Existuje nepsané pravidlo, že maminka má vždycky pravdu. Je tomu ale skutečně tak? Nejsou některé výchovné rady spíše pověrami? Co na to odborníci?
Okousané houby klamou!
MÝTUS: Houba, kterou ožírají slimáci, není jedovatá!
PRAVDA: Mykologové upozorňují, že tzv. požerky (způsobené zvěří či plži) anebo „červivost“ plodnice nejsou důkazem jedlosti houby. Mnoho tragických případů svědčí o tom, že po chuti nelze poznat, zda je plodnice jedovatá. Vůbec není vhodné ochutnávat neznámé houby, protože někdy může otravu způsobit pouhý kousíček.
Otrávit se můžeme i jedlými houbami, pokud jsou nahnilé či zapařené.Syrové plodnice není vhodné pojídat jako salát. Pozor: Na povrchu plodnic jedlých hub se mohou usazovat jedovaté látky, které byly někde v blízkosti použity jako postřiky na hubení škůdců.
Organismus některých lidí nedokáže strávit jakoukoli houbu. Silné zvracení způsobí již požití kousíčku syrového hřiba satana (boletus satanas).
Při podezření na otravu houbami se snažíme vyprázdnit žaludek nuceným zvracením. Podáváme co nejvíce tekutin – mléko, pitnou vodu či minerálku, nikdy alkohol! K lékaři vezmeme zbytek hub, kvůli rychlejší identifikaci a léčbě.
Rodí se po biftecích kluci?
MÝTUS. Jestliže nastávající rodiče před početím jedí hodně masitou stravu, narodí se jim syn.
PRAVDA: Známý sexuolog MUDr. Radim Uzel, CSc., k tomu pro 21. STOLETÍ upřesňuje: „Tím se kdysi vysvětlovala skutečnost, že aristokracie ve Velké Británii má v důsledku konzumace bifteků více synů, zatímco jejich služebné, které pojídají brambory, tedy uhlovodany, rodí děvčata. Žádná z těchto teorií však nebyla skutečně vědecky potvrzena. Pohlaví dítěte tedy ovlivnit nelze.“
Ušetří se jízdou na neutrál?
MÝTUS. Když při jízdě automobilem z kopce vyřadím rychlost, šetřím spotřebu paliva.
PRAVDA: Jde o názor velmi ošidný. Částečně mohl snad platit jen u starších typů motorů. Navíc „jízda na neutrál“ znemožňuje okamžitou reakci v případě náhlého nebezpečí, v zimě takový automobil připomíná spíš neovladatelné saně. Současné motory naopak dokážou při brždění motorem dosáhnout nulové spotřeby paliva, tedy méně než při jízdě na volnoběh.
Je blatouch jedovatý?
MÝTUS: Nečichejte k blatouchu, můžete oslepnout!
PRAVDA: Blatouch bahenní (Caltha palustris) je vytrvalá bylina vysoká 10 – 100 cm. Oblíbila si vlhká místa. Obsahuje sice jed, ale většinou tak slabý, že při náhodném požití malého množství se u dospělého člověka projevuje jen slabá otrava. Každopádně nelze čichání ke žlutým až oranžovým květům doporučit, protože může dojít k zasažení očí.
Odborníci varují, že neobratný pokus o utržení blatouchu, při němž se o rostlinu zraníme, může skončit i v nemocnici. Nebezpečné jsou i okraje listů, v podobě čepele s vroubkovaným ostřím. Tím se lze zle nepříjemně pořezat.
Jak vytáhnout klíšťata?
MÝTUS: Klíšťat se zbavíme vytáčením.
PRAVDA: . Neplatí rada, že přichycené klíště se z ranky vyjme buď po zakapání olejem nebo tzv. vytáčením. Před manipulací s klíštětem zasažené místo zvlhčíme a dezinfikujeme. Plochou pinzetou uchopíme klíště u hlavičky (nikoli u zadečku, kdy hrozí vymáčknutí obsahu jeho střev do ranky). Kýváním vlevo a vpravo do stran ho uvolníme.Vikláme opatrně, dokud se klíště nepustí kůže. Nikdy ho nemačkáme ani nepoléváme olejem, protože usmrcené klíště uvolňuje ze střevního obsahu bakterie do krve člověka.
Po vyjmutí místo dezinfikujeme. Pozor: Při odstraňování musíme zabránit potřísnění kůže či očních spojivek střevním obsahem klíšťat. Také při odstraňování ze zvířat používáme gumové rukavice. Nikdy klíště nelikvidujeme rozmačkáním mezi prsty, protože škodlivé látky se mohou dostat do těla přes drobné oděrky. Doporučuje se dát parazita do papíru a spálit.
Blesku je to jedno!
MÝTUS: Při bouřce blesk neudeří dvakrát do stejného místa.
PRAVDA: Toto tvrzení neplatí! Jak pro 21. STOLETÍ upřesnili odborníci z oddělení aerologických a přízemních pozorování Českého hydrometeorologického ústavu v Praze, souvisí to s počtem pravděpodobnosti. Tentýž automobil také nenabourá příliš často do zcela stejného patníku… Ovšem stát se to může. Podobně bleskový výboj občas zasáhne stejné místo vícekrát.
Antény v uších
MÝTUS: Velké náušnice jsou nezdravé.
PRAVDA: Vědci již dokázali, že šperky i jiné ozdoby, v souvislosti s použitým materiálem (často i tvarem), ovlivňují důležité pochody lidského organismu – příznivě i nepříznivě. Proto se např. na opravu zubů používá vysoce karátové zlato.
Problémem jsou i některé řetízky na krk, neboť šíjí prochází hlavní řídící nervové a hormonální cesty organismu, cévní a lymfatický systém. Je zde také štítná žláza, která má zásadní význam pro vnitřní sekreci.
Nejnovější zjištění poukazují na negativní působení velkých kulatých náušnic. V uších totiž působí jako antény, které reagují třeba na rozhlasové vlny či dokonce signály z mobilních telefonů. Parádnice pak postihují bolesti hlavy, migréna i různé hormonální poruchy.
Komáři nemají rádi česnek
MÝTUS: Proti dotěrným komárům pomáhají jen chemické přípravky.
PRAVDA: Nedávno vědci při pokusech dokázali, že komáry odpuzuje česnek, cibule, rajčata, ale i máta, šalvěj, rozmarýn a listí vlašských ořechů. Postačí mít něco z toho třeba v truhlíku na balkonu. Útočníci se také vyhýbají hladkým a lesklým látkám.
Nepomůže ani kámen
MÝTUS: Pes, který štěká, nekouše!
PRAVDA: Nevěřte tomu. Tajemník Českého kynologického svazu Jiří Šiška 21. STOLETÍ upřesnil, že každý pes se chová jinak. Podle něj, jak vtipně dodal, stoprocentně platí jen fakt, že pes nekouše v okamžiku kdy ještě štěká!
Vyvrátil i domněnku, že psa lze odstrašit tím že se shýbáme pro kámen. Takový pohyb by mohl odehnat jen zvíře, které už má špatné zkušenosti se zásahem kamenem. Naopak jiného psa to může vydráždit.
Pozor, hrozba!
MÝTUS: Zvířata rozdráždí pohled na červenou barvu.
PRAVDA: Dojem o předmětu či osobě si zvířata i lidé vytvářejí na základě informace, kterou zprostředkuje zrak v průběhu počátečních 90 vteřin pozorování. Přitom až 90 % těchto potřebných údajů se nějakým způsobem týká barev.
Červená barva symbolizuje nejen energii a sílu, ale také hrozbu. Červená je vzrušující, energická, prudká, u někoho zvyšuje puls srdce, které se také kreslí červeně.
Podle psychologů červenou vyhledávají lidé cílevědomí, tvořiví, energičtí. Přináší kontrast a dynamiku, mnoho osob stimuluje, jiné však zase vydražďuje – podobně jako krocana. Španělští toreadoři na rozdráždění býků k zápasu používají rudou muletu.
Džem na noční vidění
MÝTUS: Jezte borůvky, zlepšíte si zrak.
PRAVDA: Ano, konzumace borůvek udržuje zdravý zrak, zlepšuje noční vidění i adaptaci na ostré světlo. Za druhé světové války užívali američtí letci džem z borůvek právě z těchto důvodů. Borůvky dokonce léčí řadu zrakových poruch.
Léčivou složkou jsou zejména sloučeniny zvané antokyanosidy, které jsou silné antioxidanty. Upravují průtok krve v drobných i větších cévách, takže pomáhají mj. i křečových žílách a hemoroidech. Podporují i hojení ran.
Přitom borůvkový výtažek obsahuje až 250krát větší množství účinných látek než čerstvé borůvky, které si právě nyní můžeme natrhat.
Všechno vyhoďte!
MÝTUS: Jestliže z nahnilého jablka či jiného ovoce odkrojíme postiženou část, můžeme zbytek bez obav sníst.
PRAVDA:Vyhoďte celé jablko či jiné ovoce, jde o hrozbu pro zdraví! Škodliviny se vinou hnilobných procesů šíří uvnitř celého plodu, i když to na první pohled hned nepostřehneme. Podobné je to i u nakažených masných výrobků.
Jak moc se máme bát piva?
MÝTUS: Po pití piva se hloupne!
PRAVDA: Od přednosty Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN prof.MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., se 21. STOLETÍ dozvědělo, že „pivo je vskutku zajímavým chemickým roztokem, výborným iontovým nápojem, který obsahuje přes 30 minerálních a stopových prvků“.
Polyfenoly obsažené v pivu mají antioxidační účinky, takže jsou prevencí před nádorovým bujením a nemocemi srdce a cév. Mimo jiné totiž snižují hladinu škodlivého cholesterolu a ještě horšího homocysteinu. „Relativně bezpečné dávky pro zdravého dospělého člověka se pohybují mezi 30 až 40 gramy alkoholu denně. Při konzumaci vyšší hrozí riziko poškození jater nebo nervového systému a také možný vznik závislosti,“ upozorňuje prof. Zima
Ženy by měly mít, vzhledem k metabolismu, denní dávku poloviční než muži. Pro představu: Půllitr dvanáctistupňového piva obsahuje 25 g alkoholu, 2 dl vína 24 g a 0,5 dl destilátu (40 %) 20 g alkoholu.
