Britští odborníci tvrdí, že chrápání, stejně jako spánková porucha apnoe, při níž během noci dochází u člověka opakovaně k zástavě dechu, souvisí se slabými svaly měkkého patra a krku. Zpěváci tyto svaly posilují zpěvem. Britská učitelka zpěvu Alise Ojay proto navrhla speciální pěvecké cvičení právě pro lidi, kteří mají problémy s chrápáním. Její cvičení teď testují otolaryngologové na 60 pacientech, chronických „chrápačích“, a na 60 lidech trpících spánkovou poruchou apnoe. Polovina z každé skupiny bude po dobu tří měsíců pravidelně trénovat zpěv podle navrženého cvičení.
RYCHLÁ DIAGNISTIKA RAKOVINY ÚST
Nová zbraň v boji se zákeřnou chorobou
Američtí vědci identifikovali tři typy bakterií (Capnocytophaga gingivalis, Prevotella melaninogenica a Strepococcus mitis), přítomných ve slinách, které mohou signalizovat rozvoj rakoviny úst. Díky tomu teď mohou vytvořit rychlé a jednoduché testy, na jejichž základě pak bude možné rozpoznat vznik zákeřné nemoci včas. To je v současnosti problém a na léčení je často už pozdě. Pokud by ale šlo v budoucnosti nemoc rozpoznat brzy, odborníci věří, že by se jim podařilo zachránit život až 90 procentům pacientů, kteří touto chorobou onemocní. Všechny tři typy bakterií se při laboratorních testech objevily v 80 procentech zkoumaných vzorků odebraných pacientům s rakovinou úst.
JEDOVATÍ PTÁCI
Buřňáci do Arktidy přinášejí toxické látky!
Odborníci si dlouho lámali hlavu nad tím, jakými cestami se do nedotčené přírody Arktidy dostávají toxické látky jako DDT nebo rtuť. Předpokládali, že sem „cestují“ vzduchem, po moři nebo v tělech migrujících živočichů. Studie kanadských expertů z Univesity of Ottawa nedávno potvrdila, že častým přenašečem škodlivých látek jsou právě mořští ptáci. Vědci si totiž na ostrově Devon posvítili na obří kolonii buřňáků ledních. V těsné blízkosti ptačí kolonie vědci skutečně naměřili zvýšené hodnoty jedovatých látek, například obsah rtuti zde byl 25krát vyšší než v okolí, u DDT to bylo dokonce 60krát více. Chemikálie přitom obsahuje ptačí trus. Do těla mořských ptáků se pak dostávají společně s potravou, stejně jako se v rámci potravního řetězce mohou se stravou dostat až do těla lidí, kteří z této oblasti pocházejí. U kanadských Inuitů žijících za polárním kruhem odborníci naměřili 30krát větší hodnoty polychlorovaných bifenylů než u obyvatel Québecu.
BATERIE BUDOUCNOSTI
Vydrží až několik let!
Podle futurologů patří naše budoucnost nejrůznějším senzorům, které budou například měřit znečištění životního prostředí, sledovat stav nosných prvků budov nebo implantátů v lidském těle. Pro jejich provoz je však zapotřebí nějaký zdroj energie. Současné baterie kvůli své krátké životnosti nejsou vhodnými kandidáty, a tak potřebné řešení nabízí americkými výzkumníky vyvíjená tzv. Direct Conversion Energy Cell (DEC Cell), založená na rozpadu radioizitopu tritia. Poločas rozpadu tritia je 12,3 roku. Z toho plyne její výhoda – může vyrábět energii pro nejrůznější aplikace po celá léta. Články tohoto typu se v laboratořích testují již více než 50 let, generují však tak slabé napětí, že se donedávna nezdály vhodné pro komerční využití. Nestačily by ani na zajištění provozu běžného mobilního telefonu. Pro miniaturní senzory s minimální spotřebou energie jsou však naprosto dostačující.
BRÝLE PRO VÁŠNIVÉ PLAVCE
Už nemusíte počítat bazény!
Vynález britské studentky průmyslového designu na Brunel University podstatně usnadní život závodním plavcům. Katie Williamsová na základě vlastních zkušeností navrhla speciální plavecké brýle Inview, které plavci bez problémů umožní zkontrolovat si čas i počet uplavaných bazénů. Pokud si chce v současnosti závodník měřit čas, musí se spolehnout buď na své hodinky na zápěstí, nebo na nástěnné hodiny plaveckého areálu. Každý takový pohyb ho ale vyvede mírně z tempa. Brýle Inview předvedou závodníkovi dosažený čas i počet kol přímo na svých sklíčkách. Mají totiž v sobě zabudován kompas, který se aktivuje při vstupu do vody, reaguje na směr plavání, a tak zaznamenává počet uplavaných bazénů. Nenápadné elektronické zařízení není přitom větší než drobná mince a nachází se vzadu na pásku brýlí.
OPERACÍ PROTI OBEZITĚ
Stimulátor oklame váš mozek!
65 procent mužů a 55 procent žen ve Velké Británii trpí obezitou. Tamní lékaři proto teď testují unikátní přístroj proti nadměrné tloušťce. Stimulátor o velikosti krabičky sirek, který vyvinula americká firma Transneuronix, se voperuje člověku do břicha a elektrodami se připojí na stěnu jeho žaludku. Tam patřičně aktivuje nervy, které jsou v lidském těle zodpovědné za trávení, takže mozek neustále dostává ze žaludku informace o sytosti, zatímco člověk vůbec nemusí jíst. Odborníci však upozorňují, že stimulátor je vhodný pouze pro některé pacienty, zejména pro ty chorobně obézní. Navíc jim přístroj sám o sobě ke snížení váhy nepostačí. Lidé s nadměrnou hmotností musí i nadále dodržovat zásady zdravého stravování a musí mít dostatek pohybu.
DINOSAUŘI VE VNITROZEMÍ ALJAŠKY
Překvapení amerických paleontologů
Američtí paleontologové nedávno ve vnitrozemí Aljašky, v národním parku Denali, objevili zkamenělou stopu levé nohy tříprstého dinosaura. Stáří nálezu, který na délku měří kolem 23 centimetrů a na šířku má 15 centimetrů, přitom odhadují na 70 milionů let. Podle velikosti stopy se odborníci domnívají, že zvíře mohlo na délku měřit 2,7 až 3,9 metru. Jednalo se pravděpodobně o masožravce. Nález dinosauří stopy ve vnitrozemí této části Spojených států představuje doslova unikát. Většina dosud nalezených fosilií na Aljašce byla vždy objevena v blízkosti řeky Colville při pobřeží, stopa v Denali ale svědčí o tom, že zdejší ekosystém byl zcela odlišný, než se vědci původně domnívali.
NANOTECHNOLOGIE PRO VÁŠ DOMOV
Nastupují karbonové televizní obrazovky
Plazmě i LCD displejům odzvonilo, na světě je nová technologie pro ploché obrazovky, uhlíkové nanotrubičky. Mají poskytovat ostřejší obraz, spotřebovat méně energie a v konečném výsledku i méně stát. Samsung už vyrobil prototyp karbonové obrazovky a první prodejní verze by se měly objevit na trhu v druhé polovině roku 2006. Výhodou technologie je, že nemá problémy s velikostí jako například LCD displeje. Prototyp s novou technologií z roku 2004 má úhlopříčku 38 palců, což je mnohem více, než většina dostupných LCD. Zástupci společnosti Advance Nanotech navíc tvrdí, že technologie je použitelná až pro obrazovky o úhlopříčce 100 palců (254 cm).
VAKCÍNA PROTI HOREČCE LASSA
Makakové dokáží odolat smrtelné dávce viru!
Tým amerických a kanadských vědců nedávno objevil účinnou vakcinační látku proti viru horečky Lassa, který může být pro člověka smrtelný. Odborníci z amerického Army Medical Research Institute for Infectious Diseases a kanadské Public Health Agency zjistili, že jediná injekce ochrání makaky před smrtící dávkou viru. Vakcína totiž obsahuje protein produkovaný virem Lassa, který stimuluje jejich imunitní systém. Čtyřem makakům byla podána dávka viru, dostatečná na to, aby zabila dvě neočkovaná zvířata. Opice přesto přežily.
Další studie by měla prokázat, zda vakcína stejně působí i na lidi. Každý rok totiž v Africe, zvláště západní, umírá na horečku Lassa několik tisíc obyvatel. Ojediněle se případy zákeřné nemoci objevují i v Evropě nebo ve Spojených státech amerických. Chorobu, která nejčastěji vyvolává silné vnitřní krvácení a poškození mozku, přenášejí na člověka hlodavci. Větší riziko úmrtí hrozí zejména ženám ve vysokém stupni těhotenství.
UNIKÁTNÍ DOPRAVNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM
Jak nejrychleji do práce?
V kalifornském Sacramentu provozují unikátní dopravní informační systém Beat-the-Traffic, který prostřednictvím televizní obrazovky poskytne řidičům všechny potřebné údaje pro jejich bezproblémovou jízdu, třeba do zaměstnání. Systém kromě upozornění na aktuální nehody nebo dopravní zácpu varuje i před místy, kde by se kalamita mohla objevit v nejbližších chvílích. Umožňuje mu to průběžné zpracovávání údajů z uplynulých dnů.
Podle Andre Guezieca, prezidenta společnosti Triangle Software, která systém vyvinula, totiž dopravní situace závisí i na denní době, dni v týdnu a často se podobný stav opakuje v průběhu celé sezóny. Systém dále monitoruje počasí, uzávěrky na silnicích nebo i takové události, jako jsou například sportovní utkání a s nimi spojený předpoklad většího pohybu lidí. Během několika měsíců by měl být speciální dopravní informační systém k dispozici v 19 největších městech USA.
JAK VYZRÁT NA ŽRAVÉ KOBYLKY?
Nad falešným zrcadlem!
Hejna kobylek představují pro obyvatele teplých krajů obrovské nebezpečí, protože mnohdy sežerou veškerou úrodu. Zkoumání jejich chování ale nyní odhalilo možný způsob, jak jejich řádění zabránit. Pro kobylky jsou totiž takřka smrtelně nebezpečné vodní plochy. Pokud hejno vletí nad moře, dříve nebo později na něm všechny kobylky zahynou hladem, žízní či vyčerpáním. Kobylky se proto vodním plochám snaží co nejvíce vyhnout. Vědci zjistili, že jejich složená očka rozeznají polarizaci světla. A právě světlo odražené od lesklých povrchů, jako je třeba zrcadlo nebo vodní hladina, je silně polarizováno. Kobylky se tedy vyhýbají oblastem, které odrážejí více polarizované světlo. Jde to tak daleko, že se vyhnou i vodní ploše, kterou bez problémů mohou přeletět, což se podařilo zjistit při pozorování migrujících hejn na Sinajském poloostrově. Kobylky se vyhnuly Akabskému zálivu v místě, kde je široký pouze 3 kilometry. Ostře změnily směr letu a pokračovaly po jeho břehu.
NOVÁ DATA ZE SONDY CASSINI
Prstence s vlastní atmosférou
Majestátný systém prstenců, které obklopují planetu Saturn, má vlastní atmosféru, jež je oddělena od samotné planety. Odhalila to vesmírná sonda Cassini při jednom ze svých přeletů v blízkosti Saturnu. Atmosféra kolem prstenců obsahuje podle dat, která sonda nasbírala, především kyslík a je velmi podobná té, která se nachází nad Europou nebo Ganymedem, měsíci planety Jupiter. Prstence Saturnu se skládají zejména z ledu a dále z menších částic kamenného materiálu. Voda se patrně z prstenců uvolňuje, a tak se do atmosféry dostává kyslík, zatímco vodík se vypařuje.
Sonda Cassini navíc odhalila, že planeta rotuje o sedm minut pomaleji, než se doposud předpokládalo na základě měření družic Pioneer a Voyager ze 70. a 80. let minulého století. Tento jev zatím vědci nedokáží vysvětlit.
VOZÍTKO DO ANTARKTICKÉ NEPOHODY
S koly a pásy na led!
Britský designér James Moon navrhl speciální polární vozítko, které by mělo pomoci při průzkumu Antarktidy. Koncept Ninety Degrees South je výkonnější než stroje, které dosud polárníci v extrémních podmínkách využívají. Nové vozidlo kombinuje přední kola a zadní pásy, což mu umožňuje maximální pohyblivost na ledu, sněhu i na tvrdém povrchu. Díky navigačnímu radaru, který cestuje 30 metrů před ním na jakési „pupeční šňůře“, se vozítko může pohybovat rychle a bezpečně i v neznámém terénu. Navíc nemá žádný negativní vliv na antarktické životní prostředí. Stroj je určen pro dva pasažéry a vzhledem k jeho velikosti ho na pustý kontinent bez problémů přepraví menší letadlo. Podobná technologie by mohla být podle vynálezce Moona v budoucnu využitá i pro vesmírné expedice.
NOVÝ TEPLOMĚR PRO NOVOROZEŇATA
Úsměv může dětem zachránit život!
Nízká tělesná teplota je zejména v rozvojových zemích častou příčinou úmrtí právě narozených dětí. Vědci však nyní nalezli způsob, jak matky novorozeňat včas upozornit na klesající tělesnou teplotu jejich potomků. Zařízení nazvané ThermoSpot vypadá jako zelené usměvavé kolečko, které se dítěti přilepí přímo na kůži. Pokud se ale novorozeně podchladí a jeho tělesná teplota klesne pod 35,5 °C, zelená barva kolečka se změní v černou a úsměv zmizí.
ThermoSpot má průměr 12 milimetrů a jeho použití je díky jedné lepivé straně velmi snadné. Jeho funkci rychle pochopí i ženy z chudých zemí, kterým se nedostalo vzdělání.
OSUDNÁ SVĚTÉLKUJÍCÍ PAST
Rozeznají ryby ve tmě oceánu červenou barvu?
Dosavadní tvrzení, že ryby žijící ve velkých hloubkách pod mořskou hladinou nedokáží rozeznat červenou barvu, nemusí být podle amerických vědců z Monterey Bay Aquarium Research Institute tak jednoznačné. Vědci při výzkumu nového druhu siphonophores, který je příbuzný s medúzami a korály, odhalili v útrobách dvou ze tří zkoumaných exemplářů tohoto živočicha zbytky po rybí hostině. Protože jsou ryby v těchto hloubkách poměrně vzácné, odborníci předpokládají, že podivní tvorové musejí disponovat schopností, jak nebohé živočichy k sobě přilákat. K tomu jim prý slouží červená světélka umístěná mezi žahavými chapadly, která rytmicky kmitají, a tak budí dojem, že se jedná o plankton.
NOVÁ TECHNOLOGIE VÝROBY AMONIAKU
Levnější metoda!
Americkým chemikům z University of Oregon se po pětiletém úsilí podařilo vyvinout technologii přípravy amoniaku za normální teploty a tlaku. Amoniak NH3, neboli čpavek je velmi důležitou chemikálií, která se dnes používá především při výrobě umělých hnojiv nebo výbušnin. Vyrábí se v obrovských množstvích tzv. Haber-Boschovou syntézou, což je přímé slučování vodíku s dusíkem za vysoké teploty a tlaku.
Profesor David Tyler z Oregonu ale nyní nahradil vodík jeho sloučeninou se železem, která s dusíkem reaguje za normálních podmínek a přitom vzniká amoniak. Zavedení nové reakce do průmyslu potrvá ještě mnoho let, nepochybně však jde o energeticky mnohem méně náročný proces.
PONORKY SE ŽRALOČÍ KŮŽÍ
Inspirace přírodou
Jen málokterý tvor vyvolává v člověku tolik strachu jako žraloci. Tento mořský živočich se ale zároveň často stává pro lidi i inspirací k vývoji nejrůznějších užitečných technologií. Nyní například zaujal i americké námořnictvo. Synteticky vyrobená žraločí kůže by totiž už brzy mohla pokrývat trupy vojenských ponorek a lodí, protože díky svému složení umožní bojovému plavidlu pohybovat se mnohem rychleji než doposud.
Žraločí kůži tvoří tzv. plakoidní šupiny ve tvaru zubů, které jsou pevné jako brnění, a i díky nim se žraloci pohybují rychleji a tišeji než ostatní mořští živočichové. Nový materiál, na němž američtí odborníci nyní pracují, by měl být rovněž odolnější proti drobným mořským živočichům nebo řasám, které povrch lodí často znečišťují, a tak sníží náklady na údržbu plavidel.
MALÉ VELKÉ INFORMACE
Nový přípravek proti rakovině právě testují lékaři z Nového Zélandu. Jeho aktivní látkou je tzv. tirapazamin, který v prostředí s nedostatkem kyslíku vytváří jedovatý reaktivní radikál. A právě nádorové buňky se vyznačují tím, že je v nich méně kyslíku, než v běžných tkáních, takže tirapazaminový radikál by je mohl účinně vyhubit.
Dcery žen, které byly ve vysokém stupni těhotenství obézní, mohou mít v dospělosti problémy s neplodností. Vyplývá to z nedávného rozsáhlého výzkumu australských vědců.
Stejně jako si někteří muži obtížněji hledají partnerky než ostatní, problémy s navozováním kontaktu s opačným pohlavím mohou mít i samečci mušek octomilek. Podle amerických a rakouských vědců u nich za to může jeden jediný gen.
Španělští vědci chtějí postavit továrny na déšť. Všimli si, že v okolí měst na pobřeží Středozemního moře prší častěji než na venkově. Způsobuje to prý asfaltový povrch silnic, který se zahřeje žárem slunečních paprsků a vytvoří stoupající proud horkého vzduchu. Ten přitáhne vlhký mořský vzduch, jenž se nad pevninou srazí s chladnějším, a tak začne pršet. Vědci proto navrhují, aby se část vyprahlé neúrodné plochy ve vnitrozemí pokryla vrstvou materiálu, který přitahuje sluneční záření ještě více než asfalt.
Beton z vápencového písku byl podle francouzského chemika Josepha Davidovitse patrně základním stavebním materiálem pro staroegyptské pyramidy. Betonové bloky z tohoto materiálu jsou stejně pevné jako kámen z vápencových lomů. Navíc se při pokusech ukázalo, že beton z vápencového písku ztvrdne už po čtyřech hodinách.
Astronauti by na palubě ISS měli mít v budoucnosti k dispozici nový počítačový systém Clarissa, který dokáže mluvit a reagovat na hlasové povely. Posádce dokáže například přečíst pracovní postupy, z databáze vyhledat požadované informace nebo ji třeba upozornit na množství pitné vody na stanici.
Až 90 procent nových odborných publikací ve Velké Británii bude do roku 2020 přístupných v elektronické podobě. Vyplývá to ze studie, kterou si nechala vypracovat British Library. Pouze polovina z nich pak bude k přečtení i v tištěné verzi.
GPS nachází uplatnění v nejrůznějších odvětvích. Jedna americká firma nyní navigační systém zabudovala i do obojků domácích zvířat. Pokud se pes nebo kočka někde zatoulá, nebude tak problém je najít. Prostřednictvím mobilní telefonní sítě majitel zvířete brzy obdrží přesné údaje o místě pohybu svého mazlíčka.
35 nových druhů žab objevili biologové za posledních deset let na ostrově Srí Lanka v Indickém oceánu. Většina z nich se ale nyní nachází na pokraji vyhynutí kvůli rapidnímu úbytku jejich přirozeného životního prostředí.
Teprve třináctiletá Safura Abdool Karim se stala nejmladším autorem, jehož práce byla publikována v prestižním Jihoafrickém lékařském časopise. Ve své studii se zabývala negativními vlivy počítačových her na lidské zdraví.
V okolí naší planety se podle čínských odborníků z pozemní pozorovací stanice v Nankingu hromadí neuvěřitelné množství kosmického smetí. Pokud bude přibývat stejnou rychlostí jako v současnosti, znemožní to do roku 2300 člověku pobyt na oběžné dráze. Sebemenší částečka kosmického odpadu totiž může vážně poškodit raketoplán nebo drahý satelit.
První letadlo poháněné tekutým vodíkem na světě úspěšně otestovala americká firma AeroVironment. Stroj s názvem Global Observer svým tvarem připomíná kluzáka, má rozpětí křídel více než 15 metrů a malý trup. S jednou plnou nádrží by měl ve vzduchu vydržet až 24 hodin.
Za vlády faraóna Amenhotepa III. byla egyptská říše mocná a nesmírně bohatá. Čeho se jí však nedostávalo, byli zubaři. Svědčí o tom chrup samotného panovníka, který nedávno egyptologové podrobili rentgenovému zkoumání. Vyšlo najevo, že mocný faraón musel roky trpět neuvěřitelnou bolestí a každé sousto pro něj představovalo doslova muka.
STALO SE
Před 77 lety 12. října američtí lékaři z Bostonu poprvé použili tzv. „železné plíce“, umělý respirátor složený z neprodyšně uzavřeného válce, v němž se rytmicky zvyšuje a snižuje tlak vzduchu, a tak dochází ke stlačování a rozpínání hrudníku pacienta vloženého do přístroje.
Před 55 lety se 21. října narodil americký astronaut Ronald Erwin McNair. Zahynul 28. ledna 1986 při pádu raketoplánu Challenger.
Před 49 lety se 19. října narodil italský lékař Carlo Urbani, který poprvé identifikoval SARS jako novou nemoc. Sám této chorobě podlehl ve věku 46 let.
Před 40 lety 12. října zemřel švýcarský chemik Paul Hermann Müller, nositel Nobelovy ceny z roku 1948, kterou získal mimo jiné za svůj objev insekticidních vlastností DDT.
Před 37 lety 11. října NASA vypustila sondu Appolo 7 se tříčlennou lidskou posádkou na palubě. Jedním z hlavních cílů mise bylo zprostředkovat první živé televizní vysílání z oběžné dráhy.
Před rokem 27. října byly na indonéském ostrově Flores nalezeny ostatky dosud neznámého hominida trpasličího vzrůstu, který zde žil před 18 tisíci lety. Objev později dostal název Homo floresiensis.
