PANORAMA

Jiný druh vakcín proti tuberkulóze než Evropané by měli dostávat lidé, kteří žijí v chudých zemích, například rovníkové Afriky. Jejich imunitní systém podle britských odborníků prý funguje jinak než ten náš.

Stalo se před
Před 138 lety se 7. listopadu narodila francouzská fyzička a chemička polského původu Marie Curie-Skłodowská. Do dějin se zapsala mimo jiné jako objevitelka chemických prvků polonia a radia.
Před 82 lety se 18. listopadu narodil kosmonaut Alan Shepard. V roce 1961 se stal prvním Američanem ve vesmíru. Zemřel 21. července 1998 na leukémii.
Před 76 lety 29. listopadu americký letec a polárník Richard E. Byrd jako první člověk na světě přeletěl Jižní pól.
Před 53 lety 1. listopadu Spojené státy americké poprvé úspěšně odpálily vodíkovou bombu na jednom z atolů v Tichém oceánu v rámci operace Ivy.
Před 15 lety 13. listopadu vznikl první WWW server. Postaral se o něj Angličan Tim Berners-Lee.
Před rokem 15. listopadu dosáhla sonda Smart 1 oběžné dráhy kolem Měsíce. Podařilo se jí to jako první evropské vesmírné misi.

Pojďte si hrát!
Autoři reklamních kampaní stále hledají něco nového, čím by nás zaujali, a ke svým výtvorům často využívají těch nejmodernějších technologií. Jedna z nich se jmenuje GroundFX. Jedná se o interaktivní reklamu, která potenciálního zákazníka doslova vtáhne do děje. Díky novému vizuálnímu displayovému systému se dynamický obraz reklamy promítá na jakoukoli podlahu nebo stěnu, takže se člověk může velmi snadno stát jeho součástí. Následně může pohyby svého těla ovlivňovat průběh reklamy, hrát si s obrázky a vědomě či podvědomě vnímat jejich obsah.   

SVĚDECTVÍ VE VEJCI
Jak vypadalo batole dinosaura?

V roce 1978 bylo v jižní Africe objeveno šest dinosauřích vajec. Vědci je od té doby zkoumali a nedávno se jim podařilo dvě vejce díky moderním technologiím otevřít tak, aby neporušili embryo dávného tvora, nazvaného Massospondylus carinatus. Při jeho dalším zkoumání zjistili několik nových skutečností o vývoji tohoto býložravce, který žil na naší planetě před 190 miliony let.
Nalezená embrya byla ve stavu těsně před vylíhnutím, a přesto neměla vyvinuté zuby. To odborníky přivedlo na myšlenku, že se o ně jejich rodiče starali, chránili je a krmili, dokud se mláďata nestala soběstačnými. Podle tělesných proporcí embrya navíc vědci předpokládají, že mládě po narození lezlo po čtyřech a po dvou začalo chodit až ve starším věku. Nejprve mělo poměrně krátký ocas, krk v horizontální poloze, dlouhé přední končetiny a velkou hlavu. Postupně, jak tvor dospíval, se začal u něj výrazněji prodlužovat krk, který rostl mnohem rychleji než ostatní části jeho těla. Odborníci předpokládají, že příčinou, proč se ze čtyřnohého tvora stal dvounohý, byla především potřeba udržení rovnováhy, zvláště kvůli dlouhému krku zvířete.

NOVÉ POZNATKY O OXIDU UHELNATÉM
Jedovatý plyn nemusí vždy jen zabíjet!   
Oxid uhelnatý (CO) je velmi toxický plyn, protože se snáze než kyslík slučuje s krevním barvivem hemoglobinem. Při vdechování CO ho tedy hemoglobin váže přednostně, takže se kyslík nedostane do tkání a organismus hyne zadušením.
Nicméně podle posledních pokusů na univerzitě v Michiganu, provedených na myších, může být vdechování malých dávek tohoto jedovatého plynu organismu i prospěšné. Podstatně se tím totiž sníží riziko zánětů při plicních transplantacích. Zatím však není jasné, jak je to přesně možné, ani zda bude oxid uhelnatý stejně pozitivně působit i na lidi.

ZEMĚTŘESENÍ ZBLÍZKA
Unikátní podzemní observatoř!

Američtí odborníci poprvé v historii vyvrtali díru do geologického zlomu San Andreas v Kalifornii, což je seismicky vysoce aktivní oblast, kde se setkává oceánská pacifická tektonická deska s pevninskou americkou. Cílem neobvyklého experimentu je především lépe pochopit proces zemětřesení. Otvor, s jehož hloubením se začalo již v loňském roce, dosahuje více než tři kilometry pod zemský povrch. Nyní bude celý vyztužen ocelí a vybetonován, aby do něj odborníci mohli umístit přístroje pro měření otřesů půdy. Vrt přitom vznikl jako součást San Andreas Fault Observatory at Depth (SAFOD), která po svém kompletním dokončení v roce 2007 bude jako jediná na světě stálou podzemní observatoří, umístěnou přímo v aktivní zlomové zóně.

KRIMINALISTIKA ZKOUMÁ VADY PAPÍRU
Padělatelé budou mít smůlu!
Současné mikroskopické techniky jsou již natolik citlivé, že umožňují sledovat drobné kazy a nerovnosti na povrchu papíru s až neuvěřitelnou přesností. Profesor nanotechnologie Russell Cowburn z londýnské Imperial College zjistil, že každý povrch vytváří zcela specifické obrazce mikroskopických vad, takže je jich možné použít k identifikaci. Jde o jakousi analogii otisků prstů nebo balistických stop. Jeho tým nyní vyvíjí přenosný rastrovací laser, s jehož pomocí půjde v budoucnosti jednak snímat otisky prstů z papíru, jednak papír naprosto přesně identifikovat. Bude tedy možné odhalit padělky dokladů či bankovek jenom podle toho, že použitý papír nebude mít odpovídající mikroskopickou strukturu povrchu.

ŽIVÉ KAPIČKY
Pohybují se rychlostí až 10 cm za sekundu!
 
Zajímavý jev, který zřejmě bude možné využít při automatizaci chemických reakcí, pozorovali japonští vědci z Tokijské univerzity. Propojíme-li kapkou vody (cca jeden mikrolitr či ještě menší) dvě rovnoběžné elektrody, při zavedení  napětí vyrazí kapička prudce rychlostí asi 10 cm za sekundu (360 km/h). Na první pohled k tomu neexistuje žádný důvod, protože elektrické pole je homogenní, a tudíž by se v něm nenabité předměty neměly hýbat. Bližší vědecké zkoumání však ukázalo, že tento pohyb udržuje v chodu sám sebe. Smáčení povrchu elektrody totiž stáčí k tomu, aby elektrodou vytvářené pole ztratilo homogenitu, čímž vznikne síla tlačící kapku. Ta při svém pohybu smáčí další povrch elektrod a tak se zároveň neustále přesouvá na nesmočenou část elektrody, čímž udržuje nehomogenitu pole. K zahájení pohybu je ale nezbytný prvotní nepatrný impuls.

NAHRADÍ CUKR ROPU?
Úspěšné pokusy amerických vědců!

Mnoho vědců z celého světa usilovně pracuje na tom, jak snížit naši závislost na fosilních palivech, zejména na ropě. Ta se používá hlavně pro výrobu pohonných hmot, paliv nebo maziv a z velkého množství ropy vznikají i plastické hmoty. Jednou z možností, jak spotřebu ropy snížit, je vyrábět plasty z jiných surovin. V úvahu přicházejí organické kyseliny a vícesytné alkoholy (sloučeniny s více skupinami –OH). Například 3-hydroxypropionová kyselina už nyní slouží k výrobě polymerů pro výrobu kontaktních čoček a absorpčních náplní plen. Jak však takové látky získat? Velmi užitečné by bylo získávat je ze zemědělských produktů.
Významný pokrok v této oblasti představuje konstrukce speciálního chemického reaktoru v americké Argonne National Laboratory, který umožňuje připravit glukonovou kyselinu z glukózy. Tu lze získat z rostlinných cukrů. Reaktor je speciální membránou rozdělen na dvě části, do jedné z nichž přitéká roztok glukózy. Enzymy zabudované do membrány přeměňují glukózu na glukonovou kyselinu, jejíž elektricky nabitý anion může projít membránou do druhé části reaktoru, kde se hromadí produkt. Molekuly bez náboje, jako třeba glukóza, membránou neprojdou.

NEZAPOMEŇTE NA ČERVENÉ PLAVKY!
Čeho se bojí nejobávanější tvor na zemi?
Čtyřhranka smrtelná (Chironex fleckeri) nenosí své jméno jen tak pro nic za nic. Tato příbuzná medúz je nejjedovatějším tvorem na naší planetě a člověka dokáže zahubit za neuvěřitelné čtyři minuty. Jak se ale nyní zdá, i ona má svou slabinu. Odhalili ji vědci z australské Univezity Jamese Cooka, podle kterých tento objev může v budoucnosti zachránit řadu lidských životů. Přestože tvor s několikametrovými chapadly patří mezi nejobávanější živočichy, sám se totiž bojí červené barvy. Při laboratorních pokusech vyšlo najevo, že jakmile se v blízkosti čtyřhranky smrtelné ocitlo cokoli červeného, jedovatý tvor se dal okamžitě na útěk. Pokud se chystáte do australských vod, smrtelnému zásahu čtyřhranky se můžete jednoduše předejít tím, že si obléknete červené plavky. Pozor, černá barva jedovatého žahavce naopak velmi zajímá! 

UCHO VE SLUŽBÁCH BIOMETRIE
Prozradí, co jste zač!

Mnohé státy v současnosti hledají způsob, jak co nejlépe využít biometrické znaky lidí k vystavení jejich identifikačních karet nebo cestovních pasů. Používají se otisky prstů nebo snímání sítnice. Důležitou roli při identifikaci osob hraje i biometrické rozpoznávání obličeje. Ten se ale může změnit při úsměvu nebo s přibývajícím věkem vráskami, takže tato metoda není zcela spolehlivá.
Alternativou by teď mohly být uši. Podle britských odborníků z univerzity v Southamptonu se zdá, že každý lidský jedinec disponuje unikátní stavbou ucha, která se v průběhu života nemění. Navíc ucho je část těla, kterou si člověk obvykle „nezdobí“ například make-upem. Jediným problémem by tedy mohlo být to, že lidské ucho občas překrývají vlasy, ale i to bude v budoucnosti prý možné díky nově navržené zobrazovací technologii vyřešit.

VELKOLEPÉ JAPONSKÉ PLÁNY
Nejrychlejší počítač na světě?
Japonci s největší pravděpodobností již v příštím roce zahájí výstavbu nejrychlejšího počítače na světě. Měl by být až 73krát výkonnější než současný  držitel světového prvenství, americký Blue Gene/L od IBM, který se nachází v kalifornském Livermore. Tento „superstroj“ zvládne až 136,8 trilionů kalkulací za sekundu, ale japonský produkt by jich za stejnou dobu měl provést 10 kvadrilionů.
Celý projekt bude stát zhruba 80 až 100 miliard jenů, tedy 593 až 741 milionů eur, a pokud vše půjde podle plánu, superpočítač příští generace bude dokončen v roce 2010. Nový počítač by měl mít široké uplatnění, například ho prý bude možné využít pro simulaci formování galaxie nebo interakce mezi léky a lidským organismem.

„VÝPADEK“ MOZKU
Co se s námi děje při mrkání?
Mrknutí lidského oka trvá přibližně 100 až 150 milisekund a za minutu člověk mrkne 10krát až 15krát, aby si navlhčil a okysličil oční rohovku. V průběhu mrknutí člověk postrádá jakýkoli vizuální vjem, včetně světla, přesto si to ale nikdy neuvědomí. Britská studie využila speciálně navržené zařízení pracující na principu funkční magnetické rezonance, které sledovalo, jak mrkání ovlivňuje lidský mozek. Vědci přitom zjistili, že při každém mrknutí se u člověka deaktivují některé části mozku – zraková kůra, která je obvykle v plné pohotovosti ve chvílích, kdy člověk vizuálně vnímá objekty okolního světa, nebo tzv. parietální a prefrontální mozkové oblasti. Podle odborníků právě dočasný „výpadek“ těchto částí mozku může být příčinou, proč si ani lidé sami neuvědomují, že mrkají.

MÓDA PRO NESLYŠÍCÍ
Naslouchátka jako šperk

Ve Velké Británii nedávno uspořádali výstavu nejrozmanitějších pomůcek pro neslyšící. Jejím hlavním úkolem bylo přesvědčit lidi, že naslouchadla mohou být skutečným pomocníkem nebo stejně zajímavým módním doplňkem, jakým jsou v současnosti například brýle. K vidění bylo třeba zařízení, které lidem umožní nerušenou konverzaci v hlučném baru, či naslouchadla navržená jako módní šperk. S tím, jak žijeme ve stále větším hluku a jak naše populace stárne, se počet neslyšících lidí bude pravděpodobně zvyšovat. Britská výstava je tedy zřejmě jen „první vlaštovkou“ mezi ostatními svého druhu.
 
INJEKCE NA HUBNUTÍ
Hormon, který vás zasytí

Další přípravek, který by mohl pomoci obézním lidem v boji s nadváhou, nedávno představili britští odborníci z londýnské Imperial College. Po stimulátoru, který informuje mozek o stálé sytosti žaludku, nyní Britové přišli s podobným nápadem. Objevili hormon, který dokáže totéž. Oxyntomodulin je za normálních okolností produkován tenkým střevem při každém jídle a díky němu se do mozku dostávají signály o tom, zda už je množství přijaté potravy pro organismus dostatečné, nebo ne. Při testech na dobrovolnících se ukázalo, že lidé, kterým byl hormon navíc podáván injekčně třikrát denně vždy 30 minut před jídlem, v průběhu čtyř týdnů zhubli v průměru o 2,3 kilogramu. V jejich těle se zároveň snížila hladina dalších hormonů, které souvisejí s regulací metabolismu nebo podporují vytváření tkání, v nichž se ukládají tukové buňky.

MALÉ VELKÉ INFORMACE

Na český trh konečně dorazila optická média Emgeton HI-TECH DVD±R (8rychlostní a 16rychlostní) od japonské společnosti Taiyo Yuden, která v oblasti výroby CD-R, DVD-R nebo DVD+R představuje světovou špičku. Její produkty nejvyšší kvality jsou určené především k dlouhodobé archivaci a při správném skladování vydrží déle než sto let. Navíc jsou kompatibilní s drtivou většinou přehrávačů a vypalovaček. (inzerce – mělo by to zůstat do tohoto čísla!!! – foto dodám)
 
Krysy by měly v Kolumbii nahradit psy při vyhledávání min. V současnosti prochází půlročním výcvikem šest hlodavců, o nichž vědci tvrdí, že mají dokonalejší čich než nejlepší přítel člověka. Výcvik a chov krys za tímto účelem rovněž přijde kolumbijskou vládu na méně peněz.

Větrné elektrárny ve výšce 5 až 15 kilometrů nad zemí by chtěl v budoucnosti vybudovat jeden australský vědec. Dvacetitunové generátory by se měly ve vzduchu vznášet podobně jako papírový drak.

Ženy, které přivedou na svět dítě císařským řezem, s největší pravděpodobností budou mít problémy při početí dalšího potomka, nebo se při dalším těhotenství u nich mohou objevit komplikace. Vyplývá to z rozsáhlé britské studie, na níž se podílelo 25 371 pacientek.  

Globální oteplování se jeví jako možná příčina toho, proč se v poslední době hurikány stávají ničivějšími a trvají mnohem déle. Podle amerických vědců přidaly od 70. let bouře na své síle o celých 50 procent.

Obrovské želvy (Geochelone nigra) z Galapážských ostrovů, kterými se inspiroval i Charles Darwin při formování své evoluční teorie druhů, jsou zřejmě mnohem rozmanitější, než se doposud předpokládalo. Na základě analýzy DNA se ukázalo, že ve skutečnosti se nejedná o jeden druh želv, ale rovnou o tři.

VeriChip, zařízení o velikosti rýžového zrnka, které obsahuje unikátní číslo, může být člověku implantováno do paže, aby se v budoucnosti usnadnila a urychlila práce při jeho identifikaci v případě, že by se dotyčný jedinec stal obětí přírodní katastrofy nebo teroristických útoků.

Podstatu syndromu chronické únavy nyní odhalili britští vědci. Zjistili, že lidé, kteří jím trpí, mají odlišnou genovou expresi v bílých krvinkách.

2,6 miliardy mobilních telefonů budou v roce 2009 pravidelně používat lidé po celé zeměkouli. Největší zájem je přitom v poslední době o tzv. smartphones. Vyplývá to z průzkumu provedeného v 62 zemích světa.

Největší tání za posledních 10 tisíc let se právě odehrává na Antarktidě, kde dochází k lámání obrovských kusů ledu. Ledovec Larsen-B tak například v posledních letech přišel o 12,5 tisíce kilometrů čtverečních, přitom jeho tloušťka se neustále ztenčuje.

Nový systém ochrany vzácných klenotů nebo uměleckých děl teď objevili britští odborníci. Jejich jakýsi trojrozměrný čárový kód se skládá z mikroskopických křemíkových krychliček, které v sobě nesou zakódovanou informaci.

Šňůry s uzlovým písmem staré 5 tisíc let nalezli archeologové v ruinách dávného města Caral, které se nachází asi 200 kilometrů od peruánského hlavního města Limy. Nejstarší doposud známé zápisy, provedené tímto způsobem, přitom byly staré „pouhých“ 1500 let.

U dětí z rozvojových zemí, které se narodí během hladomoru, hrozí v pozdějších letech zvýšené riziko rozvoje schizofrenie. Zatím není jasné, zda za to může celkový nedostatek potravin, nebo jen absence některých živin, které jsou pro vývoj plodu důležité.

Platinové šperky jsou stále rozšířenější. Jejich velkým nedostatkem je však nízká mechanická odolnost platiny, která je dosti měkká. Christopher Kovalchick, student z Johns Hopkins University, teď ale zjistil, že nevelký přídavek chrómu tento nedostatek vzácného kovu snadno napraví.

Charon, měsíc planety Pluto, stále představuje pro astronomy obrovskou záhadu. Letos v létě se jim podařilo tajemný vesmírný objekt teprve podruhé zachytit teleskopy.
 
Na jednorázové vakcíně, která by dlouhodobě ochránila lidský organismus před všemi typy chřipky, v současnosti pracují britští odborníci. Doposud musejí lidé podstupovat očkování pravidelně každý rok a stále neexistuje účinná vakcína proti viru ptačí chřipky. V budoucnosti by ale vše mohlo být jinak.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Když to jde ve Francii, proč ne v Česku?

Když to jde ve Francii, proč ne v...

Francie se rozhodla bojovat s dopravními zácpami a ochranou ovzduší zcela...
Jedenadvacítka má vlastní pivo

Jedenadvacítka má vlastní pivo

Vaření piva je možná jednou z nejstarších lidských činností, vždyť jej staré...
Akademie věd letos slavila úspěchy. Příští rok chce být ještě lepší.

Akademie věd letos slavila úspěchy....

Vědci z Akademie věd ČR (AV ČR) letos získali dva prestižní granty Evropské...
Paleontologové objevili fosílii prehistorického tučňáka

Paleontologové objevili fosílii...

Na Novém Zélandu našli odborníci fosílii prehistorického tučňáka, který zde žil...
Soukromé vysokorychlostní vlaky na Floridě

Soukromé vysokorychlostní vlaky...

V USA začnou od prosince fungovat první soukromé...
V Kanadě byla nalezena jeskyně z doby ledové

V Kanadě byla nalezena jeskyně z...

Pouhých deset metrů pod kanadským Montrealem byla nedávno nalezena jeskyně...
Před 50 lety byl představen Concorde

Před 50 lety byl představen...

Bylo pondělí 11. prosince 1967 a na letišti ve francouzském...
Češi vyvíjejí virtuální brýle s OLED displeji

Češi vyvíjejí virtuální brýle s...

Společnosti VRgineers se podařilo vyvinout brýle pro virtuální realitu...
Psi jsou chytřejší než kočky

Psi jsou chytřejší než kočky

Častým sporům milovníků psů a koček o inteligenci jejich domácích mazlíčků mohou...
„Česká nobelovka“ zná svého majitele za rok 2017

„Česká nobelovka“ zná svého...

Společnost Česká hlava je spolu s Úřadem vlády České republiky každoročním...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se stalo, že tento křesťanský svátek dodržujeme do dnešních časů? Jaké...
Pohani v Česku: Krvavé pohřební orgie na Býčí skále!

Pohani v Česku: Krvavé pohřební...

Na první pohled vypadá téměř obyčejně. Když se ale přiblížíte k jejímu vchodu, možná se...
VIDEO: Keifer Sutherland a jeho Bedna vod whisky

VIDEO: Keifer Sutherland a jeho...

Kiefer Sutherland (*1966) je sice hvězdou řady úspěšných...
Vlčí smečky: Jediná chvíle, kdy se Churchill opravdu bál

Vlčí smečky: Jediná chvíle, kdy...

„Nemůžeme snít o tom, že bychom britskou flotilu mohli porazit v bitvě. Naše jediná možnost spočívá...
Víte, jak funguje lidské srdce?

Víte, jak funguje lidské srdce?

V České republice jsou srdeční choroby nejčastější příčinou smrti a...
Neskutečné: Předběhli Kolumba i Řekové a Římané?

Neskutečné: Předběhli Kolumba i...

Existenci Ameriky si Evropané uvědomili až koncem 15. století. Přitom k jejím...
Pohřeb zaživa: Jakou máte šanci dostat se ven?

Pohřeb zaživa: Jakou máte šanci...

Probudíte se v naprosté tmě a tichu. Jak kolem sebe šmátráte, pochopíte, že...
VIDEO: Zbytky koncentráku z Schindlerova seznamu pokryl plevel!

VIDEO: Zbytky koncentráku z...

 V roce 1992 je polský filmový scénograf Allan Starski (*1943) postaven...
Chcete zbohatnout? Zajděte si o Vánocích pro poklad!

Chcete zbohatnout? Zajděte si o...

Muž usilovně kope. Ví, že ve sklepení domu v Lanžhotu na něj čeká hromada zlata....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.