Určitě to znáte ze sci-fi filmů: Hrdina si zapne supermoderní počítač, otevře příjem pošty, na obrazovce se objeví osobně odesílatel a to co má na srdci zkrátka a jednoduše řekne. To už ale dnes ale není jen výsadou filmových hrdinů. Technologie videoemailů se šíří světem! 
Politik na displeji
Zvláště ve Spojených státech se videoemaily stávají stále populárnějšími. Neslouží ovšem jen k soukromým účelům, ale jsou využívány především z obchodních důvodů. Díky nim se rozšiřují nejrůznější produkty či komerční oznámení a někteří politici je dokonce využívají i ve svých volebních kampaních.
K masovému rozšíření této technologie pomáhá její jednoduchost. Na trhu již je produkt First Stream Mail 4.0, který je kompatibilní s jakoukoliv platformou, ať se jedná o Microsoft Media, Javu, Flash či Quicktime.
Okno, ve kterém se zpráva otevře má necelých 40 centimetrů čtverečných, ale pouhým jediným kliknutím myši se rozvine kompletně přes celou obrazovku. Není tedy nutné s lupou v ruce zkoumat, oč vlastně v přijaté zprávě jde.
Nahraj zprávu!
K rozesílání videoemailů toho není potřeba zas tak mnoho. Princip videoemailu je založen na propojení softwaru v počítači a nevelké kamery se zabudovaným mikrofonem, která nás svým okem sleduje z horní hrany monitoru.
Po odpočítání „3, 2, 1, start“, nahraje uživatel svou zprávu a poté ji může doplnit i textem či jinou přílohou. Složité není ani přidání nejrůznějších triků do nahrávky. Samotné nahrávání je stejné, jako je tomu u videorekordérů nebo magnetofonů, opět se zde setkáváme se starými známými tlačítky „record“, „pause“, „stop“ a k přehrání hotového záznamu pak slouží, jak jinak, tlačítko „play“. Poté se vzkaz díky funkci Save and upload vybranému příjemci odešle a zároveň se uchová v počítačovém archivu na disku.
V USA již provideři rozesílání videoemailů zařazují do svých nabídek. Cena této služby se pohybuje průměrně okolo padesáti dolarů za měsíc, což je necelých 1300 korun českých.
Z očí do očí
Princip videoemailů počítá s leností člověka. Pokud příjemce obdrží zprávu, která je plná dat, údajů či spousty nudných čísel, málokdy si text přečte celý. Pokud mu ho ale z obrazovky čte hlas s příjemnou intonací, který navíc patří k sympatické tváři, pak i na první pohled nudné sdělení či dokument může zaujmout. S tím počítají především obchodníci.
Podle posledních výzkumů, které proběhly v USA, až polovina dotazovaných uvedla, že pokud by znala odesílatele zprávy, videoemail si otevře a vyslechne. O deset procent méně lidí pak uvažovalo o tom, že by si spustili videoemail od odesílatelů, se kterými je váží obchodní vztahy.
Svou roli hraje i to, že potenciální zákazník ocení, že videoemail nemusí být anonymní. Pokud příjemce otevře zprávu tohoto typu, je osloven jménem, otázán na to, jak se mu daří a teprve potom se spustí lavina informací, nejspíš jí vyslechne. Z psychologického hlediska to pak nepůsobí tak studeně, jako stejný postup v klasickém emailu. Konečně, heslo propagátorů videoemailu je všeříkající: „Dělejte svůj byznys osobně!“.
Videoemail i v mobilu
Některé společnosti si na základě této moderní technologie zakládají i svou image. Pokud firma komunikuje tímto způsobem, ukazuje, že drží krok s dobou, že je takzvaně „in“. Právě z těchto důvodů tento způsob komunikace často využívají PR agentury a marketingové společnosti.
Pokud takový vidoemail dorazí do konkrétní firmy, kde je tato technologie ještě neznámá, jistě vzbudí zájem a všichni kolegové z kanceláře se seběhnou k počítači podívat na novinku komunikační techniky.
Navíc se nyní objevuje i možnost zasílat videoemaily pomocí mobilních telefonů. Jestliže tento princip dosáhne takové popularity jako třeba zasílání SMS zpráv, máme se na co těšit. Dočkáme se nových možností i v mobilní komunikaci. Koneckonců, společnost VidiSolutions už oznámila, že díky jejich technologii VidiTalk bude v brzké době možné snadno přenést videoemail do telefonního přístroje, který má ve výbavě přehrávač Windows Media Player.
„Miluji tě!“ z obrazovky
S tím, že právě v reklamě má toto médium budoucnost souhlasí i reklamní odbornice z agentury Cayenne Julie Gübelová: „Videomail se jako nové komunikační médium k reklamě přímo nabízí. Vidět člověka, jak vám své “miluji tě” říká, a nejenom píše, to jsou přece emoce na druhou. A emoce dobře prodávají.“
Julie Gübelová však upozorňuje i na jeden psychologický problém, který se týká nejen videoemailů, ale internetové komunikace všeobecně: „Je však něco jiného vidět tvář vašeho miláčka, anebo obličej nějaké vlezlé paní, která se vám snaží vnutit něco, co si podle nějakého marketingového výzkumu zrovna vy zcela určitě koupíte. Pokud by videomaily byly s vtipem natočené reklamní spoty drobného formátu, které svého příjemce neznudí k smrti,a pokud by byly výrazně levnější, aby daly příležitost tvůrcům “z ulice”, docela by mě to bavilo.“.
Lidé se reklamě brání
Nelze ovšem předpokládat, že videoemaily budou nějakým spasitelem. Navíc Evropané bývají k novým technologiím přece jen skeptičtější než Američané. „Je to určitě dobrý a prospěšný pokrok,“ soudí Petra Vinterová z reklamní společnosti Ogilvy, která se zabývá reklamou a promotion. „V oblasti marketingu by to v teoretické rovině mohl být nástroj s velkým potenciálem. Jenže v poslední době neustále vzrůstá odpor zákazníků k jakémukoliv obtěžování reklamními sděleními do soukromé schránky a na mobilní telefon.“ Své tvrzení dokládá příkladem mobilního marketingu: „I do něj byly v odborné veřejnosti vkládány velké naděje. Ty ovšem nakonec splněny nebyly.“
S tím, že komerční komunikace pomocí videoemailů má svá temná zákoutí souhlasí i Julie Gübelová: „Z pohledu čistě lidského je mi hodně proti srsti dostávat do emailové schránky, přímo na mé jméno, reklamní bomby s dlouhým doletem. Reklama takhle přesně cílená, navíc moderně vizuální, by určitě mohla být velmi účinná, otázka je, jak dlouho by trvalo, než by si uživatelé internetu hromadně nechávali zesílit firewall.“
Všechno se dá zneužít
Pravdou je, že nevůle vůči spamu po celém světě vzrůstá. A jestliže se technologie videoemailů všeobecně rozšíří, spammeři ji jistě neopomenou. Koneckonců v mnoha oblastech komunikačních technologií jsou právě tito lidé průkopníky. Vzhledem k tomu, že videoemail má přece jen o dost větší objem než klasický email, může se snadno stát, že emailové schránky budou věčně přeplněné. Navíc v zámoří nejsou uživatelé internetu tak opatrní jako třeba v České republice a jinde v Evropě.
Z průzkumu společnosti Mirapoinl a Radic.ili, ve kterém bylo v USA dotazováno 800 respondentů, vyplývá, že 55 % uživatelů internetu někdy kliklo na odkaz slibující ukončení posílání nevyžádané pošty, a 39 % jich dokonce někdy kliklo i na jiný odkaz ve spamu. S videoemaily to zřejmě bude podobné. Inu, každá technologie je zneužitelná.
Dnes je to jednodušší
Princip videoemailů samozřejmě souvisí s rozvojem internetu. Jejich větší rozvoj je datován do konce devadesátých let minulého století. Před tím byly počátky jeho vývoje velmi složité. K počítačům bylo nutné pořizovat vysokokapacitní grafické karty a i přesto byl konečný výsledek rozpačitý. Barvy byly mdlé, záznam se věčně zastavoval, zvuku bylo těžko rozumět, soubory se přenášely hlemýždím tempem a zabíraly spoustu místa.
Až z nástupem technologie video streaming, se vývoj pohnul kupředu. Díky ní se na disku podstatně ušetřilo místo, protože data zůstala uložena na serveru zprostředkovatele internetových služeb (providera) a přesto si je uživatel mohl bez potíží prohlédnout přímo na svém monitoru.
Šetřete časem!
Videoemail je ještě stále nová technologie a jako taková má i své mouchy. Američtí odborníci poukazují na to, že ani jeden z providerů, který v USA tuto službu nabízí zatím ještě všechny mouchy nevychytal. Video se tu a tam zadrhává a to i na superrychlém připojení. Tomu by mělo zabraňovat širokopásmové připojení a boom v prodeji webových kamer.
Zastánci videoemailů jsou však optimističtí. Podle jejich názorů se během krátké doby videoemaily stanou naprosto běžnou součástí komunikace, zvláště té obchodní.
Pokud už někdo do videoemailové technologie investuje, jeho vynaložené úsilí se mu vrátí i v podobě ušetřeného času. Ne každý dokáže psát na klávesnici rychlostí 400 úhozů za minutu. Než se mořit s přepisováním některých textů, je jednodušší je namluvit do kamery. Můžeme se tedy časem dočkat, že se z našich kanceláří stanou taková malá soukromá televizní studia. Oproti klasickým studiím by však měla tu výhodu, že náročnost jejich vybavení nebude nijak velká. Je však otázkou, zda nezůstane jen u módního výkřiku.
Za vojáky do ciziny
Americké společnosti America Online a Hewlett-Packard ve spolupráci s Červeným křížem spustily program Project Video Connect. Americké rodiny, jejichž příslušníci slouží v armádě mimo území USA, mohou být díky němu ve stálém i vizuálním kontaktu. Videoemaily jsou zdarma a mezi vojáky a jejich rodinou si již získaly značnou oblibu.
Začalo to internetem
Videoemaily jsou pochopitelně závislé na internetu. Ten, ač je fenoménem posledního desetiletí má svou historii přece jen bohatší. Když v 60. letech minulého století americká vládní místa řešila, jak propojit důležité složky národní bezpečnosti v době krize, společnost RAND Corporation přišla s řešením sítě, která nebude mít žádnou centrálu. Může tak fungovat, i když její část je vinou například jaderného konfliktu vyřazena.
Tato síť byla zprovozněna v roce 1969 a byla pojmenována Apranet. Později se Apranet sice rozrůstal, ale postupně se od něho oddělovaly nové sítě a to především kvůli zavedení nového protokolu TCP/IP. V roce 1989 vznikly i hypertextové dokumenty, tedy odkazy, které nás jedním kliknutím přenesou kamkoliv. A od roku 1992 se na internetu objevuje kromě textu i grafika a internet se tak oblékl do hávu, v jakém ho známe i v současnosti.
