…a zapřáhnout ho jako svého pomocníka se člověk snaží od nepaměti. Dnes jsou to narozdíl od „donquichotských“ dob vysoce inteligentní a výkonná zařízení.
V Krušnohorské obci Petrovice právě vztyčili u nás nejmodernější a nejvýkonnější větrnou elektrárnu. První v Česku instalovaná varianta elektrárny Enercon E 70 měří od země ke středu rotoru rovných 80 metrů (o 20 metrů výše, než je špička pražské Petřínské rozhledny) a průměr její vrtule je úctyhodných 71 metrů. Výkon generátoru dosahuje 2000 kW, což by pohodlně stačilo k zásobení obce se dvěma tisíci obyvateli.
Vzhledem k velkému tlaku ekologů splňují tyto moderní elektrárny německé společnosti Enercon nejpřísnější protihlukové a další normy. Podle vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že za běžného „lučního ruchu“ (hmyz, ptáci) nelze jakýkoliv zvuk elektrárny sluchem zachytit. Nepotvrdily se ani obavy o devastaci ptactva. Rozporuplné je estetické působení „minaretu“ v krajině, neboť takový gigant se opravdu nedá přehlédnout a je viditelný i z velké vzdálenosti.
Větrná elektrárna nové generace již nevyžaduje častou údržbu jako je například mazání pohyblivých částí, protože všechny takové operace, kromě havarijních, jsou řízeny zcela automaticky.
Tecnický popis:
– Vrtuli tvoří tři listy s možností aktivního nastavení pro proměnlivý počet otáček. Natáčení jednotlivých listů je řízeno samostatnými mikroprocesory. To umožňuje precizní a rychlé nasměrování každého listu přesně podle směru a síly větru. Listy jsou vyrobeny z epoxidové pryskyřice zesílené laminátem, což zaručuje tvarovou stálost a houževnatost i za zdejších mnohdy extrémních podmínek. Jádro listů tvoří balzové dřevo, které se ukázalo pro tyto účely jako ideální materiál. Při vysoké intenzitě větru se lopatky natočí tak, že rotor téměř znehybní.
– Azimutové zařízení otáčí pomocí šesti mechanismů gondolou jako korouhvičkou podle směru větru.
– Jako provozní brzda slouží tři nezávislá ústrojí pro nastavení listů, která je během několika vteřin uvedou do polohy „z větru“ a celá vrtule se tak zcela zastaví. Je to například při vichřici, která by zařízení mohla poškodit.
– Kvůli bleskům jsou špičky listů z hliníkové slitiny, jejíž pás pokračuje podél přední zadní strany listu. Výboj je sveden přes kořen listu (mimo generátor) svodnými tyčemi až do základů zařízení.
– Bezpečnostní senzory monitorují veškeré funkce. Pokud by jeden ze senzorů zjistil poškození, zařízení se okamžitě vypne.
– Větrná směrovka (anemometr) zajišťuje pomocí azimutových motorů pootáčení gondoly do optimální polohy.
– Vrtule se otáčí rychlostí až 80 m/s, to je 18 – 21,5 otáček za minutu. Zařízení se spouští při rychlosti větru 2,5 m/s a vypíná se při cca 30 m/s.
– Kabely rotoru mají dostatečnou vůli, takže se gondola může bez problémů otočit kolem své osy. Kabely se ale pochopitelně splétají. Při trojnásobném zapletení je automaticky uvedeno v chod zařízení, které je rozplete. Rotor se přitom asi na půl hodiny zastaví.
– Překážková světla pro nízko letící letouny.
– Nosníkem rotoru je vlastně dutý tubus robustní kovové konstrukce. Od jeho kořene stoupá vnitřkem bezpečnostní schodiště, po kterém je možné vystoupat až do gondoly. Pro pohodlnější výstup vzhůru je určen jednomístný výtah. V patě tubusu je umístěn „mozek“ větrné elektrárny – computerové řídící centrum, které informuje obsluhu elektrárny o okamžitém stavu veškerých funkcí.
Popis gondoly
1) Nosník stroje
2) Azimutové motory
3) Prstencový generátor
4) Adaptér listů
5) Náboj rotoru
6) List rotoru
