Domů     Vesmír
PROGNÓZY: Kdy lidská noha vstoupí na Mars?
21.stoleti 17.3.2006

„Je to malý krok pro člověka, ale velký pro lidstvo.“ Těmito slovy komentoval Neil Armstrong první dotek lidské nohy s jiným vesmírným tělesem než s rodnou Zemí. Jakými slovy popíše svůj první krok astronaut, který vstoupí na povrch Marsu? A hlavně – kdy se tak vlastně stane?„Je to malý krok pro člověka, ale velký pro lidstvo.“ Těmito slovy komentoval Neil Armstrong první dotek lidské nohy s jiným vesmírným tělesem než s rodnou Zemí. Jakými slovy popíše svůj první krok astronaut, který vstoupí na povrch Marsu? A hlavně – kdy se tak vlastně stane?

Ve 21. století určitě, ale…
Pesimistický pohled

Podle prognóz z doby před dvaceti lety už lidstvo dávno mělo po Marsu chodit, ba dokonce zde mít zřízené základny. Jenže předpovědi se mýlily a dnes jsme rádi, že po Marsu jezdily alespoň roboty Spirit a Opportunity. Pokud se chce lidstvo vydat na planetární lety, musí na to mít dostatek prostředků. A ty zatím citelně scházejí, zvláště v době, kdy obrovskou část veškerých financí polykají ozbrojené složky. Dokud si naše civilizace nevyřeší své problémy doma, má vůbec cenu plahočit se někam na Mars?

Optimistický pohled
Když americký prezident John Kennedy v roce 1961 vyhlásil, že do konce desetiletí Američané přistanou na Měsíci, málokdo tomu věřil. Ale stalo se tak. Prezident Bush dal Američanům podobný cíl: Dobýt Mars po roce 2020. Kennedyho vyhlášení bylo jistě i součástí studené války, která díkybohu skončila, ale Američané mají, co se týče kosmického programu, nové konkurenty – Japonsko, Evropu a zejména Čínu. Přistání na Marsu je natolik prestižní záležitostí, že každá velmoc bude chtít získat prvenství. A právě konkurenční prostředí by mohlo do patnácti až dvaceti let umožnit první lidský krok na rudé planetě.

Realistický pohled (21. STOLETÍ)
Je nejpravděpodobnější, že první posádku na Mars vyšlou Spojené státy. I když další země, zejména Čína, mají velmi ambiciózní kosmické programy, pro USA mluví zkušenost. Americká vláda svůj úmysl doletět s lidskou posádkou na Mars ani nijak neskrývá, vždyť už dokonce stanovila cíl vyslat tam člověka po roce 2020. Odborníci z NASA jsou však realisté a mluví nejdříve o roku 2030 či o době ještě o několik let vzdálenější. „Jako velmi optimistický termín bych viděl zhruba rok 2030,“ říká Pavel Koten z Astronomického ústavu akademie věd v Ondřejově. Do tohoto odhadu ale zasahuje celá řada nepředvídatelných faktorů jako celkové priority lidstva nebo globální vývoj ekonomiky. Proto bych tento termín považoval jako nejbližší možný. Spíše se ale obávám, že to bude později, pokud vůbec.“

Trauma Challenger
Pesimistický pohled

Současná kosmická technika rozhodně nemá předpoklady, aby zvládla meziplanetární lety. Raketoplány pomalu dosluhují, jejich odchod do důchodu je naplánován na rok 2010. Vypuštění nové nosné rakety se plánuje o dva roky později, ale jak se u podobných projektů stává, může dojít ke zpoždění. Mnozí kritici rovněž poukazují na to, že pilotované lety na Měsíc byly sice oslavovány jako vítězství lidské techniky, ale ve svých důsledcích na ně padlo tolik zdrojů, že další rozvoj výzkumu vesmíru byl na dlouhá léta pozastaven.

Optimistický pohled
Mise robotů Spirit a Opportunity byla velmi úspěšná. NASA již uvažuje jak dál. Jednou z možností pro výzkum Marsu je nasazení roje kulovitých robotů velikosti tenisáku, které by po planetě skákaly. Jízdní řád pro dobytí Marsu je již připraven. Rok 2007 odstartuje k „rudé planetě“ sonda Phoenix, o dva roky později pak další kosmické plavidlo s mobilní vědeckou laboratoří. V roce 2014 odstartuje první sonda, která se z Marsu vrátí zpět na Zemi. V té době by už měla být v provozu loď, označovaná jako Crew Exploration Vehicle, což je plavidlo pro delší kosmické výpravy. Pokud termíny budou dodrženy, mohou být už v příštím desetiletí vybíráni kandidáti, jejichž noha se jako první dotkne jiné planety než Země.

Realistický pohled (21. STOLETÍ)
Plánování kosmických programů je balancování na tenkém ledě. Jak praví jeden z Murphyho zákonů: Cokoliv se může pokazit, pokazí se. Jistě, při cestě člověka na Mars dojde k mnoha problémům a technickým potížím, ale současná věda je již natolik vyspělá, že by jejich překonání neměl být větší problém. Dojde určitě k jistým zpožděním programu, ale z hlediska bezpečnosti posádky je jistě lepší, když mise na Mars odstartuje později, než aby byla šitá horkou jehlou. Každopádně, co se týče technického hlediska, let na Mars uskutečnitelný je.

Kontaminace Země nebo Marsu?
Pesimistický pohled

Mnoho vědců varuje, že o Marsu máme zoufale málo informací. Možná to zní jako sci-fi, ale co když se z Marsu na Zemi dostanou nějaké organismy, které zásadním způsobem ovlivní biologickou rovnováhu na naší planetě? A i kdyby žádný život na Marsu neexistoval, prach, kterým je povrch rudé planety pokryt, může být pro lidský organismus jedovatý. Není ani jasné, jak na posádku může zapůsobit smrtící kosmické záření. Zkrátka výzkum spolkne spoustu času i prostředků a leckoho může napadnout, zda by dané finance nemohly být vynaloženy jiným a možná užitečnějším způsobem.

Optimistický pohled
Než noha člověka udělá první stopu na Marsu, proběhne několik automatizovaných expedic, které důkladně povrch Marsu prozkoumají. Už nyní se zdá na 99,99 % jisté, že na Marsu žádný život, ani ten nejjednodušší, neexistuje, tudíž obavy z kontaminace pozemské biosféry jsou neopodstatněné. Rovněž se dá předpokládat, že v budoucnosti vypuštěné sondy se na zem vrátí i s prachem z povrchu Marsu, který pak budou vědci mít možnost důkladně analyzovat a poté vymyslet způsob, jak zabránit ohrožení členů posádky.

Realistický pohled (21. STOLETÍ)
Biologické hledisko celého projektu samozřejmě nelze podceňovat. Ale zdá se, že kontaminace pozemské biosféry skutečně nehrozí, ba právě naopak. Mnozí vědci předpokládají, že na Mars se postupně na různých sondách dostanou pozemské bakterie, které budou odolné i vůči kosmickému záření. Otázkou je, co s nimi tamější podmínky udělají. Případné ohrožení posádky kosmickým zářením lze pak eliminovat dostatečně silným magnetickým polem okolo vesmírného plavidla.


Nezanedbatelný lidský faktor
Pesimistický pohled

Při letu na Mars bude lidská posádka osm měsíců vystavena stavu beztíže a po přistání pak bude následovat šok v podobě téměř třikrát větší gravitace, než je ta pozemská. Největším problémem z biologického hlediska může být nedostatek vody. Ta sice na Marsu pravděpodobně je, ale otázkou zůstává, zda je pro astronauty využitelná. Expedici ovšem může zhatit i taková drobnost, jako popletení palců a centimetrů – že to není nemožné, o tom se už koneckonců NASA v minulosti přesvědčila.

Optimistický pohled
Dlouhodobý pobyt člověka ve stavu beztíže již v minulosti mnohokrát proběhl a řádně trénovaný astronaut by měl zvládnout i pobyt na povrchu Marsu. Co se týče vody, ale i vzduchu, bude nutné je recyklovat. Tyto technologie jsou zvládnutelné. V plánu je rovněž to, že astronauti si na samotné palubě lodi budou určité plodiny pěstovat, takže ani hlad by misi ohrozit neměl. Již v minulosti proběhlo několik projektů, kdy uzavřená skupina lidí musela žít soběstačným životem. Vzpomeňme například projekt Biosphere. I když výsledky zatím přesvědčivé nebyly, do startu expedice na Mars je ale stále dost času.

Realistický pohled (21. STOLETÍ)
Možná větší nebezpečím než fyzikální jevy a dostatek potravy může pro úspěšnost expedice psychika a odolnost astronautů. I u sebetrénovanějšího jedince může kdykoliv zafungovat lidský faktor. Expedici může zhatit spor, žárlivost nebo podkopané vztahy mezi jednotlivými členy posádky. Nikdy se předem nedá určit, co dlouhodobé přežívání v uzavřené komunitě s člověkem udělá. Zde čeká hodně práce psychology a sociology, a to nejen v přípravných fázích mise, ale hlavně během samotného letu.

Související články
Vesmír 17.5.2025
Byl to záblesk zeleného světla, který nad rudými horami Marsu rozzářil nebe a s ním i oči vědců. Poprvé v historii se totiž podařilo spatřit viditelnou polární záři na rudé planetě. Nečekaný výsledek dlouhodobého snažení vědeckého týmu, vedeného fyzičkou Elise Wright Knutsenovou z Univerzity v Oslu, potvrdil, že Mars má se Zemí více společného, než […]
Vesmír 11.5.2025
Vědci možná odhalili tajemství vnitřní stavby ledových obrů Uranu a Neptunu. Nová studie naznačuje, že by se v jejich nitru mohl nacházet obří oceán vody, což by mohlo vysvětlit jejich neobvyklá magnetická pole. Uran a Neptun jsou sice našimi vzdálenějšími planetárními sousedy, přesto o nich víme stále jen docela málo. Za celou dobu kosmického výzkumu […]
S blížícím se opětovným návratem člověka na jeho povrch se průzkum Měsíce opět dostává do popředí vědeckého zájmu. Čínské sondě se v roce 2020 podařilo na Zemi přivézt vzorky měsíční horniny, které byly podrobeny důkladnému zkoumání. Odhalily, že na Měsíci zřejmě k aktivnímu vulkanismu docházelo ještě poměrně nedávno… Čínský lunární program zahrnuje celou řadu jednotlivých […]
Technika Vesmír 8.5.2025
Sovětská sonda Kosmos 482, která byla vypuštěna 31. března 1972 v rámci programu Venera s cílem prozkoumat planetu Venuši, se po více než 50 letech na oběžné dráze chystá na nekontrolovaný návrat do zemské atmosféry. Očekává se, že k tomu dojde mezi 9. a 11. květnem 2025. Kosmos 482 nebyla obyčejná sonda. Její sestupový modul […]
Náklady na stravování astronautů ve vesmíru jsou vskutku astronomické, pohybují se kolem půl milionu korun denně na jediného strávníka. Potraviny přitom často nejsou dostatečně čerstvé ani chutné. To by měl změnit nový projekt laboratorního pěstování potravin ve vesmíru, který by mohl být realizován do dvou let. Laboratorně pěstované potraviny nejsou ničím novým, takto vypěstované kuřecí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz