Domů     Medicína
S čipem v mozku…
21.stoleti 5.10.2005

Miniaturní výkonné počítače voperované přímo do mozku jsou v dílech science-fiction celkem zcela běžnou rekvizitou. Vize fantastů se nyní začínají pomalu uskutečňovat. Zatím by ale měly mozkové čipy především pomáhat nemocným.Miniaturní výkonné počítače voperované přímo do mozku jsou v dílech science-fiction celkem zcela běžnou rekvizitou. Vize fantastů se nyní začínají pomalu uskutečňovat. Zatím by ale měly mozkové čipy především pomáhat nemocným.

Stačí si jen pomyslet!
V roce 1998 voperoval americký neurolog Philip Kennedy ze společnosti Neural Signals muži zcela ochrnutému po vážné mozkové cévní příhodě do mozku zařízení umožňující komunikaci s počítačem. Pacient, který pro utajení totožnosti vystupoval pod pseudonymem John Ray, ovládal prostřednictvím dvou elektrod v mozku kursor počítače a díky tomu dokázal psát jednoduché zprávy. První věta, kterou napsal na počítači pouhou myšlenkou zněla: „Mám hlad.“. Mozkový čip ulehčoval Johnu Rayovi život až do jeho smrti na jaře roku 2002.
Mozkové čipy prodělaly od dob Johna Raye dramatický vývoj a odborníci v současnosti dospěli k názoru, že je na čase přistoupit ke klinickým zkouškám komerčně vyráběných zařízení, jež by mohla pomoci mnohem širší skupině postižených.

Z mozku nejen na počítač
První vlaštovkou by se stal takzvaný Brain Gate firmy Cyberkinetics. Čip tvoří destička o velikosti 2 x 2 mm, naježená stovkou jehličkovitých elektrod. Při klinických zkouškách ji lékaři „zapíchli“ asi milimetr do mozku pěti pacientů s bezvládnými pažemi. Elektrody snímají elektrické signály z mozkové kůry pohybového centra a ty předávají počítači, který signály pomocí speciálního software dešifruje a převede je na povely pro pohyb kurzoru po monitoru počítače.
Po počítači by měl Brain Gate zprostředkovat ochrnutým lidem nadvládu i nad dalšími zařízeními. S jeho pomocí ovládnou robotické ruce, budou řídit jízdu invalidního vozíku nebo si podle potřeby zapnou spotřebiče v bytě. Brain Gate jim udělá opravdu doslova pomyšlení.

Když má člověk pod čepicí…
Zavádění elektrod do mozku je složité. Jednu z hlavních komplikací představuje krátká životnost elektrod, které nelze pacientům každou chvíli měnit. Elektrody také nesmějí poškozovat nervovou tkáň nebo otevírat bránu pro infekci mozku.  Proto mnozí vědci upřednostňují elektrody „v čepici“, která se připíná na hlavu pacienta a snímá nervové vzruchy přes kůži a přes lebku. Nevýhodou ovšem je, že takto nelze zachytit aktivitu jednotlivých neuronů, ale jen větší změny v aktivitě mozku, takzvané mozkové vlny. Pacienti se proto musí nejprve naučit vědomě měnit charakter některých mozkových vzruchů a takto navozenou změnou pak vydávají povel počítači.
I tento na první pohled možná trochu neohrabaný systém už má na kontě řadu úspěchů. Počátkem devadesátých let 20. století například zkonstruoval neurolog Niels Birbaumer z university v německém Tübingenu „hláskovací zařízení“, které  umožňovalo ochrnutým pacientům vybírat písmena zobrazená na obrazovce počítače a skládat z nich text. Tempo komunikace bylo ale zoufale pomalé – pouhé 2 znaky za minutu.

Související články
Dle výsledků deset let trvajícího výzkumu, který prováděl vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, jsou mladí dospělí ve věku od 18 do 30 let vystaveni řadě společenských aspektů, které mají negativní důsledky na jejich duševní zdraví. „Náš výzkum je unikátní v tom, že jako jediní v […]
Rakovina je považována za nemoc spojenou s vyšší věkem, přesto však v posledních letech přibývá případů rakoviny i u mladých lidí mezi 18 a 49 lety věku. Odborníci napříč specializacemi se snaží přijít na to, co je příčinou tohoto nárůstu a jak se tyto případy rakoviny s časným nástupem liší od těch „klasických“. Statistiky rakoviny […]
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz