Když chybí predátor…

Záhadu jednoho z nejrychlejších vymření živočišného druhu v historii naší planety, která dlouhá léta trápila nejednoho paleontologa, nedávno rozluštili britští odborníci z Institutu zoologie v Londýně.Záhadu jednoho z nejrychlejších vymření živočišného druhu v historii naší planety, která dlouhá léta trápila nejednoho paleontologa, nedávno rozluštili britští odborníci z Institutu zoologie v Londýně.

Jako inspirace, jak podpořit druhovou rozmanitost mezi živočichy nebo jak účinně zabránit jejich vymírání, se mimo jiné nabízí i pohled do minulosti. Nalezené kosti dávných tvorů totiž mohou napovědět mnoho o tragickém osudu svých majitelů.

Vědci z věhlasného Institutu zoologie v Londýně, který je výzkumnou větví londýnské Zoologické společnosti se staletou tradicí, se zabývají vším, co může být prospěšné pro zachování rozmanitosti živočišných druhů na naší planetě a pro konzervaci přirozeného životní prostředí nejrůznějších živočichů.

Nedávno se kvůli tomu vydali až na Nový Zéland pátrat po příčinách „náhlé smrti“ nelétavých ptáků moa.

Proč ubylo ptáků moa?Ptáci moa se na Novém Zélandě zřejmě poprvé objevili před 18,5 miliony lety a žili tu v hojném počtu. Ještě před tisíci roky se jejich počet pohyboval mezi 3 až 12 miliony, avšak dříve, než sem zavítal člověk, jejich počet výrazně klesl, a to na zhruba 159 tisíc.

Náhlý úbytek si vědci vysvětlují tím, že migrující ptáci zanesli na ostrovy ptačí choroby, které se o úbytek mezi moa postaraly. Jako další možnost se jeví i to, že množství žijících opeřenců na Novém Zélandu negativně ovlivnily některé lokální události, například sopečná erupce.

Noví obyvatelé už pak jejich jen zkázu jen dokonali.

Daň za pomalost!Kolem roku 1300 našeho letopočtu, po příchodu prvních lidí z Polynésie, tento pták vyhynul během necelých 100 let. Člověk začal moa lovit kvůli potravě. Na tom by sice nebylo zas nic tak neobvyklého, ale kámen úrazu spočíval v tom, že pták se velmi pomalu vyvíjel.

Zatímco dnešní opeřenci obvykle dospívají v průběhu dvanácti měsíců od vylíhnutí, moa dosahovali zralosti, a tedy především i schopnosti reprodukce, za více než deset let! Lidé tak stihli tyto ptáky vybít dříve, než se stačili vůbec vyvinout v dospělé jedince, začít se rozmnožovat, a tak dát šanci novým generacím.

Co prozradily kosti?Britští vědci pravdu o pomalém vývoji ptáků moa odhalili při zkoumání kostí devíti z celkem jedenácti dnes známých druhů dávného ptáka. Na nich jsou patrny jakési růstové kroužky, podobné letokruhům stromů.

Současní ptáci již takový „osobní kalendář“ nemají, ale i dnes existuje mnoho zvířat, například lední medvědi, která těmito růstovými záznamy disponují. Tyto kroužky prozrazují odlišný růst v průběhu ročních období.

Na jaře a v létě, když je více potravy, probíhá vývin živočichů rychleji, zatímco v chladnějších obdobích se naopak zpomalí, a změny počasí se tak odrazí na hustotě kostí.

Smrtelný poklidPtáci moa se podle vědců vyvíjeli velmi pomalu, protože to patřilo k jejich životní strategii. V jejich bezprostřední blízkosti, na izolovaném území ohraničeném oceánem, totiž neexistoval žádný jejich přirozený nepřítel, takže si tu dávní opeřenci mohli žít v poklidu.

„Kdyby se tito ptáci vyvíjeli v přítomnosti predátorů, místo důkladného vývoje by byl větší důraz na mnohem rychlejší reprodukci,“ říká Samuel Turvey z londýnského Institutu zoologie, který se na celé studii o vyhynutí moa významně podílel.

Navíc neobvyklý pták při rozmnožování kladl pouze jedno až dvě vejce, což rovněž urychlilo jeho rychlý zánik. Není proto divu, že pro člověka nebyl problém vyhubit ptáky moa v tak rekordně krátkém čase.

Největší opeřenec světaJedním z nejznámějších druhů moa je samozřejmě ten největší z nich, Dinornis giganteus. Byl největším ptákem, který kdy obýval naši planetu. Dorůstal nepřehlédnutelné výšky dvou metrů a dnes by se tak mohl s klidem dívat z očí do očí nejvyšším hráčům basketbalu.

V průměru vážil zhruba 120 kilogramů, ale ve výjimečných případech se jeho váha mohla pohybovat až kolem 240 kilogramů, což je srovnatelné s průměrnou váhou dospělého tygra ussurijského, největší kočkovité šelmy současnosti.

Většina druhů moa ale takových obřích rozměrů nedosahovala a někteří ptáci dorůstali spíše velikosti dnešních krocanů. Pro všechny druhy však byla typická malá hlava na dlouhém krku, z níž vyčníval široký, zploštělý zobák s dobře vyvinutými nozdrami a nosními kůstkami.

Čich tak pravděpodobně měli velmi dobrý. Jakoukoli stopu po zakrnělých křídlech byste na ptácích moa, narozdíl od současných nelétavých opeřenců, hledali marně. Živil se nejrůznějšími rostlinami, listy stromů a bobulemi.

V objeveném zachovalém žaludku dávného ptáka se rovněž nalezly obroušené kameny, které zvířeti pomáhaly rozmělnit potravu, podobně jako tomu je dnes například u pštrosů. Z dnešních žijících ptáků jsou s moa příbuzní právě pštrosi, kivi nebo kasuáři.

Všichni patří do ptačího nadřádu Běžců, nelétavých ptáků.

Kdo je hlavou rodiny?Poprvé byly ostatky ptáka, který zemi obýval před stovkami let, objeveny před zhruba 160 lety. Od té doby se v bažinách i v jeskyních na Novém Zélandu nalezly tisíce kostí nejrůznější velikosti a nejrozmanitějších tvarů, na jejichž základě bylo vědecky popsáno na 60 druhů moa.

Až analýza DNA, provedená před dvěma lety novozélandskými a anglickými odborníky, počet moa zredukovala na současných 11 druhů. Ukázalo se, že vědce při určování druhů často mátla rozdílná velikost mezi samcem a samicí.

Samice totiž obvykle výrazně převyšovaly své mužské protějšky. V jednom ze zkoumaných případů byla samice dokonce dvakrát větší než její partner. Takže jedinci, o nichž se dlouhá léta předpokládalo, že patří k odlišnému druhu, se nakonec ukázali být příbuzní, jen opačného pohlaví.

Výškový rozdíl mezi samcem a samicí byl pak patrně dán rozdílným způsobem shánění potravy. Jako možná se jeví i varianta, že samičky musely o toho pravého mezi sebou navzájem soupeřit. Výběr budoucího partnera byl velmi náročný, neboť samec později zastával důležitou rodičovskou úlohu a staral se o vejce i o výchovu mláďat.

Více se dozvíte na:

http://www.zoo.cam.ac.uk/ioz/

Autor: Ilona Růžková
Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Pompeje „otevřely“ bistro

Pompeje „otevřely“ bistro

Archeologické práce po celém světě neustávají ani v době pandemie, díky...
Před 290 lety byl uloven jelen šestadvacaterák

Před 290 lety byl uloven jelen...

V Národním zemědělském muzeu na zámku Ohrada se nachází světová trofej...
Národním muzeum představuje symbol českého lva

Národním muzeum představuje symbol...

Národní muzeum pro své návštěvníky připravilo v Historické budově zcela novou...
Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu

Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu

Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře,...
Pohádková sešlost: Američané odhalili pravěké setkání mamuta, lenochoda a lidského dítěte

Pohádková sešlost: Američané odhalili...

Američtí vědci odhalili v národním parku White Sands stopy...
Vzácný dar z Izraele

Vzácný dar z Izraele

V knihách je veškeré vědění světa. „Každá kniha má duši – duši...
Objevili obří kočku

Objevili obří kočku

Kočku skutečně úctyhodných rozměrů se podařilo objevit archeologům v...
Jak přišel na svět pražský groš?

Jak přišel na svět pražský groš?

Roku 1300 vydal král Václav II. horní zákoník, který stanovoval nové podmínky...
Proč zemřela paní Troffea?

Proč zemřela paní Troffea?

Léto roku 1518 bylo v alsaské metropoli Štrasburku navýsost příjemné....
Čeští archeologové si připsali další úspěch

Čeští archeologové si připsali...

Archeologická skupina ze společnosti Archaia nalezla při průzkumu zadního traktu domu...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Místa na Zemi, která ale vypadají jako z jiné planety

Místa na Zemi, která ale vypadají...

Na světě existují místa, která v mnohých z nás vzbuzují...
Fatální rozhodnutí: Břetislav I. Přemyslovcům pěkně zavařil

Fatální rozhodnutí: Břetislav I....

Český kníže Břetislav I, které mu historie dá přízvisko český Achilles, se...
Tuna sem, tuna tam: Jak se váží dinosaurus?

Tuna sem, tuna tam: Jak se váží...

Stačí najít pár kostí a experti jsou schopní odhadnout, kolik prehistoričtí...
Mínus 90 stupňů! Aneb kde vám bude největší zima?

Mínus 90 stupňů! Aneb kde vám bude...

Kanada, Grónsko nebo snad Antarktida? Kde byste...
Proč musíme spát?

Proč musíme spát?

Spánek je činnost, kterou trávíme průměrně 25 let z našeho...
Současníci považovali cestopis Marka Pola za milion lží

Současníci považovali cestopis...

„Všechno jsou to lži. A ten Polo, to je lhář ze všech největší,“ rozčílí se vážený...
Anně Lucemburské vyšly zásnuby až na třetí pokus

Anně Lucemburské vyšly zásnuby až...

Anna Lucemburská, dcera římského císaře a českého krále Karla IV.  a jeho čtvrté...
Mají v Číně podivné chutě?

Mají v Číně podivné chutě?

Každá kultura má své pokrmy, ke kterým potřebujete poměrně dost...
České princezně se stal osudným druhý porod

České princezně se stal osudným...

Český král Přemysl Otakar I.  je obratným diplomatem. V rámci Římské říše, kde...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.