Domů     Medicína
JAK PRACUJE: Buňka – chemická továrna v našem těle
21.stoleti 23.6.2006

Buňka je základním stavebním kamenem každého živého organismu. Zatímco jíme, spíme, či odpočíváme, každá buňka v našem těle neúnavně pracuje. Jak to všechno stihne? Jaké pracovní postupy používá?Buňka je základním stavebním kamenem každého živého organismu. Zatímco jíme, spíme, či odpočíváme, každá buňka v našem těle neúnavně pracuje. Jak to všechno stihne? Jaké pracovní postupy používá?

Některé organismy jsou pouze jednobuněčné (například bakterie), jiné, jako třeba člověk, jsou mnohobuněčné a jejich těla se skládají z obrovského počtu velmi specializovaných buněk.
Ze šedesáti až devadesáti procent tvoří každou buňku voda, na zbytku hmoty buňky se podílejí anorganické látky, tuky, bílkoviny, sacharidy a nukleové kyseliny. Voda je v buňce důležitá zejména z toho důvodu, že zde hraje roli rozpouštědla a kromě toho se účastní i mnoha chemických reakcí, která v buňce probíhají.
Další důležitou součástí každé buňky jsou nukleové kyseliny Ty vznikají pospojováním nukleotidů, které by se daly přirovnat k cihlám, z nichž se kyseliny staví. Každý nukleotid je tvořen dusíkatou bází, cukrem – pentózou a kyselinou fosforečnou. Nukleové kyseliny se vyskytují ve dvou formách, jednovláknitá RNA a dvouvláknitá DNA, které hrají zásadní úlohu v dědičnosti.
V roce 1838 německý botanik Matthias Jakob Schleiden a jeho krajan fyziolog Theodor Schwann objevili, že rostlinné i živočišné buňky mají jádro. Na základě tohoto poznání oba vědci odvodili hypotézu, že veškeré živé soustavy se skládají právě z buněk. Díky tomuto objevu mohli Schleiden a Scwann formulovat buněčnou teorii, která právě tvrdí, že veškeré živé organismy jsou tvořeny jednou či více buňkami, a že buňka je základní strukturní jednotkou všech organismů.
Samotné základy buněčné teorie nejsou podloženy jen prací Schleidena a Schwanna, ale vycházejí mimo jiné i z předchozích prací českého vědce Jana Evangelisty Purkyně. Teorie byla později doplněna o poznatek, že buňky mohou vzniknout jen z jiných už existujících buněk jejich dělením nebo splýváním.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Člověk je tvor nepoučitelný, zejména co se skladby jídelníčku týká. Jakmile má možnost dopřát si potraviny s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku, nedokáže odolat. Přitom by měl. S každou další porcí si totiž pomalu „ukrajuje“ ze svého duševního zdraví. Metaanalýza zveřejněná v loňském roce v časopise Nutrients je v tomto případě nekompromisní. Strava, které […]
O tom, že kouření škodí zdraví, dnes už nikdo nepochybuje. Zbavit se závislosti však není snadné. Když se to ale někomu přeci jen podaří, jeho tělo se mu za to odvděčí zlepšením jeho zdraví. Některé zdravotní benefity se projeví téměř okamžitě, jiné až po letech, ale rozhodně stojí za to! Podle posledních průzkumů kouří asi […]
Vědci z University of Leeds zanalyzovali zdravotní a stravovací záznamy více než 26 000 žen, aby zjistili, že ty, které se stravovaly vegetariánsky a ze stravy vyřazovaly maso, měly v pozdějším věku o třetinu vyšší pravděpodobnost zlomeniny krčku kosti stehenní než ty, které maso a produkty z něj v průběhu života pravidelně konzumovaly. Důvody, proč […]
Vědeckému týmu pod vedením Katsuhika Hayashiho z Univerzity v Ósace se podařilo stvořit sedm myší, které mají dva otce… avšak žádnou biologickou matku. Jedná se o významný průlom na poli reprodukční medicíny, který by mohl zároveň napomoci při léčbě ženské neplodnosti. „Je to poprvé, co se podařilo vytvořit odolné samičí oocyty ze samčích buněk,“ prohlásil […]
Poznat člověka s poruchou osobnosti, tak zvaného psychopata, může být při prvním setkání obtížné. Je totiž zpravidla dobrým manipulátorem a může působit až altruisticky. Ve skutečnosti však druhé využívá ve vlastní prospěch, protože mu chybí empatie a pocit viny. Může se empatii naučit? Empatií se rozumí schopnost porozumět a vcítit se do toho, co prožívá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz