Příliš těsný průlet asteroidu! Jen velmi těsně v blízkosti Země proletí malá planetka. Na noční obloze bude viditelná i pouhým okem. Než byla její dráha dostatečně zpřesněna, hrozila dokonce v tento den, 13. dubna 2029, srážka s naší planetou.
Astronomové planetku bedlivě sledují a bývalý astronaut Rusty Schweickart dokonce navrhl vyslat k ní automatickou sondu. Rádiový maják umístněný na povrchu planetky by umožnil velmi přesně zmapovat její putování Sluneční soustavou.
Nebezpečí srážky!
Planetku s označením 2004 MN4 objevili astronomové z arizonské observatoře Kitt Peak v červnu loňského roku. Bylo ji možné bohužel sledovat pouze dvě noci. Znovuobjevena byla 18. prosince z observatoře Siding Spring v Austrálii. Následně vydaly dva automatické systémy nezávisle na sobě varování: „Hrozí možnost kolize planetky se Zemí!“
Podobných případů již zaznamenali astronomové v minulosti celou řadu. Dosud ale vždy další pozorování vedla ke zpřesnění dráhy a pravděpodobnost srážky následně klesla na nulu. To ovšem nebyl případ planetky MN4. S přibývajícími pozorováními totiž pravděpodobnost srážky se Zemí, a ještě k tomu v pátek 13. dubna 2029, naopak rostla! Zatímco 23. prosince to bylo 1 ku 300, o den později už vzrostla na 1:60 a 27. prosince dosáhla dokonce hodnoty 1:37. Tak nebezpečný objekt dosud astronomové nezaznamenali.
Na turínské škále rizika (obdobě Richterovy stupnice pro měření síly zemětřesení) dosáhla 4. stupně z 10 možných. To v řeči odborníků znamená „blízké setkání s 1% a větší šancí na lokální devastaci.“ Astronomové odhadují, že planetka má průměr asi 320 metrů, a tak velké těleso by se už v atmosféře nerozpadlo a zasáhlo by zemský povrch. Síla takového úderu je odhadována na 1000 megatun klasické trhaviny, což je pro srovnání 100násobek ničivé síly tunguzského meteoritu z roku 1908. Vzniklý kráter by snadno pohltil menší město a rázová vlna zdevastovala obrovské území v okolí. V případě dopadu do oceánu by vznikla obří tsunami, která by zničila pobřežní oblasti podobně, jako v případě nedávného zemětřesení v jihovýchodní Asii.
Uklidnění situace
Navzdory vánočním svátkům vyvinuli astronomové horečné úsilí k získání dalších dat o podezřelé planetce. Kromě nových pozorování se v takových případech prohledávají i archivní data, z nichž se pak často vynoří dřívější záznamy o pozorování dotyčného tělesa. Tak tomu bylo i v případě MN4. Archivní záznamy programu Spacewatch ukázaly, že tato planetka byla poprvé zachycena už v polovině března. Nové výpočty pak konečně přinesly potěšující zprávy. Setkání v roce 2029 bude velmi těsné, ale ke srážce nedojde! Planetka kolem nás prosviští jen desetinu vzdálenosti Země od Měsíce. Dosud se pouze dvě tělesa přiblížila na menší vzdálenost, ale v obou případech se jednalo o asteroidy o velikosti domu, tedy nesrovnatelně menší objekty než MN4.
Viditelná pouhým okem
Na počátku února se na planetku zaměřila radarová anténa observatoře v Arecibo na Portoriku. Shodou okolností je průměr této antény srovnatelný s velikostí planetky (cca 320 m). Nová data pomohla upřesnit detaily setkání v roce 2029. Planetka proletí asi 30 000 km nad Zemí, tedy dokonce pod úrovní geostacionární dráhy, na které jsou umístněny telekomunikační družice. Vzácnost tohoto jevu dosvědčuje i Jon Giorgini z americké JPL (Jet Propulsion Laboratory): „Těsná přiblížení objektů o velikosti 2004 MN4 se podle současných odhadů odehrávají v průměru jednou za tisíc let.“
Je to právě kombinace relativně velkých rozměrů a velmi malé vzdálenosti, která 13. dubna 2029 umožní sledovat planetku pouhým okem. Máme dokonce štěstí, protože úkaz bude viditelný pouze z Evropy, Afriky a západní části Asie. V době nejmenšího přiblížení se bude planetka pozorovatelná jako objekt 3. hvězdné velikosti, pohybující se rychlostí 2,5 stupně za minutu souhvězdím Raka. Vysoká úhlová rychlost bude bohužel znamenat velké obtíže pro sledování planetky dalekohledy.
Proletí planetka klíčovou dírkou?
Tak těsné setkání se neobejde bez významného ovlivnění dráhy planetky gravitačním polem Země. Vědci dnes odhadují, že planetka „zahne“ o 28 stupňů. Co bude dál, se nyní určuje jen velmi těžko. Schopnost určit další vývoj dráhy planetky je rozmazána právě tímto blízkých setkáním. „Nevíme jaký bude gravitační efekt Země,“ řekl Brian G. Marsden z amerického MPC (Minor Planet Center). A právě proto Rusty Schweickart, pilot lunárního modulu Apollo 9, navrhuje vyslat k planetce sondu a umístnit na ni rádiový maják, který by umožnil přesně sledovat její dráhu.
Hrozí totiž efekt tzv. klíčové dírky. Pokud by totiž planetka prolétla prostorem o průměru asi 550 metrů ve výšce zhruba 30 tisíc kilometrů, dostala by se do rezonance 7:6 se Zemí. To znamená, že šest oběhů planetky kolem Slunce by se rovnalo sedmi oběhům Země. Rezonance by planetku přivedla do nebezpečné blízkosti Země opět v roce 2036. Dnešní technika přitom neumožňuje astronomům určit vzdálenost s přesností lepší než 50 km. Rádiový maják na povrchu planetky by umožnil získat data s „dostačující přesností“ řečeno Schweickartovými slovy.
Postrčení planetky
Současné odhady hovoří o pravděpodobnosti 1:10000, že ke srážce dojde v roce 2036. Pravděpodobnost je to velmi malá, ale je nutné si uvědomit, že podobná situace by se opakovala každých sedm let. Astronomové s vysláním sondy k planetce souhlasí. „Je to opravdu velmi dobrý nápad přemýšlet o vysílači.“ řekl Brian Marsden.
Může se sice už v roce 2013 ukázat, že riziko zmizelo, ale přesto by vědci získali cenná vědecká data a sonda by navíc mohla nést i další vědecké přístroje. A pokud by se naopak hrozba budoucí srážky zvýšila, je dostatek času na odklonění planetky z její současné dráhy. Už jen středně silný raketový motor by stačil ke změně rychlosti planetky o 0,3 cm/hod. Pokud by byl na povrch planetky vysazen v roce 2014, stačila by tato změna k naprostému znemožnění jejího průchodu klíčovou dírkou.
Planetka 2004 MN4
Planetka oběhne kolem Slunce každý 323 dnů.
Její dráha leží převážně uvnitř dráhy Země.
Ke Slunci se přibližuje téměř na úroveň oběžné dráhy Venuše.
Dráhu Země kříží během každého oběhu dvakrát.
Nedávné a současné sondy ke kometám a asteroidům
NEAR USA planetky Matylde (1998) a Eros (2000)
Deep Impact USA kometa Tempel 1 (2005)
Deep Space 1 USA planetka (9969) Braille (1999) a kometa Borrelly (2001)
Stardust USA kometa Wild (2004)
Hayabusa Japonsko planetka Itokawa (2005)
Dawn USA planetky Vesta a Ceres (start 2006)
Rosseta ESA kometa Čurjumov-Gerasimenko (start 2004, přílet 2014)
