Domů     Medicína
Poslouchejte Mozarta, budete chytřejší!
21.stoleti 5.10.2005

Wolfgang Amadeus Mozart byl velmi rozporuplná osobnost. Doslova „živel“. Jako hudební skladatel a hudebník však patřil k největším géniům, jaký tento obor kdy měl. Jeho hudba už po staletí přináší radost. Někteří neurologové tvrdí, že poslech Mozartovy hudby nám může dát mnohem více – výrazně vyšší výkonnost mozku.Wolfgang Amadeus Mozart byl velmi rozporuplná osobnost. Doslova „živel“. Jako hudební skladatel a hudebník však patřil k největším géniům, jaký tento obor kdy měl. Jeho hudba už po staletí přináší radost. Někteří neurologové tvrdí, že poslech Mozartovy hudby nám může dát mnohem více - výrazně vyšší výkonnost mozku.

Na zkoušku se sonátou
Vše začalo v roce 1993. Tehdy uspořádali neurobiologové Frances Rauscherová, Gordon Shaw a Katherine  Kyová z Centra pro neurobiologii na Kalifornské universitě  v americkém městě Irvine velice zajímavý pokus. Pouštěli dobrovolníkům z řad studentů různé nahrávky. Jednou poslouchali ticho, jindy  známou Mozartovu Sonátu pro dva klavíry D dur a při dalších testech si užívali nahrávku speciální relaxační hudby. Po „zvukovém předkrmu“ studenti řešili úlohy standardních IQ testů, zaměřených na hodnocení prostorové představivosti.
Výsledky vzbudily velkou pozornost nejen u odborníků, ale i u laiků z řad hudebníků. Ticho ani relaxační hudba neměly na duševní výkonnost studentů  výraznější vliv. Po deseti minutách poslechu Mozartovy sonáty D dur ale dosahovali studenti o poznání lepších výsledků. Po poslechu  Mozarta se přiblížili v testech hranici 120 bodů. Při poslechu ticha nebo relaxační hudby dosahovali výsledků nižších asi o 10 bodů . Mozartův „posilující“ efekt odezněl asi za 15 minut po poslechu, jde tedy jen o krátkodobé posílení výkonnosti mozku. Ale ani to není k zahození! Kdyby se výsledky týmu Frances Rauscherové potvrdily, mohli by si studenti před písemkou, třeba z deskriptivní geometrie, zvýšit šanci na lepší známku poslechem Mozartovy sonáty. Existuje opravdu tento tzv. Mozartův efekt? A jak vlastně  funguje?

Mozart nebo rock
Někteří badatelé ale na pozitivní vlivy Mozartovy hudby nevěří. Podle nich je poslechem hudby nabuzena pravá  mozková polokoule, kterou člověk výrazně zaměstnává i při  řešení složitých prostorových úloh, např. při úkolech, kdy  musí v mysli provádět složité rotace trojrozměrných objektů. Dokládají to výsledky experimentů, při kterých zvýšila výkonnost při řešení prostorových úloh nejen Mozartova hudba, ale i četba z hororu Stephena Kinga. Pozitivní efekt se dostavil jen u těch lidí, kteří poslech hudby nebo hororu intenzivně prožívali. V Británii zas dosahovali školáci lepších výsledků po poslechu rockové muziky. Ta byla dokonce účinnější než Mozart. Autoři studie vysvětlují výsledky tím, že školáci prožívali rockový „nářez“ mnohem intenzivněji než filharmonické „šmidlání“.
Zvýšenou výkonnost připisují odpůrci Mozartova efektu vzrušení. A je podle nich jedno, jestli je vyvolá horor, tvrdá muzika nebo poslech vážné hudby. Zároveň tak vysvětlují neúčinnost relaxačních nahrávek. Jejich hudba mysl posluchače vzrušuje, ale relaxační instrukce provázející hudbu mysl naopak tlumí. Po poslechu relaxační nahrávky je proto mysl utlumena a ve srovnání s tímto stavem by měl být pozorován zvýšený výkon prakticky vždy.

Potkani na koncertě?
Frances Rauscherová je z některých  interpretací své práce o Mozartově efektu nešťastná. Často bývá Mozartův efekt vysvětlován jako „zvýšení IQ“ po poslechu  Mozartovy hudby.
„Něco takového jsme nikdy netvrdili,“ protestuje  Frances Rauscherová. „Mozartův efekt se projeví jen při  řešení úloh, které vyžadují prostorovou představivost.“
Rauscherová také odmítá vysvětlení Mozartova efekt nabuzením pravé polokoule mozku poslechem a prožitkem hudby. Při poslechu hudby zaměstnáváme nejen pravou ale i levou mozkovou hemisféru. Levá polokoule mozku vnímá například rytmus hudby a je nabuzena poslechem Mozartovy hudby. Přesto se při následných  testech zaměstnávajících levou mozkovou hemisféru neprojeví  výraznější zlepšení.
Zajímavé argumenty nashromáždila Rauscherová i proti tvrzení, že podstatou Mozartova efektu je „prožitek“ z krásné hudby. Poslech Mozarta zlepšil schopnost pokusných potkanů prolézt testovacím bludištěm. Potkani vystavení tónům Mozartovy hudby našli cestu rychleji a dělali mnohem méně chyb. Tento efekt se projevil dokonce i v případě, že potkani poslouchali Mozarta během svého embryonálního vývoje v těle matky. Lze jen stěží předpokládat, že si potkaní plod  Mozarta skutečně „vychutná“ a prožije s jeho hudbou příjemné vzrušení.

Mendelssohn nezabírá
Vzrušení z hudby se jeví jako nepravděpodobné vysvětlení i proto, že Frances Rauscherová sice pozorovala Mozartův efekt po poslechu Sonáty pro dva klavíry, ale nebyla schopna zjistit u pokusných osob „Mendelssohnův  efekt“ po poslechu hudby Felixe Mendelssohna, kterou posluchači hodnotili ve srovnání s hudbou W. A. Mozarta jako „více  vzrušující“. V pokusech prováděných Frances  Rauscherovou dosahovaly pokusné osoby po poslechu Mozarta lepších výsledků v řešení prostorových úloh dokonce i tehdy, když se jim Mozartova hudba moc nelíbila a dávali přednost poslechu hudby jiných skladatelů.
„To, že někomu nevykyne chleba přeci ještě neznamená,  že ,kvasnicový efekt΄ neexistuje,“ namítá Frances Rauscherová na adresu badatelů, kterým se nedaří Mozartův efekt prokázat.
Oba tábory vědců soupeřící v otázce Mozartova efektu tvrdí, že pravdu mají oni a jejich oponenti se hluboce mýlí. Na podporu svého tvrzení všichni tito vědci nashromáždili velmi solidní důkazy, opírající se o důkladně provedené pokusy. A přesto badatelé nedospěli ke stejnému závěru. Pravdu mohou mít jen jedni. Kteří? To ukáže čas.

Související články
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
Medicína 11.11.2026
Drobné plastové částice dnes všichni vdechujeme se vzduchem a vědci je nacházejí přímo v lidských plicích. Nejnovější evropské výzkumy ukazují, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Může se jednat o příčinu nádorového onemocnění? Výzkumné týmy prezentující své výsledky na kongresu Evropské respirační společnosti (ERS) v Barceloně […]
Je to možná drobnost, která ovšem dokáže vyvolat docela vášnivé debaty. Je pro mužské zdraví lepší při močení stát, nebo sedět? Kolumbijští vědci se rozhodli hledat odpověď experimentálně. A ukázalo se, že zdraví muži si s výběrem polohy nemusí příliš lámat hlavu. Výzkumníci z Colombian Urology Research Group zapojili 52 zdravých dobrovolníků ve věku 18 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz