Domů     Příroda
I rostliny mají „otisky prstů“!
21.stoleti
od 21.stoleti 21.9.2005

Jednoznačná identifikace není jen doménou daktyloskopie, ale setkat se s ní můžeme i v říši rostlin, kde stejným způsobem vědcům slouží pylová zrnka.Jednoznačná identifikace není jen doménou daktyloskopie, ale setkat se s ní můžeme i v říši rostlin, kde stejným způsobem vědcům slouží pylová zrnka.

Ta jsou navíc velmi odolná, protože díky tuhé vnější bláně, která snese i působení silných kyselin, louhů, a dokonce intenzivní žár, mohou přečkat tisíce let, aniž by se rozložila.
 
Naše dnešní barevná makrofotografie představuje pylová zrnka (růžová) na bliznách (hroty oranžových výběžků) květiny. Pylová zrnka každého druhu rostlin mají svůj charakteristický tvar, stejně jedinečný jako otisky prstů. V závislosti na druhu rostliny bývají hladká, vrásčitá, pokrytá různými vzory nebo ostny či hrbolky.   
Jakmile se pylové zrnko dostane do kontaktu s bliznou, dojde k chemické reakci, která způsobí, že zrnko nabobtná a vyklíčí. Tuhou vnější blánou proroste trubicovitý útvar zvaný pylová láčka, který dosáhne až k vajíčkům, ukrytým v semeníku. Spermatické buňky původně uložené v pylovém zrnku pak sestupují pylovou láčkou k vajíčkům, z nichž se po oplození vytvoří semena. Když dozrají, už jen potřebují, aby se dostala do správného prostředí, kde budou moci vyklíčit.
Vědci odhadují, že například smrkové lesy v jižní třetině Švédska vypustí ročně asi 75 000 tun pylu. Jediný exemplář ambrosie zas může vyprodukovat až milion pylových zrnek denně. Pyl této rostliny je pak unášen větrem a byl nalezen dokonce ve výšce tří kilometrů nad zemským povrchem a na moři ve vzdálenosti 600 km od pobřeží.

reklama
Související články
Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila. Momentálně se po planetě Zemi pohybuje přes 8 miliard jedinců. Predikce nastiňují, že do roku 2050 číslo „poskočí“ k hranici 10 miliard. Tím se nabízí otázka… „Zvládneme tuto masu vůbec nakrmit?“ Z na pohled nepříznivé situace proto vyplývá poměrně silný tlak na neustálé zlepšování vlastností […]
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Žraloci kladivouni jsou aktivní predátoři, kteří si rádi pochutnávají na různých druzích ryb, hlavonožců i korýšů, větší druhy nepohrdnou ani rejnoky či jinými žraloky. Aby byli schopni pronásledovat svoji kořist, museli si vyvinou důmyslné způsoby lovu. Kladivouni bronzoví (Sphyrna lewini) patří mezi kriticky ohrožené druhy. Jsou to 370 až 420 cm dlouzí a až 150 […]
Zhotovování ostrých kamenných nástrojů bylo antropology dlouho považováno za znak evoluce hominidů neboli předchůdců člověka. Nyní zjistili, že podobnou dovednost mají i makakové jávští. Tvorba kamenných nástrojů je spojována především s pravěkými kulturami doby kamenné. Ty kámen využívaly k vytváření celé řady nástrojů, včetně hrotů šípů, kopí či žernovů neboli mlýnků na obilí. Vyráběly je […]
Radon je bezbarvý chemický prvek s atomovým číslem 86, patřící do skupiny vzácných plynů, kam vědci řadí také helium, neon nebo xenon. První z nich jistě znáte z pouťových balónků, neonová světla bezpečně poznáme z dálky a xenonovými světlomety je dnes vybaveno každé osobní auto, které to chce někam dotáhnout. Proč bychom však měli znát zrovna radon? Hlavním […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz