Domů     Zajímavosti
Chytit vítr…
21.stoleti 19.8.2005

…a zapřáhnout ho jako svého pomocníka se člověk snaží od nepaměti. Dnes jsou to narozdíl od „donquichotských“ dob vysoce inteligentní a výkonná zařízení.…a zapřáhnout ho jako svého pomocníka se člověk snaží od nepaměti. Dnes jsou to narozdíl od „donquichotských“ dob vysoce inteligentní a výkonná zařízení.

V Krušnohorské obci Petrovice právě vztyčili u nás nejmodernější a nejvýkonnější větrnou elektrárnu. První v Česku instalovaná varianta elektrárny Enercon E 70 měří od země ke středu rotoru rovných 80 metrů (o 20 metrů výše, než je špička pražské Petřínské rozhledny) a průměr její vrtule je úctyhodných 71 metrů. Výkon generátoru dosahuje 2000 kW, což by pohodlně stačilo k zásobení obce se dvěma tisíci obyvateli.
Vzhledem k velkému tlaku ekologů splňují tyto moderní elektrárny německé společnosti Enercon nejpřísnější protihlukové a další normy. Podle vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že za běžného „lučního ruchu“ (hmyz, ptáci) nelze jakýkoliv zvuk elektrárny sluchem zachytit. Nepotvrdily se ani obavy o devastaci ptactva. Rozporuplné je estetické působení „minaretu“ v krajině, neboť takový gigant se  opravdu nedá přehlédnout a je viditelný i z velké vzdálenosti.
Větrná elektrárna nové generace již nevyžaduje častou údržbu jako je například mazání pohyblivých částí, protože všechny takové operace, kromě havarijních, jsou řízeny zcela automaticky.   
  

Tecnický popis:
– Vrtuli tvoří tři listy s možností aktivního nastavení pro proměnlivý počet otáček. Natáčení jednotlivých listů je řízeno samostatnými mikroprocesory. To  umožňuje precizní a rychlé nasměrování každého listu přesně podle směru a síly větru. Listy jsou vyrobeny z epoxidové pryskyřice zesílené laminátem, což zaručuje tvarovou stálost a houževnatost i za zdejších mnohdy extrémních podmínek. Jádro listů tvoří balzové dřevo, které se ukázalo pro tyto účely jako ideální materiál. Při vysoké intenzitě větru se lopatky natočí tak, že rotor téměř znehybní. 

– Azimutové zařízení otáčí pomocí šesti mechanismů gondolou jako korouhvičkou podle směru větru.

– Jako provozní brzda slouží tři nezávislá ústrojí pro nastavení listů, která je během několika vteřin uvedou do polohy „z větru“ a celá vrtule se tak zcela zastaví. Je to například při vichřici, která by zařízení mohla poškodit.

– Kvůli bleskům jsou špičky listů z hliníkové slitiny, jejíž pás pokračuje podél přední  zadní strany listu. Výboj je sveden přes kořen listu (mimo generátor) svodnými tyčemi až do základů zařízení.  

– Bezpečnostní senzory monitorují veškeré funkce. Pokud by jeden ze senzorů zjistil poškození, zařízení se okamžitě vypne.

– Větrná směrovka (anemometr) zajišťuje pomocí azimutových motorů pootáčení gondoly do optimální polohy. 

– Vrtule se otáčí rychlostí až 80 m/s, to je 18 – 21,5 otáček za minutu. Zařízení se spouští při rychlosti větru 2,5 m/s a vypíná se při cca 30 m/s.
 
– Kabely rotoru mají dostatečnou vůli, takže se gondola může bez problémů otočit kolem své osy. Kabely se ale pochopitelně splétají. Při trojnásobném zapletení je automaticky uvedeno v chod zařízení, které je rozplete. Rotor se přitom asi na půl hodiny zastaví.

– Překážková světla pro nízko letící letouny.

– Nosníkem rotoru je vlastně dutý tubus robustní kovové konstrukce. Od jeho kořene stoupá vnitřkem bezpečnostní schodiště, po kterém je možné vystoupat až do gondoly. Pro pohodlnější výstup vzhůru je určen jednomístný výtah. V patě tubusu je umístěn „mozek“ větrné elektrárny – computerové řídící centrum, které informuje obsluhu elektrárny o okamžitém stavu veškerých funkcí.  

Popis gondoly

1) Nosník stroje
2) Azimutové motory
3) Prstencový generátor
4) Adaptér listů
5) Náboj rotoru
6) List rotoru

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Řekla Eufrat, která se táhne v délce 2 800 kilometrů mezi dnešním Tureckem a Irákem, se stala hybnou silou dávných změn. Její záplavy vytvořily bohatou zemědělskou půdu, z níž vznikla první starověká města, která vydláždila cestu pro rozvoj písma, centralizované moci a práva. Vědci strávili dlouhé roky bádáním, týkajícím se jejího záhadného původu… Řeky Eufrat […]
Objev díky ledu dobře zachované mumie Homo tyrolensis v roce 1991 byl senzací tehdy a nepřestává fascinovat ani dnes. Zkoumání ostatků ledového muže Ötziho rozhodně nekončí. Vědcům se totiž nyní z kvasinek, které se usadily v jeho těle krátce po smrti, podařilo upéct chléb a v plánu je i pivo! Mumie byla nalezena v září […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz