SERIÁL: VĚDA NA STOPĚ ZLOČINU

Blíží se digitál Moderní metody a technika pronikají i do daktyloskopie. Díky otiskům se daří usvědčovat zločince a identifikovat oběti trestných činů, neštěstí a sebevražd. Jak však takové stopy vznikají? Co všechno mohou kriminalistům prozradit?Blíží se digitál  Moderní metody a technika pronikají i do daktyloskopie. Díky otiskům se daří usvědčovat zločince a identifikovat oběti trestných činů, neštěstí a sebevražd. Jak však takové stopy vznikají? Co všechno mohou kriminalistům prozradit?

Na všech předmětech, kterých se dotkneme prsty, dlaněmi či dokonce i bosými chodidly zanecháváme, s „pomocí“ výměšků mazových a potních žláz, své daktyloskopické stopy. Jejich základem jsou rýhy, takzvané papilární linie, které se vzájemně různě kříží, mění směr, rozvětvují se a spojují, přerušují… Vytvářejí tak složité obrazce – dermatoglyfy. Výška souvislých vyvýšených reliéfů je cca 0,1 – 0.4 mm a šířka cca 0,2 – 0,7 mm. Sebemenší změnu v průběhu papilární linie, kterou se odlišuje od ostatních, označují kriminalisté jako markant. A právě na tvaru, umístění a vzdálenosti těchto markantů je založeno vyhledávání shodných otisků. Rozložení takových znaků v obrazcích je pro každého člověka typické a nezaměnitelné.

Pravidla se nemění!
Víc než stoleté zkušenosti dokazují platnost pravidel, kterými se kriminalisté při práci s otisky řídí: 
1. NEOPAKOVATELNOST. Už anglický přírodovědec Francis Galton, jenž se zasloužil o položení teoreticko-vědeckých základů daktyloskopie, došel roku 1888 matematickými metodami k závěru, že  „V uspořádání papilárních linií existuje celkem 64 miliard různých variant!“ Přitom vycházel pouze z obrazce jediného prstu. Kriminalistům by mohla načas výjimečně působit problémy jen jednobuněčná dvojčata. Jedině ta mají shodné papilární linie! Jinak neexistují dvě osoby s naprosto stejnými obrazci.
2. RELATIVNÍ NEMĚNNOST. Obrazce papilárních linií jsou celý život relativně neměnné. S přibývajícím věkem, od narození až do smrti člověka,  dochází jen k vývojovým změnám ve velikosti pokožky a tedy i obrazců papilárních linií, k jejich zhrubnutí, tvorbě různých vrásek, vzniku jizev po poraněních apod. Ty sice částečně mění vzhled obrazu papilárních linií, ale neměnný zůstává jejich tvar, sled, skladba, návaznost…
3. NEODSTRANITELNOST papilárních linií, pokud se neodstraní nebo nezničí zárodečná vrstva kůže. Potvrzení této pravdy bylo doslova bolestivé, neboť mnozí daktyloskopové sami na sobě prováděli různé drastické pokusy. Pokožku si seřezávali, obrušovali, opalovali či jinak ničili různými chemikáliemi… Ovšem všechno to nebylo nic platné, protože po zhojení takových zranění vždy znovu vystoupily naprosto shodné obrazce papilárních linií, pokud ovšem zůstala zachována zárodečná vrstva kůže.

Jak zviditelnit otisk?
Už z pamětnických filmů známe kufřík s malými zásuvkami, ve kterých měl technik všechny potřebné pomůcky. V podstatě stejných postupů a pomůcek používají i dnešní kriminalisté. Viditelné daktyloskopické stopy (daktyly) se nejprve fotografují a poté se vhodným způsobem zajišťuji originály.
Neviditelné (latentní) otisky se zviditelňují fyzikálními, fyzikálně-chemickými nebo chemickými metodami. Mezi nejpoužívanější prostředky patří daktyloskopické prášky, ninhydrin (triketohydrindenhydrát, C9H6O4) a oblíbeny jsou mj. i kyanoakrylátové páry. Velmi se osvědčily se i techniky, které  využívají luminiscence a zvyšují tak kontrast otisku proti podkladovému  materiálu. Z takto zviditelněné stopy se pak, i s využitím fotografických filtrů, zajišťují snimky. Stopy zviditelněné luminiscenčními technikami se fotografují při použití úzkopásmových filtrů a laditelného zdroje světla. Stopy zviditelněné prášky se snímají na daktyloskopické fólie. Takto zajištěné daktyly se poté pečlivě označí a odešlou na daktyloskopickou expertizu.

Pozor na jizvy!
Při expertize kraluje metoda porovnání (komparace) dvou různých otisků – například konkrétního člověka proti zajištěným daktyloskopickým stopám z místa činu nebo otisku neznámé osoby proti otiskům v daktyloskopických sbírkách. Porovnáváním se zjišťují shodné, shodně orientované a charakteristické znaky. Při stanovení shodnosti nesmí existovat žádná nevysvětlitelná odlišnost, jakou představuje třeba deformace, jizva apod.
Otisky prstů lidem se tradičně snímají pomocí daktyloskopické černi (což je v podstatě tiskařská čerň). Její tenká vrstva se nanese na pevný a rovný podklad (sklo, kov). Na takto vzniklou plochu prověřovaný člověk přitiskne část pokožky poskytující papilární linie. Dnes se ovšem už sériově vyrábějí fólie s již nanesenou optimální vrstvou černi.

Čisté ruce
Od expertů jsme se dozvěděli, že existuje i tzv. čistá daktyloskopie, kdy se místo černi využívá speciální voskové pasty a takto získaný otisk se poté přenese na speciálně upravený papír. Chemickou reakcí mezi pastou a složkou papíru vznikne černě zbarvený otisk. Tento způsob používají kriminalisté z psychologických důvodů zejména k získání otisků osob, které měly k oběti nějaký bližší vztah.
Analogicky jako u žijících osob se snímají otisky u nebožtíka. Někdy postačí potřebnou část těla jen vyfotografovat. Pokud však jeho pokožka už svraštěla, lze do ní pomocí injekční stříkačky vstříknout vhodnou kapalinu, aby se vypjala. U starších mrtvol, jak nás „staří“ praktici poučili, se musí část pokožky s papilárními liniemi odpreparovat. 
Nejmodernějším způsobem je ale digitální sejmutí otisků pomocí tzv. livescanerů. Po naskenování je vytištěna daktyloskopická karta, která se klasickým způsobem doplní o otisky dlaní. Poté se karta odešle ke zpracování.
 
Jak vysoká je spolehlivost?
Zkušený odborník Zdeněk Rubáš z Kriminalistického ústavu Policie ČR v Praze pro 21. STOLETÍ uvedl: „Individuální vlastnosti kresby papilárních linií a jejich ‚snadné a jednoduché‘ využití dává předpoklad pro jejich vcelku velmi brzké využívání v počítačových systémech“.
Biometrické systémy využívající individuálních vlastností kresby papilárních linií lze rozdělit na dvě skupiny – identifikační a daktyloskopické. Identifikační  slouží jako ochranný prostředek proti vstupu nepovolaných osob nebo se jejich prostřednictvím identifikují osoby, např. z osobních dokladů. V identifikačních systémech, tzv. čtečkách, se neporovnávají otisky podle výskytu jednotlivých markantů, ale jsou jen součástí porovnávaného obrazu a při vyhodnocování nehrají zásadní význam.
Nás však zajímají systémy daktyloskopické, které byly od prvopočátku vyvíjeny jako prostředek pro potřeby daktyloskopických sbírek vedených v jednotlivých policejních archivech. K tomu Zdeněk Rubáš upřesňuje: „Spolehlivost systému při porovnávání otisků prstů je 100 %, avšak jejich výslednost klesá vlivem kvality ukládaných otisků o necelé jedno procento. V režimu zpracování daktyloskopické stopy je předpokládaná spolehlivost 75 %.“

Otisk do pasu
Můžeme tedy shrnout, že kriminalistická daktyloskopie je velmi rychlou a jednoduchou metodou k bezpečnému zjištění identity jakékoliv osoby. Ačkoli ani tradiční lupa ještě nepatří historii, moderní kriminalisté se dnes spíše spoléhají na nejnovější poznatky vědy i stále modernější technická zařízení. Nejžhavější novinkou je, že od roku 2008 by měl i náš cestovní pas obsahovat další bezpečnostní prvek – digitální otisk prstu!

Více se dozvíte:
J. Straus a kol., Kriminalistika, kriminalistická technika, Policejní akademie ČR, 2004
J. Strach, Pokroky v kriminalistice, 2004
V.Porada a kol., Kriminalistika, CERM(Brno), 2001
http://www.mvcr.cz/ministerstvo/muzeum.html
http://sweb.cz/krimi-spk/02_exper/expertiz/02a_dakt/02a

Automatická identifikace osobu
S využitím nejmodernějších vědeckých poznatků se zrodil počítačový automatizovaný identifikační systém AFIS 2000. Lze ho alternativně nastavit tak, že sám rozhodne, zda je otisk shodný či ne a jako odezvu vrátí pouze informaci SHODA nebo NESHODA (tzv. Rapid Respond System).
Tak vznikla aplikace, která je schopna nepřetržitě po dobu 24 hodin denně automaticky identifikovat osobu na základě otisků dvou prstů (palců) bez účasti znalce v oboru. Využívá se ke kontrole ilegálního pobytu cizinců na našem území. A jak se to dělá?
Obsluha sejme na malém scaneru otisky obou  palců a zapíše popisné údaje prověřované osoby. Úlohu odešle ke zpracování do centra, odkud za několik minut přijde zpráva o shodě či neshodě zaslaných otisků palců.
Poté policista zhotoví daktyloskopickou kartu, na které jsou již vytištěny otisky scanovaných palců a zbylé otisky sejme klasickým způsobem pomocí daktyloskopické černě. Takto zhotovenou daktyloskopickou kartu opět odešle ke zpracování do ústřední daktyloskopické sbírky. V případě neshody zůstávají otisky dvou palců uloženy v databázi jako dočasný záznam včetně popisných dat. V případě shody se uživateli objeví na monitoru popisné údaje osoby  shodných otisků prstů. Veškeré údaje lze vytisknout a mohou sloužit jako podklad pro správní řízení. 
Národní systém AFIS funguje v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Ty jsou zapojeny do celoevropského systému EURODAC. Obsahuje databáze  žádostí žadatelů o azyl i osob, které se dopustily protiprávního jednání.

Byl J. E. Purkyně otcem daktyloskopie?
Na různorodost papilárních linií poukazoval už i český fyziolog Jan Evangelista Purkyně (1787 – 1869). Má tak světový primát v oboru daktyloskopické klasifikace. Roku 1823 poprvé popsal základní vzory papilárních linií na koncových článcích prstů a klasifikoval je do devíti vzorů. Za důležitý klasifikační znak považoval i trojúhelníkové seskupení papilárních linií (tzv. deltu).
Purkyně je někdy dokonce označován za zakladatele kriminalistické daktyloskopie, ale ve skutečnosti jím není. Zajímal se totiž jen o to, jak se obrazce jeví na kůži, ovšem neznal věc pro kriminalistiku zásadní – otisky  obrazců.

Kdo byl první?
Pojem „daktyloskopie“ poprvé použil Argentinec dr. Juan Vucetich (1838 – 1925). Roku 1892 se mu podařilo podle krvavých otisků zanechaných na místě trestného činu identifikovat vraha.
První vědecký sjezd k otázkám daktyloskopie se díky Vucetichovi uskutečnil 13. 5.1910 v argentinském Buenos Aires. Ovšem daktyloskopická identifikace byla zavedena ve Velké Británii již roku 1901, v Německu o dvě léta později. U nás se daktyloskopické karty začaly oficiálně vyhotovovat od 9. 9.1908.

Každá země jinak
Množství potřebných markantů (shodných daktyloskopických znaků) nutných k tomu, aby se staly důkazy při soudním líčení, se v jednotlivých zemích liší. V Itálii nyní požadují 17 markantů, ve Velké Británii o jeden méně, Německo povoluje rozpětí 8 – 12 stop, USA doporučují 8 – 16 markantů, v ČR je to rovná desítka.

Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Heslo zapsané v hlavě? Ani zde není zcela v bezpečí!

Heslo zapsané v hlavě? Ani zde...

Staré úsloví tvrdí, že co má člověk v hlavě, to mu nikdo neukradne. Na první...
Tank Karrar vyrazí do akce ještě v letošním roce

Tank Karrar vyrazí do akce ještě v...

Podle dostupných informací by se mělo jednat o velmi účinnou zbraň,...
Zdroj nepřátelské palby zvládne najít zbraňový senzor PEARL

Zdroj nepřátelské palby zvládne...

Tento nový, přenosný systém lze nainstalovat na ruční zbraň. Výhodou je,...
Rozpoznají drony násilí v davu lidí?

Rozpoznají drony násilí v davu...

Vědcům z anglické univerzity v Cambridge se podařilo najít řešení umělé...
Nový software pro diagnostiku

Nový software pro diagnostiku

Software na psychologickou diagnostiku Hypothesis, který vyvinuli odborníci z...
Zbraňový senzor PEARL: Dokáže určit, odkud vede nepřátelská palba

Zbraňový senzor PEARL: Dokáže...

Vojáci musí během boje sledovat celou řadu věcí. Rozlehlé bitevní pole však...
Robot měnící během letu svou konstrukci

Robot měnící během letu svou...

Vědcům z institutu Étienne Jules Marey Institute of Movement Sciences...
Nejrychlejší a největší 3D tiskárna je velká jako autobus

Nejrychlejší a největší 3D...

V letošním roce představila australská společnost Titomic 3D tiskárnu,...
Ochranná výstroj z neprůstřelných baterií? Americká armáda plánuje revoluční novinku

Ochranná výstroj z neprůstřelných...

Baterie hrají v moderní válce důležitou úlohu. Pro pěšáka ovšem...
Urychlovače částic pomohou zvítězit nad rakovinou – budoucnost je v rukách mladých vědců

Urychlovače částic pomohou zvítězit...

Rakovina je u dospělé populace druhou nejčastější příčinou úmrtí (po...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Fenomén Marvel: Zelenáč Hulk vyráží do akce!

Fenomén Marvel: Zelenáč Hulk...

Superhrtdinské filmy ovládly kina a téměř zcela vytlačily například...
První český cestovatel Oldřich z Pordenone kritizoval kanibaly i pohřební rituály Tibeťanů

První český cestovatel Oldřich z...

První známý Čech – cestovatel, mnich Oldřich, se v létě roku 1327 účastní...
Zapálili Prahu v roce 1689 francouzští žháři?

Zapálili Prahu v roce 1689...

Francouzský král Ludvík XIV. se užírá vzteky. 20. září 1688 do Paříže dorazily...
VIDEO: Co všechno je lidské tělo schopné přežít?

VIDEO: Co všechno je lidské tělo...

Byli jste někdy zvědaví, jak dlouho dokáže člověk vydržet...
„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh utrženého sluchátka

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh...

Lze si představit současnou civilizaci bez mobilů? Asi těžko. Telefony mohou...
100 let španělské chřipky: Masová vražedkyně si oběti nevybírala!

100 let španělské chřipky: Masová...

Rok 1918 se nese v duchu prolité krve. Světem už čtvrtý rok cloumá...
Octová dieta: Bizarním prostředkem ke zhubnutí se tráví i lord Byron

Octová dieta: Bizarním prostředkem...

Lžičce jablečného octu před každým jídlem údajně vděčí za své postavy i...
Jaké bude marťanské menu?

Jaké bude marťanské menu?

O pilotovaném letu k Marsu se v odborných i laických kruzích hovoří poměrně...
Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tenký váleček grafitu zasazený do kousku dřeva. Snadno se s ním píše, napsané...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.