Manipulace s geny dává šlechtitelům prakticky neomezené možnosti. Takové úpravy jsou zatím prakticky v plenkách a vědci se většinou neodvažují dál než za vnesení genu jednoho cizího proteinu. Už teď ale vznikají organismy, které svou novou funkcí získávají zcela odlišné využití než jejich původní varianty.

Cizí geny hospodářským plodinám většinou umožňují vyšší produkci nebo lepší odolnost proti škůdcům či nepříznivému klimatu. Takové vlastnosti představují pro jejich pěstitele značnou výhodu, nicméně nejsou natolik novátorské, aby zcela změnily směr využití pozměněného organismu. 21. STOLETÍ  dnes  představuje šest geneticky modifikovaných organismů (GMO), které po své proměně dovedou opravdu nečekané věci. S jejich výběrem nám pomáhal Jaroslav Petr z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Jiří Jonák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

1. místo
Zlatá rýže
Petr: „Zlatá rýže“ nese gen kukuřice pro tvorbu betakarotenu (z něho si organismus sám podle vlastní potřeby vytváří v játrech vitamín A). Žlutě zbarvená zrna rýže by tak měla zajistit dostatek vitamínu A pro obyvatele chudých rozvojových zemí, kterým při nízkém přísunu beta-karotenu v potravě hrozí slepota.
Body: 6

Jonák: Rýže živí největší část planety. Přípravě této zlaté formy fandím neboť je to ušlechtilý pokus jak z ní udělat hodnotnější potravinu a významně tak omezit důsledky nedostatku vitaminu A v krajích, kde dosud z tohoto důvodu oslepne ročně 250 – 500 000 dětí. Nová forma to opravdu slibuje.
Body: 5

Soukupová: Hlavní idea je v podstatě stejná jako u dalšího počinu, geneticky modifikovaných rajčat využitelných jako jedlá vakcína. Jde o to, dostat jednoduchou a levnou cestou do těla nějakou aktivní látku. Zdravotní stav populace chudých asijských států by se tak mohl výrazně zlepšit prakticky zadarmo.
Body: 5
Celkem: 16 bodů

2. místo
Pyrotechnický plevel
Petr: Geneticky modifikovaný plevel huseníček mění barvu listů v přítomnosti oxidu dusičitého, uvolňovaného do půdy z výbušnin. Trsy barevně pozměněných rostlin tak prozradí, kde se v minovém poli skrývají miny.
Body: 4

Jonák: Více než 100 milionů min je ve světě uloženo v zemi. Je to jedna z nejhroznějších visitek lidstva. Na 1 hod ukládání min připadne 100 hod potřebných k jejich odstranění a i dnes je to velmi riskantní činnost. Miny mají v 90 zemích světa za následek více než 20 000 obětí (hodně z toho dětí) ročně. Už aby se tento detektor, jenž považuji za zcela originální čin na poli využití GMO rostlin, mohl co nejdříve užívat ve velkém. 
Body: 5

Soukupová: Vzhledem ke zdlouhavosti a nákladnosti běžných metod vyhledávání min (od detektorů až po speciálně cvičená zvířata) se jeví využití nenáročného plevele jako indikátoru min jako nápad k nezaplacení. Největší investici do takové projektu představuje letecké osetí minového pole. To je však v porovnání se speciálním výcvikem zvířat či cenou detektorů zcela zanedbatelná suma.
Body: 6
Celkem: 15 bodů

3. místo
„Rajská“ vakcína
Petr: Geneticky modifikované rajče produkuje v plodech bílkovinu z viru vyvolávajícího závažná dětská průjmová onemocnění. Konzumace rajčat pak působí jako očkování „jedlou vakcínou“ proti původci průjmu.
Body: 5

Jonák: Co vím, dosud je takové rajče ve stadiu velmi slibných zkoušek. Představa, že si dám banán, rajče nebo brambor a budu tak očkován proti průjmu (2 miliardy lidí se infikují ročně), hepatitidě B, atd. je úžasná, nebo ne? 
Body: 4

Soukupová: Myšlenka provádět bezproblémovou a levnou vakcinaci za pomoci  zeleniny namísto bolestivých injekcí s nutnou návštěvou lékaře je bez nadsázky geniální. Problém ovšem je, že většina látek, které při vpravení přímo do krve vyvolávají imunitní odezvu, je při průchodu trávícím traktem ignorována. Podobný způsob tedy není zcela univerzální.
Body: 5
Celkem: 14 bodů

4. místo
Svítící zebřičky
Petr: Akvarijní rybky zebřičky (Danio rerio), označované jako GloFish, fluoreskují díky genu mořské medúzy. Původním záměrem bylo získat „strážné“ ryby, které by měnily barvu ve vodě, kde se objevily toxické látky (např. arzén). Nakonec se ale GloFish prosadila jen jako akvaristická rarita.
Body: 2

Jonák: Přitažlivost těchto stvoření, nástroje vývojových biologů, je obsažena v jejich průhlednosti. A přidáme-li fluoreskujíc protein pak… Už se vám někdy podařilo sledovat jak se ve vašem těle pohybují jednotlivé buňky, nebo jak se buňky dělí a pohybují ve vyvíjejícím se zárodku, anebo jak to umějí nádorové buňky? To vše a další pohledy umožňují tyto zebřičky.
Body: 4 

Soukupová: I když tentokrát genetický experiment skončil s využitím zcela někde jinde, než se očekávalo, původní pohnutky pro indikaci znečištění vod mohou být dobrým startovním blokem pro další podobné snahy.
Body: 4
Celkem: 10 bodů

5. místo
Prasata se zdravým tukem
Petr: Uměle dodaný gen fat-1 převádí v tuku geneticky modifikovaných prasat „zlé“ omega-6 mastné kyseliny na zdravější omega-3 kyseliny. Ty zlepšují funkci srdce a snižují nebezpečí kardiovaskulárních chorob. Geneticky modifikovaná prasata tak produkují zdravější vepřové.
Body: 4

Jonák: Určitě pěkný model jak ověřit hypotézu, že zvýšení hladiny „správných“ omega-3 polynenasycených mastných kyselin nad omega-6 kyseliny sníží riziko kardiovaskulárních onemocnění. Na to však, zda vepřové z těchto zvířat by nám pomohlo udělat si „zdravější“ oběd, si budeme muset počkat a zůstat zatím u mořských ryb (pro někoho brr!).
Body: 3

Soukupová: Je zvláštní, že podobné snahy nevznikají v české kotlině, kde je vepřové národním pokrmem. Jedná se bezesporu u sympatický pokus, jak i ty nejlhostejnější strávníky donutit jíst alespoň trochu zdravě.
Body: 2
Celkem: 9 bodů

6. místo
Modrá růže
Petr: Přenosem genů pro tvorbu modrého barviva (delfinidinu) získala japonská firma Suntory „modrou“ růži. Barva květů je spíše „lila“, do šmolkové modři má daleko. Je to tím, že o barvě rozhoduje i kyselost uvnitř buněk. Kyselé prostředí v květu růže mění modrá barviva na červenou.
Body: 1

Jonák: Při dosavadním hodnocení hlavně podle humanitárních hledisek se modrá růže dostala až na konec, ale je zapotřebí poznamenat, že pro jisté účely si určitě zaslouží místo první.
Body: 2

Soukupová: Vypěstovat modrou růži bylo odedávna snem všech zahradníků. Japonským genetikům se to povedlo. I když ne tak docela, za určitých podmínek se barva květů vrátí k původní červené. I když to Japonci neměli v úmyslu, mohl by jejich objev znamenat odrazový můstek pro barevné rostlinné indikátory,  například obsahu některých látek v půdě.
Body: 2
Celkem: 5