Domů     Medicína
Déja vu aneb to už jsem někde viděl!
21.stoleti 5.10.2005

Člověk někam přijede poprvé, vstoupí do hotelu či románského kostela a najednou si je jistý, že tady už jednou byl, že tohle už někde viděl.Člověk někam přijede poprvé, vstoupí do hotelu či románského kostela a najednou si je jistý, že tady už jednou byl, že tohle už někde viděl.

Vzpomínku na schodiště s modrým kobercem nebo pískovcové kvádry má jasně uloženou v paměti. Přitom ví, že to všechno vidí poprvé. Kde se tyhle nemožné vzpomínky berou? Jsou to halucinace? Nebo ozvěny událostí z předešlých životů?

Obvykle se tyto zvláštní situace označují jako „déja vu“ (již viděné), který jako první použil francouzský učenec Emil Boirac (1851 – 1917). Nejčastěji se s nimi potýkají mladší lidé s bujnější fantazií, vyšším vzděláním, kteří často cestují. Někomu připadají tak legrační, že se neudrží smíchy. Pro některé lidi však představuje déja vu krajně nepříjemný zážitek, při němž běhá mráz po zádech.

Je to projev nemocné mysli?
Už v devatenáctém století se snažili učenci přijít fenoménu déja vu na kloub. Někteří jej připisovali duševnímu vyčerpání. Jejich odpůrci naopak předpokládali, že deja vu postihuje nezvykle odpočinutý mozek. Další viděli v déja vu vzpomínku na zapomenuté sny. Výčet teorií nebral konce, ale jejich ověřování vázlo. Déja vu si nedá poroučet! Dostavuje se vzácně a zcela nečekaně. Systematickému vědeckému zkoumání se úporně vzpírá.
Psychiatři dlouho považovali déja vu za projev narušené, nemocné mysli. Měli k tomu dobrý důvod, neboť déja vu předchází záchvatům epilepsie u pacientů, kteří mají chorobou postižena centra ve spánkovém laloku mozku. Zvýšená aktivita této části mozku při epileptickém záchvatu zřejmě nabudí i mozková centra, která se podílejí na rozeznávání povědomých věcí a událostí. Člověk pak vnímá realitu kolem sebe, jako kdyby ji už jednou viděl.

Bouře v mozku
Současní neurologové se shodují v tom, že se pocit „již viděného“ zrodí i ve zcela zdravé mysli. I v ní dochází k náhodnému „krátkému spojení“ mezi nervovými buňkami. Pokud postihnou určitá mozková centra, můžou se projevit právě jako déja vu. Vznik tohoto jevu bychom mohli chápat jako následek malé elektrické „bouře“ v mozku. Je to jakási malá mozková křeč, mozkový tik. Asi jako když nám z ničeho nic zaškube sval.

Když se zpozdí informace…
Déja vu ale může vzniknout i z jiných příčin. Neurologové už delší dobu vědí, že obraz zachycený sítnicí oka putuje do zrakového centra v mozkové kůře přinejmenším dvěma různými cestami. Nejde o signál z levého a pravého oka, ale o dvě různé cesty téhož zrakového vjemu. Proto může zažít déja vu i člověk, který vidí jen na jedno oko. 
Za normálních okolností se v mozkové kůře obrazy zase složí v jeden. Potíže nastanou ve chvíli, kdy jedna z cest pro přenos obrazu „drhne“. Nervové spoje na ní nepracují tak, jak by měla a informace nabere nepatrné zpoždění. Do mozkové kůry dorazí krátce po sobě dvě „kopie“ téhož obrazu a nesloží se v jediný vjem. Mozek není na takový „dvojitý“ obraz zvyklý. Nedokáže rozlišit, jestli druhý obraz přišel do centra s prodlevou několika měsíců či se opozdil jen o tisíciny sekundy. Mírně opožděný signál zaregistrujeme jako druhý v řadě a máme pak pocit, že to, co právě sledujeme, jsme už „určitě“ jednou viděli.

reklama
Související články
Poznat člověka s poruchou osobnosti, tak zvaného psychopata, může být při prvním setkání obtížné. Je totiž zpravidla dobrým manipulátorem a může působit až altruisticky. Ve skutečnosti však druhé využívá ve vlastní prospěch, protože mu chybí empatie a pocit viny. Může se empatii naučit? Empatií se rozumí schopnost porozumět a vcítit se do toho, co prožívá […]
Pro degeneraci části mozku, která vede k poruše pohyblivosti zvané Parkinsonova choroba, medicína stále ještě nemá přesné vysvětlení. Navíc příčin, které ji dokážou vyvolat, je více než se čekalo. Novým podezřelým se staly nanočástice plastu, které se do mozku dostávají s krví. Plasty jsou ve své nejzáludnější podobě nanočástic všudypřítomné. Předpona nano znamená, že jde […]
S ADHD neboli poruchou pozornosti s hyperaktivitou je spojována roztržitost a impulzivita. Ačkoliv dnešní společnost vnímá tyto rysy negativně, je možné, že v minulosti představovaly pro naše předchůdce výhodu, která jim pomáhala přežít. Zlepšovala jejich taktiku při hledání potravy. To jsou závěry, ke kterým dospěli odborníci v čele s Davidem Barackem, neurovědcem z Pensylvánské univerzity, […]
Proslaví ji nález sochy býčka, po které také získá svůj název. Vyjma cenných artefaktů však jeskyně láká i na dávný masakr, jehož pravá podstata stále nebyla přesvědčivě objasněna. Začneme ale od začátku. Podle odborníků patří Býčí skála, ležící v Moravském krasu, k nejvýznamnějším speleoarcheologickým lokalitám ve střední Evropě. Nejenže se zde uskutečnil první paleolitický výzkum […]
Netradiční tvar dělohy může být příčinou neplodnosti, samovolných potratů nebo komplikovaného početí. Lékaři upozorňují, že na tento důvod neplodnosti se často nemyslí a vyšetření, která umí vady dělohy odhalit, se opomíjí. Jiný než klasický tvar dělohy mají podle specialistů na reprodukci v Česku stovky žen. „Děloha se skládá z děložního hrdla a děložního těla a podobá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz