Když chybí predátor…

Záhadu jednoho z nejrychlejších vymření živočišného druhu v historii naší planety, která dlouhá léta trápila nejednoho paleontologa, nedávno rozluštili britští odborníci z Institutu zoologie v Londýně.Záhadu jednoho z nejrychlejších vymření živočišného druhu v historii naší planety, která dlouhá léta trápila nejednoho paleontologa, nedávno rozluštili britští odborníci z Institutu zoologie v Londýně.

Jako inspirace, jak podpořit druhovou rozmanitost mezi živočichy nebo jak účinně zabránit jejich vymírání, se mimo jiné nabízí i pohled do minulosti. Nalezené kosti dávných tvorů totiž mohou napovědět mnoho o tragickém osudu svých majitelů. Vědci z věhlasného Institutu zoologie v Londýně, který je výzkumnou větví londýnské Zoologické společnosti se staletou tradicí, se zabývají vším, co může být prospěšné pro zachování rozmanitosti živočišných druhů na naší planetě a pro konzervaci přirozeného životní prostředí nejrůznějších živočichů. Nedávno se kvůli tomu vydali až na Nový Zéland pátrat po příčinách „náhlé smrti“ nelétavých ptáků moa.

Proč ubylo ptáků moa?
Ptáci moa se na Novém Zélandě zřejmě poprvé objevili před 18,5 miliony lety a žili tu v hojném počtu. Ještě před tisíci roky se jejich počet pohyboval mezi 3 až 12 miliony, avšak dříve, než sem zavítal člověk, jejich počet výrazně klesl, a to na zhruba 159 tisíc. Náhlý úbytek si vědci vysvětlují tím, že migrující ptáci zanesli na ostrovy ptačí choroby, které se o úbytek mezi moa postaraly. Jako další možnost se jeví i to, že množství žijících opeřenců na Novém Zélandu negativně ovlivnily některé lokální události, například sopečná erupce. Noví obyvatelé už pak jejich jen zkázu jen dokonali.

Daň za pomalost!
Kolem roku 1300 našeho letopočtu, po příchodu prvních lidí z Polynésie, tento pták vyhynul během necelých 100 let. Člověk začal moa lovit kvůli potravě. Na tom by sice nebylo zas nic tak neobvyklého, ale kámen úrazu spočíval v tom, že pták se velmi pomalu vyvíjel. Zatímco dnešní opeřenci obvykle dospívají v průběhu dvanácti měsíců od vylíhnutí, moa dosahovali zralosti, a tedy především i schopnosti reprodukce, za více než deset let! Lidé tak stihli tyto ptáky vybít dříve, než se stačili vůbec vyvinout v dospělé jedince, začít se rozmnožovat, a tak dát šanci novým generacím.

Co prozradily kosti?
Britští vědci pravdu o pomalém vývoji ptáků moa odhalili při zkoumání kostí devíti z celkem jedenácti dnes známých druhů dávného ptáka. Na nich jsou patrny jakési růstové kroužky, podobné letokruhům stromů. Současní ptáci již takový „osobní kalendář“ nemají, ale i dnes existuje mnoho zvířat, například lední medvědi, která těmito růstovými záznamy disponují. Tyto kroužky prozrazují odlišný růst v průběhu ročních období. Na jaře a v létě, když je více potravy, probíhá vývin živočichů rychleji, zatímco v chladnějších obdobích se naopak zpomalí, a změny počasí se tak odrazí na hustotě kostí.

Smrtelný poklid
Ptáci moa se podle vědců vyvíjeli velmi pomalu, protože to patřilo k jejich životní strategii. V jejich bezprostřední blízkosti, na izolovaném území ohraničeném oceánem, totiž neexistoval žádný jejich přirozený nepřítel, takže si tu dávní opeřenci mohli žít v poklidu. „Kdyby se tito ptáci vyvíjeli v přítomnosti predátorů, místo důkladného vývoje by byl větší důraz na mnohem rychlejší reprodukci,“ říká Samuel Turvey z londýnského Institutu zoologie, který se na celé studii o vyhynutí moa významně podílel. Navíc neobvyklý pták při rozmnožování kladl pouze jedno až dvě vejce, což rovněž urychlilo jeho rychlý zánik. Není proto divu, že pro člověka nebyl problém vyhubit ptáky moa v tak rekordně krátkém čase.

Největší opeřenec světa
Jedním z nejznámějších druhů moa je samozřejmě ten největší z nich, Dinornis giganteus. Byl největším ptákem, který kdy obýval naši planetu. Dorůstal nepřehlédnutelné výšky dvou metrů a dnes by se tak mohl s klidem dívat z očí do očí nejvyšším hráčům basketbalu. V průměru vážil zhruba 120 kilogramů, ale ve výjimečných případech se jeho váha mohla pohybovat až kolem 240 kilogramů, což je srovnatelné s průměrnou váhou dospělého tygra ussurijského, největší kočkovité šelmy současnosti. 
Většina druhů moa ale takových obřích rozměrů nedosahovala a někteří ptáci dorůstali spíše velikosti dnešních krocanů. Pro všechny druhy však byla typická malá hlava na dlouhém krku, z níž vyčníval široký, zploštělý zobák s dobře vyvinutými nozdrami a nosními kůstkami. Čich tak pravděpodobně měli velmi dobrý. Jakoukoli stopu po zakrnělých křídlech byste na ptácích moa, narozdíl od současných nelétavých opeřenců, hledali marně.
Živil se nejrůznějšími rostlinami, listy stromů a bobulemi. V objeveném zachovalém žaludku dávného ptáka se rovněž nalezly obroušené kameny, které zvířeti pomáhaly rozmělnit potravu, podobně jako tomu je dnes například u  pštrosů. Z dnešních žijících ptáků jsou s moa příbuzní právě pštrosi, kivi nebo kasuáři. Všichni patří do ptačího nadřádu Běžců, nelétavých ptáků.

Kdo je hlavou rodiny?
Poprvé byly ostatky ptáka, který zemi obýval před stovkami let, objeveny před zhruba 160 lety. Od té doby se v bažinách i v jeskyních na Novém Zélandu nalezly tisíce kostí nejrůznější velikosti a nejrozmanitějších tvarů, na jejichž základě bylo vědecky popsáno na 60 druhů moa. Až analýza DNA, provedená před dvěma lety novozélandskými a anglickými odborníky, počet moa zredukovala na současných 11 druhů. Ukázalo se, že vědce při určování druhů často mátla rozdílná velikost mezi samcem a samicí. Samice totiž obvykle výrazně převyšovaly své mužské protějšky. V jednom ze zkoumaných případů byla samice dokonce dvakrát větší než její partner. Takže jedinci, o nichž se dlouhá léta předpokládalo, že patří k odlišnému druhu, se nakonec ukázali být příbuzní, jen opačného pohlaví.
Výškový rozdíl mezi samcem a samicí byl pak patrně dán rozdílným způsobem  shánění potravy. Jako možná se jeví i varianta, že samičky musely o toho pravého mezi sebou navzájem soupeřit. Výběr budoucího partnera byl velmi náročný, neboť samec později zastával důležitou rodičovskou úlohu a staral se o vejce i o výchovu mláďat.
 

Více se dozvíte na:

http://www.zoo.cam.ac.uk/ioz/

Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Na planině Nazca v Peru byly nalezeny další obrazce

Na planině Nazca v Peru byly...

Odborný japonský tým pod vedením ostříleného archeologa Masata Sakaie...
Šťastný den pro gaviála

Šťastný den pro gaviála

Ochráncům přírody se podařil vskutku významný objev, který by mohl znamenat...
Jak lépe využívat a skladovat vodík?

Jak lépe využívat a skladovat...

Odborníci z Ústeckého materiálového centra Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty...
Dýchněte si za peníze… indické bary nabízejí zákazníkům čerstvý vzduch

Dýchněte si za peníze… indické...

Indické bary stále častěji rozšiřují svou nabídku o nový zajímavý kousek...
Jak se vypočítává věk psa? Vědci boří zakořeněné mýty

Jak se vypočítává věk psa? Vědci...

Když se řekne stáří psa, tak si většina jistě vybaví pomůcku násobit věk...
Pravěká „metropole“

Pravěká „metropole“

Letošní druhá polovina roku se ukázala jako doba bohatá na nálezy z doby bronzové....
V Čechách byl nalezen 3 tisíce let starý bronzový meč

V Čechách byl nalezen 3 tisíce let...

Na Rychnovsku byl počátkem listopadu náhodnou osobou nalezen meč, jehož...
Uhasit hořící Teslu? Není to žádná sranda!

Uhasit hořící Teslu? Není to...

Minulý měsíc obletěla svět zpráva o nehodě Tesly v Rakousku. Vozidlo tehdy...
Více než polovina kuřáků v ČR chce se svým zlozvykem skoncovat

Více než polovina kuřáků v ČR...

Závislost na tabáku je příčinou každého pátého úmrtí v České republice. Až...
Prastarý africký veletok je mnohem starší, než vědci předpokládali

Prastarý africký veletok je mnohem...

Nejznámější africký veletok – řeka Nil – je podle nejnovějších...

Nenechte si ujít další zajímavé články

389 km za hodinu aneb nejrychlejší zvířata na světě

389 km za hodinu aneb nejrychlejší...

Nejrychlejší člověk na světě, Usain Bolt, dokáže na krátké trase vyvinout...
Uplatní se malé modulární reaktory?

Uplatní se malé modulární reaktory?

Přestože se malé modulární jaderné reaktory nachází teprve na počátku své...
Klenot namibské pouště: Uhrančivá krása surrealistické krajiny

Klenot namibské pouště: Uhrančivá...

Poušť nemusí znamenat jenom nekonečný písek. Existují takové, kde se potulují...
Hráli si potomci šlechticů nejraději s dřevěnými koníky?

Hráli si potomci šlechticů nejraději...

Šestiletý František nechce dát z ruky dřevěného koníka, svoji nejoblíbenější...
Podílí se tabák na vzniku deprese a schizofrenie?

Podílí se tabák na vzniku...

Že má kouření vliv na vzniku rakoviny již potvrdilo mnoho klinických...
Obrovské stavitelské chyby: Obytný dům, který se vzepřel demolici

Obrovské stavitelské chyby: Obytný...

Stavitelských chyb je okolo nás bohužel velké množství,...
Když dějinám vládne počasí: Jak ovlivnilo historii?

Když dějinám vládne počasí: Jak...

Jak se říká: Historii tvoří vítězové! Ne vždy se tak ale stalo...
Jak ovlivňují nové technologie náš mozek?

Jak ovlivňují nové technologie...

Informace se na nás hrnou ze všech stran. A je jich čím dál tím víc....
Nejrafinovanější lháři zvířecí říše

Nejrafinovanější lháři zvířecí říše

Lhát se sice nemá, ale i mezi zvířaty se sem tam nějaká ta nepravda může hodit....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.