Smrt si nevybírá dovolenou ale lidi! Konce každého roku se u nás nedožije asi 110 tisíc lidí, kteří ho ještě s prvním lednovým řádkem v kalendáři s nadějí vítali. Na každých 1000 osob tak v průměru připadá víc než deset zemřelých.
Pomineme-li menší počet lidí, kteří se stanou obětí dopravní nehody, nešťastné náhody, vraždy či odejdou ze světa dobrovolně sebevraždou, jsou zdaleka nejvážnější příčinou smrti choroby. Ty nejnebezpečnější vám chce 21. STOLETÍ představit podrobněji.
Smutný žebříček
Jak se ukazuje, u hlavních smrtících nemocí se situace tradičně rok co rok opakuje. Dokazuje to následující smutný žebříček pěti příčin smrti. Dohromady mají na svědomí téměř 94 % všech úmrtí .
1. Nemoci oběhové soustavy 55 042 obětí 51,4 %
2. Novotvary 29 168 27,2 %
3. Vnější příčiny: poranění a otravy 6 991 6,5 %
4. Nemoci dýchací soustavy 4 755 4,4 %
5. Nemoci trávicí soustavy 4 537 4,2 %
NEMOCI OBĚHOVÉ SOUSTAVY
Pouze ty více postihují ženy – v roce 2004 to bylo 30 123 případů, zatímco mužů „jen“ 24 919. Dominuje u nich ateroskleróza před akutním infarktem myokardu a cévní mozkovou příhodou. Ženy nejvíce postihuje chronická ischemická choroba srdeční.
Na selhání srdce nejvíce umírají lidé v příhraničních oblastech. Zásadní příčinou je, vzhledem ke vzdálenosti, většinou dlouhá doba než se k postiženému dostane odborná pomoc. Přitom se šance na záchranu počítá na minuty či dokonce vteřiny.
A jaké tedy jsou perspektivy? Odborník, přednosta kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze Jan Pirk se domnívá, že v průběhu pěti let se značně zpomalí počet kardiovaskulárních (srdečně-cévních) postižení. „Ovšem potrvá ještě možná až dvacet let, než se zastaví úplně.“ dodává.
Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění:
Nejvyšší:
Muži: kraj Vysočina, Zlínský, Liberecký
Ženy: Zlínský, Jihomoravský, Praha
Nejnižší:
Muži: Olomoucký, Středočeský, Karlovarský
Ženy: Olomoucký, Středočeský, Liberecký
NOVOTVARY
Snad největším současným strašákem většiny obyvatel je rakovinné bujení. Není tajemstvím, že ročně u nás jako blesk z jasného nebe nově zasáhne téměř 60 000 lidí různého věku. Polovina tohoto počtu každoročně rakovině podlehne.
U lidí je nejčastějším druhem nádoru karcinom, který má různé podoby. Není to tedy jediné onemocnění, závisí na druhu nádoru. Důležitý je i stupeň zhoubnosti, který není vždy stejný.
Zhoubný novotvar se u mužské populace zaměřuje nejvíce na průdušky (plíce), prostatu a tlusté střevo. V případě žen se před průdušky a tlusté střevo propracoval novotvar prsu. Nadějí se stává to, že například ve srovnání se situací v sedmdesátých létech 20. století úmrtnost u nás klesla o celou třetinu.
Stále více se bohužel daří zákeřné rakovině kůže. Do jistě míry k tomu může přispívat i skutečnost, že hodně lidí jezdí k moři, kde se dostatečně nechrání před palčivým slunečním zářením. Více pozornosti bychom měli věnovat i mateřským znaménkům – mohou se stát příčinou záludného melanoblastomu kůže.
Předseda Ligy proti rakovině prof. Zdeněk Dienstbier 21. STOLETÍ řekl: „Podle mého názoru je dnes při výzkumu nejzajímavější genetická oblast, která slibuje největší efekt. Pokud by se podařilo určit gen, který je spouštěčem mechanismu, kdy je nádorová buňka schopna vymknout se z regulace organismu, tak moderní genové inženýrství nabízí perspektivu, že by šlo takové geny i eliminovat – nahradit je novými geny. To já považuji za jednu z nejracionálnějších myšlenek.“
Úmrtnost na rakovinu:
Nejvyšší:
Muži: kraj Plzeňský, Karlovarský, Praha.
Ženy: Praha, Ústecký,Plzeňský
Nejnižší:
Muži: Olomoucký, Středočeský a Zlínský
Ženy: Olomoucký, Středočeský a Královéhradecký
VNĚJŠÍ PŘÍČINY: PORANĚNÍ A OTRAVY
Tato kategorie slučuje opravdu pestrou mozaiku důvodů úmrtí. Vždyť poranění zahrnuje oblast zaměstnání, domácnosti, volného času. Samozřejmě sem náleží i následky havárií na silnicích, specifickou kapitolu tvoří sebevraždy (podrobněji v samostatném příspěvku).
Jisté je, že v počtu obětí různých poranění téměř třikrát více převažují muži. Poměr mezi pohlavími se zčásti vyrovnává pokud jde o otravy. Není třeba dlouho vysvětlovat, že i těch je mnoho druhů – nejen jedovatým plynem či chemikáliemi a léky, ale třeba i houbami, plody některých druhů flóry apod.
NEMOCI DÝCHACÍ SOUSTAVY
Předčasný konec života může mít na svědomí silné astma (tak zemřel třeba Hugo Haas). Spolehlivou cestou k tomuto bronchopneumonárnímu onemocnění je pro mnoho lidí, zejména mladistvých, nadměrné kouření. Experti předpovídají, že v roce 2010 si tabákové výrobky na celém světě vyžádají životy až 10 miliónů lidí.
NEMOCI TRÁVICÍ SOUSTAVY
Velmi časté postižení představují perforace střev či některá zánětlivá onemocnění. Obávaná vředová choroba není tak často příčinou smrti, jak se laici domnívají. Mnohem zákeřnější je jaterní cirhóza, kterou láká nadměrné požívání alkoholu.
Zdroje: Český statistický úřad, Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) MZ ČR,
Policejní prezídium ČR
Kdy se u nás umírá?
V ČR ženy umírají nejčastěji ve věku 80 – 84 let. V roce 2004 tak navždy odešlo 23,6 % osob. Muži nejvíce končí život už ve věku 75 – 79 let. V tomto věku zemřelo v roce 2004 15,9 % mužů. Po 75. roce života začíná počet zemřelých žen převyšovat množství zemřelých příslušníků opačného pohlaví.
Tzv. hrubá míra úmrtnosti , která souvisí s věkovou strukturou obyvatel, je nejvyšší v Praze a Středočeském kraji, nejnižší v krajích Karlovarském a Vysočina.
Jiná je však situace v kategorii tzv. standardizované úmrtnost (úmrtnost na 100 000 osob evropské standardní populace). Nejlepší stav je v Praze. Další pořadí krajů: Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a poslední Moravskoslezský.
Poznámka: K tomu bych doporučoval dát mapu se všemi kraji a u nich čísly tzv. standardizované úmrtnosti..
Odcházejí nečekaně
Jak se 21. STOLETÍ dozvědělo na Policejním prezídiu ČR, v roce 2004 policisté objasňovali 196 484 nehod, při kterých si smrt vybrala daň 1215 obětí. Ve stejném období si na své černé konto připsala 227 zavražděných (zjištěných) lidí.
Mnohonásobně vyšší je počet sebevrahů. Už za rok 2002 to bylo 1534 dokonaných sebevražd. (V průměru na jednu ženu připadalo 3,8 mužů). Přesto to znamenalo snížení o 40 % oproti roku 1970, kdy naše republika patřila mezi nejhorší v Evropě. Nejvíc sebevrahů bylo v Praze, Jihomoravském a Ústeckém kraji, nejméně v Karlovarském, Libereckém a Vysočina. Většinu tragédií zaznamenaly okresy Jeseník, Semily a Cheb, nejméně Mělník, Rakovník a Kutná Hora.
Další rozšířené choroby
(i když nikoli tak smrtelné):
Diabetes mellitus (cukrovka): Postihuje v ČR 713 000 lidí a každoročně jich četné tisíce přibývají. Desítky tisíc dalších však nemají ani zdání, že tuto chronickou chorobu, která zpočátku nijak nebolí, mají. Při neléčení se přidávají komplikace – hlavně selhání ledvin, oslepnutí, nutná amputace nohy. Nejhorší situace je v krajích Zlínském, Ústeckém a Jihočeském.
Alergie: V současnosti se s ní v ČR léčí 878 000 postižených lidí všeho věku. Nejvíce jich trpí v Praze, pak v Královéhradeckém a Olomouckém kraji.
V Evropě zaostáváme
Ačkoli se od 90. let stav u nás zlepšuje, ve srovnání s evropskými zeměmi, které se mohou pochlubit nejnižší úmrtností (Švýcarsko, Itálie, Švédsko, Island) je tzv. standardizovaný ukazatel úmrtnosti v ČR stále asi o polovinu vyšší. Rozdíl ve střední délce života představuje 4 – 6 let v neprospěch našich obyvatel. Zarážející je zejména úmrtí v důsledku nemocí oběhové soustavy. Zdaleka nejhorší situaci v tomto směru prožívají lidé v zemích bývalého Sovětského svazu.
Naopak mezi nejlepšími zeměmi je ČR v otázce kojenecké úmrtnosti.
