněná buď ucpanou, nebo přímo prasklou cévou. A každou minutu některý z nich na následky mrtvice zemře. Nejnovější poznatky umožňují takovým případům účinně předcházet.Každých 20 vteřin postihne některého z obyvatel vyspělých zemí mozková příhoda, zapříčiněná buď ucpanou, nebo přímo prasklou cévou. A každou minutu některý z nich na následky mrtvice zemře. Nejnovější poznatky umožňují takovým případům účinně předcházet.

Lékaři už nyní nejsou odkázáni na odstranění problému po nastalé mrtvici. Nové metody jim totiž umožňují v některých případech zasáhnout dříve, než k poruše vůbec dojde. A co víc, nemusejí přitom otevírat lebku a riskovat nebezpečné infekce mozku.

Vše potřebné lze do citlivého orgánu dopravit cévním řečištěm. Odstranění „závady“ na přesně určeném místě pak umožní moderní zobrazovací metody. Tyto postupy se souhrnně označují jako minimálně invazivní nebo endovaskulární léčba.

Podle odborníků z Michiganské univerzity (USA), kteří takto léčí stovky pacientů ročně, umožňuje postup řadě z nich účinně snižovat riziko cévní mozkové příhody. Navíc se léčba může provádět i u pacientů, kteří z důvodu špatného zdravotního stavu nebo příliš vysokého věku nemohou podstoupit operaci mozku.

Z nohy do mozkuJedno z nejnovějších řešení představuje první známá technologie na světě, která lékařům umožňuje zprůchodňovat ucpané mozkové cévy. Jedná se o tenkou trubičku, kterou lze do těla vpravit drobným řezem na noze.

Zařízení se proplete sítí cév přes krční tepny až do mozku. Tady pak odstraní „materiál“ bránící plynulému průtoku krve a „vyztuží“ rizikové místo. Trubička je navržena pouze pro pacienty, kteří ještě žádnou mrtvici neprodělali, případně je postihlo drobné krvácení bez vážnějších následků, a zároveň trpí například tzv.

intrakraniální stenózou. Ta se vyznačuje zúžením nebo ztvrdnutím mozkových cév a je srovnatelná s rizikem srdečního infarktu. „Jedná se o chorobu, která značně zvyšuje riziko mozkové příhody. Existuje při ní 33% nebezpečí, že během jednoho roku pacienta postihne mrtvice.

V minulosti jsme pro takové případy využívali trubičky, které jsou vyvinuty pro tělní cévy, ale naše nové zařízení je určeno speciálně pro mozek,“ upřesňuje profesor Michiganské univerzity Joseph Gemmete.

Než praskne potrubí…Další příčinou mozkové příhody bývá prasknutí cévy, které má za následek silné krvácení (tzv. hemoragii) do mozku. V důsledku toho dochází k přerušení dodávek kyslíku a ztráty funkce části mozku, tedy mrtvici.

Cévy s oblibou praskají v místech jakýchsi výdutí, kterým se říká aneurysma, nebo na křižovatkách složitě zamotané sítě ze špatně vyvinutých cév (arteriovenózní malformace), které bývají důsledkem genetické vady.

Aneurysmy vznikají v důsledku ukládání tukových látek a následně vápenatých sloučenin ve stěnách cévy. Tím se zhoršuje jejich průchodnost a zvyšuje tlak proudící krve. Jeho dlouhodobým působením na cévní stěny dochází k oné výduti, často následované prasknutím cévy.

„Jak aneurysmy, tak arteriovenózní malformace dokážeme už v současnosti léčit i bez velkých chirurgických zásahů,“ říká Gregory Thompson, vedoucí oddělení cévní neurochirurgie Michiganské univerzity, který má zkušenosti s oběma typy léčby, jak klasickou chirurgií, tak minimálně invazivní léčbou.

Nejbezpečnější způsob léčby „Pokud aneurysma praskne, má pacient jen padesátiprocentní šanci na přežití. Právě z tohoto důvodu se snažíme předcházet už první cévní příhodě,“ dodává Thompson. „V minulosti jsme takové případy řešili za pomoci tradiční chirurgie, kdy bylo zapotřebí otevřít lebku.

S využitím nových technologií ale můžeme pacienty léčit mnohem šetrnějšími metodami.“V posledních několika letech je v rámci neurochirurgického programu Michiganské univerzity léčeno minimálně invazivním postupem asi 30 % pacientů.

Zejména pro ty, kteří vinou dědičné poruchy i přes absenci jakýchkoli příznaků spadají do vysoce rizikové skupiny, představují nové postupy velkou úlevu.„V této oblasti je vývoj strašně rychlý. I když se nejedná o úplně novou metodu, pro využití v neurologii je k dispozici až poslední tři roky.

Za ty tři roky se z ní stal nejúčinnější a zároveň nejbezpečnější způsob prevence a léčení mozkových příhod,“ pochvaluje si Thompson. „U pacientů s aneurismy například cévy stahujeme jakousi smyčkou.

Pro další snížení rizika pak ještě do problémového místa pošleme krevním řečištěm trubičku, která stěnu dále zpevní.“

Zátka na zamotané cévyDalší nová technologie je určena pro pacienty s arteriovenózní malformací, kterou ve vyspělých zemích trpí přibližně 600 000 lidí (počet obyvatel Zlínska). Na místech, kde je krevní řečiště vyvinuté špatně, může k prasknutí cév dojít prakticky kdykoli a ohrozit člověka v „lepším“ případě trvalým ochrnutím, v tom horším okamžitou smrtí.

Novou metodou je použití tekutiny s názvem Onyx, kterou lze vstříknout za pomoci tenké duté jehly, dopravené krevním řečištěm, přímo do poškozené cévní sítě. Tekutina po aplikaci velmi rychle ztuhne a zabrání tak dalšímu proudění krve přes „zamotaný“ úsek. Metoda je využitelná i pro aneurismy (tedy výdutě s oslabenou cévní stěnou). V případě nutnosti pak lze „vyřazený“ kus odstranit za pomoci klasické chirurgie, která je v případě, že nezasahuje přímo do krevního zásobení mozku, již mnohem bezpečnější záležitostí.

V současnosti Michigenská univerzita touto metodou ošetřuje více než 25 pacientů s arteriovenózní malformací a přes 100 pacientů s aneurismy ročně. Jsou mezi nimi i lidé, kteří z důvodu špatného zdravotního stavu nebo vysokého věku nemohou podstoupit klasický chirurgický zákrok.

Bez minimálně invazivní léčby by se museli smířit s tím, že je s vysokou pravděpodobností postihne cévní mozková příhoda a lékaři jim nemohou nijak pomoci.

Když se ucpe tepna…Další příčinou mrtvice mohou být ucpané nebo zúžené krční tepny, které vedou krev od hrudníku do spodních částí mozku. Mnoho lidí se o svém postižení dozví až ve chvíli, kdy dostanou první mrtvici.

Ti šťastnější se o něm mohou dozvědět včas z ultrazvukového vyšetření krku. V mnoha případech pak k opětnému zprůchodnění tepen postačí užívání léčiv a změna životního stylu, spočívající ve skoncování s kouřením a zdravější výživě.

Pokud však dojde k naprostému ucpání některých tepen, je zapotřebí léčebný zásah. Stejně jako v případě mozku, i tady existují dva způsoby – minimálně invazivní léčba za pomoci trubiček posílaných krevním řečištěm, nebo klasický chirurgický zákrok.

U pacientů, kteří z nějakého důvodu nemohou podstoupit složitější operaci, jsou nové metody ideálním řešením. Nicméně narozdíl od mozku, v případě, že je pacient na chirurgický zákrok připraven, je v některých případech výhodnější přistoupit ke klasickému postupu.

Ve srovnání s operací mozku totiž rozsáhlejší zákrok na krku není ani zdaleka tak rizikový.

Výzkum pokračujeAby lékaři přesně zjistili, za jakých podmínek má která z metod lepší výsledky, spustili na amerických klinikách rozsáhlý výzkumný projekt. Pacienti, u nichž přicházejí v úvahu obě možnosti, jsou náhodně přidělování do léčby jedním ze dvou zmíněných způsobů.

Jejich stav se sleduje další čtyři roky po zákroku a výsledky slouží k vyhodnocení účinnosti obou léčeb. Studie také sleduje veškeré pacienty s diagnózou poškozených krčních tepen, aby odhalila přesné příčiny zvyšování jejího výskytu mezi obyvateli vyspělých zemí.

I přes současný úspěch minimálně invazivních postupů se lékaři nehodlají soustředit pouze na ně. Souběžně se vyvíjejí nové metody pro záchranu života bezprostředně po prodělané mrtvici, další zařízení i léky na zprůchodnění ucpaných cév či léčení poškození jejich stěn.

Spolu s rozvíjejícími se technologiemi pro zobrazování mozku by mohly v budoucnu značně omezit výskyt mrtvic, případně redukovat jejich časté následky (celkové ochrnutí či smrt).

Co je vlastně mrtvice?Odborně se jí také říká cévní mozková příhoda. Následkem přerušení cévního zásobení krví odumírá část mozku a ztrácí tak svou funkci. Příznaky se pak odvíjejí od toho, jak velká byla zasažená oblast a kde se nacházela.

Postižení mohou trpět pouze přechodnými potížemi jako je bolest hlavy, částečná slepota či krátkodobé ochrnutí končetiny, ale nejsou žádnou vzácností ani trvalá ochrnutí, ztráta řeči, mentálních schopností či dokonce smrt.

Jedná se o třetí nejčastější příčinu úmrtí obyvatel vyspělých zemí. V naší republice činí 15 % všech případů, tedy přibližně 17 000 úmrtí ročně.Existují dva druhy mozkové mrtvice. Při ischemické příhodě (80 % všech případů) se do mozkových cév dostane sraženina a zablokuje tak průtok krve.

Při hemoragické dochází k protržení cévní stěny a krvácení do mozku. V tomto případě, kromě přímého ukončení zásobení živinami a kyslíkem, nahromaděná krev tlačí i na nezasažené části a působí další škody.

Proč je kouření nebezpečné?Nikotin, zásadní droga obsažená v cigaretovém kouři, přispívá k výskytu cévních onemocnění tím, že spolu s dalšími látkami zhoršuje přenos kyslíku krevními buňkami. Je však pouze jednou z přibližně 4700 chemických sloučenin, jež kuřáci dostávají do těla s každým potáhnutím cigarety.

Kromě toho, že u 43 z nich byly přímo prokázány rakovinotvorné účinky, jsou mezi nimi i desítky látek poškozujících tkáně cévních stěn. To má za následek nejen jejich oslabení a zvýšení rizika protržení, ale i vytváření nerovností, které brání plynulému průtoku krve.

Na hrbolcích a prohlubních se s oblibou sdružují různé složky krve, nerovnosti se nadále zvětšují, až mohou téměř zneprůchodnit cévu. Na takových místech se pak vytváří vypouklina (aneurisma), od které už je jen krůček k protržení cévy.

Nahromaděné složky krve také mohou vytvořit sraženinu, která se může „utrnout“ a putovat krevním řečištěm tak dlouho, až definitivně ucpe některou z užších cév.

Zálohované cévy Již v 17. století se přišlo na to, že mozek není odkázán na jediné tepenné zásobení, ale disponuje dostatečnou zálohou pro případ nouze. Sir Tomas Willis, který tehdy stál za zásadním objevem, k němu přišel vlastně náhodou.

Při pitvě jednoho ze svých zemřelých pacientů zjistil, že měl zcela neprůchodnou pravou krční tepnu. Tehdejší lékařství takovému stavu připisovalo následek v podobě nedokrvení celé poloviny mozku a okamžité smrti pacienta.

Ten na pitevním stole však zemřel na nádor tlustého střeva, s cévním zásobením hlavy si hlavu nedělal. Willis tak vcelku nechtěně objevil vzájemně propojenou cévní síť, které byla na jeho počest nazvána Willisův okruh.

I když tomu nepříjemné statistiky příčin úmrtí příliš nenasvědčují, je toto zálohování opravdu důkladné.

Potkani to potvrdiliNa počátku letošního roku o nenarušitelnosti prokrvení lidského mozku informoval tým biologů z Kalifornské univerzity v San Diegu. Vědci zkoušeli pokusným potkanům ucpávat tepénky v mozkové kůře a sledovali, jak si s tím dokáží poradit.

Jejich pokusy skončily u počtu 47 zablokovaných cévek a přesto se oběh dokázal během chvilky vždy obnovit.Lidský mozek je v tomto ohledu konstruován stejně jako ten potkaní. Než tedy dojde k opravdovému průšvihu, musíme zásobovací trasy poměrně dlouho nechat „rezivět“. Že i přes tuto skutečnost každoročně na cévní mozkovou příhodu u nás umírá 17 000 lidí, není pro náš životní styl příliš lichotivou informací.

Autor: Petra Soukupová
Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Nová studie: Ženy vegetariánky mají...

Britská studie zjistila, že ženy, které zvolily vegetariánský způsob...

Pokroky v léčbě rakoviny prsu a...

V České republice jsou aktuálně považovány za nejčastější nádorová onemocnění...

Návrat důležitého smyslu

Vědci ze Švédska sledovali čtyři lidi, kteří v průběhu 3 až 7 let...

Několik názvů – jedna nemoc

Jednou jste dole a jednou nahoře, toto známé přísloví platí v případě...

Majstrštyk Yaleovy Univerzity: Tamní...

Vědci z Yaleovy Univerzity před několika dny dosáhli šokujícího úspěchu. V...

Počet případů opičích neštovic stále...

Svět se potýká s 25 000 případy nákazy opičími neštovicemi. V souvislosti s nemocí...

Měla být vymýcena, ale je tu pořád....

Dětská obrna měla být podle plánu WHO definitivně vymýcena na sklonku roku 2020. To se...

Jako bájná chiméra

Vědci poprvé vytvořili embrya, která jsou směsí lidských a opičích buněk. Embrya byla...

Gen v játrech? Možný klíč k...

Vliv nežádoucího cholesterolu na stále početnější případy vzniku...

Pandemie: Jedna ještě neskončila a za...

Vlastně to byla jen otázka času. Z vědeckých kruhů již po několik desetiletí...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Záhada velkého počtu dvojčat: Josef Mengele za jejich výskyt nemohl

Záhada velkého počtu dvojčat:...

Brazilské město Candido Godoi je zajímavé tím, že se zde vyskytuje velké...
První zvukovou nahrávku vynálezce vyryl do obyčejného papíru

První zvukovou nahrávku vynálezce...

Mechanické, magnetické či optické stopy zvukových vln, které...
Fibrilace síní – nová epidemie Evropy!

Fibrilace síní – nová epidemie...

V Evropě postihuje v současnosti fibrilace síní asi 11 milionů...
Co prozradily oštěpy neandertálců?

Co prozradily oštěpy neandertálců?

Poslední archeologické nálezy stojí za přehodnocením teorií o životě neandrtálců (Homo...
Jedna, nebo dvě hlavy? Německou orlici zhyzdil hákový kříž

Jedna, nebo dvě hlavy? Německou...

Už mince ze 12. století zdobí symbol orlice. Císaři Svaté říše římské se...
Donutil Ernest von Koerber TGM k odchodu do exilu?

Donutil Ernest von Koerber TGM k...

Jaké byly začátky první československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka...
Medvěd z Knihy džunglí

Medvěd z Knihy džunglí

Medvěd pyskatý (Melursus ursinus) je šelma patřící k menším druhům...
Svátek nejmenších: Dětem jako první vzdal hold turecký prezident Atatürk

Svátek nejmenších: Dětem jako...

„Vyhlašuji přestávku. Jednání bude pokračovat za půl hodiny,“ prohlásí předseda tureckého...
Museli jsme za svoji účast v bojích pod křídly RAF zaplatit?

Museli jsme za svoji účast v...

„Rudý kroužek s nápisem Fire výstražně září a v optickém zaměřovači před naším...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.