Poslouchejte Mozarta, budete chytřejší!

Wolfgang Amadeus Mozart byl velmi rozporuplná osobnost. Doslova „živel“. Jako hudební skladatel a hudebník však patřil k největším géniům, jaký tento obor kdy měl. Jeho hudba už po staletí přináší radost.

Někteří neurologové tvrdí, že poslech Mozartovy hudby nám může dát mnohem více – výrazně vyšší výkonnost mozku.Wolfgang Amadeus Mozart byl velmi rozporuplná osobnost. Doslova „živel“. Jako hudební skladatel a hudebník však patřil k největším géniům, jaký tento obor kdy měl. Jeho hudba už po staletí přináší radost. Někteří neurologové tvrdí, že poslech Mozartovy hudby nám může dát mnohem více - výrazně vyšší výkonnost mozku.

Na zkoušku se sonátouVše začalo v roce 1993. Tehdy uspořádali neurobiologové Frances Rauscherová, Gordon Shaw a Katherine Kyová z Centra pro neurobiologii na Kalifornské universitě v americkém městě Irvine velice zajímavý pokus.

Pouštěli dobrovolníkům z řad studentů různé nahrávky. Jednou poslouchali ticho, jindy známou Mozartovu Sonátu pro dva klavíry D dur a při dalších testech si užívali nahrávku speciální relaxační hudby.

Po „zvukovém předkrmu“ studenti řešili úlohy standardních IQ testů, zaměřených na hodnocení prostorové představivosti.Výsledky vzbudily velkou pozornost nejen u odborníků, ale i u laiků z řad hudebníků.

Ticho ani relaxační hudba neměly na duševní výkonnost studentů výraznější vliv. Po deseti minutách poslechu Mozartovy sonáty D dur ale dosahovali studenti o poznání lepších výsledků. Po poslechu Mozarta se přiblížili v testech hranici 120 bodů.

Při poslechu ticha nebo relaxační hudby dosahovali výsledků nižších asi o 10 bodů . Mozartův „posilující“ efekt odezněl asi za 15 minut po poslechu, jde tedy jen o krátkodobé posílení výkonnosti mozku.

Ale ani to není k zahození! Kdyby se výsledky týmu Frances Rauscherové potvrdily, mohli by si studenti před písemkou, třeba z deskriptivní geometrie, zvýšit šanci na lepší známku poslechem Mozartovy sonáty.

Existuje opravdu tento tzv. Mozartův efekt? A jak vlastně funguje?

Mozart nebo rockNěkteří badatelé ale na pozitivní vlivy Mozartovy hudby nevěří. Podle nich je poslechem hudby nabuzena pravá mozková polokoule, kterou člověk výrazně zaměstnává i při řešení složitých prostorových úloh, např.

při úkolech, kdy musí v mysli provádět složité rotace trojrozměrných objektů. Dokládají to výsledky experimentů, při kterých zvýšila výkonnost při řešení prostorových úloh nejen Mozartova hudba, ale i četba z hororu Stephena Kinga.

Pozitivní efekt se dostavil jen u těch lidí, kteří poslech hudby nebo hororu intenzivně prožívali. V Británii zas dosahovali školáci lepších výsledků po poslechu rockové muziky. Ta byla dokonce účinnější než Mozart.

Autoři studie vysvětlují výsledky tím, že školáci prožívali rockový „nářez“ mnohem intenzivněji než filharmonické „šmidlání“. Zvýšenou výkonnost připisují odpůrci Mozartova efektu vzrušení. A je podle nich jedno, jestli je vyvolá horor, tvrdá muzika nebo poslech vážné hudby.

Zároveň tak vysvětlují neúčinnost relaxačních nahrávek. Jejich hudba mysl posluchače vzrušuje, ale relaxační instrukce provázející hudbu mysl naopak tlumí. Po poslechu relaxační nahrávky je proto mysl utlumena a ve srovnání s tímto stavem by měl být pozorován zvýšený výkon prakticky vždy.

Potkani na koncertě?Frances Rauscherová je z některých interpretací své práce o Mozartově efektu nešťastná. Často bývá Mozartův efekt vysvětlován jako „zvýšení IQ“ po poslechu Mozartovy hudby.„Něco takového jsme nikdy netvrdili,“ protestuje Frances Rauscherová.

„Mozartův efekt se projeví jen při řešení úloh, které vyžadují prostorovou představivost.“Rauscherová také odmítá vysvětlení Mozartova efekt nabuzením pravé polokoule mozku poslechem a prožitkem hudby.

Při poslechu hudby zaměstnáváme nejen pravou ale i levou mozkovou hemisféru. Levá polokoule mozku vnímá například rytmus hudby a je nabuzena poslechem Mozartovy hudby. Přesto se při následných testech zaměstnávajících levou mozkovou hemisféru neprojeví výraznější zlepšení.

Zajímavé argumenty nashromáždila Rauscherová i proti tvrzení, že podstatou Mozartova efektu je „prožitek“ z krásné hudby. Poslech Mozarta zlepšil schopnost pokusných potkanů prolézt testovacím bludištěm.

Potkani vystavení tónům Mozartovy hudby našli cestu rychleji a dělali mnohem méně chyb. Tento efekt se projevil dokonce i v případě, že potkani poslouchali Mozarta během svého embryonálního vývoje v těle matky.

Lze jen stěží předpokládat, že si potkaní plod Mozarta skutečně „vychutná“ a prožije s jeho hudbou příjemné vzrušení.

Mendelssohn nezabíráVzrušení z hudby se jeví jako nepravděpodobné vysvětlení i proto, že Frances Rauscherová sice pozorovala Mozartův efekt po poslechu Sonáty pro dva klavíry, ale nebyla schopna zjistit u pokusných osob „Mendelssohnův efekt“ po poslechu hudby Felixe Mendelssohna, kterou posluchači hodnotili ve srovnání s hudbou W. A. Mozarta jako „více vzrušující“. V pokusech prováděných Frances Rauscherovou dosahovaly pokusné osoby po poslechu Mozarta lepších výsledků v řešení prostorových úloh dokonce i tehdy, když se jim Mozartova hudba moc nelíbila a dávali přednost poslechu hudby jiných skladatelů.

„To, že někomu nevykyne chleba přeci ještě neznamená, že ,kvasnicový efekt΄ neexistuje,“ namítá Frances Rauscherová na adresu badatelů, kterým se nedaří Mozartův efekt prokázat.Oba tábory vědců soupeřící v otázce Mozartova efektu tvrdí, že pravdu mají oni a jejich oponenti se hluboce mýlí.

Na podporu svého tvrzení všichni tito vědci nashromáždili velmi solidní důkazy, opírající se o důkladně provedené pokusy. A přesto badatelé nedospěli ke stejnému závěru. Pravdu mohou mít jen jedni. Kteří?

To ukáže čas.

Autor: Redakce
Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Zlom v asistovaných sebevraždách:...

V pátek 7. ledna se v Kolumbii uskutečnila první asistovaná sebevražda člověka,...

Výzkum českých vědců: Drobní pěvci...

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak...

Zlatá rybka na kolečkách

Je řízení auta a jiných strojů výsadou člověka, nebo umělé...

Prasečí srdce pro lidi? Zatím...

První transplantace geneticky pozměněného prasečího srdce umírajícímu člověku na...

Zemědělství se dařilo i v...

Odborníci z University of California v Riverside ve své nové...

Když je imunita hlavním nepřítelem

Britští vědci zveřejnili z počátku roku novou studii, která se zaměřila na...

Nová éra ve šlechtění rostlin

Během vývoje rostlin je přesná rovnováha rostlinných hormonů cytokininů zcela...

Symbol moci vůdců ve Skandinávii...

Archeoložka Helle Vandkilde z Aarhuské univerzity a její kolegové datovali...

Takové to autonomní farmaření…...

Ani přetrvávající pandemie covidu nedokázala zatnout tipec hojně...

Elegáni v černých fracích volají...

Extrémní povětrnostní jevy jsou stále častějším a závažnějším problémem, vše zákonitě...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Římského vojevůdce Crassa zničila vlastní arogance

Římského vojevůdce Crassa zničila...

Římský politik Marcus Licinius Crassus se snaží v popularitě vyrovnat...
Japonský debakl u Okinawy: Sázka na největší loď světa selhala

Japonský debakl u Okinawy: Sázka na...

Když Američané na jaře roku 1945 dobývají japonský ostrov Okinawa,...
Kam zmizel D. B. Cooper i s tučným výkupným?

Kam zmizel D. B. Cooper i s tučným...

Dne 24. listopadu 2021 uběhlo přesně 50 let od okamžiku, kdy muž...
Anglická jízda smrti: Za britský debakl mohou rozhádaní příbuzní

Anglická jízda smrti: Za britský...

Krymská válka (1853–1856) mezi Ruskem a Osmanskou říší je v březnu 1854...
Děsivý únos: Tři dívky v domě hrůzy

Děsivý únos: Tři dívky v domě hrůzy

Napohled obyčejný pohodlný dům v rezidenční čtvrti v Clevelandu...
Malá potyčka se změnila v jatka: Slavného pruského krále popletl vítr

Malá potyčka se změnila v jatka:...

Během sedmileté války (1756–1763) se dopouští osudového přehmatu i tak schopný...
I mistr tesař se utne: Napoleonova chyba stála život 550 000 vojáků

I mistr tesař se utne: Napoleonova...

Francouzský císař Napoleon Bonaparte překračuje 24. června 1812 řeku Němen...
Zvíře jako dvojsečná zbraň: Řeckou porážku zavinil splašený slon

Zvíře jako dvojsečná zbraň: Řeckou...

Řecké městské státy si v roce 280 př. n. l. povolávají na pomoc proti římským...
Al Capone: Legendární mafiánský boss

Al Capone: Legendární mafiánský...

Letos v květnu uplyne přesně 80 let od chvíle, kdy do vězení nastoupil...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.