Domů     Vesmír
PROGNÓZY: Kdy lidská noha vstoupí na Mars?
21.stoleti 17.3.2006

„Je to malý krok pro člověka, ale velký pro lidstvo.“ Těmito slovy komentoval Neil Armstrong první dotek lidské nohy s jiným vesmírným tělesem než s rodnou Zemí. Jakými slovy popíše svůj první krok astronaut, který vstoupí na povrch Marsu? A hlavně – kdy se tak vlastně stane?„Je to malý krok pro člověka, ale velký pro lidstvo.“ Těmito slovy komentoval Neil Armstrong první dotek lidské nohy s jiným vesmírným tělesem než s rodnou Zemí. Jakými slovy popíše svůj první krok astronaut, který vstoupí na povrch Marsu? A hlavně – kdy se tak vlastně stane?

Ve 21. století určitě, ale…
Pesimistický pohled

Podle prognóz z doby před dvaceti lety už lidstvo dávno mělo po Marsu chodit, ba dokonce zde mít zřízené základny. Jenže předpovědi se mýlily a dnes jsme rádi, že po Marsu jezdily alespoň roboty Spirit a Opportunity. Pokud se chce lidstvo vydat na planetární lety, musí na to mít dostatek prostředků. A ty zatím citelně scházejí, zvláště v době, kdy obrovskou část veškerých financí polykají ozbrojené složky. Dokud si naše civilizace nevyřeší své problémy doma, má vůbec cenu plahočit se někam na Mars?

Optimistický pohled
Když americký prezident John Kennedy v roce 1961 vyhlásil, že do konce desetiletí Američané přistanou na Měsíci, málokdo tomu věřil. Ale stalo se tak. Prezident Bush dal Američanům podobný cíl: Dobýt Mars po roce 2020. Kennedyho vyhlášení bylo jistě i součástí studené války, která díkybohu skončila, ale Američané mají, co se týče kosmického programu, nové konkurenty – Japonsko, Evropu a zejména Čínu. Přistání na Marsu je natolik prestižní záležitostí, že každá velmoc bude chtít získat prvenství. A právě konkurenční prostředí by mohlo do patnácti až dvaceti let umožnit první lidský krok na rudé planetě.

Realistický pohled (21. STOLETÍ)
Je nejpravděpodobnější, že první posádku na Mars vyšlou Spojené státy. I když další země, zejména Čína, mají velmi ambiciózní kosmické programy, pro USA mluví zkušenost. Americká vláda svůj úmysl doletět s lidskou posádkou na Mars ani nijak neskrývá, vždyť už dokonce stanovila cíl vyslat tam člověka po roce 2020. Odborníci z NASA jsou však realisté a mluví nejdříve o roku 2030 či o době ještě o několik let vzdálenější. „Jako velmi optimistický termín bych viděl zhruba rok 2030,“ říká Pavel Koten z Astronomického ústavu akademie věd v Ondřejově. Do tohoto odhadu ale zasahuje celá řada nepředvídatelných faktorů jako celkové priority lidstva nebo globální vývoj ekonomiky. Proto bych tento termín považoval jako nejbližší možný. Spíše se ale obávám, že to bude později, pokud vůbec.“

Trauma Challenger
Pesimistický pohled

Současná kosmická technika rozhodně nemá předpoklady, aby zvládla meziplanetární lety. Raketoplány pomalu dosluhují, jejich odchod do důchodu je naplánován na rok 2010. Vypuštění nové nosné rakety se plánuje o dva roky později, ale jak se u podobných projektů stává, může dojít ke zpoždění. Mnozí kritici rovněž poukazují na to, že pilotované lety na Měsíc byly sice oslavovány jako vítězství lidské techniky, ale ve svých důsledcích na ně padlo tolik zdrojů, že další rozvoj výzkumu vesmíru byl na dlouhá léta pozastaven.

Optimistický pohled
Mise robotů Spirit a Opportunity byla velmi úspěšná. NASA již uvažuje jak dál. Jednou z možností pro výzkum Marsu je nasazení roje kulovitých robotů velikosti tenisáku, které by po planetě skákaly. Jízdní řád pro dobytí Marsu je již připraven. Rok 2007 odstartuje k „rudé planetě“ sonda Phoenix, o dva roky později pak další kosmické plavidlo s mobilní vědeckou laboratoří. V roce 2014 odstartuje první sonda, která se z Marsu vrátí zpět na Zemi. V té době by už měla být v provozu loď, označovaná jako Crew Exploration Vehicle, což je plavidlo pro delší kosmické výpravy. Pokud termíny budou dodrženy, mohou být už v příštím desetiletí vybíráni kandidáti, jejichž noha se jako první dotkne jiné planety než Země.

Realistický pohled (21. STOLETÍ)
Plánování kosmických programů je balancování na tenkém ledě. Jak praví jeden z Murphyho zákonů: Cokoliv se může pokazit, pokazí se. Jistě, při cestě člověka na Mars dojde k mnoha problémům a technickým potížím, ale současná věda je již natolik vyspělá, že by jejich překonání neměl být větší problém. Dojde určitě k jistým zpožděním programu, ale z hlediska bezpečnosti posádky je jistě lepší, když mise na Mars odstartuje později, než aby byla šitá horkou jehlou. Každopádně, co se týče technického hlediska, let na Mars uskutečnitelný je.

Kontaminace Země nebo Marsu?
Pesimistický pohled

Mnoho vědců varuje, že o Marsu máme zoufale málo informací. Možná to zní jako sci-fi, ale co když se z Marsu na Zemi dostanou nějaké organismy, které zásadním způsobem ovlivní biologickou rovnováhu na naší planetě? A i kdyby žádný život na Marsu neexistoval, prach, kterým je povrch rudé planety pokryt, může být pro lidský organismus jedovatý. Není ani jasné, jak na posádku může zapůsobit smrtící kosmické záření. Zkrátka výzkum spolkne spoustu času i prostředků a leckoho může napadnout, zda by dané finance nemohly být vynaloženy jiným a možná užitečnějším způsobem.

Optimistický pohled
Než noha člověka udělá první stopu na Marsu, proběhne několik automatizovaných expedic, které důkladně povrch Marsu prozkoumají. Už nyní se zdá na 99,99 % jisté, že na Marsu žádný život, ani ten nejjednodušší, neexistuje, tudíž obavy z kontaminace pozemské biosféry jsou neopodstatněné. Rovněž se dá předpokládat, že v budoucnosti vypuštěné sondy se na zem vrátí i s prachem z povrchu Marsu, který pak budou vědci mít možnost důkladně analyzovat a poté vymyslet způsob, jak zabránit ohrožení členů posádky.

Realistický pohled (21. STOLETÍ)
Biologické hledisko celého projektu samozřejmě nelze podceňovat. Ale zdá se, že kontaminace pozemské biosféry skutečně nehrozí, ba právě naopak. Mnozí vědci předpokládají, že na Mars se postupně na různých sondách dostanou pozemské bakterie, které budou odolné i vůči kosmickému záření. Otázkou je, co s nimi tamější podmínky udělají. Případné ohrožení posádky kosmickým zářením lze pak eliminovat dostatečně silným magnetickým polem okolo vesmírného plavidla.


Nezanedbatelný lidský faktor
Pesimistický pohled

Při letu na Mars bude lidská posádka osm měsíců vystavena stavu beztíže a po přistání pak bude následovat šok v podobě téměř třikrát větší gravitace, než je ta pozemská. Největším problémem z biologického hlediska může být nedostatek vody. Ta sice na Marsu pravděpodobně je, ale otázkou zůstává, zda je pro astronauty využitelná. Expedici ovšem může zhatit i taková drobnost, jako popletení palců a centimetrů – že to není nemožné, o tom se už koneckonců NASA v minulosti přesvědčila.

Optimistický pohled
Dlouhodobý pobyt člověka ve stavu beztíže již v minulosti mnohokrát proběhl a řádně trénovaný astronaut by měl zvládnout i pobyt na povrchu Marsu. Co se týče vody, ale i vzduchu, bude nutné je recyklovat. Tyto technologie jsou zvládnutelné. V plánu je rovněž to, že astronauti si na samotné palubě lodi budou určité plodiny pěstovat, takže ani hlad by misi ohrozit neměl. Již v minulosti proběhlo několik projektů, kdy uzavřená skupina lidí musela žít soběstačným životem. Vzpomeňme například projekt Biosphere. I když výsledky zatím přesvědčivé nebyly, do startu expedice na Mars je ale stále dost času.

Realistický pohled (21. STOLETÍ)
Možná větší nebezpečím než fyzikální jevy a dostatek potravy může pro úspěšnost expedice psychika a odolnost astronautů. I u sebetrénovanějšího jedince může kdykoliv zafungovat lidský faktor. Expedici může zhatit spor, žárlivost nebo podkopané vztahy mezi jednotlivými členy posádky. Nikdy se předem nedá určit, co dlouhodobé přežívání v uzavřené komunitě s člověkem udělá. Zde čeká hodně práce psychology a sociology, a to nejen v přípravných fázích mise, ale hlavně během samotného letu.

Související články
V pondělí 8. dubna k nebi nad severní Amerikou vzhlédnou miliony pohledů. Uprostřed dne nebe potemní a obloha se zbarví do soumračna. Nastane úplné zatmění Slunce. I když od posledního neuplynulo ani 7 let, to letošní bude výjimečné. Měsíc je asi 400krát menší než Slunce, shodou okolností je také 400krát blíže Zemi. Čas od času nastane okamžik, […]
Lidí, kteří delší dobu pobývali ve vesmíru, není mnoho, takže se jakýkoliv výzkum, týkající se působení vesmírného prostřední na lidské zdraví, potýká s nedostatkem „účastníků“. Proto dlouhou dobu nebylo jasné, jak častým problémem je při pobytu na ISS „obyčejná“ bolest hlavy. Ačkoliv již od dob programu Apollo astronauti hlásili, že se při pobytu v prostředí […]
V sedmdesátých letech někteří badatelé s optimismem říkali, že jsme odhalili 95 procent tajemství kosmu. S kvalitnějšími pozorovacími technikami není od věci si přiznat, že toto číslo bylo značně nadhodnocené. Do toho obrazu zapadá i záhadný signál, jehož původ je mimo naší galaxii. Ne, Jednadvacítka nepřevlékla kabát a nezačíná psát jako naši kolegové z Enigmy. […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá. Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí radioteleskopu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz