Přelomový projekt v kosmonautice zkrachoval. Let plavidla, jež měly pohánět sluneční paprsky, se nepovedl.
Ruská kosmická agentura Roskosmos oznámila, že vypuštění „sluneční plachetnice“ do vesmíru se letos v červnu nezdařilo, protože první nosný stupeň rakety přestal pracovat 83 sekund po startu z ruské ponorky v Barentsově moři. Kosmická plachetnice Cosmos 1 měla ověřit možnost pohonu „slunečním větrem“.
Asi stokilový modul byl vybaven osmi trojúhelníkovými plachtami o délce 15 metrů, vyrobenými z tenké folie (mylaru), které se měly za několik dní roztáhnout. Pak by sondu poháněl pouze tlak dopadajících fotonů. Tento způsob pohonu mohl výrazně urychlit meziplanetární a mezihvězdné lety. Podle výpočtů měl mezihvězdným korábům umožnit za 100 hodin dosáhnout rychlosti 16 000 kilometrů za hodinu a za tři roky dokonce desetkrát více. Cosmos 1 však tyto rychlosti neměl testovat, protože jeho plachty měly umožnit pouze měsíc provozu.
U kolébky projektu stál zakladatel Planetární společnosti Američan Carl Sagan, který se zaměřoval na hledání cizích civilizací ve vesmíru. Na sledování vesmírné plachetnice se v prvních fázích letu měla podílet i observatoř Akademie věd ČR v Panské Vsi na Českolipsku.
MYLAR
je stříbrná, jednostranně pokovená pevná a vysoce odolná polyesterová fólie s 99,8% odrazivostí světla . Ve výrobě se využívá napařování kovu kosmických technologií používaných NASA.
