Ovládáme ještě své automobily, nebo už oni ovládají nás? Nechť si každý odpoví po svém, každopádně, moderní civilizace by se již bez těchto přibližovadel asi těžko obešla. Že ale všeho moc škodí, o tom se můžeme dnes a denně přesvědčovat v zacpaných centrech větších měst.
Když Francouz Nicholas-Josef Cugnot nechával v roce 1769 postavit podle svých plánů vůz s pohonem na vodní páru, jistě netušil, že tím pokládá základy k téměř novému „náboženství“, k automobilismu. Cugnotův vůz měl tři kola a měl sloužit především k vojenským účelům. Později si s parním pohonem hrálo i mnoho dalších vynálezců, za všechny jmenujme Čecha Josefa Božka, který v roce 1815 představil ve Stromovce parní vůz pro tři osoby. Jenže parní stroje té doby byly nespolehlivé a mohli kdykoliv explodovat, což se bohužel i v některých případech stalo.
I když se později páru podařilo dostatečně zvládnout, automobilový vývoj šel nakonec jinou cestou. První, kdo dal dohromady výbušný motor byl Francouz Etien Lenoir, ale až pánové Daimler a Benz ho dovedli k použitelnosti.
Na sklonku 19. století nastal boom ve vzniku automobilek. Ve Francii vzniká automobilka Peugeot a Renault, v Itálii Fiat.
Další desetiletí je spojeno se zrodem krále mezi automobily, se značkou Rolls-Royce a v USA zakládá Henry Ford továrnu, která nese jeho jméno. Češi v té době nezůstávali pozadu, v roce 1894 spatřil v kopřivnické Tatře světlo světa vůz prezident. V roce 1905 je pak představen lehký dvouválec od firmy Laurin a Klement, předchůdce dnešní Škodovky.
Od té doby se automobilový průmysl vyvíjí nesmírně dynamicky. Není ale od věci si srovnat, jak vypadal pradědeček automobil, například Peugeot, ve srovnání s jeho dnešním nejmladším pravnukem.
