Terorismus není v naší společnosti na prahu 21. století jevem nikterak novým. Nové na něm je to, že začíná dosahovat celosvětových rozměrů. A nové jsou tedy i postupy a technologie, jak se mu bránit.
Datum 11. září 2001 znamenalo zásadní zlom ve vnímání terorismu v západním světě. V tu chvíli byl ohrožen každý, ať se nacházel kdekoliv. Jistě, obyvatelé Ulsteru se naučili žít s Irskou republikánskou armádou v zádech, stejně tak jako Španělé si časem museli zvyknout na přítomnost baskické organizace ETA. Ale po 11. září získal fenomén terorismu celoplanetární charakter.
Pod dohledem na každém kroku
Prim v boji proti terorismu nehraje nikdo jiný než Američané. Už dnes při příletu do USA si musí každý turista nechat sejmout otisky prstů a povinně si přímo na letišti zřídit fotografii. Ale tím to zdaleka ještě končit nebude. Výzkumné laboratoře a centra už dnes pracují na tom, aby kteréhokoliv člověka bylo možné sledovat, ať se nachází na libovolném místě. Elektronická čidla již dnes dokáží analyzovat, zda z člověka nevane zápach výbušniny, byť by byl sebenepatrnější. Jiná podobná zařízení zase umí rozpoznat a analyzovat pot každého jedince. Zatím tyto mechanismy ještě nefungují zcela spolehlivě, je ale jen otázkou dalšího vývoje, kdy a jak se zdokonalí.
George Orwell ve své jedinečné próze 1984 popisuje, kterak obyvatele Londýna na každém kroku hlídaly kamery a odposlouchávaly mikrofony. Přitom už dnes je v Londýně rozmístěno na půl milionu kamer. Londýnská radnice má pro to své důvody, hrozba útoků ze strany teroristů se již naplnila. Pravdou však je, že ani oněch 500 000 kamer teroristům v uskutečnění jejich záměru nezabránilo.
Čekají nás čipy?
Boj proti terorismu nás může zavést do onoho orwellovského čtyřiaosmdesátého roku. Bude se k tomu zřejmě používat především analýza vzorků DNA, protože ta je u každého člověka jiná. Další možností je čipování lidí v takové podobě, jaké se již dnes běžně používá u psů. V USA už proběhl pokus, kdy padesáti vybraným osobám bylo takové čtecí zařízení implantováno. Čipy vysílají informace, z nichž v lze odečíst identifikační a zdravotnické údaje sledovaných osob.
Ovšem takové zařízení je i lehce zneužitelné. Představa, že by se v zemi, kde by byl tento princip využíván, dostal k vládě nějaký šílený tyran typu Hitlera nebo Stalina není příliš příjemná. Koneckonců, už takhle si tajné služby mohou přijít na své, protože mnohá taková zařízení jsou k dispozici již v současnosti.
Štěnice z mobilu
Největší pokroky pochopitelně zaznamenala oblast výpočetní techniky. Na základě sledovaných a sesbíraných dat lze dnes odvodit, s kým se který člověk stýká, jaké má zájmy nebo třeba v jakém stavu je jeho vůz. Další možností sledování je bezdrátová technologie, která funguje na principu programovatelného rádiového příjmu. Ta nastaví mobilní telefon tak, že je kompatibilní s kteroukoliv sítí a na základě toho pak lze sledovat, co má podezřelá osoba na monitoru svého počítače nebo po určitých úpravách vytvořit z mobilního telefonu odposlouchávací zařízení. A jsme opět u otázky zneužitelnosti podobných technologií, protože pro některé bezpečnostní složky je představa tak snadno dosažitelných údajů o dané osobě jistě lákává.
Inteligentní senzory
Jistá americká společnost už slíbila, že zanedlouho předvede veřejnosti tzv. univerzální senzor. Ten by měl dokázat odhalit nebezpečné látky, třeba antraxu, na základě dešifrování jednotlivých složek DNA. Molekuly obsažené v takové látce nechá „natřít“ svítící barvou a pokud bude posloupnost molekul odpovídat nějaké nebezpečné látce, prostě se rozsvítí „kontrolka“. Poté tento senzor porovná vzorky s těmi, které má uloženy ve své paměti a na základě toho spolehlivě určí o jakou konkrétní látku se jedná.
Stomatologové se zas vydávají jiným směrem. Lidská ústa jsou totiž jedním z nejspolehlivějších míst na určení nejrůznějších chorob, které si lebedí v lidském organismu. Podle některých indicií se ze slin dá odvodit jak na tom ten který člověk je po zdravotní stránce. Vědci z University of California v Los Angeles přišli na to, že v lidských slinách lze odhalit kolem tří tisíc typů informačních RNA, molekul přenášejících genetické informace v buňkách lidského těla. Sliny totiž obsahují podobné látky jako krev a jejich odběr je podstatně snazší než „pouštění žilou“.
Adam s Evou na letišti
Tak, jak se vyvíjí snímací technika, zlepšuje se i kvalita zachyceného obrazu. Stačí si jen srovnat kvalitu digitálních fotoaparátů před pěti lety a dnes. Společnost Identix představila veřejnosti svůj mechanismus, který zachytí lidskou tvář, poté ji rozdělí na 400 malých sektorů a každý velmi podrobným způsobem prozkoumá. Když se k tomu přidá ještě infračervená kamera, vznikne trojrozměrný obraz, podle kterého je identifikace daleko jednodušší.
Zdokonalují se však i odbavovací techniky. Moderní skenery, které budou na letištích umístěny, dokáží odhalit zbraně nebo nebezpečné látky na základě faktu, že všechny předměty mají přirozené radiační pozadí nebo milimetrové tepelné vlny.
Jiná technologie zas umí přečíst molekulární strukturu podezřelého předmětu. Přístroj vyšle vlnu o velmi krátké rádiové délce, ta objekt ozáří a poté rozšifruje, jak dalece je nebezpečný. Zatímco oblečením tyto rádiové vlny ještě projdou, tak lidskou kůží už ne. Není tedy jistě nic příjemného, že cestující, kteří projdou takovou kontrolou, se na obrazovce monitoru objeví tak, jak byli stvořeni.
Analýza až na dřeň
Biometrické analýzy se dnes nevyužívají jen ve válce s terorismem. V USA není výjimečné, že se při vstupu do významných budov státních institucí snímá obraz duhovky. Stejně tak se biometrie používá v identifikačních kartách. Jenže podobně, jako se rychle vyvíjejí technologie k identifikaci osob, souběžně s tím se pracuje i na tom, jak tyto technologie obejít. Japonští experti na šifrování si nedávno hráli s obyčejnými gumovými medvídky. Vytvarovali je tak, jak potřebovali a světe se div se, dokázali bez problémů obelstít čtečku na otisky prstů.
I tomu však lze předejít. Společnost Lumidigm vyvinula senzor, který neanalyzuje jen samotné otisky prstů, ale i část tkáně, která je pod nimi. Zařízení japonské firmy Fujitsu zase dokáže přečíst mapu žil z lidské dlaně. Tento senzor je už v Japonsku využíván při vybírání peněz z bankomatů. Potenciální terorista by pak musel pilníkem seškrabat kůži z ruky. Nebo použít rukavice.
Další možností jak odhalit potenciálního teroristu je jeho identifikace podle charakteristických pohybů. Takové má každý člověk, aniž si to třeba uvědomuje, takže některé lidi poznáme i na dálku podle jejich typické chůze nebo držení těla. Americká agentura pro výzkum obranných projektů (U. S. Defense Advanced Research Projects Agency) nechala vyvinout systém, který odhalí člověka podle pro něj typického houpání při chůzi nebo podle délky jeho kroku, a to i na větší vzdálenosti.
Je na letištích bezpečno?
Mnohé problémy si přiděláváme sami. Evropská komise (EK) nedávno provedla čtyřicet šetření na třiceti letištích ve svých členských zemích. Úředníci zkoušeli pronášet skrze bezpečnostní rámy různé předměty, které v letadle nemají co dělat, popřípadě vstupovali do zakázaných zón, vyhrazených jen pro bezpečnostní složky a letecký personál. Výsledky byly natolik tristní, že komise se rozhodla podstatně zpřísnit pravidla odbavování na letištích. Mimo jiné se plánují i nová pravidla zamezení přístupu do kokpitu letadel či metody pacifikace vzpurných pasažérů. O jaká další opatření by se ještě mělo jednat a na kterých letištích kontroly proběhly, to však EK nespecifikovala s tím, že by to znamenalo jen návod, jak teroristům usnadnit jejich činnost.
Naše civilizace tak stojí na rozcestí. Stále více se ozývají hlasy, které navrhují předat bezpečnostním složkám větší pravomoci. Jen s pravomocemi se však válka s terorismem těžko vyhraje.
Co dokáže antrax?
Jedním z největších rizik současného světa je bioterorismus. Ten může mít mnoho podob a v souvislosti s ním je v polední době často skloňováno slovo antrax. Antrax je infekční onemocnění, vyvolávané bakterií Bacillus withracis, které se vyskytuje na celém světě. Vyskytuje se především v živočišné říši, ale může se přenést i na člověka. Ovšem člověk se přirozenou cestou může nakazit jen od zvířat, nikdy ne od druhého člověka. V Československu se antrax naposledy objevil před dvaceti lety.
Američané v roce 1993 vypracovali modelovou studii, která měla simulovat rozšíření aerosolového mraku nad Washingtonem. Simulace vycházela z předpokladu, že při bezvětří se nad městem rozšíří jeden metrák antraxu. Podle studie by tak zahynulo až 3 miliony lidí, tedy více, než by dokázala způsobit jaderná puma.
Jenže uskutečnit takový útok je nesmírně náročné, už jen rozptýlení v takovém množství je bez vysoce vyspělých zbraňových systémů těžko proveditelné. Vyžaduje velkou součinnost a tým bezvadně vyškolených odborníků. Těžko odhadnout, zda teroristé mohou podobným zázemím disponovat.
Malá dávka s velkými následky
Pravé neštovice jsou velice nebezpečné, protože se velmi dobře šíří vzduchem. Zabíjí třetinu všech infikovaných a zohyzdí 60 až 80 procent přeživších. Zároveň se šíří ještě před tím, než dojde ke zjištění jejich výskytu. Z těchto důvodů představují dokonalou zbraň, která dokáže zdevastovat celá města. Infekční dávka pravých neštovic je velmi malá a její účinky jako bojového biologického prostředku tudíž velmi vysoké. Pravděpodobnost použití této látky je sice nízká, rozhodně však ne nulová. Pokud by k jejímu použití skutečně došlo, následky by mohly vést až ke globální katastrofě.
Přestože vakcíny staršího typu údajně stále poskytují účinnou ochranu, některé společnosti, např. britská biotechnologická společnost Acambis a americká společnost Baxter, již vyvíjejí zdokonalené verze vytvořené z lidských buněčných kultur, u nichž nehrozí riziko silné alergické reakce. Data z klinických pokusů mají být shromážděna a osvědčení nové vakcíny by mělo být následně vydáno v roce 2006.
Největší teroristické útoky v 21. století
11. září 2001 New York a Washington – Světové obchodní centrum (WTC) a Pentagon
12. října 2002 – indonéský ostrov Bali
26. října 2002 – Moskva – divadlo Dubrovka
2. března 2004 – Irák – série deseti sebevražedných útoků
11. března 2004 – Madrid
24. srpna 2004 – Moskva – dvě ruská letadla startující z letiště Domodědovo
3. září 2004 – severoosetský Beslan – škola
28. února 2005 – irácké město Hilla
7. července 2005 – Londýn – metro a autobus
23. července 2005 – egyptské letovisko Šarm aš-Šajch