Domů     Medicína
6 nejodvážnějších geneticky modifikovaných organismů
21.stoleti 18.8.2006

Manipulace s geny dává šlechtitelům prakticky neomezené možnosti. Takové úpravy jsou zatím prakticky v plenkách a vědci se většinou neodvažují dál než za vnesení genu jednoho cizího proteinu. Už teď ale vznikají organismy, které svou novou funkcí získávají zcela odlišné využití než jejich původní varianty.Manipulace s geny dává šlechtitelům prakticky neomezené možnosti.  Takové úpravy jsou zatím prakticky v plenkách a vědci se většinou neodvažují dál než za vnesení genu jednoho cizího proteinu. Už teď ale vznikají organismy, které svou novou funkcí získávají zcela odlišné využití než jejich původní varianty.

Cizí geny hospodářským plodinám většinou umožňují vyšší produkci nebo lepší odolnost proti škůdcům či nepříznivému klimatu. Takové vlastnosti představují pro jejich pěstitele značnou výhodu, nicméně nejsou natolik novátorské, aby zcela změnily směr využití pozměněného organismu. 21. STOLETÍ  dnes  představuje šest geneticky modifikovaných organismů (GMO), které po své proměně dovedou opravdu nečekané věci. S jejich výběrem nám pomáhal Jaroslav Petr z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Jiří Jonák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

1. místo
Zlatá rýže

Petr: „Zlatá rýže“ nese gen kukuřice pro tvorbu betakarotenu (z něho si organismus sám podle vlastní potřeby vytváří v játrech vitamín A). Žlutě zbarvená zrna rýže by tak měla zajistit dostatek vitamínu A pro obyvatele chudých rozvojových zemí, kterým při nízkém přísunu beta-karotenu v potravě hrozí slepota.
Body: 6

Jonák: Rýže živí největší část planety. Přípravě této zlaté formy fandím neboť je to ušlechtilý pokus jak z ní udělat hodnotnější potravinu a významně tak omezit důsledky nedostatku vitaminu A v krajích, kde dosud z tohoto důvodu oslepne ročně 250 – 500 000 dětí. Nová forma to opravdu slibuje.
Body: 5

Soukupová: Hlavní idea je v podstatě stejná jako u dalšího počinu, geneticky modifikovaných rajčat využitelných jako jedlá vakcína. Jde o to, dostat jednoduchou a levnou cestou do těla nějakou aktivní látku. Zdravotní stav populace chudých asijských států by se tak mohl výrazně zlepšit prakticky zadarmo.
Body: 5
Celkem: 16 bodů

2. místo
Pyrotechnický plevel

Petr: Geneticky modifikovaný plevel huseníček mění barvu listů v přítomnosti oxidu dusičitého, uvolňovaného do půdy z výbušnin. Trsy barevně pozměněných rostlin tak prozradí, kde se v minovém poli skrývají miny.
Body: 4

Jonák: Více než 100 milionů min je ve světě uloženo v zemi. Je to jedna z nejhroznějších visitek lidstva. Na 1 hod ukládání min připadne 100 hod potřebných k jejich odstranění a i dnes je to velmi riskantní činnost. Miny mají v 90 zemích světa za následek více než 20 000 obětí (hodně z toho dětí) ročně. Už aby se tento detektor, jenž považuji za zcela originální čin na poli využití GMO rostlin, mohl co nejdříve užívat ve velkém. 
Body: 5

Soukupová: Vzhledem ke zdlouhavosti a nákladnosti běžných metod vyhledávání min (od detektorů až po speciálně cvičená zvířata) se jeví využití nenáročného plevele jako indikátoru min jako nápad k nezaplacení. Největší investici do takové projektu představuje letecké osetí minového pole. To je však v porovnání se speciálním výcvikem zvířat či cenou detektorů zcela zanedbatelná suma.
Body: 6
Celkem: 15 bodů

3. místo
„Rajská“ vakcína

Petr: Geneticky modifikované rajče produkuje v plodech bílkovinu z viru vyvolávajícího závažná dětská průjmová onemocnění. Konzumace rajčat pak působí jako očkování „jedlou vakcínou“ proti původci průjmu.
Body: 5

Jonák: Co vím, dosud je takové rajče ve stadiu velmi slibných zkoušek. Představa, že si dám banán, rajče nebo brambor a budu tak očkován proti průjmu (2 miliardy lidí se infikují ročně), hepatitidě B, atd. je úžasná, nebo ne? 
Body: 4

Soukupová: Myšlenka provádět bezproblémovou a levnou vakcinaci za pomoci  zeleniny namísto bolestivých injekcí s nutnou návštěvou lékaře je bez nadsázky geniální. Problém ovšem je, že většina látek, které při vpravení přímo do krve vyvolávají imunitní odezvu, je při průchodu trávícím traktem ignorována. Podobný způsob tedy není zcela univerzální.
Body: 5
Celkem: 14 bodů

4. místo
Svítící zebřičky
Petr:
Akvarijní rybky zebřičky (Danio rerio), označované jako GloFish, fluoreskují díky genu mořské medúzy. Původním záměrem bylo získat „strážné“ ryby, které by měnily barvu ve vodě, kde se objevily toxické látky (např. arzén). Nakonec se ale GloFish prosadila jen jako akvaristická rarita.
Body: 2

Jonák: Přitažlivost těchto stvoření, nástroje vývojových biologů, je obsažena v jejich průhlednosti. A přidáme-li fluoreskujíc protein pak… Už se vám někdy podařilo sledovat jak se ve vašem těle pohybují jednotlivé buňky, nebo jak se buňky dělí a pohybují ve vyvíjejícím se zárodku, anebo jak to umějí nádorové buňky? To vše a další pohledy umožňují tyto zebřičky.
Body: 4 

Soukupová: I když tentokrát genetický experiment skončil s využitím zcela někde jinde, než se očekávalo, původní pohnutky pro indikaci znečištění vod mohou být dobrým startovním blokem pro další podobné snahy.
Body: 4
Celkem: 10 bodů

5. místo
Prasata se zdravým tukem
Petr:
Uměle dodaný gen fat-1 převádí v tuku geneticky modifikovaných prasat „zlé“ omega-6 mastné kyseliny na zdravější omega-3 kyseliny. Ty zlepšují funkci srdce a snižují nebezpečí kardiovaskulárních chorob. Geneticky modifikovaná prasata tak produkují zdravější vepřové.
Body: 4

Jonák: Určitě pěkný model jak ověřit hypotézu, že zvýšení hladiny „správných“ omega-3 polynenasycených mastných kyselin nad omega-6 kyseliny sníží riziko kardiovaskulárních onemocnění. Na to však, zda vepřové z těchto zvířat by nám pomohlo udělat si „zdravější“ oběd, si budeme muset počkat a zůstat zatím u mořských ryb (pro někoho brr!).
Body: 3

Soukupová: Je zvláštní, že podobné snahy nevznikají v české kotlině, kde je vepřové národním pokrmem. Jedná se bezesporu u sympatický pokus, jak i ty nejlhostejnější strávníky donutit jíst alespoň trochu zdravě.
Body: 2
Celkem: 9 bodů

6. místo
Modrá růže

Petr: Přenosem genů pro tvorbu modrého barviva (delfinidinu) získala japonská firma Suntory „modrou“ růži. Barva květů je spíše „lila“, do šmolkové modři má daleko. Je to tím, že o barvě rozhoduje i kyselost uvnitř buněk. Kyselé prostředí v květu růže mění modrá barviva na červenou.
Body: 1

Jonák: Při dosavadním hodnocení hlavně podle humanitárních hledisek se modrá růže dostala až na konec, ale je zapotřebí poznamenat, že pro jisté účely si určitě zaslouží místo první.
Body: 2

Soukupová: Vypěstovat modrou růži bylo odedávna snem všech zahradníků. Japonským genetikům se to povedlo. I když ne tak docela, za určitých podmínek se barva květů vrátí k původní červené. I když to Japonci neměli v úmyslu, mohl by jejich objev znamenat odrazový můstek pro barevné rostlinné indikátory,  například obsahu některých látek v půdě.
Body: 2
Celkem: 5

Související články
Mluví se o nich jako o svatém grálu. Lék Ozempic, primárně určený na léčbu diabetu 2. typu, a další podobného typu se ukázaly jako spása pro všechny lidi s nadváhou a obezitou. Prootže se po nich hubne. Ukazuje se, že chrání i před kardiovaskulárními onemocněními, a dokonce by si měly poradit i s Alzheimerovou nemocí. […]
V lidském těle probíhá řada procesů, které zajišťují jeho správné fungování. Českým vědcům se podařilo zjistit, že rakovinné buňky umí jeden z těchto procesů zneužít ve svůj prospěch, což jim umožňuje snadněji se v těle šířit. Dobrou zprávou je, že by tento objev mohl přispět k vývoji nových postupů protirakovinné léčby. Pro fungování lidského těla […]
Medicína Příroda 26.6.2025
Světově uznávaný botanik a vědec Roman Pavela přichází s trojicí nových bylinných čajů, které spojují tradiční znalosti s moderním výzkumem. Ve spolupráci s firmou Rakytník Cvrček připravil směsi zaměřené na duševní pohodu, trávení a hubnutí i ženské zdraví. Všechny čaje mají vědecky ověřené účinky a navazují na předchozí úspěšné produkty, které si získaly oblibu nejen […]
Míra demence ve stárnoucí populaci celosvětově roste, a tak není divu, že se lidé snaží najít všemožné způsoby, jak zajistit, aby u nich ke ztrátě duševních schopností, které demenci provází, nedošlo. Věda ukazuje, že zdravé stravovací návyky by mohly kognitivní funkce mozku i paměť ochránit. Co jíst? Studie v lednovém čísle odborného časopisu Nature Medicine […]
Medicína 22.6.2025
Vědci objevili nový přístup, který by mohl pomoci lidem trpícím traumatickými vzpomínkami nebo jinými psychickými obtížemi spojenými se špatnými zážitky. Podle jejich výzkumu lze negativní vzpomínky oslabit tím, že se aktivují pozitivní asociace. Mezinárodní tým výzkumníků provedl studii na 37 dobrovolnících. Nejprve jim byly předloženy náhodná nesmyslná slova, která si měli spojit s negativními obrázky, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz