Domů     Medicína
Dědičnost funguje i bez genů!
21.stoleti 25.5.2006

Článek v novém Naturu popisuje myši, které si ze starého Johana Gregora Mendela dělají blázny.Článek v novém Naturu popisuje myši, které si ze starého Johana Gregora Mendela dělají blázny.Francouzští genetici z University of Nice Sophia Antipolis chovají hnědé myši s bílou špičkou ocásku a bílými tlapkami. Za jejich zbarvení může narušený gen, který sabotuje i práci zdravé varianty svého kolegy z druhé sady chromozomů, a je tedy dominantní. Biologové zkřížili myšáky s jednou zdravou a jednou porušenou variantou genu s čistě hnědými myšmi, které mají oba geny v pořádku. Podle Mendelových zákonů se jim měla narodit polovina bílotlapkých (s jedním narušeným genem od otce a s jedním zdravým od matky) a polovina „normálních“ potomků (se zdravými geny od otce i od matky). Na úrovni DNA tomu skutečně tak bylo, jenže bez ohledu na geny měli téměř všichni potomci bílé tlapky i špičky ocásků.
Mohly za to spermie, které si s sebou na cestu do vajíčka kromě DNA berou i zásoby RNA, molekuly, jež se stará o část výroby bílkovin podle plánů zapsaných v DNA. Defektní gen pro barvu tlapek je poněkud agresivní a připravuje si hromadu RNA vykonavatelů, kteří se při gametogenezi dostanou i do pohlavních buněk nesoucích zdravý gen. Tady svou činností zablokují činnost zdravé varianty genu nezbytnou pro „výrobu“ hnědého zbarvení tlapek a stejně se chovají i k dalšímu zdravému genu, jež se jim dostane do rány po oplození vajíčka. Narozená myšata pak mají bílé končetiny i přesto, že do života dostala plány pouze na hnědé tlapky a ocásky.

Předchozí článek
Související články
Antibiotika jsou názorným dokladem toho, že ani nápad pečlivě okopírovaný od přírody nemusí v rukou člověka fungovat stejně dobře a vytrvale. Účinnost těchto léků už nějakou dobu povážlivě klesá, a tak se hledají náhrady. Kde? Samozřejmě zase v přírodě. Slabiny antibiotik jsou především upozorněním, že bychom měli patenty přírody zkoumat podrobněji a v širších souvislostech. […]
Minimozky vypěstované v laboratoři pomáhají vědcům studovat poškození buněk způsobené traumatickým poraněným mozku a dávají odpověď na otázku, proč úraz hlavy a otřesy zvyšují riziko rozvoje demence u lidí. Jako minimozky jsou označovány mozkové organoidy, shluky mozkových buněk o velikosti špendlíkové hlavičky. Nejedná se tedy o dokonale miniaturizované verze lidských mozků. Jsou však schopné zachytit […]
Přijít o rodiče a vyrůstat v sirotčinci je už tak dost krutý osud. A když se k tomu přičte šílený lékař, který si sirotky ke svým pokusům vybírá jako bezbranné oběti, je tu další scénář jak vystřižený z hororu. Bohužel i takové případy dějiny vědy znají. Očkování je bezesporu jedním z největších vynálezů lidstva. Vakcinace […]
Zajímají vás paralely mezi chováním rakovinných buněk a lidí? Podívejte se pod povrch biologie nádorů, a ponořte se do úvah založených na společensko-vědních teoriích fungování společnosti. Nahlédněte pod povrch rakoviny. Vydejte se do fascinujícího světa „buněčné filosofie“ s knihou inspirativní vědkyně, bioložky Jany Šmardové (1961−2023) z Přírodovědecké fakulty MUNI. Jana Šmardová se ve vědecké práci zaměřovala […]
Leukémie neboli rakovina krve se léčí pomocí chemoterapie. Když se však nemoc vrátí, je třeba silnějšího kalibru, který představuje tak zvaná CAR-T terapie. Ta je však na míru a drahá. Proto se lékaři pokoušejí vyvinout postup, který by ji učinil univerzálnější. Když se při leukémii „zblázní“ B-lymfocyty, buňky imunitního systému, zahájí lékaři léčbu pomocí chemoterapie. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz