Déja vu aneb to už jsem někde viděl!

Člověk někam přijede poprvé, vstoupí do hotelu či románského kostela a najednou si je jistý, že tady už jednou byl, že tohle už někde viděl.Člověk někam přijede poprvé, vstoupí do hotelu či románského kostela a najednou si je jistý, že tady už jednou byl, že tohle už někde viděl.

Vzpomínku na schodiště s modrým kobercem nebo pískovcové kvádry má jasně uloženou v paměti. Přitom ví, že to všechno vidí poprvé. Kde se tyhle nemožné vzpomínky berou? Jsou to halucinace? Nebo ozvěny událostí z předešlých životů?

Obvykle se tyto zvláštní situace označují jako „déja vu“ (již viděné), který jako první použil francouzský učenec Emil Boirac (1851 – 1917). Nejčastěji se s nimi potýkají mladší lidé s bujnější fantazií, vyšším vzděláním, kteří často cestují.

Někomu připadají tak legrační, že se neudrží smíchy. Pro některé lidi však představuje déja vu krajně nepříjemný zážitek, při němž běhá mráz po zádech.

Je to projev nemocné mysli?Už v devatenáctém století se snažili učenci přijít fenoménu déja vu na kloub. Někteří jej připisovali duševnímu vyčerpání. Jejich odpůrci naopak předpokládali, že deja vu postihuje nezvykle odpočinutý mozek.

Další viděli v déja vu vzpomínku na zapomenuté sny. Výčet teorií nebral konce, ale jejich ověřování vázlo. Déja vu si nedá poroučet! Dostavuje se vzácně a zcela nečekaně. Systematickému vědeckému zkoumání se úporně vzpírá.

Psychiatři dlouho považovali déja vu za projev narušené, nemocné mysli. Měli k tomu dobrý důvod, neboť déja vu předchází záchvatům epilepsie u pacientů, kteří mají chorobou postižena centra ve spánkovém laloku mozku.

Zvýšená aktivita této části mozku při epileptickém záchvatu zřejmě nabudí i mozková centra, která se podílejí na rozeznávání povědomých věcí a událostí. Člověk pak vnímá realitu kolem sebe, jako kdyby ji už jednou viděl.

Bouře v mozkuSoučasní neurologové se shodují v tom, že se pocit „již viděného“ zrodí i ve zcela zdravé mysli. I v ní dochází k náhodnému „krátkému spojení“ mezi nervovými buňkami. Pokud postihnou určitá mozková centra, můžou se projevit právě jako déja vu.

Vznik tohoto jevu bychom mohli chápat jako následek malé elektrické „bouře“ v mozku. Je to jakási malá mozková křeč, mozkový tik. Asi jako když nám z ničeho nic zaškube sval.

Když se zpozdí informace…Déja vu ale může vzniknout i z jiných příčin. Neurologové už delší dobu vědí, že obraz zachycený sítnicí oka putuje do zrakového centra v mozkové kůře přinejmenším dvěma různými cestami.

Nejde o signál z levého a pravého oka, ale o dvě různé cesty téhož zrakového vjemu. Proto může zažít déja vu i člověk, který vidí jen na jedno oko. Za normálních okolností se v mozkové kůře obrazy zase složí v jeden.

Potíže nastanou ve chvíli, kdy jedna z cest pro přenos obrazu „drhne“. Nervové spoje na ní nepracují tak, jak by měla a informace nabere nepatrné zpoždění. Do mozkové kůry dorazí krátce po sobě dvě „kopie“ téhož obrazu a nesloží se v jediný vjem.

Mozek není na takový „dvojitý“ obraz zvyklý. Nedokáže rozlišit, jestli druhý obraz přišel do centra s prodlevou několika měsíců či se opozdil jen o tisíciny sekundy. Mírně opožděný signál zaregistrujeme jako druhý v řadě a máme pak pocit, že to, co právě sledujeme, jsme už „určitě“ jednou viděli.

Autor: Redakce
Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Magazín 21.století skládá poctu...

„Věda a čísla mluví jasně. Za rapidně rostoucí emise skleníkových plynů, za zrychlující se...

VŠCHT vstoupila do světa horolezců. Na...

Technopark Kralupy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se stal...

Důmyslné maskování

Je obecně známo, že samičky kolibříků bělokrkých mění po snesení vajec své...

Umělé mozečky pomohou s...

Začátkem září mezinárodní vědecký ký tým představil světu své úspěchy –...

První přenos mluveného slova s...

„Zkuste to bez drátů, milý Marconi!“ volá z balónu na italského vynálezce...

Zachycena při činu

Vědci nevycházejí z úžasu při pohledu na videozáznam pořízený na Seychelách....

Návrat plejtváků do jejich...

Plejtváky to táhne zpět do jejich původního prostředí, do vod Atlantského...

Ingenuity se na Marsu daří

Ačkoliv se to na první pohled může zdát zanedbatelné, malý...

Strava bohatá na maso jim příliš...

Roku 1336 byl vydán papežský dekret, který mnichům povolil dvakrát...

Konec karasů v Česku

Společný projekt představily v srpnu významné české organizace jako...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nakupování v době socialismu: Fronty na kečup a plesnivý sýr

Nakupování v době socialismu:...

Komunisté mají na začátku 60. let 20. století představu, že lidé jednou...
Ukázkový proces s rebelem: Na hranici skončí spisy i jejich autor

Ukázkový proces s rebelem: Na...

Německý novokřtěnec Balthasar Hubmaier (asi 1485–1528) obzvlášť rozčílí...
Sázka na kamenné hroty: Překonaly evropské geny zamrzlý oceán?

Sázka na kamenné hroty: Překonaly...

Dřívější výzkumy dokázaly, že DNA severoamerických indiánů...
Tuny oceli vs. zakázaná hudba: Rokenrolový dýchánek stál svobodu pěti lidí

Tuny oceli vs. zakázaná hudba:...

Železárny a těžba uhlí na Ostravsku, těžba uranu v Jáchymově. Československo...
Mezi dělníky stoupal počet levobočků: Rozbujela se za průmyslové revoluce nevěra?

Mezi dělníky stoupal počet...

„Co bude k večeři?“ ptá se 12letý Honza maminky. Uslyší obvyklou...
Jak nás ovlivňují biologické hodiny?

Jak nás ovlivňují biologické...

Biologické, nebo také vnitřní, hodiny významně ovlivňují tělo a mysl....
V malém pomáhá a ve velkém škodí

V malém pomáhá a ve velkém škodí

Exotické liči neboli čínská jahoda voní po růžích a chutná podobně jako...
Jak si poradíme s tetováním?

Jak si poradíme s tetováním?

Tetování sebou nese i jistá zdravotní rizika jako např. alergické reakce. Patří...
Co snímá rychleji než lidské oko?

Co snímá rychleji než lidské oko?

Prakticky všichni se s nimi setkávají každý den, doma, v obchodech i v kapse...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.