Domů     Příroda
Jak roste hřib?
21.stoleti 21.7.2006

Říkává se „ roste jako houba po dešti.“ Je to ale trochu klamné srovnání. Od vývoje podhoubí až po pořádný hřib uběhne pěkně dlouhá doba.Říkává se „ roste jako houba po dešti.“ Je to ale trochu klamné srovnání. Od vývoje podhoubí až po pořádný hřib uběhne pěkně dlouhá doba.

Série snímků zachycených mykologem zaznamenává růst plodnice hřibu smrkového v rozmezí jedenácti dnů.

Jako člověk!
Dá se říci, že mezi vývojem hřibu a člověka, by se dala najít určitá anatomická podobenství. Zpočátku se plodnice vyvíjí  vcelku rovnoměrně ve všech svých partiích – to je stadium „dětské“.
V polovině vývoje  zastavuje růst třeně (nožičky) do šířky  a stejně jako u člověk v pubertě, začíná nožka hříbku vyhánět do výšky a začíná se dramaticky vyvíjet klobouk.
Ve třech čtvrtinách života ustává růst do výšky. Tehdy začíná fáze rozprostírání klobouku do šířky, což doprovází uvolňování prvních výtrusů – začínající „důchod“  houby a příprava na tlení a obohacení půdy. 

Přežijí i stovky let
Takovému růstu ale musí předcházet podmínky příhodné pro růst houby. Ty vypadají přibližně takto:
Po déle trvajícím suchu přijde vydatný déšť (minimálně 20 mm). Bez ohledu na další srážky se po 14 dnech objeví na podhoubí malé plodnice. Jsou viditelné pod mikroskopem (0,003-0,02mm) a vědci dosud nerozluštili za jakých podmínek dochází k přeměně podhoubí na plodnici.
O dalším osudu mikroskopických zárodků rozhoduje počasí a škůdci. V příznivém počasí (déšť, oblačno mlhy) se nasazené plodnice do dvacátého dne probudí a po dalších 5 dnech nastane překotný růst. Od vývoje podhoubí až k pořádnému hřibu ale může uplynout rok i mnohem delší doba. Skryté podhoubí je přitom hlavní částí houby a pod zemí dokáže přežívat desítky až stovky let.
Je tedy vidět že houby ve skutečnosti nejsou žádnými rychlostními přeborníky v růstu a rčení „rosteš jako houba po dešti“ by se mělo malinko poopravit. 

Zdroj: Velký fotoatlas hub z jižních Čech, Tomáš Papoušek

Související články
Žraloci obývají planetu Zemi dlouhých 250 milionů let. V průběhu této doby zastávaly různé druhy žraloků širokou škálu funkcí v mořském ekosystému, od vrcholových predátorů po transportéry živin. Dnes patří moderní žraloci k nejohroženějším obyvatelům moří a oceánů, nejnovější výzkum navíc odhalil, že i jejich funkční rozmanitost je dnes na svém minimu. Ekologické role jednotlivých […]
Potvrzeno! Ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni nedávno vyplynulo, že i sloni se navzájem dokážou „oslovovat“ individuálními jmény. Až dosud přitom byla tato schopnost přisuzována pouze dvěma druhům zvířat – delfínům a papouškům. Největší žijící suchozemští savci „nejenže používají specifickou vokalizaci pro každého jedince, ale také rozeznávají a […]
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů. Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku […]
Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů. Chování vombatů nyní prošetřil ekolog […]
Docent Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., a náš stálý spolupracovník, byl kalifornskou společností ScholarGPS zařazen do mezinárodního seznamu vysoce hodnocených vědců. Data ScholarGPS jsou založena na celoživotní nebo předchozí pětileté aktivitě dané osobnosti, s přihlédnutím ke kvalitě publikací a citacím, bez autocitací. Roman Pavela tak patří mezi 0,05 % nejlepších vědců na […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz