Na Bajkonuru bylo před startem rakety Sojuz rušno. Co vše bylo třeba udělat než sonda Venus Express vzlétla k Venuši?
Tři, dva, jedna… start!
Devátého listopadu 2005 vynesla ruská raketa Sojuz-Fregat na oběžnou dráhu Země evropskou vesmírnou sondu Venus Express. Sonda se poté od rakety úspěšně odpoutala a vydala se na pětiměsíční let k planetě Venuši. Jejím úkolem je získat více informací o naší vesmírné sousedce, především pak o její atmosféře. K cíli má dorazit po 153 dnech letu, tedy v dubnu 2006.
Sonda má poté více než rok obíhat kolem planety a zkoumat její okolí a půdu. Mise se zabývá i problematikou skleníkovému efektu na Venuši a hurikány, které neustále čeří její horkou a hustou atmosféru. Vědecké přístroje budou nakukovat i pod pokličku zdejších sopek.
Z Francie na Bajkonur
Sondu Evropské kosmické agentury ESA (European Space Agency) postavilo konsorcium firem ve výrobním závodě v Toulouse (Francie), odkud byly jednotlivé součásti letecky dopraveny přes Amsterodamu do kazašského Bajkonuru. V hangárech známé kosmické základny byla sonda kompletována a připojena k raketě Sojuz, která ji posléze vynesla do vesmíru.
Tělo sondy má tvar kvádru o rozměrech zhruba 1,5 x 1,5 x 2 m s dvojicí křídel solárních panelů o výkonu 800 – 1100 W (v závislosti na vzdálenosti od Slunce). Celková hmotnost sondy včetně paliva je 1 270 kg, z toho na palivo připadá 570 kg a na vědecké přístroje 93 kg.
