Problematika geopatogenních zón ostře rozděluje odborníky na dvě zcela nesmiřitelné skupiny. Důkazy hledalo 21. STOLETÍ v argumentech rivalů z obou táborů.
Zastánci patogenních zón vyznávají existenci neviditelného záření, které v určitých místech působí na živé organismy. Podle nich mohou neviditelné paprsky přicházet z nekonečného kosmu, avšak v moderní době vznikají i lidskou činností. Například vinou elektromagnetického vlnění, vyzařováním počítačů, mobilů, televizorů, mikrovlnek i jiných domácích spotřebičů vytvářejících škodlivý tzv. elektrosmog.
Pokud je záření způsobeno vlivy zemského původu, jde o zóny geopatogenní (geoanomální). Zastánci je charakterizují jako rušivá pásma nad podzemními toky vod, v okolí rudných žil, při vzájemných kontaktech nesourodých hornin, v oblasti geologických zlomů či radioaktivních lokalit… Tak vzniká negativně působící magnetické pole, které způsobuje únavu i různé nemoci. Někdy se při dlouhodobém působení na oslabený lidský organismus stává zákeřným nepřítelem.
Mnozí lékaři v poslední době mj. vyslovují názor, že geopatogenní zóny mají na svědomí neustále narůstající množství chorob srdce a cévního oběhu – hlavní příčinu úmrtí u nás. Řadí sem i obávanou rakovinu!
Na druhé straně se však objevuje hojnost skalních odpůrců těchto teorií, kteří zcela razantně hlásají, že jde jen o bludy. Vědecké výzkumy ani v nejmenším nic takového nepotvrzují! Kde je tedy pravda?
RNDr. JIŘÍ GRYGAR. CSc.,
astrofyzik, vědecký pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR, přední představitel Českého klubu skeptiků SISYFOS
odpůrce geopatogenních zón
Neexistuje žádný objektivní důkaz!
+ Když se podíváte na termín geopatogenní zóny, zjistíte, že vlastně nevíme, o čem mluvíme. Jsou to jednorozměrné, dvojrozměrné nebo trojrozměrné útvary? A jaké mají mít vlastnosti? Podle názvu by se mohlo zdát, že jde o nějaké plochy na zemském povrchu, které záporně ovlivňují zdraví lidí, popřípadě zvířat. Tak například z tohoto hlediska je skoro určitě geopatogenní zónou bažina, protože tam se člověk nachladí a případně dostane revma. Jinou takovou zónou by mohly být ledovce, vřídla horké vody a podobně.
Obecné povědomí však považuje za geopatogenní zónu něco, co nelze nijak přesně definovat, ale přitom se její poloha dá určit pomocí proutku či nějaké varianty virgule. To je přirozeně holý nesmysl stejně jako přístroje či různé dečky na „odrušení“ těchto fiktivních patogenních zón. Občas se také setkávám s tvrzením, že se takovéto zóny samovolně stěhují, a proto se „měření“ musí po nějaké době opakovat. To je poměrně rafinovaná cesta, jak se dají z důvěřivých lidí tahat neustále další a další peníze.
Tvrdím tedy, že žádná geopatogenní zóna neexistuje, protože neexistuje žádný objektivní způsob, jak dokázat, že něco takového má nějaký vliv – dokonce na lidské nebo zvířecí zdraví.
Když si potom vezmete metody detekce, které se používají, kdy jedni geopatogenní „odborníci“ vezmou nějaký proutek či nějakou virguli a s tím cosi měří, tak zjistíte, že to prostě není měřící přístroj, že je to naprosto absurdní výmysl. To nejsnadněji poznáte tím, když nezávisle na sobě pozvete na stejné místo dva „odborníky“ s proutky či virgulemi a oni pochopitelně naměří něco úplně jiného. Takže není o čem hovořit!
LUBOMÍR KŘÍŽ
parapsycholog
zastánce geopatogenních zón
Neviditelné záření škodí!
+ Neviditelné záření, které se vyskytuje na určitých místech zemského povrchu, znají lidé již od nejstarších dob. K jeho zjištění využívali nejrůznější druhy virgulí. Bez umění opravdových prospektorů, proutkařů, by nebylo myslitelné hledání ložisek stříbra, cínu, zlata, mědi. V té době neexistoval geologický průzkum, který využívá k hledání moderní zařízení, geofyzikální metody.
Neviditelné záření může být někdy škodlivé pro buněčný organismus. Na konkrétních příkladech ze své dlouholeté praxe uvedu, jak negativně mohou působit tzv. geopatogenní zóny.
Kostelec nad Černými Lesy: Paní několikrát přišla do jiného stavu, ale vždy ve 3. či 4. měsíci potratila. Byla z toho zoufalá. Zjistil jsem, že má v silné geopatogenní zóně postel. Přestěhovala ji a za dva měsíce otěhotněla. Narodila se jí krásná holčička, po dvou letech další.
Praha – Holešovice: Jistá lékařka nemohla otěhotnět. Po odborném lékařském vyšetření mi manželé řekli, že si připadali jako nějaké zrůdy, co všechno hrozného jim našli: pomalé spermie, úzké vaječníky. Nikdy prý nebudou mít potomky! Já v jejich bytě zjistil, že spí v geopatogenní zóně. Změnili to. Potkal jsem je po letech, už měli čtyři děti!
Šluknovský výběžek: Dvaatřicetiletý muž částečně ochrnul. Po ročním léčení lékaři neznali přesnou příčinu, nakonec se shodli na začínající skleróze. Já prohlédl jeho dům a zjistil, že spí v silné geopatogenní zóně. Přestěhoval si postel a od té doby je zdravý. Zajímavé je, že přesně na místě, kde do té doby spal, před lety na úplné ochrnutí způsobené sklerózou zemřela jeho babička.
To je pár příkladů pro pochybovače.
– Ovšem současně chci upozornit, že rozpoznat geopatogenní zóny dokáže jen málo lidí. Proto bych chtěl čtenáře důrazně varovat před různými šarlatány a podvodníky!
Jak to vidí redakce 21. STOLETÍ?
Odborníci i laici, kteří jinak vyznávají názory odlišné jako je den a noc, se jistě shodnou na jednom: Zárukou dobrého zdravotního stavu jsou kvalitní podmínky života! To platí nejen pro člověka, ale i pro jiné živočichy, pro faunu i flóru.
Zastánci neviditelného záření argumentují, že tento fenomén znali staří Číňané již před 4000 roky. Označovali ho jako „dračí žíly“. Podle císařského nařízení dříve než začali stavět dům, přizvali na místo zkušeného proutkaře, aby určil „dračí žíly“ – zóny zemních vlivů. Ve starém Egyptě zas přihnali na vybraný pozemek stádo krav. Kde odpočívaly, tam se mohlo stavět. Podobně se vybírala ještě v období renesance místa pro kláštery a zámky. Za indikátora geopatogenních zón je od pradávna považován pes, který má výborný sluch. Proto si nikdy nelehne tam, kde ho dráždí infrazvuk, související s těmito zónami. Naopak taková místa prý instinktivně vyhledávají kočky, včely a mravenci. Kdo tomu věří? Jak se to dá kvalifikovaně změřit, vědecky dokázat?
Skutečností je, že u nás Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze začala základní otázky možného vztahu těchto zón k lidskému organismu řešit až v období let 1978 – 1980. Četní lékaři potvrzují, že u většiny osob žijících (a zejména spících) v geopatogenních zónách se vyskytovaly zdravotní potíže, zejména při dlouhodobém působení.
Na druhé straně k podobnému závěru jednoznačně nedospěli vědci. Odpůrci i zastánci tajemného fenoménu používají v boji argumenty různého kalibru. Tím přinejmenším dokazují, že ani tady nelze situaci vidět pouze černobíle. Čistě vědecké důkazy se však zatím nenašly. Víc snad ukáže další vědecký výzkum.
Jedno je jisté už nyní. Obavy lidí z „dračích žil“ už mnohokrát využili a dosud ještě využívají mnozí vychytralí podvodníci, kteří (pochopitelně nikoli zadarmo!) nabízejí různé „zázračné vynálezy.“
