Domů     Medicína
JAK PRACUJE: Buňka – chemická továrna v našem těle
21.stoleti
od 21.stoleti 23.6.2006

Buňka je základním stavebním kamenem každého živého organismu. Zatímco jíme, spíme, či odpočíváme, každá buňka v našem těle neúnavně pracuje. Jak to všechno stihne? Jaké pracovní postupy používá?Buňka je základním stavebním kamenem každého živého organismu. Zatímco jíme, spíme, či odpočíváme, každá buňka v našem těle neúnavně pracuje. Jak to všechno stihne? Jaké pracovní postupy používá?

Některé organismy jsou pouze jednobuněčné (například bakterie), jiné, jako třeba člověk, jsou mnohobuněčné a jejich těla se skládají z obrovského počtu velmi specializovaných buněk.
Ze šedesáti až devadesáti procent tvoří každou buňku voda, na zbytku hmoty buňky se podílejí anorganické látky, tuky, bílkoviny, sacharidy a nukleové kyseliny. Voda je v buňce důležitá zejména z toho důvodu, že zde hraje roli rozpouštědla a kromě toho se účastní i mnoha chemických reakcí, která v buňce probíhají.
Další důležitou součástí každé buňky jsou nukleové kyseliny Ty vznikají pospojováním nukleotidů, které by se daly přirovnat k cihlám, z nichž se kyseliny staví. Každý nukleotid je tvořen dusíkatou bází, cukrem – pentózou a kyselinou fosforečnou. Nukleové kyseliny se vyskytují ve dvou formách, jednovláknitá RNA a dvouvláknitá DNA, které hrají zásadní úlohu v dědičnosti.
V roce 1838 německý botanik Matthias Jakob Schleiden a jeho krajan fyziolog Theodor Schwann objevili, že rostlinné i živočišné buňky mají jádro. Na základě tohoto poznání oba vědci odvodili hypotézu, že veškeré živé soustavy se skládají právě z buněk. Díky tomuto objevu mohli Schleiden a Scwann formulovat buněčnou teorii, která právě tvrdí, že veškeré živé organismy jsou tvořeny jednou či více buňkami, a že buňka je základní strukturní jednotkou všech organismů.
Samotné základy buněčné teorie nejsou podloženy jen prací Schleidena a Schwanna, ale vycházejí mimo jiné i z předchozích prací českého vědce Jana Evangelisty Purkyně. Teorie byla později doplněna o poznatek, že buňky mohou vzniknout jen z jiných už existujících buněk jejich dělením nebo splýváním.

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
Syndrom náhlého úmrtí kojence je postrachem všech rodičů malých dětí. Zdravé dítě do jednoho roku zemře ve spánku, a to bez zjevné vnější či vnitřní příčiny. Nyní se však vědcům přeci jen podařilo najít u postižených dětí anomálii, která je činí k náhlému úmrtí náchylnějšími. SIDS neboli syndromu náhlého úmrtí kojence, z anglického sudden infant […]
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Říká se, že malé děti jsou jako houby, dokáží si velmi rychle osvojit nové dovednosti. Učení se novým věcem, zejména jazykům, je pro ně mnohem snazší než pro dospělé. Vědcům se nyní podařilo objasnit, co za tím stojí. Schopnost dětí rychle se učit novým věcem zaujala vědce, kteří se snaží přijít na to, proč tomu […]
Alexander Fleming a historka o plísni na jeho stole, která likvidovala bakterie, není celý příběh o objevu penicilínu. Fleming udělal první krok, ale nebyl chemik, takže nedokázal penicilín izolovat a dlouho nevěřil, že by se dal vyrábět jako lék. Tím, kdo účinnou látku z plísně získal, byl až Ernst Chain. Jeho jméno jste přitom mohli […]
V boji proti HIV zatím medicína nedosáhla velkých úspěchů. Připsat si může jen pár vyléčených, označované podle míst nemocnic jako berlínský, londýnský a düsseldorfský pacient. Všichni vyléčení trpěli současně rakovinou, a tak podstoupili transplantaci kostní dřeně – s vadou v genu nových buněk. Ta je zachránila, ale jde o metodu s tolika komplikacemi, že se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz