Znovuotevření drážďanské katedrály Frauenkirche nebylo nejen výsledkem skvělé práce architektů, ale bylo i úspěchem technickým. Barokní prostor ožil i nejmodernější elektronikou.
Když se v noci ze 13. na 14. února 1945 v Drážďanech poprvé rozezněly varovné sirény, nikdo ještě netušil, že nálet spojeneckých vojsk nepřežije 40 000 obyvatel a dvě třetiny města skončí v troskách. Dva dny po vybombardování Drážďan se sesula k zemi i jejich majestátní barokní dominanta – katedrála Frauenkirche. Kostel, který 15 let po svém dokončení (1745) přečkal těžkou palbu z pruských kanónů, a vysloužil si tak od velitele útočících vojsk označení „vzdorovitý mezek“, nakonec podlehl až britským lancasterům. Ačkoli se hned po ukončení války tehdejší architekti pustili do nákladné rekonstrukce a začali s mravenčí pečlivostí z trosek dolovat kusy historického zdiva, nadcházející politická situace si pro kostel přichystala zcela odlišný osud. Dalších padesát let měly jeho trosky připomínat tehdejší utrpení.
Kostel v regálech
Po pádu Berlínské zdi se však vláda rozhodla podpořit projekt obnovy historického centra Florencie na Labi (jak se před válkou Drážďanům přezdívalo) a s ním samozřejmě i katedrály Frauenkirche.
V roce 1993 se tedy započalo s přípravami na rekonstrukci a po několik let se Drážďany mohly chlubit zajímavým unikátem – obrovské bytelné regály rozložené na ploše stovek metrů čtverečních naplněné díly rozebraného kostela. Památkáři se totiž zasadili o to, aby se na obnovu katedrály v co největší míře využilo historické zdivo.
Původní stavební plány z 18. století se bohužel nedochovaly, a tak nová stavba vycházela z dobových fotografií a dokumentace rekonstrukce, která proběhla ve 20. letech 20. století. Podle nich pak byl sestaven podrobný počítačový 3D model budovy.
Každý kámen prošel pečlivou archeologickou evidencí a pomocí počítačového programu mu bylo přisouzeno jeho bývalé místo v nové stavbě. S ohledem na to, aby jejich začlenění nenarušovalo statiku nového kostela, se nakonec podařilo do budovy včlenit 43 % historických kamenů.
Aby se klenba nezřítila…
Jelikož se však již při původních stavebních pracích v 18. století vyskytly problémy s tíhou obrovitého „kamenného zvonu“, který kryje střechu kostela, architekti se rozhodli, že některé prvky vyřeší za pomoci nových technologií. Změny se dotkly zejména podzemních prostor, kde místo někdejšího hřbitova vznikl koncertní sál, a všechny nosné pilíře byly vyrobeny z nového nepoškozeného pískovce. Neuvěřitelných 12 000 tun vážící kopule vznikla složením a přesně opracovaných kvádrů na dřevěnou konstrukci (ta se po částech odstraňovala) a následným spojením speciálně připravenou maltou.
Bezdrátový přenos z kazatelny
Slavnostnímu vysvěcení 30. října loňského roku však předcházela modernizace i na zcela jiné bázi. Kromě elektrického osvětlení a klimatizace se na zvýšení komfortu návštěvníku podílelo i ozvučení kompletním mikrofonním systémem, věnovaným firmou Sennheiser. Mikrofony je tak vybavena kazatelna i oltář a nechybí ani aparatura pro slavnostní nebo koncertní události. Aby byl přenos zvuku kvalitní opravdu za každé situace, dostala správa katedrály k dispozici i moderní bezdrátové přenosné a klopové mikrofony.
Pro pohodlné seznámení s památkou tu existuje i možnost zapůjčení jednoho ze stovky zvukových průvodcovských systémů guidePORT. Ten turistům ochotně prozradí podrobnosti pohnuté historie katedrály od schválení stavebních plánů z roku 1722, přes zničení na konci 2. světové války až po průběh rekonstrukce.
Více se dozvíte:
http://www.sennheiser.com/sennheiser/icm.nsf/root/press_aktuell_technikdresdenerfrauenkirche
Pro pohodlí návštěvníků
Informační systém Sennheiser guidePORT nabízí návštěvníkovi poslech odborného výkladu ve zvoleném jazyce, aniž by se musel, pokud nechce, trmácet celou katedrálou. Stačí se v klidu někde posadit a podle plánku si do sluchátek pustit stručný či podrobný výklad o konkrétním detailu památky nebo si třeba poslechnout zvuk chrámových zvonů. Pokud dá přednost procházce katedrálou, přístroj pozná, kam právě došel a automaticky spustí příslušný výklad.
Akustický signál rovněž upozorní odcházejícího návštěvníka, že (možná omylem) zapomněl odevzdat přístroj.
Kde vzít peníze na kostel
Rekonstrukce, která navzdory moderním možnostem netrvala nijak výrazně kratší dobu než původní výstavba v 18. století (12 oproti 20 letům), přišla v přepočtu na 5,5 miliardy korun. Ačkoli se na této úctyhodné sumě do jisté míry podílela německá vláda, větší část (přes 3 miliardy korun) byla vybrána na sponzorských darech. Nejhlouběji do kapsy si přitom sáhl nositel Nobelovy ceny za lékařství Günter Blobel, který na obnovu Frauenkirche věnoval většinu finanční odměny plynoucí z tohoto prestižního ocenění (asi 2,5 milionu korun). Zahanbit se nedala ni britská královna Alžběta II., která v zemi, jejíž vojáci kdysi kostel zničili, uspořádala ve prospěch rekonstrukce Frauenkirche úspěšný benefiční koncert.
